TAGS-Skyblue

Domů  |  Stahování | Odkazy | Fórum | Váš účet

 - Ahoj Create an Account  Login    

Hledání



Pokročilé vyhledávání

Počet přístupů

Zaznamenali jsme
12755308
přístupů od měsíce leden 2007

Posledních 5 článků

· Fíkovník smokvoň (Ficus carica)[ 0 komentářů - 272 čtenářů ]
· Případ endometriózy[ 0 komentářů - 344 čtenářů ]
· V injekci od Pfizeru byl detekován rakovinotvorný opičí virus![ 0 komentářů - 1130 čtenářů ]
· Případ 40 leté ženy s myómem (jaro 2022)[ 0 komentářů - 963 čtenářů ]
· Skryté neboli chtěné následky covidových infekcí[ 0 komentářů - 2476 čtenářů ]

[ Více v sekci novinky ]

Homeopatická Materie Medika

· Aconitum nappelus (Acon.)
· Actae racemosa (Cimic.)
· Agnus cactus (Agn.)
· Allium cepa (All-c.)
· Aloe socotrina (Aloe.)
· Ammonium muriaticum (Am-m.)
· Antimonium crudum (Ant-c.)
· Antimonium tartaricum (Ant-t.)
· Apis mellifica (Apis.)
· Argentum nitricum (Arg-n.)
· Arnica montana (Arn.)
· Arsenicum album (Ars.)
· Arsenicum iodatum(Ars-i.)
· Aurum metallicum (Aur.)
· Aurum muriaticum natronatum (Aur-m-n.)
· Baryta carbonica (Bar-c.)
· Belladonna (Bell.)
· Bellis perennis (Bell-p.)
· Berberis vulgaris (Berb.)
· Borax (Bor.)
· Bromium (Brom.)
· Bryonia alba (Bry.)
· Caladium sequinum (Calad.)
· Calcarea carbonica (Calc.)
· Calcarea fluorica (Calc-f.)
· Calcarea phosphorica (Calc-p.)
· Cantharis vesicatoria (Canth.)
· Capsicum annuum (Caps.)
· Carbo vegetabilis (Carb-v.)
· Caulophyllum thalictroides (Caul.)
· Causticum Hahnemanni (Caust.)
· Chamomilla vulgaris (Cham.)
· Chelidonium majus (Chel.)
· China rubra (China.)
· Cocculus indicus (Cocc.)
· Coccus cacti (Coc-c.)
· Coffea cruda (Coff.)
· Collinsonia canadiensis (Coll.)
· Colocynthis (Coloc.)
· Conium maculatum (Con.)
· Corallium rubrum (Cor-r.)
· Croton tiglium (Crot-t.)
· Cuprum metallicum (Cupr.)
· Drosera rotundifolia (Dros.)
· Dulcamara solanum (Dulc.)
· Eupatorium perfoliatum (Eup-per.)
· Euphrasia officinalis (Euphr.)
· Ferrum phosphoricum (Ferr-p.)
· Fluoric acid (Fl-ac.)
· Gelsemium sempervirens (Gels.)
· Graphites naturalis (Graph.)
· Hamamelis virginiana (Ham.)
· Helonias dioica (Helon.)
· Hepar sulfuris calcareum (Hep.)
· Hydrastis canadiensis (Hydr.)
· Hyoscyamus niger (Hyosc.)
· Hypericum perforatum (Hyper.)
· Ignatia amara (Ign.)
· Ipecacuanha (Ip.)
· Kalium bichromicum (Kali-bi.)
· Kalium bromatum (Kali-br.)
· Kalium carbonicum (Kali-c.)
· Kalium iodatum (Kali-i.)
· Kalium muriaticum (Kali-m.)
· Kalium phosphoricum (Kali-p.)
· Kalium sulphuricum (Kali-s.)
· Kreosotum (Kreos.)
· Lac caninum (Lac-c.)
· Lachesis mutus (Lach.)
· Ledum palustre (Led.)
· Lycopodium clavatum (Lyc.)
· Mercurius solubilis (Merc.)
· Naphthalinum (Naphtin.)
· Natrum muriaticum (Nat-m.)
· Natrum sulphuricum (Nat-s.)
· Nitricum acidum (Nit-ac.)
· Nux vomica (Nux-v.)
· Opium (Op.)
· Oscillococcinum (Oscilloc.)
· Phosphoricum acidum (Ph-ac.)
· Phosphorus (Phos.)
· Phytolacca decandra (Phyt.)
· Platinum metallicum (Plat.)
· Podophyllum peltatum (Podo.)
· Pulsatilla pratensis (Puls.)
· Pyrogenium (Pyrog.)
· Rhus toxicodendron (Rhus-t.)
· Ricinus communis (Ric.)
· Rumex crispus (Rumx.)
· Ruta graveolens (Ruta.)
· Sabadilla officinalis (Sabad.)
· Sambucus nigra (Samb.)
· Sanguinaria canadensis (Sang.)
· Selenium metallicum (Sel.)
· Senna (Senn.)
· Sepia officinalis (Sep.)
· Silicea terra (Sil.)
· Spongia tosta (Spong.)
· Staphysagria (Staph.)
· Sticta pulmonaria (Stict.)
· Stramonium datura (Stram.)
· Sulphur sublimatum (Sulph.)
· Sulphur iodatum (Sulph-i.)
· Tabacum nicotiana (Tab.)
· Thuja occidentalis (Thuja.)
· Viburnum opulus (Vib.)
· Vipera redi (Vip-r.)
· Abrotanum

Informace


Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!

Sankaranova metoda - případy na procvičení (doplněno)
Publikováno: Středa, 14.10. 2009 - 20:02:22 Od: vilcakul

dr. Rajan Sankaran

Pro všechny zájemce o "pocitovou" metodu dr. Sankarana uveřejňujeme tři případy.. Případy jsou uveřejněny s analýzou a následným předpisem léku. Dále tu najdete i kontrolu, která ještě více potvrdila správnost předepsání léku podle Sankaranovy metody, což také potvrzuje konstituční efekt takto předepsaných homeopatických léků tzv. similimum.

případ č. 1) mladá žena a její trápení

Dr.: Řekněte mi něco o svých problémech?
Pac.: Trpím zácpou. Když nepiji čaj, tak nemám vůbec stolici. Z toho dostanu bolest hlavy. Pak začnu zvracet a mám průjem. Spadne mi tlak. Tehdy nejsem schopná ani pít vodu. Pořad se mi chce jen spát. Při zvracení mám i stolici. Je to tak 5 – 6 let, že se to objevuje 3x za měsíc. V současné době se to už stane i 2 x týdně. Tento problém mám už od dětství.

Dr.: Z čeho máte největší obavy?
Pac.: Žiji ve velké rodině. Před dvěma léty jsem si k sobě vzala rodiče, ale nemohli si zvyknout na můj dům. Proto jsem je poslala zpátky k sestře do Mumbaje. Došlo k nedorozumění. Jsem jediná, která je podporuje finančně. Ale oni vůbec neměli obavy o mne a manžela. Můj otec byl neustále nemocný. Lékař mu doporučil, že bude lepší, když se vrátí do Mumbaje, protože tam bude pro něj lepší počasí. Proto jsme je vzali zpátky.

Dr.: Řekněte mi o tom trošku více?
Pac.: Tím došlo k nedorozumění. To bylo velmi deprimující. Myslela jsem si, že budou se mnou spolupracovat. Doplatily na to i moje děti. Musela jsem udržovat rovnováhu mezi svými rodiči a mužem.

Dr.: Jaké to bylo?
Pac.: Takové, jako když nechají člověka úplně opuštěného. Člověk se cítí skleslým. Poslechla jsem si obě strany a držela jsem pusu. Nemohla jsem nic říct.

