leto nám odeslal(a) následující článek: "Kakaovník pravý pochází ze států Jižní Ameriky. V mayštině se strom, plody i nápoj z nich vyráběný jmenuje cacao, Aztékové nápoj z kakaových bobů pojmenovali xocoatl (cacauatl). Původně to byla směs kakaových bobů, kukuřičné mouky, kanely bílé, chilli papriček a vanilkových lusků. Chutnal ostře, nebo slaně a byl považován za nápoj bohů. Jihoameričtí Indiáni znali povzbuzující sílu kakaa a kakaového nápoje i jeho léčivé účinky.

Ve starých textech se mimo jiného uvádí: "Toto kakao člověka učiní opilým, pozřel-li ho příliš velké množství, zvláště ze zelených plodů, po nich je člověk omámený a potácí se, kakao ti zatemní mozek, učiní tě chorým, rozdrtí tě, Pokud se však pije jen obvyklé množství, člověk se jím rozveselí a osvěží, utěší a posílí. Říká se tedy - vezmu si kakao, zvlhčím své rty, osvěžím se." Sahagůnův text podle Dibbea a Andersona.

Aztéčtí lékaři znali povzbuzující a také léčivý účinek kakaa. Bylo součástí mnoha léků např. při nemocech plic, trávicího ústrojí, katarech, znali močopudný účinek kakaa, kakaové boby lisovali a olej vtírali na poraněná místa, Kakao ale hlavně platilo za mocné afrodiziakum. Kronikář dobytí Mexika Bernal Diaz de Castillo o aztéckém vládci Montezumovi tvrdí, že denně "ze zlatých pohárů požil kakaového nápoje, jemuž se přičítal účinek elixíru lásky, než se odebral do svého harému ". Kakaovými boby se v aztéckém hlavním městě platilo za auianime, prostitutky působící na trzích. Platilo se jimi ale i za další služby a převzaly funkci peněz. Ostatně i v současné době jsou významnou komoditou. Kakao neuniklo pozornosti španělských dobyvatelů. Kolem roku 1550 v jednom španělském klášteře v Chiapasu smíchaly jeptišky pražené kakaové boby, rozdrcené vanilkové lusky a třtinový cukr a všechno svařily. Jeptišky byly tímto nápojem nadšeny, ale kvůli afrodiziakálnímu účinku nápoje narazily na rozhodný odpor biskupa. Jeptiškám se podařilo biskupa přesvědčit, že kakao jim pomáhá odstranit slabost žaludku, takže se mohou lépe modlit k Bohu a tím zavedly slazené kakao jako národní nápoj v Novém Španělsku. V roce 1753 byl v publikaci Curieus-und offfenhertzigen Wein-Arzt uveden uveden recept na čokoládu, který prý je identický s novošpanělským způsobem přípravy: "Vezměte jednu libru kakaa, opražte, aby se oloupala slupka, v malém hmoždíři je rozdrťte na drobno, k tomu přidejte půl libry jemného cukru, 2 kousky vanilky a 2 loty rozdrcené skořice, vše smíchejte a uhněťte do válečků nebo tabulek. Chceme-li čokoládu vařit, vezmeme obvykle na dvě osoby čtvrtlibry strouhané čokolády, tu dáme do vody. Vodu musíme dlouho vařit, půl hodiny nechat vřít, pak do ní rozšlehat 3 vejce, poté znovu nechat vařit, ne příliš dlouho nebo krátce, tak aby to nebylo příliš husté ani řídké. Možno vařit i s mlékem nebo vínem. Čokoláda tekutá i tuhá prospívá chladnému žaludku, slouží prsům, působí proti kašli, denní závrati, rozpouští zatuhlý hlen, posiluje balzám života a podněcuje k souloži.".

Kakao se rozšířilo do Evropy a stalo se oblíbeným nápojem. Už v 17. století se uvádělo, že kakao pomáhá trávení, zlepšuje funkce jater a významně se podílí i na rozvoji dobré nálady. Kakao bylo podáváno jako doplňková léčba u nemocí ledvin, chudokrevnosti nebo horečnatých onemocnění.
Jeden z receptů z 19. století uvádí: "Odvar z kakaových bobů, který se pije jako káva, má hypochondrům učinit nesmírně dobře a udržet tělo otevřené. Vezmeme 30 g nahrubo rozdrcených bobů nebo také několik již oloupaných pražených kakaových plodů, přelijeme je 3 šálky vody a necháme 12 hodin odstát. Poté je vaříme jako kávu, přecedíme a pijeme je s mlékem a s cukrem, nebo bez nich. Kakaové boby opražené jako káva, rozdrcené a povařené s mlékem a cukrem, mají učinit dobře těm, kdož trpí hemeroidy, přičemž působí menší pnutí, než káva. Také odvar z kakaových bobů se dá k tomu použíti, má povzbudit bezbolestné vyprazdňování stolice." (Ossiander VIII. 25-26, IX.24).
Kakaové boby využívají alchymisté pod názvem černé zrno.

