Homeopatie,alternativní medicína,homeopatická léčba,homeopatické léky

- U homeopatické léčby je nejdůležitější předepsání prvního léku, ale druhý rozhovor je nejtěžší. Hlavním jeho cílem je, aby přesně vyhodnotil účinek prvního léku. Je nespočet možností na analýzu a často je v tom zmatek, protože názory homeopata a pacienta o té samé věci jsou rozdílné, na základě jiných zásad odlišně vysvětlují události; homeopat má vědomostí o jiném než pacient, atd.

- Vy nikdy nemůžete vědět dopředu, jestli je lék dobrý nebo ne. Je to celé hra štěstěny: je třeba čekat na výsledek. O tom se rozhodne jenom po druhém rozhovoru, kdy vyjde najevo, jestli je potřeba jiného léku nebo ne.

- Termín druhého pohovoru závisí na různých skutečnostech:

Nakolik trpí nemocný?

Je – li nemoc chronická nebo akutní?

Nakolik je vážná patologie?

Jak dlouhou dobu je schopný pacient čekat?

- Když se jedná o chronický problém, tak homeopat obecně čeká 1 – 2 měsíce, aby byl účinek prvního léku jednoznačný.

- V případě akutní nemoci v závislosti na měřítku nebezpečí a utrpení je třeba se rychleji znovu sejít s nemocným.

Např.: Akutní senná rýma každý třetí den,

Např.: akutní zánět močového měchýře každý den,

Např.: v případě nebezpečí života je třeba i možné setkání s pacientem každou hodinu.

- Cílem rozhovoru nebo konzultace není jenom předepsání léku, ale i pozorování účinků prvního léku:

Jestli je změna?

Jestli je zlepšení nebo zhoršení?

Jestli se objevily nové symptomy?

Jestli je možné se dozvědět něco nového o konstituci pacienta?

Někdy je dokonce třeba i 3 – 4 příležitostí, předtím než homeopat jasně pochopí, jakým směrem se vyvíjel stav pacienta. Kdybyste přitom vždy podali lék, znemožnili byste vyhodnocení případu! Dvě největší chyby, kterých se může homeopat dopustit je: netrpělivost a snaha o rychlý výsledek!

- Během druhého rozhovoru se musíme dozvědět následující informace:

A. Jestli nastala nějaká změna po užití homeopatického léku?

B. Jaký je všeobecný pocit pohody pacienta?

C. V současnosti co je jeho nejdůležitější potíží?

D. Jestli bezprostředně po užití léku byla reakce?

E. Porovnání prvního rozhovoru (Která potíž se změnila?).

A. JESTLI SE NĚCO ZMĚNILO PO UŽITÍ HOMEOPATICKÉHO LÉKU?

- Nejlepší je, když nejdříve na úvod položíte neutrální otevírající otázku:

Řekněte mi, jak jste se cítil?

Řekněte mi, co se změnilo následně po užití léku?

Jak se teď cítíte?

- Nechte mluvit nemocného, nepřerušujte ho, jenom pozorujte! Když on zakončí svou zprávu, tak ho podněcujte následujícími otázkami:

Zpozoroval Jste na sobě nějakou změnu?

Zhoršil se Vám nebo zlepšil některý symptom?

Měl Jste jiný problém?

- Neovlivňujte nemocného vnucováním svého vlastního očekávání! Nejlepší přístup: „Nemocnému je dobře: výborně – když není v pořádku: dobře, pak uvidíme!“ ( je třeba zachovat chladnou hlavu ). I sebe slabší náznak může ovlivnit pacienta, tím se ztratí možnost objektivního posouzení případu. Hodně záleží na charakteru a osobnosti nemocného.

B. JAKÝ JE POCIT POHODY PACIENTA?

- Po spontánním odebrání případu se zeptejte na stav všeobecné úrovně energie nemocného!

Nejcílenější otázky:

„V porovnání se stavem před užitím léku, jak se teď cítíte: lépe, hůře nebo stejně?“

- Když pacient neodpoví jednoznačně, tak se musíme ptát dále:

„Jak jste se cítil tento týden?“ Může se stát, že se následující týden po užití léku cítil špatně, ale v posledním týdnu nebo v posledních dnech je to lepší.

„Jaké máte pocity?“ Z odpovědí se něco můžete dozvědět o jeho emocionálním stavu.