Dr.: Jak se cítíte?
Pac.: Mám pocit, jakoby mne opustili. Cítím se opuštěná, nic nemůžu udělat proto, aby to bylo jinak. Každá matka se stará o své okolí, ale moje matka není taková. Když mne operovali na kilu, tak mi ani nezavolala. Ani se nezajímala o mé zdraví.
Cítím se jako sirotek, o kterého se nikdo nestará, kterého nikdo nemá rád.

Dr.: Jaký je to pocit?
Pac.: Sirotek cítí to, že nemůže mluvit s druhými o svých rodičích. Už léta nemluvím o své matce. Ale z toho mě děsí tato situace.

Dr.: Jak se cítí sirotek?
Pac.: Je to pocit osamocení. A nemůže nic udělat proto, aby se situace obrátila k lepšímu, jednoduše je jen před ni postaven.

Dr.: Povězte mi ještě o tom!
Pac.: Moji rodiče si určitě myslí, že jsme nechtěli, aby zůstali u nás. Ale já bych byla ráda v jejich blízkosti a pomohla jim. Naposledy, když jsme byli na 45 dni v Goabu, tak k nám ani nepřišli. Bylo to takové, jakoby mne ani nepovažovali za svou dceru.

Dr.: Povězte mi o tom trošku více?
Pac.: Finančně je podporuji. Je to jediné pouto, které nás spojuje.
Jinak by náš vztah už dávno skončil.

Dr.: Mluvte o tom „spojujícím poutě“!
Pac.: Všechny jiné pouta se mezi námi přetrhla. Zůstalo jen tohle jediné, když se i tohle přetrhne, tak to znamená konec našeho vztahu. Jako vlákno, které drží pohromadě hodně korálků a přetrhne se, korálky z něj se rozkutálí. To je to nejhorší, co se může stát. Každá korále se dostane na jiné místo, a vícekrát je nemůžeme pojmenovat náhrdelníkem.

Dr.: Jaké máte ještě jiné problémy?
Pac.: Mám zácpu. I když mám ještě i nucení, tak nemám stolici.
Z toho mi pak začne bolet hlava. Tehdy nesnesu žádný hluk. Zavřu oči a odpočívám. Když se stupňuje bolest hlavy, začnu zvracet, tehdy ve mně nezůstane ani voda. Bolest hlavy je tehdy velmi silná. Když si dám těsný obvaz na hlavu, cítím se lépe. Přechodně mě to zbaví bolesti hlavy.

Dr.: Popište mi, jaká je ta bolest hlavy!
Pac.: Trhavá bolest v hlavě. Nesnesitelná. Mám pocit, že drží pevně mou hlavu. Jakoby moje hlava chtěla vybuchnout.

Dr.: Popište to trošku podrobněji!
Pac.: Jakoby se má hlava měla rozbít na kousky. Jako nádoba plná bláta, kterou když shodí, rozbije se na kousky. Trhavá.

Analýza
Říši můžeme rozlišit jen na úrovni pocitu. Pocit je zkušenost, prožitek bludu.

Úroveň pocitu
- má pocit, že je sám, nikdo se o něj nestárá, nikdo ho nemá rád.
- ale chce být i blízko nich a pomáhat jim, podporuje je finančně.

Blud
„Je to jediné pouto, které nás spojuje.“

Prožitek pocitu a bludu
- všechny vazby skončily, zůstalo jen tohle jediné, když se i tohle jedno přetrhne, tak to znamená konec.
- když se vlákno, které „spojuje“ hodně korálků přetrhne, tak se všechny korále rozkutálí sem tam.

Úroveň faktů
- vybuchující bolest hlavy
- má pocit, že moji hlavu pevně drží.

Blud
- jako nádoba plná bláta, kterou shodí dolů a rozbije se na kousky.

Pocity:
- rozbije se na kousky.
- trhavá.
- Mám pocit, že mi pevně drží hlavu. Cítím se lépe, když si hlavu pevně zavážu.

Říše
- Na různé podněty reaguje stejným vjemem.
- To poukazuje na rostlinnou říši.

Pocit
- „rozsype se všude“ / „rozbije se na kousky“/trhavá
- protikladem toho je „svazující“/“pevně držen“/“spojující“

Čeleď
To je vjem rostlinné říše Leguminoceae (luštěniny).

Obranný mechanizmus
- cítím se neschopná.
- nemohu proti tomu nic udělat.
- nemohla jsem nic říct.
- člověk nemůže nic udělat, aby zlepšil situaci, jen ji snést.
- to jsou známky sykotického miasmatu (fixní typ).

Terapie
- předepsaný lék sykotického miasmatu Copaiva z čeledi Leguminoceae.
- pacientka dostala v lednu 2009 Copaivu 200

Kontrola po 8 měsících

Dr.: Co byl váš problém, když jste ke mně poprvé přišla?
Pac.: Trpěla jsem silnou akutní bolestí hlavy, kterou následovalo zvracení, řídká stolice a nízký krevní tlak. Většinou mě večer přepadl ten pocit a nemohla jsem proti němu nic dělat. Vyzvracela jsem i vodu. Následující den ráno mi bylo přitom už lépe. Předtím mě to přepadalo 3 – 4 x za měsíc, pak se to stávalo velmi častokrát. Poté se to už objevovalo jednou za osm dní. Nakonec jedenkrát týdně.

Dr.: A ještě? Jaké jste měla ostatní problémy?
Pac.: To byl můj hlavní problém. Ale často jsem se i nachladila.

Dr.: Jiný problém?
Pac.: Chcete, abych mluvila o rodičích?

Dr.: Vysvětlete mi tu bolest hlavy! Jaká byla?
Pac: Nedokážu na ni najít správné vyjádření. Bývala velmi krátká, bylo to, jako by hned chtěla vybuchnout. Tak silná byla bolest.

Dr.: Vysvětlete mi ten výbuch, jaké to bylo?
Pac.: Takové, jak když něco vybuchne.

Dr. Vysvětlete mi tu věc že „něco vybuchne“! Jaké to je?
Pac.: Nevím, jak bych to vysvětlila.

Dr.: Vysvětlete mi tu věc s tím „vybuchne, exploduje“! Jaké to bylo?
Pac.: Chtěla jsem se zbavit všech světských věcí. Chtěla jsem zůstat sama, velice jsem se toho pocitu samoty polekala. Protože jsem nevěděla, co se stane v nejbližší době.

Dr.: Vysvětlete mi tu věc s tím „vybuchne, exploduje“! Jaké to bylo?
Pac.: Takové jako petarda. Dotkneme se jí malým plamenem a hned vybuchne. Nějak tak.

Dr.: Co je to s tím výbuchem? Jaké to je?
Pac.: Nedokázala jsem přitom snést světlo ani hluk. Chtěla jsem si jen lehnout, nic jiného jsem nedokázala udělat. Nedokázala jsem s nikým mluvit. Nesnesla jsem kolem sebe ani své děti. Měla jsem hodně bolestí. Chtěla jsem jen být prostě sama. To je vše.

Dr.: Jaká byla ta bolest?
Pocity byly příliš čerstvé. Několik měsíců jsem neměla takové pocity.

Dr.: Zkuste si ještě vzpomenout na další pocity. Jaká to byla bolest?
Pac.: Prostě jsem jen chtěla být v tu chvíli sama. Velmi jsem se bála, ale chtěla jsem být sama.

Dr.: Vysvětlete mi tu bolest, kterou jste cítila!
Pac.: Někdy jsem se obávala, že je se mnou konec. Bylo mi moc špatně. Ani si nedovedu představit, jak jsem dokázala léta snášet tyto pocity.

Dr.: Jaký byl pocit bolesti během těch let?
Pac.: Byla to hrozivá zkušenost. Bylo to velmi, velmi špatné.