Hlavními součástmi kakaa jsou kofein, theobromin, fenyletylamin s afrodisiakálním účinkem, a theofylin.
Kakao, mimo jiného, obsahuje až 50% mastných olejů, éterický olej, různé kyseliny, např. kyselinu olejovou, kyselinu stearová, estery, důležité minerály (včetně draslíku, vápníku, hořčíku a mědi) a také nerozpustnou vlákninu. Kakaový tuk-máslo, oleum cacao, se využívá ve farmaceutickém průmyslu. Kakao je ceněno i díky obsahu antioxidantů. Mezi antioxidanty patří i flavonoidy a kakao obsahuje flavonoidů více než víno.
Blahodárný efekt kakaa se může projevit na ochranném účinku cév, prevenci onemocnění srdce, nebo zlepšení stavu při cukrovce, činnosti centrální nervové soustavy, uvolňování hladkého svalstva (především plicního).

Pro lékařství můžeme ovšem využívat pouze nezpracované kakaové boby, nebo hotové čaje z kakaových slupek.
Z dostupného kakaového prášku je celá řada důležitých účinných látek odstraněna.

Kakao - chocolate se využívá v homeopatii v nízkých i vysokých potencích.

Nick Churchill ve svých přednáškách např. uvádí: Choc. - proving od J.Scherra je opravdu z čokolády nikoli kakaového bobu. Častý pocit zvířecího vědomí, vidí ježky. Proč ty ježci a Čokoláda - ježci se velmi starají o miminka, ale když povyrostou, tak je vyhodí a otočí se k nim zády, těmi bodlinami. Lidé potřebující Čokoládu jsou lidé, kterým schází láska od matky. Je to velký lék, lze ho využít v případech žen typu Sepie nebo mužů či žen cítících se opuštěně. Jeden z případů, kdy předepisujeme čokoládu také je, když jsou rodiče podrážděni vlastními dětmi.
J.S. udělal výzkum, proč se děje, že má člověk tyto problémy - vidiny a zjistil fakt, že čokoláda může mít obsah 4 % švábů. Myslel, si, že to zvířecí vědomí může být od nich, ale nakonec tuto teorii zavrhl.

Robin Murphy, M.D. v časopise Homeopatie mimo jiného uvádí: Farmaceuticky: Choc. Čokoláda. Kakao. Theobroma cocoa. Kakaovník pravý. Čeleď: lejnicovité. Buettnerieae. Americké tropy. Rozetřená semena s mléčným cukrem. Používá se: semena rozetřená s cukrem, všechny potence, vysoké i nízké.
Léčebné hledisko. Vyléčené symptomy během dvou týdnů: Pocit tepla ve vlasech, svědění. Svědění na zátylku. Svědění v podpaží. Pokožka suchá a hrubá.Krvácení dásní během čištění zubů. Špatná paměť. Živé, dlouhé sny. Bolest v kloubech na palcích u nohou. Myšlenky se rychle hrnou, těkají z předmětu na předmět. Nepříjemné pocity v přítomnosti mužů. Katarální kongesce v hlavě. Katarální hluchota, zlepšená, když v uších loupe. Lekavost náhlými zvuky. Sny o ohni. Kůže se lehce spálí. Podrážděnost. Touha po čokoládě a zmrzlině. Úzkost ze setkání s lidmi........aj
Některé další pozitivní a léčebné vlivy na některé provery: mnohem uvolněnější, méně deprimovaný, sem tam se cítil více živý, lidský klidný. Proplouvá životem. Mám pocit, že je oddělen, jako by stál stranou, pocit, že všechno bude v pořádku. Nálada zlepšena, více schopen prominout drobné nepříjemnosti (léčebný efekt). . Méně podrážděná a kousavá před menses (léčebný efekt). Cítí se sebejistější, než obvykle, nyní schopen zvládnout složité projekty. Méně sklon se vzdávat a nechat se manipulovat, jasnější představu, kam směřuji. Méně se bojí budoucnosti a je schopen více udělat. Cítí se větší, než dřív. V zásadě má pocit, že je lepším člověkem než dřív. Zrak a sluch je ostřejší. Vnímání pachů, doteků a vizuálních podnětů je jasnější .

A závěrem rada pátera Ferdy - doporučoval pít odvar z hřebíčku a nového koření na následky onemocnění z plísní kakaa a čokolády.

Literatura:
MUDr. Kurt Pollak, Medicina dávných civilizací,
Christian Rätsch, Indiánské léčivé byliny,
a zdroje v textu"