Video případ
12letý chlapec v Sbrsku, případ je odebíraný přes tlumočnici, bylo to dlouhé vyšetření, trvalo několik hodin. Někdy mi to trvá déle, musíte se ptát víc a nemá smysl zůstávat potichu s dítětem a většina dětí čeká na vaši další otázku.

Přivedla ho maminka kvůli zvracení před zkouškami nebo písemkami ve škole, má tehdy bolest břicha a pocit, že bude zvracet. Zatím se to stalo jenom 2x, většinou to nedojde do toho bodu. Máš strach, že dostaneš špatné známky? Ano, doma se pak maminka rozčílí a začne na mě křičet. A předtím si se učil dobře? Ano, předtím jsem se učil dobře. Něco mi před zkouškou skáče v žaludku a já nemůžu přemýšlet. Potom vypráví, jak to vypadá s jeho učiteli a spolužáky ve třídě. Říká: „Já nechci dělat špatný dojem“. Řekni mi něco o tom? No jsou učitelé, kteří mě jakoby pronásledují a chtějí o mě říkat špatné věci. Všichni učitelé? Ne, jenom někteří. Tak mi o tom řekni více? Během těch testů nás pořád strašně hlídají, pořád dávají pozor jestli nemáme táhaky, pořád nás sledují. Dívají se a pořád sledují, jestli si nepovídáme nebo jestli neděláme jiné hlouposti. Řekni mně o tom ještě více? Oni se třeba dívají, jestli se hrajeme nebo jestli se nebijeme na hřišti. A ještě uvedl několik takových případů a na to se ho Anne zeptala: „Jak se cítíš přitom?“ – „Cítím se ohrožen“. Ohrožen? Řekni mi něco o tom ohrožení? „Oni se mě pořád ptají, proč děláte to a to, proč utíkáte a pak nás vezmou třeba i k řediteli.“ Řekni mi ještě něco o tom ohrožení? Já cítím, že mě to mučí, trápí. Oni mi kladou otázky a já mám pocit, že se mnou špatně zacházejí a dávají mně špatné známky. To je zajímavé, že má pocit ohrožení ze strany učitelů. Potom jsme asi půl hodiny mluvili o tom, jaké dostává známky, které byly nejhorší a nejlepší, prostě jak to funguje ve třídě ohledně toho známkování. Náš učitel chce, abychom byli nejlepší, máme ve škole soutěžě, měli soutěž a nedostal žádný diplom. Cítil lítost a smutek a nechtěl nic jíst. Proč jsi chtěl ten diplom? Když máš ten diplom, tak pak jste slavný a já jsem chtěl být slavný. Každý vás zná a máte fotku v školní knížce, děti si ve škole prohlíží ty knížky s těmi výsledky. A já pracuji aktivně, takže to bylo nespravedlivé, že jsem nic nedostal. Potom pokračovali v konzultaci a Anne říka: „Dobře, tak máš strach z těch zkoušek a máš ještě jiný strach? Ne. Anne: já si myslím, že většina dětí má strach nebo strachy, zkus se zamyslet, jestli ještě něco nenajdeš? Každý má nějaký strach. Některé děti chtějí působit odvážně, že nemají strach. Většina lidí má více strachů, tak mi nějaký řekni? Já mám strach, že do mě najede auto, že mě srází auto. Strach, že umřu nebo něco takového. Nebo, abych si nezlomil ruku nebo nohu, něco takového. Ještě pokračuj, řekni o tom více? Že nikdo se mnou nechce být kamarád a že se mi vyhýbají a nebudu mít společnost. Ještě o tom něco řekni? Já se snažím kamarádit s celou třídou, nechci být mimo třídu. Mám dva základní strachy: první je strach z nehod, aby se mi