Dr.: Jaká byla ta hrozivá zkušenost? Co se dělo v hlavě!
Pac.: Měla jsem pocit, že se má hlava může kdykoliv rozpadnout.

Dr.: Vysvětlete mi ten pocit „má hlava se může kdykoliv rozpadnout“! Jaké to bylo!
Pac.: Někdy to bylo možná jako raketa. Když k ní přiložíte doutnák, tak hned vybuchne. Nějak tak. Bála jsem se toho, že se mi v kteroukoliv chvíli rozpadne hlava. Ztratím rovnováhu nebo něco takového.

Dr.: Jaká je ta zkušenost „rozpadu“? Jaké to tehdy bylo? Co znamená „rozpadnutí“?
Pac.: Většinou jsem úplně zbledla a nic jsem nedokázala snést. Ani světlo jsem nesnesla. Nesnesla jsem ani hluk.

Dr.: Co se dělo v hlavě? Co znamená „rozpad“? Co se stalo?
Pac.: Byl to chronický typ bolesti hlavy.

Dr.: Jaký byl pocit bolesti při této chronické bolesti hlavy? Vysvětlete mi to trošku podrobněji! Říkala jste „vybuchující“. Vysvětlete mi to trošku obšírněji!
Pac.: Představila jsem si sebe jako jednu osobu v reklamě na Amrutanjan balzám. Dotyčný měl zavázanou hlavu a pak se mu rozpadne. Něco takového se stalo i v mém životě.

Dr.: Vysvětlete mi „rozpad“! Jaké to bylo?
Pac.: Jen se to nafukovalo směrem nahoru.

Dr.: Ještě mi řekněte více o tom nafouknutí!
Pac.: Možná jako balónek. Když do něho fouknou hodně vzduchu, tak se roztrhne. Není schopen pojmout více vzduchu mimo svou kapacitu. Stále jsem o tom přemýšlela…

Dr.: Ano, mluvte!
Pac.: Byla jsem tehdy velmi přepjatá, podrážděná.

Dr.: Mluvte o tom!
Pac.: Chcete, abych vám řekla, z čeho jsem byla taková?

Dr.: Mluvte o tom napětí! Jaké bylo to napětí?
Pac.: Měla jsem pocit, že nedokážu naplnit očekávání, nedokážu se postarat o své rodiče ve stáří. Nedokážu je uspokojit. Takže je možné, že kvůli tomu museli odejít a opustit mne. Přitom jsem věděla, že můj muž před nimi dobře obstál, udělal vše, co syn může udělat pro své rodiče. A zachoval se jako hodný syn, ač je jen jejich zetěm. Zacházel s nimi jako syn se svými rodiči. Ale moji rodiče mu neporozuměli. Tak jsem citově uvízla mezi dvěma stranami. Nemohla jsem se postavit ani stranu svého muže, ani na stranu svých rodičů. Byla to velmi těžká situace.

Dr.: Jaká byla zkušenost této situace?
Pac.: Hádka s mými rodiči. Nesouhlasili s ničím, co udělali moje děti, já nebo můj manžel. Nikdy nebyli s ničím spokojeni. Můj otec byl neustále nemocný, pak se vyléčil a znovu onemocněl. Tehdy jsme se rozhodli, že bude lepší, když od nás odejdou k mladší sestře. Myslela jsem si, že rodiče hodně trpěli při mé výchově, proto jsem jim to chtěla péčí odčinit, ale nakonec jsem nebyla schopna pro ně nic udělat.

Dr.: Jaká je to zkušenost? Když člověk nedokáže nic udělat pro své rodiče?
Pac.: Cítím se neschopná.

Dr.: Vysvětlete mi to!
Pac.: Dát věci na své místo. Bylo to těžké zařídit, dát na místo. Bylo velmi těžké to dát na místo v mém životě. Tehdy v tom stavu.

Dr. Těžko vrátit na místo, to mi vysvětlete!
Pac.: Myslím na to, že jsme neočekávaně museli poslat zpět mé rodiče tam, odkud přišli. Ale jako matka a manželka jsem měla povinnost myslet na pocity mých dětí a manžela a postarat se o ně. Protože se cítili odstrčenými ve svém vlastním domě. Měli pocit, že nejsou na správném místě, což je velmi zvláštní ve vlastním domě. Nedokázala jsem to snést.

Dr.: Odstrčený? Jaká je ta odstrčenost? Vysvětlete to!
Pac.: Bylo to jako, že „už tě tu více nepotřebuji“.

Dr.: Mluvte o tom pocitu, co jste tehdy cítila, když rodiče odešli!
Pac.: Jako dcera by člověk nikdy nechtěl, aby jeho rodiče byli od něj daleko. Hlavně, když jsme je přivezli, aby bydleli u nás, myslela jsem si, že zůstanou se mnou navždy. Alespoň do smrti, ale nestalo se to.

Dr. Jaká byla tato životní situace? Situace po odchodu rodičů. Situace, kdy rodiče nezůstali s vámi. Jaké to bylo?
Pac.: Možná takové, když rodiče opustí své dítě, nechají ho samotné. Možná si myslí, že je dítě už nepotřebuje. Je to velmi těžká situace.

Dr.: Co zažívá dítě?
Pac.: Zůstalo samo na světě a samo se musí postavit všemu. Od rodičů se mu nedostane žádné morální podpory.

Dr.: Jaká je ta situace? „Když zůstane člověk sám a nedostane se mu ani morální podpory od rodičů“?
Pac.: Člověk je úplně sám, je velmi těžké se sám postavit vůči všemu.

Dr.: Jaké změny u vás vyvolala léčba?
Pac.: Od té doby, co jsem začátkem ledna započala léčbu, problémy se už nevrátily. Ani j jedinkrát. I když mám ještě někdy bolesti hlavy. Ale ty jsou snesitelné. Cítím se o moc volnější. Nestresuji se. Myslím si, že dnes dokážu být lepší mámou svých dětí. Dříve jsem na ně vždy křičela a řvala. I moje pocity spojené s rodiči se změnily. Nemám už ten starý pocit ve vztahu k nim. Mám pocit, že ve mně někde byl pocit hořkosti ve vztahu k nim, hlavně k matce. Ale teď už to nepociťuji.

Dr.: Co to znamená? Vysvětlete to!
Pac.: Nevím. Možná se má matka narodila tak, že nebyla s nikým a s ničím nikdy spokojená. Dnes už to snadněji přijímám než dříve. Předtím jsem si myslela, že nikdy více k nim nepůjdu a neuvidím je. Teď tomu tak není. Věřím tomu, že jsem zase nalezla své staré „Já“. Více lnu ke svým rodičům.

Dr.: Máte ještě zácpu?
Pac.: I ta zmizela.

Dr.: Jak často máte bolest hlavy a jak dlouho trvá?
Pac.: Nemám často bolesti hlavy. Když ji mám, tak trvá jen několik minut, asi 15 minut. I bolesti hlavy jsou snesitelnější. Cítím velké rozdíly v dřívějších a současných bolestech hlavy.

Dr.: Jak se to zlepšilo?
Pac.: Teď už nemám bolesti hlavy, mám řídkou stolici, nemám problémy. Bolest jenom přijde a odejde, přechodný stav - to je ten pocit. Dříve jsem musela sáhnout po léku nebo něco podobného. Teď nic takového nemusím. Absolutně nic.

Dr.: Takže to shrneme, o kolik se cítíte lépe?
Pac.: Problém mé zácpy se vyřešil.

Dr.: V porovnání s dřívějším stavem, o kolik se cítíte teď lépe?
Pac.: Cítím se mnohem lépe.

případ 2) policejní důstojník na důchodku

Dr.: Co máte za problém?
Pac:: Mám žlučníkový kámen. Doporučili mne, že se musím nechat operovat. Přitom mám i cukrovku a vysoký krevní tlak.

