alka nám odeslal(a) následující článek: "Zhoršování je nejlépe vysvětleno v 34. a 35. kapitole Kentových Přednášek o homeopatické filosofii, z nichž je přejata většina následujícího.
Typy zhoršení, které můžeme pozorovat po podání léku jsou následující:

1. Prodloužené zhoršení s následným úpadkem pacienta. To znamená, že je pacient buď nevyléčitelný, nebo že byl přemožen rozbouřením způsobeným příliš vysokou potencí. To se obvykle stává v případech s výraznou patologií, i když vitalita je schopna vyzařovat symptomy.

2. Tento typ je dlouhotrvajícím zhoršováním následované pomalým zlepšováním. To znamená vážný případ na hranici léčitelnosti - zásah přišel v poslední chvíli.

3. Třetí typ zhoršení je rychlý, krátký a výrazný, následuje rychlá úleva. Tento typ bychom si měli přát co nejvíce, protože je znamením, že zlepšování bude dlouhodobé a že strukturální změny nezasáhly životně důležité orgány. V těchto případech se občas objeví jako součást zhoršení abscesy a zhnisané žlázy. Je to dobré znamení a nemáme se tím zabývat.

4. U čtvrtého typu není prakticky žádné zhoršení pozorovatelné a pacient vykazuje nepřetržité zlepšení. Je to ideální stav, který ukazuje, že se nejedná o závažnou organickou poruchu a že byla vybrána potence, která přesně odpovídá případu, zvláště pokud návrat symptomů probíhá podle Heringových zákonů.

5. Pátý typ je takový, kdy nastane krátké zlepšení, po němž následuje zhoršení. To znamená, že lék byl pouze zmírňující a nezasáhl skutečný konstituční stav pacienta, že je pacient nevyléčitelný, nebo že je zapotřebí hlouběji působícího miasmatického léku jako katalyzátoru, který má umožnit, aby indikovaný lék mohl působit.

6. Jiný typ zhoršení je takový, že symptomy, které se projeví, jsou takové, jaké vykazuje lék. (Pacient působí vlastně stejně jako zdravá zkušební osoba). To může být způsobeno idiosynkrazií pacienta na určitý lék nebo může být pacient celkově přecitlivělý a reaguje tímto způsobem na každý lék, který mu podáme. Tito pacienti vyžadují středně nízké potence a bývají často neléčitelní.

7. Jinou formou zhoršení je, když se po podání léku objeví nové sympromy. To znamená, že jsme předepsali nesprávně.

8. V tomto typu zhoršení se jednotlivé symptomy projeví výrazně, zatímco pacient se cítí lépe. Poté se často projeví staré symptomy v reverzním (opačném) pořadí, než se objevovaly. (Heringovy zákony). To je velmi vhodné. Lékař musí zaznamenat směr, ve kterém se symptomy objevují, v nesprávném pořadí, tj. zvenčí dovnitř, je to nebezpečné, jestliže zevnitř ven, je to správné.

Někdy se objeví trvalé zlepšení symptomů, aniž se pacientovi uleví. To ukazuje, že případ lze pouze zmírnit, protože vitální síla nemůže dosáhnout vyléčení.
Silné zhoršení, které není nezbytné, bývá způsobeno příliš vysokou nebo příliš nízkou potencí. Dobře zvolená potence nezpůsobí, jak řečeno výše, zhoršení, a to ani krátké a mírné. Příliš dlouhé zhoršení může být způsobeno podáním příliš nízké potence nebo opakováním. Při zhoršení po vysokých potencích, jako je CM ve vyléčitelných případech, se pacienti cítí znatelně lépe i během zhoršení, neboť to se netýká samotné nemoci, ale jen jistých charakteristických symptomů.
Velmi slabá vitalita někdy není schopna vykázat zhoršení. Pak musíme odat jedinou dávku vysoké potence a sledovat i ta nejmenší znamení. Na druhé straně může silná vitalita vykazovat význačné tkáňové změny, které způsobí prudké zhoršení, takže lékař musí mít na mysli dva faktory: vitalitu jako celek a patologické změny, a pečlivě je zvažovat při výběru potence.
Pokud u případu silné vitality nenastane zhoršení, pak byl váš lék pravděpodobně pouze částečným similimem. (Ideální případy, kdy se pacient uzdraví bez znatelného zhoršení obvykle u pacientů se silnou vitalitou nenastávají).
Při akutních onemocněních často znamená zlepšení bez předcházejícího lehkého zhoršení, že lék nepůsobí dostatečně hluboce a že bude pravděpodobně třeba další dávky.

Zdroj: Dr. Elisabeth Hubbard-Wrightová: Rychlý kurz homeopatie "