„Jak Vám jde práce?“ Cílem otázky je jeho mentální stav, nebo-li posouzení jeho kreativity.

„Kolik máte energie?“ nebo: Je taková věc, kterou jste už dávno nedělal a teď se o to zase zaujímáte?“

- Když vyjde najevo, že se pacient tak nebo tak, ale se cítí lépe od podání léku, tak nesmíte změnit lék! ( Výjimkou je to, když to říká proto, aby udělal radost homeopatovi! ) Nezměňte ho ani tehdy, když to pacient zdůvodní svým způsobem, že proč se mu zlepšil stav!

Např.: „Od té doby co jsem byl na dovolené, se cítím lépe!“ nebo: „Na dovolené jsem se rozhodl, že se rozvedu.“ atd.

- Z homeopatického hlediska je přitom jiné vysvětlení: Protože: Homeopatický lék zvýšil na mentálně-citové úrovni všeobecnou energii, takže pacient byl kreativnější v těchto situacích než jindy.

C. CO JE TEĎ VAŠÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍ POTÍŽÍ?

- To se musíte otevřeně zeptat při každém setkání! Tím je možné se dozvědět to, že která potíž je nejdůležitější pro pacienta a jestli se to změnilo nebo ne?

- Čím má více potíží, tím je důležitější tato otázka. Když po uplynutí určitého času není uspokojivý výsledek, tak se je třeba koncentrovat na hlavní problém a hledat takový lék, který k tomu pasuje.

D. BYLA BEZPROSTŘEDNĚ PO UŽITÍ LÉKU REAKCE?

- Nejlepší je vyzvědět to, jestli cítil hned po užití léku nějakou reakci?

- Když ano, tak se důkladně vyptejte na reakci nemocného a zaznamenejte si následující:

• Jaká reakce se objevila jaká potíž)?

• Kdy začala, dokdy trvala?

• Jak byla silná?

• Měl jste dříve podobnou potíž?

- Je velmi důležité se dozvědět, jestli po zhoršení bylo zlepšení nebo ne (viz: kapitola „Reakce po prvním homeopatickém léku“)!

E. PŘEZKOUMÁNÍ PRVNÍHO ROZHOVORU

- Teď je třeba porovnat všechny potíže zaznamenané při první anamnéze, aby jste viděl, jestli bylo zlepšení nebo zhoršení, nebo je všechno beze změny!

- Každá změna je důležitá! Mentální, emocionální a energetické změny jsou přitom významnější než fyzické.

- Potom si projděte informace týkající se konstituce pacienta:

Jestli se změnila chuť k jídlu, trávení, stolice?

Jakou má kůži?

Jestli se změnila menstruace, sexuální energie?

Jestli jsou změny týkající se strachů?

Jestli se změnila jeho osobnost?

- Změny hrají významnou roli v posouzení účinku léku, ale mohou i signalizovat dopředu následující lék. (Např.: Když měl někdo studené nohy, od užití léku je má horké, tak je pravděpodobné, že to bude jeden ze symptomů následujícího léku!)

- Na konci druhého rozhovoru se zeptejte, jestli se objevil nějaký nový problém a jestli Vám pacient nezapomněl něco říci při prvním pohovoru! O nových symptomech musíme bezpodmínečně zjistit, jestli už neexistovaly i před podáním léku.

- Když se má pacient lépe a nemá stížnosti, ještě i tehdy je třeba se ptát a důkladně poznamenat slyšené. Tyto poznámky mohou být velmi užitečné v budoucnosti při případném předepsání léku.

F. POTÍŽE PŘI VYHODNOCENÍ

Co se týče pacienta:

- Několik pacientů napíše spoustu věcí po užití léku, ale podstatu ne – nebo-li jestli se cítí lépe nebo ne, jsou-li změny.

- Druzí se chtějí homeopatovi zavděčit a říkají, že se cítí výborně, přičemž se nezměnil ani jediný symptom.

- Věční stěžovatelé se jednoduše nechtějí cítit lépe nebo nechtějí přiznat tuto skutečnost, přestože popřípadě došlo k vymizení 80% symptomů.

- Může se vyskytnout i několik netrpělivých pacientů, kteří čekají to, že se po léta přítomné symptomy ztratí během několika dní.

- Nemocný znající homeopatii někdy nechce užít určitý lék, protože nesouhlasí s výběrem. Takovému pacientovi není možné pomoci.