Dr.: Povídejte mi o tom!
Pac:: Cítím bolest na pravém boku pod žebry a v oblasti břicha. V žaludku mě trápívá pálivá bolest. Bolest je nesnesitelná. Kvůli bolesti se stanu neklidným.

Dr.: Řekněte mi o tom trošku více!
Pac.: Mučila mě bolest. Kvůli bolesti ztratím svou duševní rovnováhu.

Dr.: Mluvte ještě o tom!
Pac.: Během bolesti cítím to, že z této strany a i z této strany útočí na mě bolest. Něco mě bouchá dole zespodu. Něco vyleze zespodu a bouchá, bije mě do žaludku (gestikulace).

Dr.: Vysvětlete mi tu gestikulaci!
Pac.: Bolest je taková, jakoby mě bouchali ostnatým obuškem.

Dr.: Vysvětlete mi tu gestikulaci!
Pac.: (Pacient vstal a bouchl pěstí do zdi a přitom řekl tohle…) Bouchnutí znamená to, jděte, jděte, jděte, přičemž vás mlátí palicí. Ty rány mají nějaký cíl. Za zmlácení se považuje to, když vás 1000 x bouchnou. Při zbití cílovou osobu bouchneme, ta uteče a my ji zadržíme.

Dr.: Povídejte mi o vašem strachu?
Pac.: Slovo „strach“ nemám ve svém slovníku. Když se ke mně přiblíží někdo s pistolí, tak se neleknu. Dokážu se ubránit dokonce i s holými rukama. Ještě kdyby na mě šlo 5 až 6 mužů, ani tehdy to nevzdám, Musím vědět, že dokážu ochránit celou rodinu.

Dr.: Co je vaše hobby, co vás zajímá?
Pac.: Rád boxuji. Nevinného, slabého člověka mohou přepadnout, proto je důležité naučit se boxovat. Rád čtu. Tím mám více vědomostí než druzí. V takové společnosti nebo skupině, kde lidé rozmlouvají o sportu nebo válce, dokážu lépe hovořit než ostatní. Jsem na to i pyšný, že jsem v tomto lepší než ostatní.

Dr.: Co byl váš největší stres v životě?
Pac.: U indické policie jsem byl první na zkouškách, přesto mě nepovýšili, i když jsem byl lepší než ostatní. To mě ještě stále straší. Ale dokázal jsem zamaskovat pocit odstavení. Hodně jsem četl. O té doby se mohu dát s každým do hádky, dokážu se proti nim postavit. Každý chce hodnost. Nechal jsem práce, protože jsem musel salutovat začátečníkům. Ale ctí si mě. Chtěl jsem napadnout hlavního tajemníka na jednom setkání, chtěl jsem ho práštit. Řekl jsem mu, že je podvodník a povýšení prodává jen za peníze. Měl jsem pocit, že bych ho dokázal zastřelit. Bouchl bych ho, ale někdo mě od něj odtáhl. Když mě oni nechají existovat, tak já nenechám je. Zastřelil bych ho a potom i sebe, ale kvůli ženě a synovi jsem radši zůstal zticha. Ještě ani teď nepozdravím policejního inspektora nebo kohokoliv, kdo tam pracuje. Ještě i dnes na ně pohlížím jako na své bažanty.

Dr.: Povězte mi o tom trošku více!
Pac.: Jsou takoví (policie) jako na ulici se pasoucí stádo. Na cokoliv položili ruku, co se jim zalíbilo, aby zničili to okolí. Obecně stádo vyženou na pastvu a s palicí ho zaženou zpátky. Všechno chtějí zadarmo. Na všechno chtějí šáhnout. Oni (policie a stádo) jsou z jednoho státu, jsou stejní. Stádo alespoň poskytne nějaký podíl, něčím přispěje. Ale toto stádo (policie) nedá nic, jen chce jíst. Já nejsem dobytek.

Analýza
cizí hlas poukazující na říši:
- mučila mě bolest
- útočí na mě bolest
- Něco mě bouchá dole zespodu. Něco vyleze zespodu a bouchá, bije mě do žaludku. (gestikulace)
- jakoby mě bouchali ostnatým obuškem
- mám více vědomostí než druzí
- byl jsem lepší než ostatní
- nejsem dobytek

Zvířecí říše
- někdo se mnou něco dělá (oběť – útočník)
- jsem lepší než ostatní, dokážu se jim postavit, dokážu lépe hovořit než ostatní

Podříše – Savci
- nejvyvinutější a inteligentní
- propojení s nejbližší rodinou
- jsou adaptabilní a modifikují své chování podle okolností
- důležitost komunikace, zejména zvukové
- patří ke skupině nebo stádu a platí za to nějakou cenu
- potřebuje patřit ke skupině
- boj o převahu ve skupině
- podřízenost/dominance
- já versus skupina

Způsob útoku/pocity oběti
- boj o dominantní pozici/akceptování stávající
- každý si hájí své teritorium
- boj na život a na smrt není běžný

Projevy u pacienta
- V takové společnosti nebo skupině, kde lidé rozmlouvají o sportu nebo válce, dokážu lépe hovořit než ostatní. Jsem na to i pyšný, že jsem v tom lepší než ostatní.
- Když se ke mně přiblíží někdo s pistolí, tak se neleknu. Dokážu se ubránit dokonce i s holýma rukama. Ještě kdyby na mě šlo 5 až 6 mužů, ani tehdy to nevzdám, Musím vědět, že dokážu ochránit celou rodinu.
- Jsou takoví (policie) jako na ulici se pasoucí stádo. Obecně stádo vyženou na pastvu a s palicí ho zaženou zpátky. Oni (policie a stádo) jsou z jednoho státu, jsou stejní. Stádo alespoň poskytne nějaký užitek, něčím přispěje. Ale toto stádo (policie) nedá nic, jen chce jíst. Já nejsem dobytek.

Charakteristické rysy pro výběr léku
- Něco mě bouchá dole zespodu. Něco vyleze zespodu a bouchá, bije mě do žaludku. (gestikulace)
- Bolest je taková, jakoby mě bouchali ostnatým obuškem.
- Ještě kdyby na mě šlo 5 až 6 mužů, ani tehdy to nevzdám.
- Já nejsem dobytek.
Zvolený lék: Fel tauri 200 (býčí žluč), kvůli charakteristickému útoku býka, útočí zespodu nahoru a tak bodá nahoru rohy, což přesně popisuje pacient.

Kontrola případu

Dr.: Povězte mi, s jakým problémem jste mne vyhledal a jak se nyní cítíte?
Pac.: Popravdě řečeno to není nový problém. Když jsem žil před 20-25 lety ve Valpoibu, tak jsem zaznamenal bolesti žaludku.

Dr.: Hmm...
Pac.: Nějak tak to začalo, protože to bylo čím dál tím silnější, stalo se to trýznivějším. Přitom jsem se musel zaobírat i věcmi výcvikového střediska, které jsem řídil. Musel jsem si připravovat přednášky. Potom mě po jedné přednášce začal bolet žaludek. Podle vnějších znaků každý říkal, že mám určitě hodně žaludeční kyseliny. Lékař mi zjistil žaludeční vřed. Pak jsem dostal horečku. Doktoři tehdy řekli, že objevení horečky poukazuje na žlučníkový kámen. Proto mě poslali na ultrazvuk. To bylo první, co jsem udělal. Na ultrazvuku se našly ledvinové kamínky. Našli malé drobné kamínky. S tímto vědomím jsem vyhledal svého přítele chirurga. On mi doporučil následovné: „abych přestal kouřit a ostatní škodlivé závislosti, rád bych tě operoval“. Dotyčný byl mým velmi dobrým přítelem. Potom mi řekl, že nejdříve musíme dát do pořádku srdce. Dost jsem se vylekal, vždyť jsem byl už starý člověk.

