Dítě Lachesis je úplně jiné než ostatní děti. Ihned ho ve skupině dětí poznáte pro jeho neschopnost kontrolovat emoce. Mívá velké problémy s chováním, vše bere příliš přecitlivěle a vztahuje jen samo na sebe, typická situace po narození nového člena rodiny. Dítě Lachesis na nového sourozence velice žárlí. Ze silné žárlivosti se vyvine i fyzická patologie – např. astma.
Dítě může samo přiznat, hlasitě a otevřeně, že svého sourozence nenávidí.

Lachesis také žárlí na otce a ke svým rodičům i kamarádům se chová majetnicky a vyžaduje, aby byl středem pozornosti jen on a nikdo jiný. O spolužácích a lidech ze svého okolí si dělá předčasné soudy. Velice rychle najde citlivé místo svého konkurenta a okamžitě na něj slovně útočí. Stejně jako had. Má problém s autoritami, nesnáší jakákoliv omezování. Odpor k podřízenosti a neuznávání autorit si často nese s sebou do dospělosti. Bývá velice neoblíbený v kolektivu, příčí se nadřízeným, odmlouvá manželovi, manželce a nechce se podřídit jakýmkoliv žádostem, např. aby něco udělal nebo donesl.

Dítě Lachesis musí mít první i poslední slovo. Neustále poukazuje na nepravosti ostatních a samo své vlastní nedostatky nevidí. Musí být vždy a všude první. Musí se neustále vydělovat z kolektivu svou nafoukaností, namyšleností a závistí. Většinou bývá celým kolektivem odsouzeno, odstrčeno, přehlíženo a časem vyhnáno. Kolektiv se neumí vůči Lachesis jinak bránit než tak, že jej společnými silami ze svého středu vyloučí a zavře mu jednou provždy zadní vrátka. Lachesis pak kolektiv napadá, vynucuje si jeho pozornost, ale neuspěje. Je nucen si najít nový kolektiv, nové kamarády, ale situace se brzy opakuje.

Případ ze života:
Ondřej, žák 3. ročníku ZŠ, 9 let – neustále nespokojený a podrážděný chlapec, s neklidem, který se snaží vytěsnit drzým chováním a arogantní řečí. Mysl má plnou myšlenek, které se ani nesnaží zadržovat. Mluví, mluví, všechny napadá, osočuje. Mnohomluvnost neumí sám zastavit a když je vyzván k tichu, stejně svou myšlenku i přes zákaz dopoví. Jeho emoce jsou extrémně vášnivé, exaltované. Není schopen se ovládnout, je neustále rozhořčen a má velký pocit ublíženosti. Je soutěživý, musí být první, nejlepší, obdivován. Pokud není středem pozornosti a odměněn za svou píli, přestává mít o věc zájem a zesměšní ji.
Je hádavý, žaluje na ostatní a neustále si stěžuje, jak je mu ubližováno. Když není vyvolán, svou odpověď vykřikne. Je egoistický a arogantní, musí ovládat. Okamžitě vytuší slabosti druhých a začne se do nich strefovat s čím dál větší intenzitou. Často se ostře vyjadřuje ke kamarádům i učitelům. Podezřívavý, až paranoia, že mu každý chce ublížit. Pocit nespravedlivého ocenění, ostatním je nadržováno. Často hněv z neúspěchu, sprostý a agresivní ke spolužákům. Nenávistný a touží po pomstě, nahlas vyhrožuje. Když je přistižen při lži nebo podvodu (často se k nim uchyluje z důvodu vyniknout), následuje depresivní nálada se sebeobviňováním, pláče, nekomunikuje, trucuje a vyhrožuje vlastním zabitím. Když je mu podán důkaz o jeho přehmatu, neumí přiznat chybu a postavit se k problému čelem. Zbaběle utíká před zodpovědností.
Je horkokrevný, neustále se svléká do trička nebo tílka. Má strach z hadů a jejich jedu. Na své oběti útočí zezadu, zákeřně, nečekaně. Neumí ve hře prohrávat, neumí ustoupit. Při výbuchu vzteku je rudý, křičí a nenechá si nic vysvětlit. Má odpor k dotyku nebo tlaku. Často si stěžuje na bolest hlavy, říká, že mu hlava praskne. Bolest hlavy horší teplem, zasahuje především levý spánek nebo temeno hlavy. Musí se vytahovat, musí se sám pochválit. Učí se dobře, rychle chápe, ale po svém. Když se naučíme nějaký matematický postup výpočtu, nechce se přizpůsobit a pracuje sám jiným způsobem a chce abychom se všichni přizpůsobili jemu.
Na jaře nebo na podzim trpí častými tonzitidami a levostrannou faryngitidou, která může přecházet zleva doprava. Obtížně polyká tekutiny, prášky nebo sliny. Nesnáší upnuté límce, roláky, pevné svetry kolem těla. Nesnese dotyk nebo pevný stisk kolem krku. Často při rvačce se spolužáky si stěžuje, že jej chtěl dotyčný uškrtit. Neustálý pocit ublíženosti.
Miluje moučná jídla, omáčky, knedlíky, maso. Vůbec rád jí a předvádí rukama krouživý pohyb v oblasti žaludku. Je „žravý jako kobylka“, má i tři svačiny. Loudí sladkosti. Nemůže se dočkat oběda. Při rozčilení a pocitu ukřivdění se začne dusit, návaly dušnosti a blížící se astma. Zhoršení podle matky nastává v noci ve spánku nebo v teplé místnosti.
Zlepšení přichází při pohybu, je hyperaktivní, rychlý při fotbalu. Ale v kolektivu neoblíbený a nikdo s ním nechce hrát, protože při prohře obviňuje ostatní z mizerné hry a malé snahy. Při astmatickém záchvatu si musí rozepnout košili, v noci sundat pyžamo. Roztahuje prsty, nesnese, aby se vzájemně dotýkaly. Trpí na podlitiny, zejména při zápasu. Spí na pravém boku, na levý si nemůže lehnout. Trpí podle rodičů nočními můrami, kdy se ve spánku leká, jako by se dusil.
Žárlí na svého mladšího bratra, často na něj křičí při cestě do školky, že ho nenávidí za jeho pomalost. Při probuzení i desetkrát kýchne. Trpí rýmou, ochraptělostí až ztrátou hlasu z neustálého překřikování ostatních. Ale co je nejhorší, to jsou jeho neustálé stížnosti na spolužáky, zejména o přestávkách. Nechtějí si s ním hrát a on nemůže pochopit proč. Tolikrát jsem to s ním probrala, vysvětlila mu jeho špatné vlastnosti a nepěkný přístup ke spolužákům, ale jako by neslyšel a nechápal. Nebo nechce chápat. Matka si stěžuje, že je na ni drzý, odmlouvá a neuposlechne její příkazy a přitom se jí směje do očí. Neví si s ním rady.