něco nestalo, nezlomila se mi ta ruka a druhý, abych měl kamarády, nechci být vyřazen z kolektivu. Takže jakýkoliv lék najdeme pro tohoto kluka, tak nám musí vysvětlit tyto dva strachy, to jsou ty tečky ve vyplňovačce. Že má strach ze zkoušek a že chce být s každým kamarád, to dává ještě smysl. Ale strach, že si zlomí ruku nebo nohu, tak to už není úplně ono. Tam si dáme tečičku nebo tam zapíchneme tu vláječku, buď o tom začne mluvit a vysvětlí to a když ne, tak se k tomu vrátíte po třech hodinách a požadáte ho o vysvětlení, těch zlomených ruk a noh. To musíte udělat v každém případě, když máte tečičku, tak na ní nesmíte zapomenout. Protože pak by váš vzorec nebyl v pořádku a nenášli byste správný lék. Chápete, co se tím snažím říct? Takže to je první část případu, snažím se být kamarád ve třídě, pomáham ostatním třeba s úlohama, když třeba zapomněli, tak jim dám svoji. Když si někdo zlomí nohu, tak jim nosím úlohy a knížky (tečka!!!), ještě více zajímavé a tajemnější. Já jim prostě pomáhám. A proč jim pomáháš? Abych nebyl vyřazen z toho kolektivu. Tak mi řekni něco o tom vyřazení? Být sám, vyřazen z kolektivu, nikdo s vámi není. A jak by ses cítil? Smutek bych cítil, proto pomáhám druhým. A byl jsi někdy mimo kolektiv? Ne. Jak bys to vysvětlil, jak se cítí takový člověk? Já když pomůžu, tak mi druhý také pomůže, když to budu potřebovat. A když nepomůžete, tak ta skupina s vámi nebude. Být mimo kolektiv, necítil by se dobře, měl bych horší známky, byl bych unavenější, prostě by se mi nedařilo. To chápu, ale jak by ses cítil? Smutný, mít společnost a pak ji nemáte, nelíbilo by se mi to, chci být ve společnosti. Tam byl takový chlapec ve třídě, nevadí mu to. On je mimo kolektiv, ale nevadí mu to a má dobré známky. Jak by ses cítil na jeho místě, Mně by se to nelíbilo, já chci být zahrnutý do té společnosti. Když je potřebuji, tak mi pomůžou. Jakým způsobem Ti pomůžou? Kdybych si zlomil něco, tak mi budou nosit úlohy a tak...(tečka!!!) – 3x téma o zlomenině, proto chtěla více příkladů? Poté povídá o chlapci, který se strašně chlubí s dobrými známkami – nemají ho v třídě rádi. Co k němu cítíš? Je to můj kamarád, někdy jsem s ní, pomáhá mi někdy s učením na zkoušky a někdy o mě špatně mluví za mými zády. A on je pořád Tvůj kamarád? Ano, my chodíme společně na tréningy. Co k němu cítíš ve svém srdci? Že je dobrý kamarád, jen se někdy chlubí. Snažila se přijít na to co si myslí. Je mu jedno, co si o něm myslí, důležitý je pro něj názor skupiny. Pak povídal něco o svém 14letém bratrovi, hodně se s ním hádá a bijou se. Popiš bratra? Je malý i když je starší, má taky rád společnost, rád se hádá – líbí se mu, když mě někdo zmlátí nebo on. Když se mi směje, že jsem byl zmlácený, tak mu máma naseká. Debata o tom, jak je potrestáný bratr. Nic zvláštního, prostě se perou jako bratři. Konzultace v této chvíli už trvá hodinu a 36 minut. Co ještě děláš rád? 3 věci: má rád zvířata, plavání a cestování. Je třeba jít do těch tří věcí a prozkoumat je.