Dr.: Ale co se s vámi stalo? Proč doporučili operaci?
Pac.: Povyprávím vám to celé dopodrobna. Ta určitá bolest, o které mluvím, se objevila i tehdy, když jsem něco jedl. Pantocid neměl na to žádný účinek. A když měl, tak to bylo jen dočasné. Tehdy mi někdo doporučil, abych se obrátil k ajurvédě. Popravdě řečeno moc jsem nevěřil v úspěch homeopatie a ajurvédy, i když se můj syn hodně zaobírá těmito terapiemi. Nikdy jsem v ně nevěřil. Myslel jsem si, že alopatická medicína je jediná správná cesta. To je jediná pomoc před smrtí. Tolik. Léčbu jsme započali 5. srpna a teď máme 31. prosinec. Po zahájení vámi doporučené léčbě se začaly bolesti zmírňovat, i když jsem se cítil nepříjemně. V té situaci jsem zlepšení přisuzoval dříve užívanému Pantocidu a Antacidu. Ale rychlost výsledku jednoznačně potvrzuje účinek vaší léčby. Ze dne na den jsem začal přitom cítit něco odlišného, bylo to takové, jako bych byl ve svém žaludku. Zpozoroval jsem určitý druh reakce, cítil jsem pocit pálení, i když jsem neměl bolesti. Byl jen přítomný ten pocit pálení. Nyní naopak i to zmizelo. Přisuzuji to jen vaší léčbě. Během jednoho až dvou měsíců jsem se cítil úplně v pořádku. Ostatní už přece víte i vy. Vždyť jsem vždy přišel a vyprávěl, že se cítím lépe. Menší problémy jako zácpa přetrvávaly i nadále, ale tomu to nepřisuzuji. Popravdě řečeno, když někdo ve stáří kouří a pije alkohol, tak se musí připravit na problémy se žaludkem. Člověk si to tak myslí. Líbilo se mi, že jsem neměl žádná omezení ve stravě. Dokonce ani v alopatické léčbě jsem neměl omezení ve stravování. V homeopatii naopak jsou, řeknou vám „to nemůžeš a to nesmíš jíst“. Jaký má pak léčba smysl? Četl jsem někde, že úprava stravy neovlivňuje zdraví. Jez, ale dávej pozor na to, co jíš. Jez různá jídla: slané, sladké, všechno možné, pak se cítíš šťastný. Sedím tu teď před vámi, jsem velmi šťastný a přátelsky spolu rozmlouváme. Když jsem sem přišel poprvé, tak jsem málem brečel, když se při prvním vyšetření ptali na duševní stav jednotlivce, teda na můj, říkal jsem asistentovi, že se bolest pohybuje už na hranici únosnosti. Pane doktore, musíte vědět, že jsem velmi šťastný. Jsem velmi šťastný.

Dr.: Vyprávějte mi o tom, jaká byla bolest tehdy, když jste mě vyhledal? Uměl byste popsat bolest? Jak jste se tehdy cítil?
Pac.: Trpěl jsem mučivou bolestí. Bylo to nepopsatelné. Bylo to takové, jako bych byl po operaci. Pociťované zevnitř. Vnější bolest se dá ještě i snést, vždyť je nezávislá na nás, ale vnitřní, to je něco jiného, ve skutečnosti to byl pálivý pocit, který byl spojený s bolestí. Pod bolestí myslím to, že bolest byla v plících, poté přešla z plic na srdce. Tak se ohlašovaly bolesti. Bylo to nesnesitelné. Tolik mohu o tom říct, že to byl pálivý pocit, který doprovázela bolest, podobná narážejícím vlnám do zábradlí mostu. Vlny „narážely, narážely“ (gestikulace) nějaká substance v plynném stavu se dotkla mých vnitřních částí nahoře. Bolesti se objevovaly přesně tu (žaludek). Bylo to strašné. Teď jsem šťastný, velmi šťastný.

Dr.: Teď nemáte takové bolesti?
Pac.: Nemám! Nemám bolesti a jsem velmi šťastný. Pod představou štěstí cítím, že se nebojím případného objevení se bolesti. Druhým problémem byl zvýšený tlak. Teď mi ho změřili a i ten se normalizoval. Hodnota dyastolického tlaku klesla na 75 a systolického na 115. Takže asi cirka 80/120, což je dokonalé.

Dr.: Jakou cítíte obecnou úroveň své energie?
Pac.: Úroveň mé energie? Cítím se velmi aktivní. Měl jsem jeden zvyk, který jsem popsal i ve svém životopisu. V nebezpečných situacích v Mumbaji jsme nosili při sobě obušky (zdvihne ruku jako by v ní držel palici). Od dětství jsem boxoval a sportoval. I na vysoké škole jsem pokračoval v boxu a jiných hrách, což bylo velmi dobré. Při objevení potíží jsem odešel dobrovolně v 50-ti letech do důchodu. Kvůli bolesti jsem nebyl schopen pracovat. Bál jsem se, že udělám chybu, proto jsem dobrovolně požádal o důchod. Teď mě to napadlo. Říkal jsem si, že napětí v práci způsobily bolesti a ostatní s tím související problémy. Teď už ale vím, že je řeč o něčem jiném. Nevím, co je to konkrétně. Ale z výsledku se dá odvodit, že „účel světí prostředky“.

Dr.: Řekněte mi prosím; všiml jste si nějaké změny ve vašem temperamentu?
Pac.: No, ano, to bych chtěl doložit jedním příkladem. To bude zajímavé nejen pro vás, ale i pro ty, kteří to pak uslyší (studenti, vždyť se stále učíme). Pátral jsem v policejních spisech jednoho případu. Byl jsem v Panjimbu, oznámil jsem to inspektorovi a on zahájil vyšetřování.

Takže dal na mě a já mu za to poděkoval, pak mě pohostil šálkem čaje. Poté poznamenal: „Pane, vidím na vás nějakou změnu“. Ptám se ho: „Co se stalo?“ A on na to: „Předtím jste nikdy nemluvil tak klidným tichým hlasem, nikdy“. „Co tím myslíš, mluvím tak jako jindy?“ „Ne, váš hlas je teď nížší frekvence“. „Nevím, o čem mluvíte“. Jen se léčím u homeopatického lékaře, nic jiného se v mém životě nezměnilo, snad jen to, že jsem si před měsícem změřil tlak a byl v pořádku. Možná se z toho dá posoudit, a teď už tomu věřím, dokonce určitě vím, že se něco doopravdy změnilo a jsem tomu rád. „Gratuluji vám k tomu.“

případ č. 3) učitelka a její trápení

Dr. Povídejte mi o svém problému.
Pac.: Bolest kolen. Diagnostikovali mi osteoartrózu (zápal kloubů). V noci mám pálení žáhy. Nespím dobře v noci. Přepadají mě návaly horka. Kvůli fibromům mi odstranili dělohu. A taky mi operovali štítnou žlázu.

Dr.: Mluvte prosím podrobněji o problému dále.
Pac.: Píchavou bolest cítím v koleně. Nedokážu se obrátit v posteli. Během chůze cítím píchavou a bodavou bolest, moje koleno vydává takové zvuky, jako by bylo vyskočené. Mám i moc kyseliny v žaludku. Bodání cítím v zádech směrem do podbřišku. Potom stoupá nahoru směrem k uším a tam odejde. Při objevení se bolesti se stanu neklidnou, chodím nahoru a dolu. Je to takové jako by mě bodal a píchal klacek.

Dr.: Popište podrobněji bodavý a píchavý pocit.
Pac:: Cítím to v hrudníku, jako by mě vevnitř trýznil (gestikulace). Mám pocit, že jako bych měla hned umřít.

