Vši jsou drobný, téměř průsvitný a bezkřídlý hmyz. Napadá vlasatou část hlavy, saje krev a způsobuje podráždění a svědění. Vajíčka, známá jako hnidy, klade veš těsně ke kůži. Vypadají jako drobné bílé tečky připojené k vlasovým dříkům. Vši se obvykle vyskytují u dětí školního věku, zejména u dlouhovlasých osob. Léčba zahrnuje výrobky s insekticidy, česání za mokra s kondicionérem, bylinné přípravky spolu s homeopatickými léky.

Paraziti provází lidstvo již tisíce let a vši nejsou žádnou výjimkou. Jejich uzpůsobení se člověku je odhadováno přibližně na sto tisíc let a od té doby prošli svou evolucí. Veš je hmyz, jemuž zakrněla křídla, což si však vynahradila trojicí párů nohou zakončených drápem. Ten jí složí k efektivnímu zachycení na vlasech či chlupech. Z nepřeberného množství vší parazitují na člověku jen tři druhy – veš šatní, dětská a muňka. Bezesporu celosvětově nejrozšířenější je právě veš dětská - Pediculus capitis. Pojmenování je odvozené od jejího přírodního rezervoáru - dětských kolektivů, kde se jí daří nejlépe a může se šířit. I když se jmenuje dětská, tak samozřejmě nejsou jejímu řádění ušetření ani dospělí. U nich nedochází k tak častému šíření, neboť nenavazují těsný kontakt jako děti.

Veš dětská potřebuje přímý kontakt vlasů napadeného a zdravého jedince. Poté může přelézt a začít svůj reprodukční cyklus u nového hostitele. Dalším způsobem přenosu mohou být různé textilie, jako je např. ručník, čepice či oblečení, v tomto případě je však rozhodujícím faktorem čas. Vši mimo hostitele nedokáží příliš dlouho přežívat a nejpozději do 24 hodin umírají. Bez zdroje potravy rychle vysychají a přicházejí o síly, což se projevuje na jejich schopnosti pohybu. Půjčování čepice a bezelstné hry, při nichž dochází ke kontaktu vlasů, jsou zejména doménou dětí, právě proto jsou vždy epicentrem jakékoliv epidemie dětské kolektivy. Obzvláště častý výskyt je poté spojován s letními prázdninami, kdy odjíždí na tábory, z nichž si domů přivážejí i nevítaného spolubydlícího.

Poté, co se samička zabydlí na novém hostiteli, začne klást vajíčka, tzv. hnidy. To jsou bělavé barvy 0,8 mm velké, upevněné na vlas u pokožky hlavy zvláštním velice odolným bílkovinným tmelem. Ten bez potíží odolává jakékoliv běžné hygieně, tedy vodě, šamponu i běžně používanému hřebenu. Přibližně po týdnu se začnou líhnout larvy, jež okamžitě začínají sát krev. Larva se pozvolna mění v nymfu a ta následně v dospělého jedince. Tato přeměna trvá přibližně další týden, dospělý jedinec přežívá celkem 3 až 5 týdnů. Za tuto dobu však stihne samička naklást 50 – 150 vajíček. Vši se s oblibou zdržují o oblastech za ušima a na zátylku, kde jsou nejlépe patrné.

Likvidace vší

Likvidace vší byla zapeklitým oříškem v průběhu celé historie. Egypťané používali směs datlí s moukou a často přistupovali k úplnému oholení. Nejinak tomu bylo i v nedávných dobách, kdy se využívali zábaly s petroleje a i přes to povětšinou nastalo ostříhání na krátko. Veš je zkrátka velice odolná a byla potíž se jí vůbec zbavit. V dnešní době naštěstí již nemusíme podobné praktiky podstupovat. Petrolej sice vši velice dobře hubí, nese sebou však riziko nepřiměřené reakce pokožky hlavy. Dnes ho však již nahradila celá škála přípravků působících na bázi insekticidu nebo oleje.

