V předcházejících kapitolách jste mohli vidět to, nakolik je důležité pro některé zaujaté kruhy, abyste nevěděli dost o stavu zdraví. Houževnatou prací se nám podařilo přesvědčit většinu lidí, že oblast zdraví a nemoci je pro ně moc složitá, komplikovaná vícero aspekty, což ji dělá málem nedosažitelnou pro průměrného člověka, aby ji mohl doopravdy porozumět.

Ale není tomu tak, ve skutečnosti je to velice jednoduchá a snadno pochopitelná věc. Kdokoliv bez nějakého zvláštního úsilí a překvapivě za krátkou dobu si může osvojit nejdůležitější základní poznatky, které jsou potřebné k udržení zdraví.

V této knize se budeme zaobírat zdravím z pohledu těla, to je první krok. Přísloví: „V zdravém těle zdravý duch“, což je ve velké míře pravda. Zdravé tělo neučiní zrovna zdravého i ducha, ale tělo v špatném stavu by pro něj bylo velkou přítěží. Tělo je prostředek k tomu, abychom dosáhli svých cílů, špatný prostředek by nám v tom bránil a ne pomáhal.

Člověk je duchovní bytost. Duše. Používá své tělo. Není srovnatelný s tělem, je více od toho.

Vysvětlíme si to na jednoduchém příkladu: Ať je duše, duchovní bytost závodníkem formule 1, například Michaelem Schumacherem. A ať je tělo jeho autem, které řídí a používá ho. Michael je geniální závodník, má fantastické schopnosti. K tomu, aby je dokázal zúročit, potřebuje bezpodmínečně dobré auto. Posaďte Schumachera do ojetého trabanta a pošlete ho s ním na závod formule 1. Podívejte se, co ze sebe dokáže dostat. Jak dokáže využít svých schopností? Sotva.

Lidské tělo je potenciální auto formule jedna, je schopno neuvěřitelného výkonu a není snadné ho zničit. Je strašně houževnaté a musí dostat pořádně zabrat, aby se pokazilo. Z následujících kapitol se dozvíte, jak se nám podařilo spadnout na úroveň pokaženého trabantu.

Budeme se teď zaobírat jen „autem“. O duševních příčinách by se dala napsat samostatná kniha. Tělo má za úkol, aby co nejlépe fungovalo a aby nám, co nejlépe sloužilo, nekladlo překážky v ničem.

Lidské tělo je zvláštní motor na uhlík a kyslík. Složité uhlíkové sloučeniny se dostanou do těla formou různé potravy a za pomocí kyslíku získaného z ovzduší se „spálí“. Tím se uvolní energie, kterou použijeme ke svému fungování, například k pohybu. Vzniká přitom uhlík, který vydechujeme zpět do ovzduší.

Vzniknou i jiné odpadní látky, ty odchází stolicí a močí. To je základní fungování těla. Uvolňuje energii k pohybu. V pozadí se odehrávají složité chemické procesy, ale nepotřebujeme k pochopení základních věcí o nich vědět více, abych Vás nezatěžoval zbytečnými informacemi.

Lidské tělo je živé a kromě uvolňování energie musí být schopno vícero funkcí. A je jich schopno. Dokáže toho hodně. Lidské tělo vlastní prostředky na svoji vlastní výstavbu (pomyslete na vývoj dítěte), údržbu, opravu a je schopno vlastní regenerace. To je fantastické „auto“.

1) postaví se
2) udržuje se
3) opraví se
4) zregeneruje se
5) uvolní energii ke svému fungování

To jsou základní funkce lidského těla. Je to podivuhodný „stroj“. Na to, aby mohl dobře fungovat potřebuje vhodné palivo (potravu). Potřebnou potravu dělíme na 3 hlavní skupiny:

1) stavební látky
Jejich asimilací se tělo vyvíjí, udržuje se a obnoví samo sebe. Tyto stavební látky zabuduje do své vlastní struktury. Vadné součástky opraví, opotřebované vymění.

Stavební látky jsou tyto:
a) bílkoviny
b) určité druhy tuků
c) určité druhy uhlohydrátů
d) minerální látky

Mimo nich je potřeba i druhé skupiny:

2) zdroje energie
Ty rozloží „spálí“ a uvolní energii k použití. Tělo je schopné kromě minerálních látek všechny vzpomenuté stavební látky (a, b, c) použít jako zdroj energie. Je důležité vědět, že existuje hodně druhů tuků a uhlohydrátů. Některé z nich jsou hlavně jen zdroji energie, jiné jsou vhodné i jako stavební látky.