Dr.: Detailněji ještě trošku!
Pac.: Pomalu přichází zezadu k hrudníku, poté stupá nahoru. Je to jako by mě to tahalo. V tom momentě je to takové, jako by ze mě odcházel život.

Dr.: Detailněji ještě trošku!
Takové jako by něco vevnitř bodalo a trýznilo. Mám pocit, jako by se mi srdce roztrhlo.

Dr.: Popište podrobněji pocit tažení a trýznění.
Pac.: Chce prorazit. Snaží se dostat ven a cítit se dobře. Vevnitř ničí. Mám pocit, že umřu a když odejde, ulehčí se mi. Jako by bylo omezeno. Jako by bylo uvázáno nahoře. Je tam přivázáno vevnitř a chce dostat ven a být svobodným.

Dr.: Jaký je ten pocit uvázání, omezení a chtít se dostat ven?
Jako by mě něco přepadlo a chytilo, hned se chci vysvobodit. Pocit škrcení, jak by se něco scvrkalo zevnitř. Je to jako by tlak. Začne škrtit a rozbije se vevnitř. Dusíš se. Jako bys nedokázal dýchat a za chvíli umřeš (gestikulace).

Dr.: Vysvětlete tu gestikulaci.
Pac.: To je vulkán. Když se láva rozžhaví, vevnitř to vře, potom vybuchne. Podobně i ve mně se odehrávající věc si najde cestu vedoucí ven a prorazí na povrch.

Dr.: Vysvětlete mi ten vulkán trošku podrobněji.
Pac.: Když je horký, vevnitř všechno spálí a pak vybuchne. Když konečně vyjde ven, cítíš se svobodným a ulehčí se ti. Tehdy je vše svobodné, klidné a příjemné.

Dr.: Vysvětlete to trošku podrobněji.
Pac.: Cítíš se svobodným jako pták. Nikdo ti neporoučí a neovládá.

Dr.: Jaké je to, když poroučí nebo ovládají člověka?
Pac.: Takové jako by tě chtěl někdo potlačit. Jakoby tě donutili padnout na kolena před druhými.

Dr.: Jaký vám to dá pocit?
Pac.: Stanu se vzteklou a agresivní, chci to vrátit zpět. Mám pocit, že chci dotyčného zastřelit nebo zmlátit. Chci se osvobodit od omezení (gestikulace).

Dr.: Vysvětlete mi to omezení (gesto).
Pac.: Jako by byl člověk uvázaný nahoře vevnitř. Byl zavřený. Nikdo se o něj nestará. Má pocit, že ho škrtí. Jak by umřel. Chce se osvobodit (gestikulace).

Dr.: Vysvětlete to gesto.
Pac.: Chci být svobodná. Nechci být uvázaná nahoře. Chci být „Já“, chci se stát „sama sebou“. Chci být nezávislá. Člověk touží potom, aby ho někdo pozvedl a vysvobodil, učinil nezávislým a samostatným. V současnosti jsem velmi naštvaná na muže. Častokrát mám pocit, že mě chce potlačit, ještě mi chce ukázat, že to umí lépe než já.

Dr.: Co přitom cítíte?
Stanu se rozrušenou. Ale později to olitují. Ale cítím to jen v té chvíli. Necítím to tak, že bych zabila svého muže, vždyť ho mám velmi ráda a velmi se k němu vážu. Sem tam mne chytne strach, že mě jednou opustí kvůli mým výbuchům zlosti nebo skočí do řeky nebo si něco udělá. Mám strach, že ho ztratím.

Dr.: Máte i jiné strachy?
Pac.: Ano, bojím se, že přijdu o jediného syna. Bojím se toho, že se dostane do špatné společnosti a začne kouřit nebo užívat drogy. Proto ho neustále kontroluji. Lidé žijící na drogách nemají skutečné životní cíle. Byla bych ráda, kdyby kráčel v životě dopředu. Všude jsem ho zatlačila. On naopak ji říká: „že chce být svobodný, nezávislý a žít si vlastním životem“. Když se člověk dostane do špatné společnosti, úplně zkrachuje, cítí se ztraceným a opuštěným a nakonec se zřekne života.

Dr.: Zvykla jste mít nějaké sny?
Pac.: Nepamatuji si sny, ale manžel říká, že zvyknu mluvit ze snu.

Dr.: Máte nějaké hobby, zájmy?
Pac.: Jsem velmi kreativní. Ráda kreslím krajiny, zvířata, rostliny, přírodu a floru. Mám ráda květiny. Mám ráda rychlou hudbu: Jazz nebo rock. Ráda tancuji.

Dr.: Co cítíte, když tancujete?
Pac.: Cítím se svobodná (gestikulace). Velmi si užívám, když tancuji. Jsem lehkovážný a živý člověk.

Analýza
známky poukazující na říši:
- vevnitř mě to roztrhá na kusy (gestikulace)
- jako by mě ta věc tahala dolů
- nikdo ti neporoučí, nepanuje ti
- jako by mě chtěl někdo potlačit, jako by si měl padnout na kolena před druhými
- chce mi ukázat, že on to ví lépe než já

Zvířecí říše
- někdo se mnou něco dělá (oběť - útočník)
- potlačí mě, chce mi ukázat, že je lepší než já (nadřazenost)

Podříše - Hmyz
- krátká doba života
- pracovitost, nedokáže existovat je tak, že by něco nedělal
- náhlost
- neklid, hyperaktivita
- rychlé tempo, velká rychlost
- teritorium je definováno a hájeno
- destruktivita

Vnímání hmyzu
- pálení, horkost
- píchání
- kousání
- bodání
- stěhování

Způsob útoku/pocity oběti
- strach za smrti, zejména ze smrti udušením nebo z násilné smrti
- strach, že na něj někdo zaútočí, cítí se napaden
- náhlá prudká agrese
- náhlý útok a touha utéct
- prudká zuřivost s impulsem zabít

Projevy u pacientky
- neklidná, chodí nahoru a dolů
- živá, zbožňuje tanec
- podrážděná, násilná
- pálení, horkost
- píchání, stěhovavá bolest
- pocit strachu při bolesti
- násilné škrcení, udušení nebo smrt zaviněná skokem do řeky
- nemám pocit, že bych zabila svého muže
- pocit napadení, škrcení, uškrcení

Charakteristické rysy pro výběr léku
- cítím bodání ze zad až do podbřišku, pak stoupá nahoru k uším a tam odejde
- vevnitř se vše rozbije, škrtivý, jako by se něco vevnitř zhroutilo
- zaseknuté, vevnitř uvázané, zavřené a chce prorazit ven, vyjít a cítit se svobodným.

Metamorfóza
- je to proces vylíhnutí larvy z kukly, aby se pak mohla stát motýlem
- chci, abych se vysvobodila, chci být svobodná, ne uvázaná
- “Já” chci být “sama sebou” (jsem larva a chci se stát motýlem)

Hodně druhů hmyzu prochází metamorfózou. Pacientce byl podán homeopatický lék Butterfly 1M (indický motýl od Divye Chhabra), protože byla velmi přitahována flórou, rostlinami a květy.

Kontrola
Dr.: Povězte mi, s jakým problémem jste k nám přišla. Jen to povězte.
Pac: Měla jsem silné bolesti kloubů v kolenou. Nebyla jsem schopná delších procházek. Chodila jsem k mnoha alopatickým lékařům, kteří mi předepsali léky na bolest kolen. Užívala jsem je, ale necítila jsem se lépe. Tehdy jsem mluvila se svou kolegyní učitelkou ve škole a ta mi vyprávěla o vás, tak jsem se dostala k vám. Pak jsem se setkala s dr. Monou, která se mnou mluvila. Vyprávěla jsem ji o mém koleně a o leptavém (sžíravém) pocitu způsobujícím hodně problémů.