- Několik jich najdou nejrůznější vysvětlení na zlepšení a rozhodně tvrdí, že se nemají lépe od léku.

- Je i takový nemocný, který se zamiluje do homeopata a aby se mu zavděčil, říká to, že se cítí lépe; popřípadě se nechce vyléčit, aby mohl přijít znovu.

- Někteří věří tomu, že oni léčí Tebe! Často je třeba hodně sil, znalosti lidí a zkušeností, aby léčitel neztratil hlavu a milé, uctivě věděl zacházet s takovým člověkem!

- Takový pacient, který čte homeopatické knížky, může kritizovat výběr léku, takže je lepší, když mu neprozradíte název léku, jenom když dobře účinkoval už půl roku.

Co se týče homeopata:

- Někteří homeopati tak silně naznačují svou touhu po úspěšné léčbě, že je určitý typ nemocných hned oklame; bude takový, který z milosti podá zprávu o lepším výsledku a bude takový, který jenom pro radost z nesouhlasu – popře zlepšení.

- Jeden dva homeopati se ptají tak direktivně a nadřazeně, že se nemocný ještě i tehdy ukazuje v lepším světle, když nechce, protože nechce způsobit zklamaní.

- Je takový, kdo je natolik nejistý, že se neuspokojí s posavádním zlepšením a chce najít ještě více lepší lék, dokud se nakonec stane nemožné posouzení případu.

- Někteří homeopaté jsou zklamání a stydí se, když není stav nemocného uspokojivý. Dokonalou léčbou chtějí dokázat svou pravdu před pacientem nebo se stane vzteklým, když není nemocnému lépe.

- Homeopat nesmí přecenit svou osobní roli v léčbě! Jsou potřebné následující přístupy:

• Mluvte s nemocným bez předsudků!

• Pracujte důkladně a poctivě podle svého nejlepšího vědomí, svých možností a talentu!

• Dejte nemocnému nejlepší možný lék!

• Mějte na zřeteli, že během léčby také zasáhne pacienta spousta jiných vlivů, které mohou způsobit problémy!

• V případě špatného výsledku mějte odvahu přiznat, že jste teď nedokázali pomoci! Nejsou „Supermani“ a takový homeopati, kteří vědí pomoci každému nemocnému!

• Vězte to, že nejlepším léčitelem je sám nemocný! Homeopat jenom pomocí homeopatie stimuluje organizmus.

Co se týče léku:

- Může se často stát, že hluboce účinný konstituční lék u některých nemocných začne svou práci jenom za jeden až dva, dokonce za tři měsíce.

G. NĚKOLIK PRAKTICKÝCH NÁPADŮ

- Na osobním listě Jana Nováka jsou k naleznutí data druhého pohovoru (25. srpna 1986).

- V záhlaví osobní listu je vhodné vynechat trošku volného místa pro tři nejdůležitější informace:

1. Pozorování: Co je to, co je nápadné?

2. Všeobecný pocit pohody pacienta: lepší, horší, beze změny?

3. Bezprostředně po užití léku jestli byla reakce? Jaká reakce?

-Vynechejte si místo, na to – když o tom nebude mluvit pacient sám od sebe -, abyste si to později mohl doplnit!

- Např.: Prohlédněte si informace a Jan Novák později řekne, že už v poslední době sní vejce, i když je předtím neměl rád. To je velmi podstatná instinktivní změna ve stravovacích zvycích.

- Potrhněte si zelenou ty věci, které se zlepšily, staré a nové symptomy červenou! Způsob vyzdvižení symptomů znamená velkou pomoc při základním vyhodnocení; protože je-li více zelených podtržení, tak je lepší čekat nebo podat pacientovi mléčný cukr ještě i tehdy, když je hodně stížností potrženo červeně.

H. PŘÍKLADY NA OBJEVUJÍCÍ SE MOŽNOSTI BĚHEM DRUHÉHO POHOVORU

„Cítím se úplně dobře, od té doby co chodím na léčbu!“

- Když zhoršení následovalo zlepšení, tak je to ideální reakce! Nemocný dostal výborný lék, v dobré potenci a i jeho imunitní systém fungoval dobře. V takovém případě je úplně jisté, že tento stav zůstane trvalým asi šest měsíců. Je nasnadě, že je třeba čekat.