Šamponování vlasů

Používáme šampony s insekticidy, např. s malathionem či permetrinem. Pozor – dráždí kůži! Při nadměrném používání si vši proti nim vytvářejí rezistenci.
Vajíčka vší se líhnou po 7 – 10 dnech. Nymfy dozrávají za 10 – 14 dní, kdy již samy mohou klást vajíčka. Abyste šamponování časově srovnali se životním cyklem vší, musíte léčbu třikrát po týdnu opakovat, počínaje dobou nálezů vší. Nejprve zabijete živé vši. O týden později druhou aplikací zabijete ty, které se vylíhly mezi prvním a sedmým dnem. Třetí kúrou zabijete ty, které se vylíhly do desátého dne – posledního dne, kdy je to možné.

Vyčesávání vší za mokra, bez chemikálií

Na mokré vlasy naneseme hodně kondicionéru a pečlivě vyčesáváme vši jemným hustým hřebenem „všiváčkem“. Vyčesáváme až půl hodiny. Po každém pročísnutí otřeme hřeben do kusu tkaniny. Pečlivě vlasy opláchněte a odstraňte použitou tkaninu – nejlépe ji spalte. Tento postup opakujte každé 2 – 4 dny po dobu dvou či více týdnů. Většinou vyčešeme i vajíčka (hnidy).

Bylinná léčba

Existuje mnoho přípravků na hubení vší, ne všechny jsou však účinné. Přípravky na vodní bázi mohou ve vlasech zůstat. Olejnaté přípravky se musí vypláchnout. Léčba neničí vajíčka (hnidy), musí se proto 2 – 3 týdny opakovat. Během této doby se všechna vajíčka vylíhnou a nové vši jsou zabity.

NIMBA – Azadirichta indica

Je to orientální strom v tropické Asii. Používá se jako účinný insekticid, antimalarikum a repelent proti hmyzu. Má výrazně hořkou chuť a jeho aktivní složkou jsou liminoidy, které jsou toxické pro většinu hmyzu včetně vší. Nejčastěji se používá nálev připravený z listů či olej ze semen.

KURKUMA – Curcuma longa

V Indii se kurkuma běžně míchá s nimbou. Tato kombinace je účinná v 98 % užití. Léčba zahrnuje i vyvařování oděvů a lůžkovin, aby se minimalizovala možnost reinfekce.

HOŘKOŇ – Picrasma spp.

Specifická bylinná léčba vší v mnoha částech světa. Nálev či tinktura z rozmělněného dřeva se aplikují na vlasy a kůži hlavy. Podle klinických studií tato léčba účinkuje na vši i jiné parazity.

ESENCIÁLNÍ OLEJE

Oleje pomáhají při odmoření. Nejlepším základem je olej ze semen nimby. Olej se nechá vsáknout do kůže hlavy. Po pečlivém vyčesání se vypláchne.
Mezi dobré esenciální oleje patří anýz – Pimpinella anisum, eukalyptus (Eucalyptus globulus), pelargonie (Pelargonium spp.), hřebíček (Syzygium aromaticum), rozmarýna (Rosmarinus off.), čajový strom – čajovník (Melaleuca alternifolia), citrusovník (Citrus limonum), levandule (Levandula angustifolia).

Některé homeopatické léky na vši a jiný dotěrný hmyz: pomáhá konstituční lék.

Poštípnutí hmyzem, vši, hluboké rány, klíšťata – Apis mell., Acet-ac., Ledum palustre

Šatní moli – snítky levandule či rozmarýny pověste do šatníku. Homeopatická Thuja occ.

Háďátka, roup dětský a střevní paraziti – listy pelargonie do zeleninového salátu, čerstvá semena Lichořeřišnice větší žvýkat zasyrova – též pomáhá při cystitidě. Homeopatika: Cina.

Muňky a blechy – levandulová koupel, levandulový olej. Aconitum, Belladona, Bryonia alba, Mercurius solubilis, Pulsatilla, Thuja.

Mouchy a komáři, kopřivka – olej z čajovníku, Urtica urens, Ledum palustre, Staphysagria.

Bradavice a kožní paraziti – Causticum,Thuja occ., Sulphur.

Svrab – zákožka svrabová – Arsenicum album, Carbo vegetabilis, Lycopodium, Mercurius solubilis, Psorinum, Sulphur.