Dr.: Mluvte dále o tom problému. Co se stalo?
Pac.: Ten leptavý pocit začal v mé hrudi. Měla jsem pocit, jako by mě uvnitř něco trápilo. Ale myslela jsem si, že to vše byl jen můj pocit. Na cokoliv jsem myslela, hned to na mě mělo vliv vevnitř. Při jídle připraveného z obilí se hned objevoval ten pocit. Ale od té doby co jsem hovořila s doktorkou a dostala jsem od ní několik léků, tak se cítím o mnoho lépe.

Dr.: Jak jste pociťovala ten pocit trápení? Řekněte mi jen to, co se přitom dělo.
Pac.: Ten pocit trápení cítím vevnitř v srdci. Začíná v zádech, pak to přejde dopředu. Jakoby něco tahalo dovnitř. Poté dosáhne hrudi, k uchu nebo přijde někdy až nahoru k čelisti. Tehdy jsem začala pobíhat nahoru dolů pro vodu. Hned vypiju 5-6 pohárů vody, od čehož je mi čím dál tím lépe. Když mne ten pocit ovládne, je to jako bych měla hned umřít. Už se to nedalo vydržet.

Dr.: Jak jste pociťovala ten tahavý pocit? Říkala jste, že vás někdy trápil zevnitř a tahal dovnitř. Mluvte teď jen o tom. Jaký to byl pocit?
Pac.: Ten pocit se objevil v zádech. Nejsem schopná to vysvětlit, ale vím, že se něco dělo v zádech. Šířilo se to od zadní části ramen doprostřed hrudi. Když se to ocitlo v tom bodě, tak jsem cítila, že se tam něco děje. I teď se to ještě někdy objeví, ale od užívání léků se cítím o hodně lépe.

Dr.: Když to bylo nejnesnesitelnější, co jste přitom cítila?
Pac.: Když to vevnitř bolelo, bylo to takové jako bych se musela pomačkat. Nevím, jak bych to řekla. Jako určitý druh hořkosti, který táhne dovnitř (gesto). Jde to bezprostředně dovnitř. Pak to samo od sebe, pomalu, pěkně přijde až sem. Ale věděla jsem, že je to pálení žáhy.

Dr.: Říkala jste, že vás to začalo táhnout. Tak jste se vyjádřila „začalo tahat“. Jaký je ten tahavý pocit?
Pac.: Formou podobný amébě. Tak si to představuji. Něco se se mnou děje vevnitř.

Dr.: Vypravějte mi o té představě. Dobře to děláte.
Pac.: Bylo to bezprostředně vevnitř. Nevím, jak to mám říct, ale mám pocit, jakoby se vevnitř něco trápilo. Tento vliv se pomalu, pomalu trápí vevnitř, pak to samo od sebe vyšlo ven (gesto). Je to takové jako vulkán; vzplane a pomalu chce vyrazit ven. Jako nějaký záchvat vzteku. Ale to není nějaký vztek. Nemám ponětí o tom, co to bylo doopravdy, ale cítila jsem to. Ale když to samo vyšlo ven, tak se mi ulevilo.

Dr.: „Něco se vevnitř trápí a chce vyjít ven“. O tom mi povězte trošku více. Co jste cítila vevnitř?
Pac.: Možná své obavy nebo něco podobného to mohlo být.

Dr.: Co se tehdy přesně dělo vevnitř!
Pac.: Nevím. Jako by mě zevnitř píchalo. Bezprostředně vevnitř to způsobuje bolest. Jakoby mě někdo píchal. Pak se to pomalu stane tak nesnesitelným, že napnu celé tělo a pomalu to vyjde ven.

Dr.: Když vás to píchalo, co jste cítila? Jaký to byl pocit?
Pac.: Tehdy jsem šáhla sem. Prsty jsem vtlačila do hrudi a zpátky. Kdykoliv si sednu na postel, hned to začnu mačkat. Obecně se to stává okolo druhé nebo třetí k ránu nebo brzo ráno. Když se to stane, tak si musím zmáčknout ucho. Hned se to samo ztratí. Objevuje se to jen někdy, pak to odejde ven.

Dr.: Když se to stane, co se děje vevnitř? Co cítíte vevnitř při objevení píchání?
Pac.: Mám pocit jako bych hned umřela. Při objevení píchavé bolesti nevím, co se se mnou stane. Tehdy mou mysl zaplaví myšlenky. Potom to pomalu pěkně zmizí. Hodněkrát se to už se mnou stalo.

Dr.: Na začátku vyprávění jste řekla, že se tato bodavá, píchavá bolest podobá na to, jako by bylo vevnitř něco uvazáno nahoře. Vyprávějte mi o tom, jaký to byl pocit.
Pac.: Pod pocitem uvazání jsem rozuměla, že jsem v té chvíli cítila, jako by vevnitř bylo něco uvázané do křeče (gesto). Jakoby někdo na mě zaútočil a chytil mě, v té chvíli se chceš vysvobodit. Tak se to objevovalo, pak se pomalu ve mně dostaví úleva.

Dr.: Vypravějte mi ještě o tom pocitu svazání, jak vás to přepadne. Mluvte o tom stavu vnitřního svázaní. Jak jste to pociťovala?
Pac.: Pocit píchání v zádech, který pak přešel dopředu. Pak do hrdla a ucha. Tak se přihlašoval ten pocit. Jak to mám říct? Jako by mi něco vevnitř velmi ubližovalo, pak to chce prorazit ven. To trápení může trvat i 5 minut. A když ta věc sama od sebe vyjde ven, tak jsem se cítila svobodná.

Dr.: A co je s bolestí kolen? Jaká byla? Povězte mi teď něco o tom.
Pac.: Když jsem vyjížděla na kole do školy, tak se mi náhle nehýbala chrupavka. Slyšela jsem praskavé zvuky a cítila obrovskou bolest. Teď se mám o moc lépe. Užívala jsem hodně tabletek Cartigen forte.

Dr.: Mluvte o bolesti. Jaká byla bolest kolen?
Pac.: Samotné koleno mě nebolelo. Bylo to takové jakoby „pulsovalo“. Ohlásilo se to pronikavou bolestí, pak to po určité době samo odešlo. Tehdy jsem začala pomalu kulhat. Jako učitelka musím hodně chodit po schodech nahoru a dolů. Chodila jsem tehdy kulhavě. Popravdě řečeno, často jsem nosila boty s vysokými podpatky. Teď nejsem schopná v nich chodit. Ale od užívání předepsaného léku se mám o mnoho lépe.

Dr.: Říkala jste, že nějaký vulkán chce prorazit ven. Vyprávějte mi o tom. Jaký je to pocit? Když něco chce prorazit ven?
Pac.: Víte, někdy člověk něco uváže (gesto) a to je ta chvíle, kdy to chceme rozvázat. Je to jako křeč, uzel. Když něco chce vyjít ven, samo, tak nějak cítíš… že chceš být svobodný. To se vevnitř dělo.

Dr.: Hovořte o tom. Jaké je to být vevnitř svázaný a uvázaný nahoře? Trošku více řekněte o pocitu „svázanosti a osvobození“. Jaké je to vevnitř?
Pac.: Mám to říct jazykem Konkani? Takže, když se to se mnou stalo, tak se to dělo s mými zády. Ani nevím, někdy v zádech, jindy to vystartovalo z ramene. Ale většinou to začalo v zádech a přešlo to dopředu. Bylo to takové, jakoby mě něco zbaštilo. To byla ta chvíle, když jsem chtěla, aby někdo přišel a osvobodil mne. A když „osvobození“ nepřicházelo, tak jsem se zbláznila. Někdo ať mně od toho osvobodí. Běhala jsem nahoru dolů za vodou.

Dr.: Jaký je pocit toho „osvobození“? Když se objevil pocit úlevy, co jste cítila?
Pac.: Když jsem se v té chvíli dostala k vodě nebo k něčemu jinému, tak jsem se hned cítila lépe. Měla jsem potřebu něčeho. Poté jsem se pomalu začala cítit lépe.

