Co je přitom největší problém, zjistit zda-li lék funguje, zda-li jím nepotlačujeme a zjistit, co udělal ten lék. Vědět, co se děje (např. u případu roztroušené sklerozy to může trvat l0 let než zjistíte, zda-li jste vyléčili či ne.

Někdy čekáte 6 měsíců než víte, co dělá lék. U vážných nemocí mluvíme o období několika let, u lehčích případů třeba l rok. Jaká je nejčastější chyba? Netrpělivost. 99% homeopatů trpí netrpělivostí. Příliš brzy se opakuje druhá dávka. Celý svět je postaven na ideji čím víc, tím lépe - není to pravda - homeopatie je přesný opak. Hodně problémů bude s lidmi, kteří berou hodně léků. Potom je těžké rozlišit účinek homeopatika a těžké je vůbec určit lék hned na začátku. Další problém s pacienty je v tom, že nejsou spolehliví, jsou chaotičtí, často antidotují léky apod.

Jak zjednodušit řízení případu?
Je třeba být systematický a dělat to pořádně. Všechno rozhodování je jasné, pokud víte o čem máte rozhodobat a rozhodování potřebuje dostatek informací a trochu filozofování.

Je třeba vědět:
- důvody, proč jste lék podali, na základě kterých rubrik a proč ty rubriky reprezentují případ a jaké symptomy případu reprezentují.
- Uděláte analýzu a máte rubriky reprezentující klíčové rysy analýzy
- Potom je seznam potíží pacienta
Chcete jenom vědět, co se stalo, potom se rozhodnete, co dál.
Znáte zákony léčby
- láska na prvém místě
- kreativita, tvořivost - projeví se tak, že se řeší situace, které před tím byly zaseklé,
- mají vyšší energii - cítí se uvnitř sebe lépe
- různá zhoršení, dle toho vidíme, co se stalo.
Lidi si nevšimnou, že dělají různé jiné věci, přemýšleli o tom dříve - i l0 let, ale udělají to až po podání léku.
Musíme být svědky životních změn - indikátor léčby.

To vše musíte zjistit a rozhodnout co to znamená. Buď zjistíte, že to zabralo dobře, později může nastat návrat starého stavu - pak čekat, až to přejde, když to zabralo. (Třeba se jim rozpadlo manželství, čekat až přejde krize a zda to bude pokračovat)

l.pravidlo
Nikdy nepředepisujte při prvém návratu starého stavu (to předpokládá, že pacient není oslabený)

Druhý předpis je když nastal návrat starého stavu bez důvodu.Tak můžete podruhé předepisovat.
Ideálně používejte stejnou potenci.
Není důvod měnit potenci, pokud zabrala dobře.
Pokud se neumíte rozhodnout, zda-li lék zabral či ne, tak musíte čekat. Často je třeba čekat déle než měsíc či dva.
Další možnost - nic se nestalo. To je časté, protože předepíšeme špatný lék.
Další možnost - lék byl velmi podobný, něco se napravilo, ale ne vše. Když se nestane nic ani za 2 měsíce, lék je špatný a je třeba znovu odebrat případ.

2.přepis je předpis, který zabere po druhé po tom, co první předpis zabral. Předepíšete-li lék relativně blízko, vyvoláte akci, ale nenastane vyléčení. Může nastat zlepšení symptomů, ale nezlepší se osobnost nebo naopak. Musíte počkat. Často je splete směr léčby. Nejdůležitější téma je - jasně si zaznamenávat co se děje a stanovit si skutečnost. Když už rozpoznáte situaci, můžete dělat inteligentní rozhodnutí. Když nevíte, že lék zabírá, musíte umět počkat - to je třeba zdůraznit. Jestliže chcete dosáhnout co nejlepšího vyléčení v nejkratším čase, musíte co nejdéle čekat.
Minimální doba vyléčení závisí na nejdelším čekání. Dlouhodobé řešení případu musí být velmi systematické.

Když máte na papíru dobrou informaci, proč jste co udělali, jaké jsou klíčové symptomy, proč jste co dali a co se děje - tak můžete dobře a systematicky pokračovat. Pokud nebudete disciplinovaní, těžko se budete v případu orientovat. Je třeba udělat dobrou analýzu, a potom prognozu - co očekáváte, že se stane. Může se vám stát, že budete příliš optimističtí ve své prognoze. Pokud tuto část zkazíte, nikam se nedostanete. Pokud jste systematičtí, nemáte problémy. Nezvolíte-li tento přístup, nemůžete být systematičtí. Pacienti vždy vše neprozradí, abyste zjistili, co se děje, musíte být detektivové. Když víte, co zjišťujete, tak to můžete zjistit. Někdy můžete mít dojem, že se pacient o mnoho zlepšil a to si musíte zapsat, ale s intuicí musíte být opatrní. Někteří lidé mají intuici naprosto jasnou, ale někteří naprosto ne.
Proto je dobré projít popsaným procesem, intuici je třeba podpořit fakty. Když vám intuice řekne jednu věc a pacient jinou, je třeba počkat, abyste zjistili jak to je. Peter říká, že podvědomou intuicí lze zjistit mnoho, ale ne zda-li lék funguje či ne. Někdy musí pacienti přijít několikrát než ho pochopíte. .
.
Peter pracuje s LM potencemi takto:
Když zabírá, tak ji může pacient brát i dlouho v závislosti na závažnosti, když je velké zhoršení - zastaví podávání. Při návratu starého stavu opakuje potenci.