Výskyt červů u dětí – příznaky: svědění v nose, nadýmání, ztráta chuti k jídlu, nevolnost. Léčíme homeopaticky konstitučně – zejména proti hlístům, škrkavkám, měchovcům – Calcarea, Suphur, Silica, Cina, Spigelia, Teucrium (pocit, že něco leze v řitním otvoru) aj. Proti parazitům pomáhá časté užívání česneku a cibule při přípravě jídla.

Antimonium crudum – při kožní infekci na parazity, zejména vši a blechy.

Arsenicum album – vši, hlísti, svrab, použít v případě, že pokožka hlavy hnisá, postižená místa bolí a svědí.

Calcarea carbonica – vši, blechy, na infekci pokožky hlavy, při níž se tvoří suché strupy.

Graphites – vši, na porušenou a mokvající kůži.

Hepar sulphuris – vši, při porušení kůže, která praská a vředovatí, je citlivá nebo páchne.

Lycopodium – při výskytu vší na spláchnutí vlasů a hlavy.

Staphysagria – hubí vši a hnidy. Proti komárům a mouchám.

Sulphur – na všechny kožní parazity, na kůži se tvoří žluté mokvající strupy.

Thuja occidentalis - při výskytu vší na spláchnutí vlasů a hlavy, vystřelující a svědivé bolesti, zejména v noci. Pocit něčeho živého v břiše – hlísti, červi, škrkavky aj.

Bylinné tinktury, výluhy, čaje: myrha, šalvěj, tamaryškový louh, česnek, potírání břečťanovou šťávou, yzop, všivec, plesnivec, černé koření, kýchavka, mytí dětí pelyňkem aj.

Dr. P. O. Mathioli uvádí na vši rostlinku všivec – Staphysagria.

Pět zrn všivé byliny vypitých s medem vyhání dávením hrubé a speklé vlhkosti. Ten, kdož toho léku užívá, musí se po užití jeho sem i tam procházeti a ustavičně vyplachovati hrdlo medem, neboť jinak velice pálí, jak praví Dioscorides. Všivá bylina držená v ústech vytahuje z hlavy mnoho vlhkosti. Drží-li se v ústech všivec, nebo jeho kořen, nebo semeno vařené v octě a teplé vodě, odnímá bolest zubů. Směs prášku z utlučeného kořene s medem hojí vředy a hnilobu v ústech. Utlučená bylina, semeno nebo kořen všivé byliny, zadělaný s olejem na mast, zahání a moří vši, hnidy, hojí svrab a prašivinu. Uvedené věci mohou se také vařiti a v tom možno se mýti. Pokropování šatů odvarem z byliny v octě vyhání z nich vši.

Závěrem:

Jakmile zjistíte u dítěte vši, prohlédněte i zbytek rodiny a informujte školní zařízení.
Veš dětská v naší lokalitě není přenašečem žádného nebezpečného onemocnění, proto jedinou možnou komplikací by mohlo být zanešení sekundární infekce do rozškrábané rány po sání. To se poté může projevit zánětem, ve vzácnějších případech ekzémem.

Nejhorší komplikací tak zůstávají možné psychické následky. Stále totiž panuje milné přesvědčení, že jsou vši spojené s nedostatečnou hygienou, což je naprostý nesmysl. Tento parazit nerozlišuje sociální vrstvy ani častost mytí. Jistou výjimku tvoří pouze veš šatní, ta však není tolik rozšířena. Lidé mají strach ze všeho, čemu nerozumí. A nenávidí to, z čeho mají strach. Veš je toho příkladem. Vysvětlete dětem, že nesmějí sdílet s jinými dětmi hřebeny a pokrývky hlavy. Pravidelně prohlížejte dětem vlasy, pak každý problém budete moci včas léčit.

Literatura:
Boericke W. a O. – Homeopatická MM s repertoriem
Lockie A. – Encyklopedie homeopatie
A.Wauters - Homeopatie od A do Z
Novotný R. – Léčivé rostliny a drogy
Kent J. T. – Homeopatická MM
Allen H. C. – Klíčové symptomy homeopatické MM
R. Murphy – Homeopatická MM
David Peters – Moderní lékař
M. Wiesennauer – Přehledný průvodce homeopatií
Dr. P. O. Mathioli – Herbář neboli bylinář I., II., III.