Výstavba, údržba, oprava, obnova a uvolnění energie je podivuhodně synchronizováno v složitém jemném systému. To nazýváme látkovou výměnou. Tento složitý systém musíme vhodně regulovat. K tomu je potřeba takové potravy, kterou potřebujeme v malém množství pod společným názvem:

3) mikroživiny
Bez nich by v složitých chemických procesech nastaly vážné poruchy a proto mají důležitou regulační roli. Mikrovýživové látky se musí dostat do těla potravou a proto musí potrava obsahovat tyto látky:
a) vitamíny
b) minerální látky
c) stopové prvky (v skutečnosti se jedná o minerální látky, ale ve velmi nepatrném množství jen „stopově“, které se vyskytují v potravě a proto mají společný samostatný název.

Tyto látky není tělo samo schopno vyrobit, musí je získat z vnějších zdrojů. Když se podíváme na celkové množství potravy – mysleme na jeden velký talíř plný jídla – tyto látky potřebné pro udržení správného fungování organizmu se vyskytují v malém množství v poměru celkového objemu, možná jen jedna až dvě lžičky.

Podobně jako je potřeba benzinu, který natankujeme do auta a jehož převážná část je využita jako zdroj energie, která shoří v motoru. I v benzinu sehrávají roli velmi důležité složky, které jsou v něm v nepatrném množství a dají hodnotu benzinu, díky ním bude 91 nebo 98 oktanový. V množství bude jejich objem stejný, rozdíl bude v příměsi a auto velmi rychle pocítí jaký má benzin. Tyto příměsi jsou velmi důležité pro motor jako pro tělo mikroživiny mající regulační funkci. Když je příměs nedostatečná, tak auto nedokáže zrychlit, netáhne dobře, má méně síly, nedokáže podat výkon, který je v něm skrytý. Rychleji se opotřebuje a když je špatné palivo, rychleji se pokazí.

Z tohoto pohledu může lidské tělo hladovět dvěma způsoby:

1) kvantitativní hladovění – znamená to, že množství potravy nestačí pokrýt požadavky těla na jeho funkce. Auto se jednoduše zastaví, tělo ještě i tak může dlouho fungovat, protože má rezervy.

2) kvalitativní hladovění – může to být taková strava, která obsahuje hodně zdrojů energie, ale nezajišťuje potřebné množství stavebních látek a chybí z nich důležité mikroživiny.

Dnes lidstvo trpí v převážné většině vážným kvalitativním hladem. Velmi těžce!

Je to jako bychom do našeho „auta“ namísto 98 oktanového benzinu natankovali s troškou nadsázky 5 – 10 oktanový benzin. Pokazí se před termínem životnosti. Namísto 100 až 120 let vydrží jenom fungovat 60 až 80 let. A když vůbec funguje, tak už nikdy nepodá ten výkon, kterého bylo kdysi schopno. Častokrát nám více překáží než pomáhá, jednáme s ním hodně macešský. Dříve se opotřebuje a po určitém čase ho musíme hodně nosit do „servisu“. Servis je nemocnice nebo ordinace a lékař je opravář.

Váš automechanik by se rozčilil, kdybyste mu přivezli auto pokažené nevhodným palivem a vy byste po něm chtěl, aby z něj vykouzlil nové. Lékaři, kteří byli vycvičení „jak jsem už předem vzpomínal“, se v dobré víře ujmou vašeho případu (opravy motoru ničeného po dlouhou dobu). Oni z toho nemají pocit úspěchu a ani zákazník není doopravdy spokojen s opravou.

Díky honbě potravinářského průmyslu za profitem padnou za oběť ze 3 skupin dvě důležité složky. V potravě je málo skutečně dobré kvalitní stavební látky a ještě méně mikroživin potřebných k výživě organizmu. Naopak na této málem nepoužitelné potravě pro fungování lidského těla se dá velmi rychle zbohatnout. Vypadají dobře, lahodně, chutně a dobře voní, ale kvůli snáze o co nejlevnější přípravu jsou sotva použitelné pro tělo.

Prozkoumejme zblízka tyto mikroživiny potřebné ke správné výživě. Bez kterých se nemůžeme obejít? a) vitamíny: A, D, C, E, B1, B2, B3, B5, B6, B12, Biotin, Inozitol, PABA
b) minerální látky - v porovnání s následující skupinou stopových prvků je budeme potřebovat ve větším množství: Ca, Mg, Fe, Zn, Mangan, Cu, Iod
c) stopové prvky - potřebujeme z nich jen nepatrné množství, ale bez tohoto množství nastanou vážné poruchy funkce těla: Selen, Chróm, Kobalt, Molybden, Cín a ještě další. Ke zdravé výživě je potřebné podle našich zkušeností více než 60. stopových prvků.

Zdroj: Dr. Gábor Lenkei: Cenzurované zdraví
překlad © 2008 vilcakul.extra.hu