S matkou jsme všechny jeho problémy prokonzultovaly a byl mu podán Lachesis CH 30, 2x týdně pět globulí po dobu čtyř týdnů. Kontrola za tři měsíce.

Kontrola: 7. 1. 2009
Ondra se celkově zklidnil. Musí být sice stále první, ale někdy vědomě stojí opodál a čeká, jak se situace vyvine. Je pasivnější, snaží se nevyprovokovat konflikt. Uvědomuje si, že se všechno netočí jen kolem něj. Již chápe, že kolektiv má větší sílu a on se musí občas přizpůsobit. Je narozen ve znamení paličatého berana, ale už ví, že být první neznamená být nejlepší. Chce spolupracovat s ostatními, je ochoten se i podřídit kolektivnímu rozhodnutí. Matka říká, že vztahy s mladším bratrem se zklidnily, ale občas si ještě vjedou do vlasů.

Kontrola: 7. 5. 2009
Ondra (nyní 10 let) se přiznal, že na své desáté narozeniny pozval kamarády a zaplatil občerstvení z naspořených peněz. Dokonce se omluvil svému bratrovi za špatné chování a žárlivost, kterou vůči němu cítil. Pochopil, že jej doma i ve škole berou jako rovnocenného člena, už nemá pocit velké ublíženosti a odstrčení jako před užitím léku. Snaží se více spolupracovat s kolektivem, začal hrát fotbal – hru, která je založená na kolektivní spolupráci. K matce se začal chovat lépe, již tolik neodmlouvá, dokáže posoudit, že udělal chybu a dokáže se omluvit. Ve třídě méně výstupů a střetů. Letos zjara vůbec nemarodil, žádná tonzitida ani faringitida. Jen si stěžuje na přetrvávající bolest hlavy, hlavně po ránu po probuzení, po odmítnutí a prohře, se skleslostí a ospalostí.
Podáno: Lachesis CH 200, jednorázově 5 globulí. Další kontrola v říjnu 2009.

