Co způsobuje stres? Cokoli, co u vás vede k nervozitě, k vzteku, k frustraci (stav porušené psychické a citové rovnováhy člověka vznikající tím, že uspokojení jeho potřeb je mařeno nebo znemožňováno a vzniká blokáda na cestě k cíli) nebo vás dělá nešťastnými.

Stres způsobuje: pomyšlení na zkoušky ve škole, návštěva problematického příbuzného, stěhování, nový přítel/kyně, vstup do manželství, rozvod, dovolená s celou rodinou, nehoda nebo zranění, těžké onemocnění, těhotenství, hypotéka, půjčka, nepolevující pracovní tempo, Vánoce, nezaměstnanost, odchod do důchodu, nedostatek financí i jejich přehršel, neunesení slávy, ale i nedostatek zájmu, málo lásky, hodně i málo sexu, výchova dětí - obzvláště pubertálního věku, nutnost vyrovnat se s úmrtím v rodině a mnoho dalších příčin a následků.
Průzkum prokázal, že většina zaměstnanců trpí chorobami spojenými s pracovním stresem, většina lidí se trápí nedostatkem citu a lásky od svých nejbližších, ačkoli sami také kladnými city neoplývají. Stále si na něco stěžujeme, všechno kritizujeme a neumíme se pozitivně naladit. Navíc nás něco nebo někdo trápí, chodíme jako ovce stále dokola v ohradě a nevidíme „vrátka“ ven.
Je pravda, že stres může být i zdravý a to, co některým lidem způsobuje stres, jiné vzrušuje. Například automobilovým závodníkům, horolezcům, sportovcům, byznysmanům.....stres prospívá, je dokonce pro ně potěšením. Ve skutečnosti je pro nás jistá míra stresu prospěšná. Pokud musíme čelit nějaké výzvě nebo jsme nuceni smířit se s nějakou prací, kterou dělat nechceme, často zjistíme, že jsme schopni požadovaných cílů dosáhnout. Když se nám to podaří, cítíme se pak mnohem lépe.
Stres je zdravý, ale příliš mnoho stresu nikoliv. Mezinárodní jednotka pro stresové zatížení neexistuje, nemluvě už o měrné jednotce. Co jednoho udržuje v čilosti, je pro jiného už příliš. Není také pravda, že by se člověk ve stáří dostával snáze do stresu, třeba v zaměstnání. Snadná stresovatelnost v mládí, která je často vyvolána nedostatkem sebedůvěry a nejistotou, ve stáří (alespoň u těchto důvodů) mizí. Člověk zná svou „věc“ a cítí se v práci jistý. Ale tělesná a duševní zatížitelnost už někdy není tak velká jako dřív. Stres není příliš mnoho práce nebo příliš mnoho různých podnětů současně, nýbrž zlost na ně. Pracovní tlak může nervovat, když se za ním skrývá něco jiného (staré konflikty nebo neustálé opakování chyb), ale může být také příjemný a podnětný.
Stres může vyvolat i nemoci. Nejčastějšími následky je zvýšený krevní tlak a falešní přátelé jako alkohol, nikotin, čaj, káva, cukr a prášky na uklidnění. Přitom nám naše tělo nabízí dobrý antistresový program – hluboké uvolnění. Ale to se musíme teprve znovu naučit. Meditaci, autogenní trénink nebo si prostě po práci lehnout do houpací sítě a úplně vypnout. Téměř ve všech kulturách se pracuje s podobnými uvolňovacími technikami pro dosažení spirituálních zkušeností. Základní struktura byla prozkoumána terapeuty, homeopaty a psychology a dnes ji lze výborně používat při stresu.
Princip přerušení nekonečného proudu každodenních myšlenek (čímž mělo být tradičně uvolňováno místo pro podstatné záležitosti – pro Boha) za současného soustředění lze realizovat velmi snadno a každý si ho může individuálně vyzkoušet.
Musíme jen dbát na pár základních pravidel, zbytek můžete utvářet volně. Pomůže vám, když si vyberete určité slovo (mantru nebo fokus), protože permanentním opakováním dokážete přerušit nekonečné myšlenkové hady, jimiž je stres tolik zhoršován. Když si budete připadat trochu hloupě při opakování „Allah akbar“ nebo „Om mani padme hum“ - což je velmi pochopitelné -, můžete použít i „Alžběta“ nebo třeba „láska nebeská“. Mělo by to být příjemné slovo, ne přímo jazykolam. I když si ho máte jen myslet.
Posaďte se prostě uvolněně – nepotřebujete žádný lotosový sed, žádné sepnuté ruce a žádné zapálené vonné tyčinky.
Zavřete oči. Uvolněte svaly.
Dýchejte pomalu, hluboko do břicha, potom naplňte hruď až po klíční kost.
Krátce zadržte dech a zase pomalu vydechněte.
Přitom v myšlenkách opakujte svou mantru nebo fokusové slovo.
Když se objeví nové myšlenky, soustřeďte se na své fokusové slovo a nechte myšlenky odplynout. Po deseti minutách budete určitě dostatečně uvolnění. Toto cvičení můžete provádět všude a v jakékoli pozici.

