Historie
Aloe byla používaná už na počátku historie k léčbě, v 3500let starých textech se o ní píše jako o prostředku, který Egypťané používali při infekcích, kožních chorobách a jako projímadlo.
Aloe je jedná z rostlin, která neobsahuje drogu a přesto byla předmětem válečného sporu. Když Alexandr Veliký obsadil Egypt, dozvěděl se že nedaleko somálských břehů je ostrov, na kterém roste rostlina s fantastickou léčivou sílou, hlavně na zranění. Za tímto účelem, aby mohl použit tuto rostlinu při léčbě svých vojáků – což z jasných důvodů před nepřítelem tajil – poslal na ostrov vojáky, aby ostrov obsadili a přinesli mu tuto zázračnou rostlinu. Nakonec vyšlo najevo, že se jednalo o aloe, kterou pak úspěšně používali ranhojiči v armádě Alexandra Velikého.

Řecký lékař Dioskoridés doporučoval aloe jen na vnější použití při ranách, hemeroidech, vředech a někdy při vypadávání vlasů. Římský přírodovědec Plinius ji doporučoval jako projímadlo.
Ze Španělska se kolem 6. století díky arabským obchodníkům dostala do Asie, kde byla představená i ajurvédským lékařům v Indii, kteří ji pak později začali používat při kožních chorobách, parazitech ve střevech a při menstruačních poruchách. Podobně ji začali používat i Číňané.
V prvních záznamech lidové medicíny se její gel vně používal při ranách, popáleninách a k léčbě hemeroidů. I dnes má podobné využití v lidovém léčitelství.

Léčivé účinky
Dnešní fytoterapisti používají stejně Aloe jako před Dioskoridés a jeho součastnicí už více než 2000 let:
Na rány, popáleniny, opařeniny, poškrábání, odřeniny, popáleniny zapříčiněné sluncem – první veřejná zmínka v lékařské literatuře o léčivých účincích aloe se datuje z roku 1935, kdy uveřejnili v Americe článek o jejím léčivém účinku na rány. Její gel byl úspěšně použit při léčbě jedné ženy, která utrpěla popáleniny rentgenovými paprsky. Od tohoto případu bylo uveřejněno více článků o účinku aloe při popáleninách prvního a druhého stupně, při zraněních urychluje zacelení a hojení rány. Podle jednoho článku je účinná i při ekzémech.

Obrana před infekcemi – aloe napomáhá nejen k zahojení ran, ale zabrání infekci v postižené oblasti. Podle výzkumů je aloe velmi účinná proti mnoha bakteriím, které by mohly napadnout otevřené rány.

Krémy na ošetření pokožky – už Kleopatra si natírala pokožku aloi, aby její kůže zůstala jemná a lesklá. I v současnosti jsou krémy s obsahem aloe velmi rozšířené, ale když chceme pěknou pokožku, tak se držme egyptské tradice a natírejme si pokožku čerstvou šťávou z aloe, nepoužívejme šampony, krémy a jiné stabilizované přípravky. Stabilizovaná aloe už neobsahuje její léčivé látky, které jsou přítomny v čerstvém gelu. Kdo má rád šampony, krémy s obsahem aloe kvůli jejich vůni, může je klidně používat dál, ale ať nečeká, že bude mít pokožku jako Kleopatra.

Zajímavá možnost
Pokusy ukázaly, že aloe je schopná likvidovat houbu zapříčiňující infekci pochvy (Candida albians). Její účinek na tyto houby byl potvrzen jen laboratorně, není podložený případ léčby této nemoci na lidském jedinci.
V laboratorních testech se vykázal účinek jedné látky z aloe (aloeemodin) na leukémii, ale podle vědců jsou pokusné přípravky z této látky natolik jedovaté, že nejsou použitelné pro léčbu. I když se v lidové medicíně už dávno aloe používá na léčbu rakoviny kůže, její účinek nebyl ještě vědecky podložen. V Evropě při sérii pokusů bylo dokázáno, že aloe snižuje obsah cukru v krvi. Gel se vnitřně nepoužívá, ale výzkumy dokazují, že při léčbě cukrovky to může být dobrá alternativa.

Použití
Při ránách, popáleninách, řezných ránách, úpalech a k zabránění infikování rány použijeme nejstarší (spodní) list aloe. Uřízněme z něho 5-10 cm kousek, který rozpůlíme – gel pak naneseme na postiženou oblast a necháme zaschnout. Předtím je třeba vyčistit ránu vodou a mýdlem. I uříznutý list aloe se zahojí, takže ho můžeme při nejbližší příležitosti zase použit. Při kosmetickém použití aloe na pokožku, tu musíme nejdříve očistit. V případě iritace pokožky ji však nepoužívejte!

Na co musíme dávat pozor
Gel z aloe je bezpečný, vyjma u lidí, kteří jsou na něj alergičtí, proto ho nejdříve vyzkoušejte na malé oblasti, odkud ho pak můžete smýt.
Nepoužívejte ho jako projímadlo, kvůli velkému obsahu latexu je aloe dost drastická v tomto ohledu a může způsobit křeče střev, a když si koupíme takový přípravek, tak striktně dodržujte dávkování. Vnitřně ho nesmí užít těhotné ženy, ovlivňuje stahování dělohy a může způsobit potrat. Nesmí ho používat ani ženy při kojení, mohl by přes mateřské mléko u dítěte vyvolat křeč střev a průjem. Aloe může zhoršovat nebo dráždit vředy, hemeroidy a vydutě na střevech. Její použití při léčbě ekzému může při předávkování způsobit dlouholeté kožní problémy.