V tisku se často objevují zprávy o „neléčitelných“ chorobách i když se já i ostatní homeopati setkáváme s trpícími pacienty, kteří už pokročili po zahájené homeopatické léčbě na cestě ke zdraví. Je to smutné, ale hodně lidí neví o tom, že by jim homeopatie mohla pomoci a nemuseli by zbytečně snášet mnoho utrpení. Lidé překvapivě velice málo vědí o homeopatii, někteří si myslí, že se podobá fytoterapii nebo že je spojená s výživou, s nějakou dietou. Jiní ji odmítají nebo znevažují bez toho, že by vůbec věděli, o čem je řeč a druzí si myslí, že je dobrá jen na menší bolístky, na větší je už potřeba „pořádného“ léku. Tyto názory nejsou namístě a většinou se objevují v společnosti, která buď nic neví nebo velmi málo toho ví o homeopatii a její filozofii.

Většina pacientů, kteří se dají na homeopatii a jiné alternativní metody léčby, to dělají z toho důvodu, protože vyzkoušeli klasickou medicínu, která jim nepřinesla žádnou úlevu nebo byli postaveni před nepříjemné a vážné vedlejší účinky těchto léků. Někteří se léta necítili fit a měli pocit diskomfortu (tyto symptomy často předcházejí vážným nemocem) a přes všechny ty testy a nepříjemná vyšetření jim klasická medicína nedokázala stanovit žádnou diagnózu.
Protože homeopatie se zaobírá s člověkem jako s celkem a ne jenom s jeho chorobou, tím dokáže s úspěchem léčit i ty, kterým klasická medicína přes všechny jejich symptomy nedokázala stanovit diagnózu. V těchto případech homeopatie funguje preventivně proti následným vážným nemocem, které by pacienta postihly. K tomu může přispět hodně činitelů jako např.: naše každodenní toxické zatížení, zděděné predispozice, náchylnost k nemocem, všemožný emocionální a fyzický stres. Ty všechny mohou přispět k tomu, že se sníží schopnost naší regenerace a přirozené samouzdravovací schopnosti těla. Homeopatické léky jsou schopné nahrazovat a stimulovat tyto energie, tím napomáhají samouzdravující činnosti organizmu. Homeopatie je založená na zákoně podobnosti, to znamená že se určité symptomy, které dokážou vyvolat různé látky na zdravých lidech, se mohou použít na symptomy pacientů. Homeopatické léky se připravují speciálním způsobem a obsahují jen malé množství výchozí látky. To znamená i to, že na tyto léky se nevytváří žádná závislost a ani nemají vedlejší účinky.
Lidé různě reagují na stejnou nemoc a léčba celé člověka znamená to, že musíme vybrat takový homeopatický lék, který se bude hodit pro daného pacienta. Znamená to, že pro 10 pacientů s chřipkou možná předepíšeme 10 různých homeopatických léků nebo jim je budeme podávat v jiném pořadí. Důvodem toho je to, že i když všech 10 pacientů má stejnou diagnózu, tak se výrazně od sebe liší svými příznaky, způsobem zvládaní stresu, svými charakteristikami a taky je každý jiná osobnost. Často věda neuznává i přes holistický přístup homeopatie, že by mohla být účinná při všemožných emocionálních poruchách a stresu, např. při zármutku, vzteku, žárlivosti, různých fobiích, stydlivosti atd. Bez léčby by se tyto negativní pocity později změnily na tělesné problémy. Jednou z předností homeopatie je to, že funguje na všech úrovních, jak na emocionální tak i na fyzické. Při správné homeopatické léčbě se zlepšuje zdravotní stav pacienta a dojde i ke kvalitativní změně jeho života. Dají se zmírnit nebo úplně odstranit tyto negativní pocity, které zabraňují kreativitě pacienta, člověk se pak stane energetičtější a jeho pohled na život bude šťastnější a pozitivnější.

Shrnutí:
V homeopatii podáme takový lék pacientovi, který je schopen vyvolat podobné symptomy jaké má a byly potvrzeny provingem u zdravého člověka. Každá látka je schopná vyvolat jenom takové symptomy, jaké je schopná i léčit. Homeopatický lék se postupně ředí a potencuje protřepáváním, proto je bezpečné jeho použití a je dynamického původu podobně jako choroba. Potence léku musí zodpovídat energetické úrovni pacienta. Úkolem homeopata je to, aby odebral všechny pacientovi symptomy a na základě těchto symptomů vybral z Materie mediky homeopatický lék, který vyvolá podobné symptomy. V Materii medice se nachází všechny symptomy ze zkoušek léků a obrazy těchto léků. Homeopat by měl dosáhnout u pacienta toho, aby se u něj odstranily překážky v léčbě např. zlé stravovací zlozvyky, špatná hygiena apdb. Symptomy nejsou znakem koloběhu nemoci, ale jsou to známky vyléčení, protože organizmus pacienta vyvíjí úsilí na to, aby vytlačil chorobu z hlubší vrstev organizmu na jeho periférie. Symptomy jsou jenom důsledkem tohoto snažení organizmu a ne příčinou. Energie homeopatického léku, která rezonuje s obrazem nemoci u dotyčného pacienta, stimuluje úsilí organizmu na vyléčení.

Alopatické (konvenční) léky působí protikladně jako homeopatické léky. Proto se podávají ve velkém množství, aby vyvolaly opačné symptomy než vykazuje pacient. Jestliže má pacient dostatek energie, jeho organizmus se bude snažit vypudit nemoc i přes alopatické potlačení. To je také důvodem toho, proč je třeba zvyšovat dávkování alopatických léků, aby se úplně potlačily pacientovy symptomy. Když se potlačí symptomy pacienta, tak se nemoc jenom zatláčí do hlubších vrstev organizmu, kde projde určitou změnou a vrátí se zpět na povrch ve vážnější formě než před alopatickým potlačením. Proto se často po potlačení ekzému kortikoidy objevuje u pacientů astma. Homeopat nemusí vědět, jakou má pacient alopatickou diagnózu, odpoutalo by to jenom jeho pozornost od osobnosti pacienta. Homeopat může léčit chorobu ještě předtím než se dostane do vážnějšího stádia a než by byla diagnostikovaná doktorem. Alopatický lékař nezačne léčbu pacienta do té doby, dokud mu nepřilepí nějakou diagnózu, častokrát mylnou. Homeopat pozoruje všechny úrovně pacienta, jeho reakce s okolím – alopatie se specializovala na jednotlivé části těla, ale ani jeden obor klasické medicíny není schopen pozorovat pacienta jako celek. Homeopatie má už za sebou více než 200létou tradici a stojí na pevných a neměnných přírodních zákonech, které nejsou módní a ani krátkodobým úletem, ale poskytují pacientům možnost volby na cestě ke zdraví.

Zdroj: Henrietta Wells: Homeopathy: The Modern prescriber

překlad 2007 vilcakul.extra.hu