HOMEOPATICKÉ LÉKY NA STRES:
Thea - Chuť na čaj. Bolesti hlavy a svalů jako abstinenční příznak.
Coffea cruda - Chuť na kávu.
Antimonium crudum - Řada situací vyvolává hněv, vzrušení. Nesnesitelnost dotyku a pohledu na podrážděnou osobu.
Arnica montana - Zlost po leknutí.
Arsenicum album - Slabost a neklid spolu s vyčerpáním po sebemenší námaze. V noci se příznaky zhoršují. Hněv, strach a obavy.
Aurum metallicum - Mrzutost a podrážděnost při sebemenším odporu. Hluboká deprese. Myšlenky a povídání o sebevraždě. Přecitlivělost.
Bryonia alba - Bolesti hlavy a závratě, když zůstane dlouho do noci vzhůru. Suchá a vyprahlá ústa. Vše dráždí a popouzí.
Calcarea silicata Roztržitost a chybí sebedůvěra.
Carboneum sulphuratum - Úzkost a nesnášenlivost. Cereus serpentinus - Divoký vztek a sklon nadávat. Promiskuita.
Chamomilla - Po výbuchu zlosti si začne stěžovat. Často trpí kolikou. Hněv vyvolává pocení.

DESATERO pro zmírnění stresu:
1. Přehodnoťte své priority - ujasněte si, co je ve vašem životě skutečně důležité.
2. Myslete dopředu a snažte se odhadnout, jak problémy zvládnout.
3. Svěřte se s obavami rodině, přátelům, snažte se vytvořit si síť společenských vazeb nebo okruh lidí s pomocnou rukou. Nedržte své problémy v sobě, nesnažte se je sami vyřešit.
4. Dbejte na pravidelnou životosprávu, hýbejte se, měňte pomalu zaběhlý životní styl.
5. Odměňujte sami sebe za pozitivní činy, postoje a myšlenky.
6. Poznejte lépe sami sebe – zlepšete své obranné mechanismy a posilujte své slabé stránky.
7. Uvažujte o problémech realisticky, nezveličujte je a snažte se vždy přiměřeně reagovat.
8. Nebuďte na sebe příliš tvrdí, odpusťte sobě i druhým.
9. Během dne si dělejte krátké přestávky a odpočívejte, zajistěte si volný čas – každý den, týden si na sebe udělejte čas, který budete věnovat jen sami sobě. 10. Naučte se rozdělovat práci a zodpovědnost druhým. Pozorně naslouchejte lidem kolem sebe. Pobavte se sami, s přáteli i s rodinou.

Pokud se budete držet těchto pravidel, přispějete k tomu, že budete klidnější a uvolněnější. Plný přínos pocítíte jen tehdy, pokud na tom budete pracovat. Vytvořte si určitý praktický stereotyp a udržujte jej déle než pouhých několik dnů. Ačkoli není možné - a dokonce ani vhodné - se stresu vyhýbat, můžeme se jej naučit účinně zvládat, úspěšně s ním žít a nepřipouštět, aby nás ničil do takové míry, že by se odrážel na našem duševním i fyzickém zdraví.
A nezapomeňte si dopřát příjemné chvíle - ty jsou nejlepší léčbou stresu. Naučte se alespoň hodinu denně relaxovat - teplá koupel, chvíle beze spěchu, vychutnání příjemných pocitů, relaxační procházka nebo četba zajímavé knížky - to vše vám pomůže se odpoutat od věcí, které vám působí stres. Dýchejte zhluboka a pomalu, počítejte do deseti a pak se znovu zamyslete. Přijímejte každý den zvlášť. Naučte se vyrovnat se špatným dnem, protože zítřek může být lepší. A vy se budete snažit, aby byl opravdu lepší!

Použitá literatura:
Česká lékařská společnost J. E. Purkyně – Stres
Peter Orzechovski a Robert Griesbeck – Vstup do nového života
Dr. Barry Rose a Dr. Christina Scott – Moncrieffová – Homeopatie pro ženy