Pozorování na začátku konzultace: 3letá holčička přichází s matkou na konzultaci, drží se po celou konzultaci v její těsné blízkosti, více v lehu než sedu. Po celou dobu konzultace se nudí a stále se ptá matky, kdy už půjdeme pryč. Po sladkém je neposedná, chce jít pryč (matka jí dala bonbóny). Má nutkání po určité době se projít po místnosti a prohlédnout si věci, jen jí matka nepustila. Matka musela upoutat její pozornost sledováním pohádek na mobilu a ke konci konzultace jí slíbila za odměnu zmrzlinu. Na první pohled je trošku plachá, je na novém neznámém místě a setkala se s cizím člověkem. Ale jináč se tváří sebevědomě, má prostě svou osobnost, což je vidět na první pohled

Ve velmi malém, ale v dostatečném množství se hliník nachází ve většině přírodních potravin. Nedávno bylo zveřejněno několik vědeckých prací, které uvádějí pravděpodobný účinek hliníku na vývoj Alzheimerovy choroby (dezintegrace mozku, ztráta paměti, degenerace, smrt) a rakovinu. Hliník se do těla dostává většinou z hliníkových jídel, buď otěrem nebo vyluhování do fluoridované vody při vaření brambor, zelí a podobně. Velké množství hliníku je v kypřicím prášku, v potravinářských přísadách, emulgačních činidlech, v prostředcích proti zapékání a bělení. Hliníkové soli se používají pro konzervaci, nakládání a potraviny v prášku, jako je instantní káva, sušené mléko, ztužovač šlehačky a kuchyňská sůl. Velké množství hliníku je v lécích proti trávicím problémům a v čajových lístcích. Proto bychom měli eliminovat všechna hliníková jídla a snížit pití běžných čajů a nápojů připravených z prášků.

Žijeme v „době hliníku“. Vystavení člověka hliníku je nevyhnutelné a jeho toxicita je velmi podceněna. Volný kovový kation hliníku, Alaq(3+), je vysoce biologicky reaktivní a biologicky dostupný hliník, který je neesenciální a v podstatě toxický. Biologicky reaktivní hliník je přítomen v celém lidském těle a i když může být zřídka akutně toxický, mnohem méně se rozumí chronické intoxikaci hliníkem. Zde je položena otázka, jak diagnostikovat toxicitu hliníku u jednotlivce. I když na tento problém zatím neexistují jednoznačné odpovědi, existují postupy, které je třeba dodržovat, aby se zjistila povaha lidské expozice hliníku. Je také důležité rozpoznat kritické faktory v režimech expozice a konkrétně to, že ne všechny formy hliníku jsou toxikologicky ekvivalentní, a ne všechny cesty expozice jsou ekvivalentní při dodávání hliníku do cílových míst.

Coprinus (Coprinus comatus, hnojník obecný, shaggy-ink cap) je velmi hojně se vyskytující houba, která má raději mírné pásmo, oblast severní polokoule. Můžeme ji najít od léta do podzimu a preferuje otevřená vlhčí místa s půdou, v níž je dostatek dusíku. Je tedy k nalezení na loukách, krajích lesů, zahradách, u hnojišť atd.

Coprinus patří do rodu Coprinus, což je rod zahrnující více než 100 druhů. DNA analýza prokázala, že tyto druhy patří/jsou blízce příbuzné čeledi Agaricaceae a Psathyrellaceae. Coprinus comatus je „pravý“ člen rodu Coprinus. Coprinus má rozpoznatelný, nezaměnitelný vzhled. Houba je vysoká ca 10‒37 cm. Má cylindrický klobouk, který je u mladé houby uzavřený a zakrývá většinu nožky. Mladá houba je světlá, na klobouku jsou šupinky, které jsou světle hnědé. Během pár dní však dochází ke změně. Houba dostává růžovou barvu, která rychle přechází do černé a houba vylučuje tekutinu podobnou inkoustu, díky tomu dostala své anglické jméno. V podstatě to vypadá, jako by se stará houba roztékala a doslova mizela před očima.

Bisfenol A (BPA) je organická sloučenina ze skupiny bisfenolů, která se využívá při výrobě plastů. Jedná se o derivát difenylmethanu.

BPA se používá jako monomer při výrobě polykarbonátů, a ty se využívají při výrobě např. CD a DVD, kojeneckých lahví, barelů na vodu, sportovních pomůcek, plastových příborů, dóz na potraviny, ale také ve stomatologii, stavebnictví, elektronice nebo medicíně. Používá se také pro výrobu termocitlivých papírů, na které se tisknou například některé jízdenky, účty v obchodech nebo stvrzenky v bankomatech.Jeho celosvětová produkce činí kolem tří milionů tun ročně a roste. Avšak pro jeho škodlivost je v některých aplikacích nahrazován jinými bisfenoly, např. bisfenolem S (BPS), který ale také může představovat riziko pro reprodukci.