Peter si všiml, že když se vydrží s LM potencí bez většího zhoršení déle, tak léčba je trvalejší.

Dotaz:
Když dojde po podání léku k delšímu zhoršení a pacient už nechce déle čekat. Když si myslíte, že pacient bude prožívat vážné utrpení - vysvětlete vše dopředu co nejlépe. Tím přivádíte pacienta na hranici snášenlivosti utrpení. Jste-li si jistí, že dojde k vyléčení, zaveďte ho až na hranici utrpení. Ale když už je to moc, tak můžete říci pokud to vydržíte, tak vyléčení bude trvalejší. Neměli byste dovolit, aby pacient přestal brát léky a pak mu dát homeopatický lék, který by vyvolal strašné zhoršení. Je třeba oddělit byto dvě věci.
Nedávejte pacientovi do ruky lék, dokud ho nepotřebuje (neboť téměř vždy si ho vezme). Pokud cítíte, že mu musíte něco dát, dejte placebo. Pokud nemáte jasný obraz akutního stavu odlišitelného od chronického, dejte akutní lék.
Toto je dobrý přístup při astmatu. Je problém určit akutní lék.
Musíte vidět pacienta v krizi, abyste mohli lék správně určit. Nejdůležitější věc - můžete hodně ulehčit život, když jste důkladně systematičtí. Většina problémů u nových homeopatů jsou jejich problémy a ne problémy pacientů - předsudky, nedostatek sebedůvěry ...

Systematická práce snižuje množství předsudků a ignorance. Peter často viděl poznámky k případu, kde není jasné, jaké jsou důvody pro předepsání léku. Pokud se to neudělá, tak se při druhé návštěvě musí opět začínat od píky, proč je ten lék předepšán. Můžete udělat l00 kontrol za večer, když máte poznamenáno, proč byl dán konkrétní lék. Když vidí, že lék nezabírá, může pozvat pacienta na jindy. Uděláte-li dobrou analýzu a poznámky na poprvé, potom už vám to nebude zabírat tolik času. Je třeba být metodický.

Dotaz:
Co to znamená, že případ je zkažený, co se má dělat, dát další lék či co.
Myslíte-li si, že případ se ubírá špatným směrem, tak ho neantidotujte homeopaticky, ale kávou, acylpirinem apod. Potom počkejte a udělejte novou analýzu. Není to snadné neboť už máte zkreslený případ. Potom podáte lék, ten však už jen částečně zabere, pak podáte další částečný lék a případ je zmatený. Nejlépe je nezačínat s těžkými případy. Lépe je začínat s lehkými případy. Peter nezná jinou cestu jak objasnit případ, který se zmátl než antidotovat alopaticky a potom počkat a začít znovu. Je možné dát placebo a 3x za měsíc pacienta vidět a čekat až se něco objasní. Často u složitých případů je třeba začít malý lék, který dáte na to co se zrovna teď děje a to otevře širší obraz, předepíšete na širší obraz a potom na celý obraz. Často se musí předepsat několik léků za sebou. První lék např. funguje 6 měsíců. Když přestane lék zabírat, musíte být trpěliví, než se objeví další lék - než získáte dost informací pro další lék. Např. nastaly změny osobnosti, člověk se změnil z horkokrevného na zimomřivého - je třeba čekat. 3 měsíce čekání nejsou žádná dlouhá doba.

Dotaz - lze správně vybraný konstituční lék antidotovat. Pokud je to správný lék a mají dobrou konstituci, tak by lék měl zabírat.
Pokud pacient nemá dostatečnou energii a vitalitu, může dojít k antidotaci. Mnoho případů bere např.3 roky antibiotika nebo kortizony a jejich imunita je velmi nízká a to pak lze lehko antidotovat. Často se stává, že se objeví nosoda při řešení dlouhodobého případu. Nastane-li návrat starého stavu a vidí-li Peter i menší náznak pro nosodu, tak ji podá. Jinak čekání je důležité - u nosod, tak dlouho nečeká, ale jinak ano.
Ještě k antidotaci - nejlépe alopaticky tak 2 týdny , pak dva týdny počkat. Homeopatická antidotace může potlačit vitální sílu, to je problém u komplexních homeopat. léků.

Zdroj: Přednáška Petera Chappella školy The London College of Classical Homeopathy 7. - 9. dubna 1995