Lachesis mutus patří mezi hadí léky. Je vyroben z hadího jedu hada Křovináře němého z Jižní Ameriky. Působí hlavně na nervový systém a tím pádem působí na celý organismus. Dítě Lachesis je většinou silnější jedinec, velice pohyblivý a upovídaný. Má výjimečnou výřečnost, přechází z jednoho tématu na druhé. Trpí žárlivostí na vše a na všechny, je zlomyslný a nedůvěřivý. Jeho stavy se střídají se skleslostí, depresí, mlčením a úzkostí, zvláště po odmítnutí.
Je přecitlivělý na dotek po celém povrchu těla, zejména na krku. Nesnáší těsné oblečení, hlavně kolem krku a pasu. Je horkokrevný, stále se svléká. Symptomy bývají převážně levostranné nebo postupují zleva doprava. Střídá se u něj excitace s depresí: smutný ráno a duševní i tělesná aktivita odpoledne a večer. Stále si stěžuje na druhé, má pocit, že mu chtějí ublížit, že jej někdo podvádí, že o něm říká něco špatného, že jím ostatní pohrdají. Je pyšný, žárlivý, pomstychtivý, urážlivý a nedůvěřivý. Rozhodí celý kolektiv svou negativní energií. Při jeho absenci nastává úplná pohoda ve třídě. V nemoci depresivní, skleslý, bez nálady a zájmu. Vyžaduje absolutní pozornost a není schopen polknout jakékoliv prášky nebo pilulky.

Dítě Lachesis je často označováno jako „zlobivé dítě“. Lachesis chápe pojem „zlobení“, ale nemá vyvinutou schopnost svoje chování ovlivňovat. Postupně jak dítě dospívá, uvědomuje si možnost volby v souvislosti s chováním – právě v tomto okamžiku si pravděpodobně uvědomíte, že boje: rodič – dítě nebo učitel – dítě jsou méně vyčerpávající, neposlušné chování dítěte se uklidňuje a dítě začíná přijímat rozumné vysvětlení (dokud se nedostane do puberty!).
Tím, jak dítě dospívá, odsouvá hranice ve všech směrech. To, co děláte jako dospělí lidé pro to, abyste kontrolovali a ovlivňovali chování svého dítěte, má zásadní význam. Jedině tak můžete situaci zlepšit nebo i zhoršit. Děti bezpochyby potřebují hranice, limity a mantinely, jejich podoba závisí na kultuře, ve které žijete a hlavně na vaší vlastní výchově. Škola hotového jedince už nepřevychová, jen usměrní, popř. sankcemi určí pevné hranice, aby nedošlo k dakšímu „zlobení“.
Rodiny, které poskytují lásku, bezpečí a hranice stejně jako upřímnost a stálou péči, dokážou porozumět dětskému zlobení v širším kontextu spolu s potřebou dítěte dospívat.
Každé „zlobení“ je vlastně voláním dítěte o pomoc v zakamuflované podobě. Dítě s něčím bytostně nesouhlasí, ale neumí to dát jinak najevo, než „zlobením“ (upozorňováním na sebe) nebo naopak úplnou pasivitou (neupozorňuje na sebe, aby se nedostalo do konfliktu, který neumí řešit).

Proto dětské zlobení neberte nikdy osobně, neobviňujte, netrestejte, ale spíše dávejte omezení, vytyčte pevné a neměnné hranice. Zaměstnejte dítě každodenními povinnostmi (úkoly, úklid, pomoc v kuchyni, zalévání květin, vynášení odpadků) a důsledně je kontrolujte. Vyberte mu za odměnu dostatek odpoledních činností (kroužky, sport, kultura) a snažte se ovládnout a vyjadřovat lásku. Jsem si vědoma, že to jsou někdy velice únavné etapy vývoje života dítěte, ale je třeba mít na mysli, že tato náročná období pominou. Nemyslete si, že Vaše dítě je zlý démon, kterého je třeba potlačit, ale jen někdo, kdo se ještě nenaučil omezením mimo rodinu a pravidlům společenského chování, jež se musíme učit my všichni, a to neustále.
I vy, rodiče, se musíte naučit zařadit „na neutrál“ a tím snadněji si poradit s chováním dítěte, než když budete reagovat zlostně nebo agresivně. V každém případě si uvědomte svou zlost nad zlobivým dítětem. A pokud vás přece jen zaskočí, ujistěte sebe i své dítě, že ho i přes jeho přehmaty stále milujete. Přeji hodně sebeovládání a trpělivosti! Výsledek za to stojí.

Literatura:
W. a O. Boericke – Homeopatická MM s repertoriem
Roger Morrison, M. D. - Klíčové a potvrzující symptomy homeopatické MM
G. Pinto a M. Feldman – Homeopatie pro děti
R. Sankaran – Základní kniha homeopatie