Zvířata? Rád se s nimi hraju – mám rád kočky, psy, ryby, koně, papoušek. Máš nějaké zvíře doma? Měl jsem ryby, ale umřely mi. Oblíbené zvířata? Rád se dívám na hady v TV, líbí se mu na nich, že nemají nohy a žijí v přírodě. Je hodně druhů hadů, ale nemá rád ty jedovaté hady. Nemají nohy? No, nemusí vydat hodně energie při chůzi, mohou se schovat ve stromech a keřích , líbí se mu na nich, že mají dlouhý jazyk a mají velkou pusu – nejí velké zvířata, jí jen malé zvířata, hlavně myši a krysy, které jsou stejně kontaminované z prostředí. To mi moc neujasnilo situaci. Co přesně máš rád na hadech? Mohl bys ho mít doma? Líbilo by se mi to, kdyby přišel zloděj, tak by ho ten had zahnal a měl bych více kamarádů, více by se mnou hráli, had je speciální zvíře – více přátel, měl bych lepší známky a více času si hrát. Ano? No více bych studoval na začátku, abych měl více času hrát se s hadem. Jak? Ukázal bych ho bratrovi, pak ho schoval v bytě, aby je vystrašil – bráchu, protože se mi směje, mámu aby mě nebila, měla by strach z hada. Jed? Může zabít člověka, může ho infikovat – může vzít ruku nebo nohu. Lidé se více a více bojí hadů, jsou nebezpeční. Ruce a nohy? Kvůli jedu? Oni člověka kousnou, infikují svým jedem ruce a nohy, nedají se pak použít. A co pak? Bylo by méně lidí na světě. Co si říkal? Méně lidí.? Nemohou použít ruce a nohy a pak umřou. Další zvíře? Ne. Které nemáš rád? Velrybu. Nelíbí se mi, protože je velká, žije hluboko ve vodě. Proč? Je to něco, co mě může chytnout za nohu a stáhnout dolů do hloubky, když se potápím a zabije mě. Ty si myslíš, že by Tě stáhla dolů velryba? Ano, žralok, pirana, ryby v hluboké vodě jsou nebezpečné, chytnou, kousnou a stáhnou dolů. Jaké zvíře, něco o rybě v té hluboké vodě? Had nebo velký krab. Řekni něco o tom? Musíte mít hodně trpělivosti při odebírání případu. Velký krab, co má ty nůžky – může mě stáhnout dolů, může mně přestřihnout trubku s kyslíkem z dychacího přístroje, umřu bez kyslíku, ztrátím vědomí. Potápíš se? Ano, někdy v moři bez kyslíkového přístroje. Ve vodě je hodně zvířat, které je z nich nejnebezpečnější? Žralok. Řekni mně něco o žralokovi? Ukousnou kus vašeho těla a zabiji vás. Co? Ruce, nohy, ledvinu, hlavu. Mají dvě řady zubů, jsou nebezpečnější než jiná zvířata, které mají jenom jednu řadu zubů. Jsou velcí a jsou nebezpečnější, když jsou ve skupině. Když je jich více než jeden, tak mě mohou atakovat, zvládnu dva nebo tři, ale pět nebo šest bych už nezvládl. Já bych je mohl práštit kamenem nebo vzít sebou nůž. Proč mi to říkáš, viděl jsi je v TV? Viděl jsem v TV žraloka utočit na děti ve vodě, nejdříve zabil dítě a pak otce, co ho hledal. Jak ses cítil, když si to viděl? Měl jsem strach ve vodě, že uvidím žraloka. Jiný strach? Žralok, velryba, hloubka. Řekni o tom něco? Strach, že zaútočí ty velryby a žraloci, protože jsou větší. Jak zaútočí ten žralok to chápu, ale jak ta velryba? Mají ještě větší zuby a pusu – většinou plavou se svými dětmi, když je někdo vyruší, tak zaútočí a pak mě sežerou. Praští mě hlavou, ploutví nebo ocasem a já bych ztratil vědomí. Nějaký návrh? Lachtan, tuleň. A co ten mořský had? Ne. Ještě si stále nejsme jistí lékem, ale jsme málem u toho. V tomto momentě se mi zdálo, že se k tomu v životě nedostanu. Řekni mi z čeho máš největší strach? Z úrazu, nechci aby mě porazilo auto, aby mě to zabilo. Znaky a témata zvířecí říše: ohrožení a zabití, sledují a pronásledují. Jsme si jistí, že jsme ve zvířecí říši, ale proboha jaké je to zvíře? Nehody – popiš mi to? Jdu přes křižovatku na zelenou a někdo jede strašně rychle a narazí do mě, poté ztrátím vědomí nebo mi vezme část těla pryč – ruku, nohu, ledvinu, žebro, hlavu, mé srdce. Všechno jsme slyšeli i předem – případ je v podstatě celý, protože opakuje pořád dokolečka tu samou věc, to je ten vzorec. Já