1.) Olivovník, olivovník evropský nebo olivovník (Olea europaea) je druh rodu olivovník (Olea) z čeledi olivovníkovité (Oleaceae).
2.) Pochází z pobřeží východní pánve Středozemního moře (Levante), ale v jihovýchodní Evropě se rozšířil již ve starověku. Je rozšířen v západních částech Asie (od severního Íránu po Kaspické moře) a v severní Africe.
3.) Je to stálezelený strom nebo keř. Jeho výška zřídka přesahuje 15 metrů, většinou 8-15 metrů. Jeho kmen je nerovný a hrbolatý. Jeho protáhlé listy jsou stříbřitě zelené: 1–3 cm široké a 4–10 cm dlouhé.
4.) Její květy jsou malé a bílé. Jeho peckovice, zvaná oliva, oliva nebo prostě oliva, je 1-2,5 cm dlouhá a má tenkou dužinu.
5.) Je to nejdéle žijící strom ve Středomoří; tisíce let staré exempláře nejsou vzácné.
6.) Oblíbený je olej extrahovaný z mezokarpu ovoce lisováním olivový olej (Oleum olivarum).

Jedná se o opak anémie. Dochází k ní, když se zmenší objem krevní plazmy v důsledku dehydratace nebo popálení. Je nazývána relativní. Absolutní zmnožení erytrocytů vzniká v důsledku zvýšení produkce hormonu erytropoetinu (např. u autoimunitního zánětu). Primární polycytemie, je chronické onemocnění kostní dřeně. Kromě zvýšení počtu erytrocytů dochází také ke zmnožení bílých krvinek a destiček. Při tomto onemocnění postižený cítí malátnost a má tzv. pletorický vzhled (je rudý). Často se u něho objevují trombotické příhody, cévní mozkové příhody, ischemická choroba srdeční, infarkty. Na rukou i nohou se objevují palčivé zarudnutí. Také bývá zvětšena slezina i játra.

Jak bylo předpovězeno, právě když hysterie kolem COVIDu-19 ustává, chystá se na její místo další „pandemie“. Tentokrát se jedná o opičí neštovice, infekci, která shodou okolností napodobuje mnoho příznaků pásového oparu vyvolaného COVID očkováním. Ani WHO stále ještě není jasné, jak se onemocnění přenáší z infikovaných lidí bez symptomů na ostatní lidi.

Opičí neštovice jsou virové onemocnění, které je podobné lidským neštovicím, mají však mírnější průběh. Mezi příznaky patří teplota, zimnice, bolesti svalů a kloubů. Po jednom až třech dnech se může objevit vyrážka, může se jednat o vřídky v dutině ústní, na obličeji a v oblasti genitálií, ale i jinde po těle. Inkubační doba je obvykle šest až 16 dní, může však být i 21 dní. Přenos probíhá dýchacími cestami a dotykem, pokud má člověk drobné poranění kůže.

Důležité zásady homeopatické 1. pomoci

Podání homeopatického léku je jednoduché a jeho účinek je rychlý, musíme však přitom dbát na správné dávkování a způsob podání homeopatického léku. Užívání homeopatických léků bez výběru může více uškodit než pomoci, obzvlášť při vysokých potencích. Najednou podáváme jenom jeden lék a jen tolik dávek, než se zmírní bolest a pak musíme lék vysadit. Dodržujme termíny předepsaného užití léku v příslušné dávce.

Pro zjednodušení a abychom předešli nedorozumění, doporučujeme tyto potence: C 6, C 30, C 200. Je známo vícero potencí, ale tyto tři potence pokryjí hlavní indikace všech následujících případů, kde je budeme používat podle doporučení.

Oxid uhelnatý (starší terminologií kysličník uhelnatý) je bezbarvý jedovatý plyn bez chuti a zápachu, nedráždivý. Ve vodě je málo rozpustný. Je obsažen ve svítiplynu, v generátorovém a ve vodním plynu; má silně redukční vlastnosti. V přírodě je přítomen v nepatrném množství v atmosféře, kde vzniká především fotolýzou oxidu uhličitého působením ultrafialového záření, jako produkt nedokonalého spalování fosilních paliv i biomasy. Je také obsažen v sopečných plynech. V mezihvězdném prostoru se vyskytuje ve značném množství. Byl nalezen i v atmosféře Marsu (0,08 %) a spektroskopicky prokázán v komě komet.

Oxid uhelnatý je značně jedovatý; jeho jedovatost je způsobena silnou afinitou k hemoglobinu (krevnímu barvivu), s nímž vytváří karboxyhemoglobin (COHb), čímž znemožňuje přenos kyslíku v podobě oxyhemoglobinu z plic do tkání. Vazba oxidu uhelnatého na hemoglobin je přibližně dvousetkrát silnější než kyslíku, a proto jeho odstranění z krve trvá mnoho hodin až dní. Příznaky otravy se objevují již při přeměně 10 % hemoglobinu na karboxyhemoglobin.

Oxid uhelnatý blokuje přenášení kyslíku krví, neboť jeho vazba s hemoglobinem je 200× až 300× pevnější než vazba kyslíku a z hemoglobinu se stává karboxyhemoglobin. Otrava CO se vyskytuje např. v uzavřených prostorech, kde běží spalovací motory nebo při špatném odvětrání plynových spotřebičů. První pomoc spočívá v přerušení kontaktu (vyvětrat, vynést z prostoru), dále podání kyslíku a pokud došlo k zástavě oběhu, je třeba resuscitovat.