- Když nebylo zhoršení, ale nemocný se cítí dokonale, tak dostal dobrý lék, v dobré potenci, v pravém čase. Agravace – přizpůsobuje se k intenzitě symptomu – byla tak jemná, že si jí pacient ani nevšiml. V takovém případě se bude delší čas cítit dobře, takže je třeba čekat.

„Cítím se velmi dobře, ale teď se objevil nový symptom!“

- Stížnost tohoto charakteru bývá většinou symptom podaného léku.

- Nakolik se nemocný cítí dobře, tak je to pozitivní reakce a je třeba čekat. Když jeho všeobecný stav pohody není lepší oproti dřívějšku, tak se objevil jeden ze symptomů obrazu zkoušky léku ( proving ). Tehdy je třeba asi měsíc čekat a potom znovu přehodnotit případ.

„Moje potíže se zhoršily a pak zmizely. Jinak se nic nezměnilo!“

- Je možné, že byl pacient mimo problému zdravý.

- Ale může se i stát to, že lék účinkoval jenom povrchně.

„Můj hlavní problém se zlepšil, neměl jsem žádné zhoršení, ale můj pocit pohody se nezměnil!“

- V tomto případě byl předepsaný lék jenom „simile“ a ne „simillimum“. (Jenom se podobal, ale nebyl to úplně podobný lék.)

„Můj dřívější problém se zlepšil, ale teď mám jiný, který jsem předtím nikdy neměl, můj pocit pohody je beze změn.“

- Např.: zmizela bolest žaludku, ale objevila se vážná bolest hlavy.

- Je to homeopatické potlačení, protože se základní úroveň energie nezměnila, ale nemocný více trpí bolestí hlavy, než předtím problémem žaludku.

- Prostudujte znovu případ a najděte lepší lék!

- Když jeden problém vystřídá jiný, který způsobí nemocnému podobné utrpení, tak je řeč o záměně symptomů nebo o záměně syndromu.

„Hlavní problém se trošku zlepšil, mám dobrý pocit pohody, ale teď mám revmatické bolesti.“

- Když se pacient má o moc lépe, tak je třeba čekat, kterým směrem se bude případ vyvíjet.

„Po podání léku až doteďka jsem se cítil velmi dobře, ale asi tak deset dní se mám hůře, než předtím!“

- Když po dobrém léku klesla euforie a pacient má pocit, že je mu hůře, tak bude vyžadovat silnější lék.

- Nenechejte ze sebe udělat blázna: to není úplné zhoršení!

- Je třeba čekat nebo podat SACCH-L.!

- Když nastane úplné zhoršení ( situace je ta samá, jako dříve ), tak můžete zopakovat lék. Zjistěte jestli něco antidotovalo lék!

„Cítil jsem se výborně po léku, ale minulý týden jsem vypil tři šálky kávy a od té doby je mi špatně.“

- To je typická antidotace.

- Počkejte jeden až dva týdny a když pacientovi není lépe, tak pokračujte podáním SACCH-L! Když se ani potom nezlepší stav pacienta, tak ať užije jednu dávku z předcházejícího léku!

- Takový případ může nastat po zubním ošetření nebo použití mentolu.

I. IDEÁLNÍ REAKCE

- Když měl první lék dobrý účinek, tak je druhé setkání zvláštní příležitostí k dobrému rozhovoru.

- Je to doopravdy výborná možnost na hlubší poznání pacienta, vždyť teď snáze mluví o svém mentálním – emocionálním stavu, než při první příležitosti ( doteďka je mu už více věcí jasnějších ). Tímto způsobem se homeopat dostane blíže k poznání konstitučního léku pacienta a získá více, v budoucnosti použitelných informací.

- Opravdové homeopatické sledování případu začíná v tomto okamžiku: zmizela nutnost naleznutí dobrého léku, teď se čas a energie nabízí k tomu, abychom soustředili pozornost na před námi stojící zvláštní a jedinečnou lidskou bytost a na její životní příběh. V těchto minutách můžeme položit základy dobrého vztahu mezi homeopatem a pacientem, a vlivem tohoto bude i léčba v budoucnosti snazší. Tehdy daná dobrá rada přinese více užitku než homeopatický lék!

Zdroj: Vassilis Ghegas: Přednášky z klasické homeopatie, svazek "D"
překlad © vilcakul.extra.hu 2007