potom vlastně umřu. Ok. Sny? Snažila se získat čas. Sen – řídí velmi rychlé sportovní auto, soutěžím s nejlepším řidičem na světě a vyhraje; o učitelích a studentech – učitelé je stále bijí, protože nedávali pozor, kde chodili. Sen s bratrem, hráli fotbal proti nejlepším hráčům na světě a oni vyhráli. Pořád je tam téma soutěže a vyhrávání nad těmi nejlepšími. Co hraješ za hry? Tenis, fotbal, basketbal. Co ještě rád děláš? Rád čtu knihy, mám rád Harryho Pottera, kouzla a draky, knihy o jiné části světa, kde žijou obři. Před nějakou dobou si říkal, takže se vracím k tomu, že máš rád 3 věci: zvířata, plavání a cestování. Nepovídali jsme si ještě o tom plavání a cestování, řekni mi něco o tom? Rád cestuji po světě, chci prozkoumat svět. Máš rád plavání a bojíš se hloubky? Rád plavu, ale nerád se potápím hodně hluboko, kde nevidím na dno – když jsou tam jiní lidé, tak mi pomůžou. Když vidím obrázky z moře, je mi nevolno z hloubky, ale přesto plavu, cítím se špatně z hluboké vody, je mi na zvracení. Co máš rád na tom plavání? Rád strávím energii plaváním a potápěním. Já vím, ale tu energii můžeš strávit i fotbalem. Já mám rád vodu. Já rád plavu ve vodě, potápím se, plavu mezi ostrovy. Vodu mám rád slanou a nekontaminovanou – jinak jedem zaplaví můj organizmus. Strach z hluboké vody, proč plaveš? Rád cestuji, plavu, vybírám mušle v mělkých vodách, rád si mušle sbírám a stavím z nich hrady. OK, to je celé. Návrhy? Lastura, měkkýš, delfín, želva.
Analýza: Chlapec nechce špatné známky, chce být dobrý u zkoušek a chce pomáhat jiným, nechce být vyřazen ze skupiny. Je to zvíře, které je schopno daleko cestovat, aby bylo přijato do skupiny. A co dělá, aby pomohl celé skupině – pomáhá ostatním, bere jim tašky, nosí úlohy , když něco zapomenou, tak jim dá ze svého, potřebuje jejich pomoc – skupina savců – potřebuje být ve skuppině - Lac delphinum. Proč? Zvíře, savec ve vodě, nemá nohy. Strach z nehod – rubrika Lac delphinum má mysteriózní strach z nehod – je to v provingu. Ptali jste se jestli někdy používám repertorium, ano používám. Víte, že je to zvíře, savec ve vodě, otevře Repertorium a v rubrice: Strach z nehod najdete Lac delphinum. Takže je to jasné, proto se bojí žraloků, dva tři zvládne, pět šest je moc. Víme, že delfíni ve skupině dokážou být agresivní a bojovali by. A když bojují, tak se může stát, že přijdou o část těla. I tu nehodu popisuje, já jdu na zelenou, nedělám nic zvláštního, někdo kdo jede rychle do mě narazí a části mého těla jsou odebrány – boj o život, někdo na něj zaútočí. A co se týče těch hadů, když popisuje hada, ale nepatří to k hadům, ale k osobě. Je srandovní, že někdo řekne, že má rád hady, protože nemají nohy. To je sice pravda, ale proč je třeba o tom mluvit? Mám rád koně, protože mají 4 nohy, na co to říkat. Můžu to říct jen, když je to pro mě důležité – jsem zvíře bez nohou, je to taková hádanka. Pacient vám dává hádanku, nemusí vydat příliš energie chozením, já plavu – mluví o sobě, had se schová na stromě a keřích – ona slyší, že se může schovávat, oni mě sledují a pronásledují , co dělám – hledá bezpečí v tom, že se ukryji. Hadi nejí velké zvířata, to není pravda – je to strach, že budu sežrán velkým zvířetem. Pořád opakuje dokola slovo hrát, chce být ve skupině a hrát si, ne obrana a boj. Kamarád, co chlubí dobrými známkami, chce si s nim hrát, had – hra: děti jsou hravé, ale on má spoustu projevů, pokaždé si chce hrát. Ví se o delfínech, že jsou velmi hraví a napomocní, pomáhají si navzájem. Dává to smysl, daří se mu dobře, jen po emailu s maminkou má o něm zprávu, uvidí ho až koncem roku, když bude kontrola v Srbsku. Jako 12letý kluk má rád obejmutí maminky, chce aby ho držela, rychle reaguje - vybuchne při hádce s bratrem, ale za pět minut je v pohodě.

Zdroj: Anne Vervarcke: Letní škola Jelenovská 2008