Dr.: Co jste cítila, když to něco z vás vyšlo ven? O tom mi povídejte.
Pac.: Když ten pocit sám od sebe přišel až k uchu, hned jsem si jej mačkala. Pak se to pomalu ztratilo a měla jsem pocit, že ta věc ze mě odešla.

Dr.: Co jste cítila, když to z vás odešlo?
Pac.: O moc lépe jsem se cítila. Po 5-6 pohárech vody jsem se hned cítila lépe; jakoby to zmizelo úplně z mého těla.

Dr.: Povězte mi něco o svém vzteku. Říkala jste, že jste se stala velmi vzteklou.
Pac.: Po odstranění dělohy jsem byla hodně často vzteklá. Říkali mi, že to tak bude, ale tehdy jsem to necítila. Později jsem se ale velmi snadno rozčílila.

Dr.: Jaká je ta zlost?
Pac.: Určitý druh podrážděnosti.

Dr.: Povězte mi něco o té podrážděnosti.
Pac.: Znamenalo to, že cokoliv jsem řekla, tak to musela být pravda. V každé chvíli jsem chtěla mít pravdu. A někdy jsem dostala vztek a rozčilovala jsem se, když jsem měla pravdu. Takže i když jsem měla pravdu, tak jsem se i rozčílila.

Dr.: Co jste cítila přitom, když jste měla vztek? Jaké to bylo? Mluvte teď o tom.
Pac.: Pod nervozitou rozumím to, že když jsem byla vzteklá, tak jsem také měla i pocit, že nic nemá smysl, vždyť stejně nemohu vyhrát. Obzvláště ve vztahu s mým synem, velice jsem se rozčilovala kvůli němu. Hodněkrát jsem dostala vztek. Jak jsem se stala nervózní, hned jsem na něj zakřičela a ve vzteku jsem mu říkala škaredá slova. Pak, když jsem se uklidnila, tak jsem měla pocit, že s ním musím mluvit klidnějším hlasem, tím si ho mohu získat.

Dr.: Co jste cítila při objevení vzteku? Jak jste to vše zakoušela? Co se tehdy dělo?
Pac.: Dostala jsem vztek.

Dr.: Říkala jste i to, že jste měla velký vztek na svého muže.
Pac.: Hlavně tehdy, když pil. A taky tehdy jsem měla na něj vztek, když dělal věci,které mu škodily. Teď už s ním nemám žádný problém.

Dr.: Čeho jste se tehdy bála?
Pac.: Měla jsem strach související s mým synem. Z toho, že se chystal na vysokou školu. Protože on je moje jediné dítě. Pak jsem se dozvěděla, že se dostal do špatné společnosti se staršími chlapci. Začal kouřit. Měla jsem strach z toho, že kvůli kouření začne dělat i jiné horší věci. Kvůli mým strachům, jsem ho vždy kontrolovala, ať šel kamkoliv. Právě z toho se stal nervozní. Měla jsem strach, že se dál ubírá špatným směrem a ztrátím ho. Z toho jsem měla velké obavy. I když se nic takového nestalo, přece se ve mně objevily obavy. Pak navázal přátelství s několika děvčaty. To se mi vůbec nelíbilo. Ty věci mě děsily. Teď nemám žádný problém se svým synem.

Dr.: Povězte mi teď o svých hobby a zájmech?
Pac.: Zbožňuji malovat, tancovat a učit. Obzvláště s malými děvčaty. Má ráda i chlapce, ale ve škole mám hodně dívčích studentek. To mě naplňuje štěstím. Můj muž je muzikant a můj syn taky.

Dr.: Co ráda malujete a kreslíte?
Pac.: Lidi, děti, floru, krajiny a vše ostatní. V tom jsem velmi dobrá, hlavně v pointilismu. Vše mohu sama navrhnout, co udělám, obzvláště ve své představivosti.

Dr.: Co je vaše nejlepší představa? Co si představujete?
Pac.: Efekty, podívanou a tak. Obzvláště růže. Zbožňuji růže. Růže i maluji. Květy. Různé květy. Titulky a tak.

Dr.: A i ráda tancujete?
Pac.: Velmi. Ale kvůli kolenu jsem toho musela nechat. Ale vždy mě to k tanci přitahuje.

Dr.: A jaké tance?
Pac.: Všechny západní tance.

Dr.: A tanec vás udělá šťastnou?
Pac.: Mám ráda rock, užívám si. Přitom cítím jako bych byla ve světě štěstí. Jednoduše zbožňuji tancovat.

Dr.: Jakých změn jste si všimla po terapii?
Pac.: Po terapii je moje koleno o hodně lepší. O hodně lepší. Není to ještě dokonalé, ale o moc lepší. I pocit utrpení se změnil, teď už se cítím lépe. Mohu říci, že se teď mám dobře, ale když začnu přemýšlet, tak mám pocit, že se všechny mé myšlenky zamotají v určité věci a zase se ztrátím.

Dr.: Co znamená ztratit se?
Pac.: Znamená to, mám pocit, že se se mnou stala zase stará věc. Tak. Dokud jen mohu, tak si pokouším zachovat dobrou náladu. Teď se mám o hodně lépe, protože jsem se osvobodila i ve svých pocitech. Můj syn si konečně našel práci, i můj muž prošel lékařskou prohlídkou, a může znova pracovat. Tyto věci mne teď naplňují velkým štěstím. I moje věci teď jdou dobře; škola a i to ostatní. Bez pochyb jsem prošla několika operacemi, ale i přesto se mám dobře. O hodně lépe než moji přátelé.

Dr.: A co je se vztekem?
Pac.: I to se o moc zlepšilo. Teď už se necítím vzteklá. Jsem klidná. Cítím se lépe. I léky užívám pravidelně.

Dr.: Když to všechno shrneme, jakou změnu přinesla homeopatická léčba ve vašem životě?
Pac.: Vím, že tato léčba nemá vedlejší účinky a že se určitě vyléčím. Předepsané léky poctivě užívám. I moji přátelé mohou potvrdit, že se od podstoupení vaší terapie cítím o hodně lépe.

Dr.: Jak se má vaše koleno?
Pac.: O hodně lépe. Předtím jsem chodila kulhavě. Teď už ne. Beru to snadněji. Vím, že mi léčba pomůže a že mi bude dobře. O hodně lépe se cítím v tomto stavu.

Zdroj: seminář o metodě dr. Sankarana, přednášející Dr. Ashok Borkar a Dr. Preeti Borkar Budapešť 3.-4. října 2009

překlad © 2009 vilcakul.extra.hu

 
 

Přihlásit se

Přezdívka

Heslo

Bezpečnostní kód: Bezpečnostní kód
Do tohoto pole vložte bezpečnostní kód:

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

Související odkazy

· Více o tématu dr. Rajan Sankaran
· Další články od autora vilcakul


Nejčtenější článek na téma dr. Rajan Sankaran:
Úvod do systematizace rostlinných léků podle Rajana Sankarana

Hodnocení článku

Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 8

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti


 Vytisknout článek Vytisknout článek

"Sankaranova metoda - případy na procvičení (doplněno)" | Přihlásit/Registrovat | 0 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se.


© 2006 - 2022 vilcakul (Všechna práva vyhrazena, kopírování a šíření materiálů jen se souhlasem autora!!!)
Materiály na serveru vilcakul.extra.hu jsou odborného zaměření a mají pouze informační a vzdělávací charakter. Tyto stránky nenahrazují lékařskou péči, jsou pouze možnou alternativou.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s homeopatem nebo s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.

Powered by Copyright © UNITED-NUKE. All Rights Reserved.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.11 sekund

TAGS-Skyblue theme designed by American Nuke Net