Všichni stále opakují, že homeopatie působí jen jako placebo. Pochopila bych to u lidí, které vyslechnu, soucítím s nimi, podám lék a vidím, že se jim ulevilo, že zase vstali a táhnou tu káru jménem "život" dál. Pochopila bych, že mne nechtějí zklamat a řeknou to, co bych chtěla slyšet. Ale jak to funguje u koček, psů, krávy, králíků? Neumí mluvit, nedokážou simulovat a přesto se vyléčí. Neřeknou mi své pocity, ale jejich vitalita mluví za ně. Stejně tak to bylo u našeho kocoura Matýska. Opět mne to utvrdilo v myšlence, že homeopatie funguje, léčí a vyléčí, obnoví vitalitu těla i ducha. Zvířata to neví, a proto nelžou.

Před dvěma měsíci začal čtyřletý kocour Matýsek chřadnout, byl bez elánu, vyhledával jen teplo kuchyně, kde se schoulil do klubíčka a prospal celý den. Skoro nejedl, jen pil teplé mléko nebo vodu. Po jedné noční únorové procházce za kočkami se vrátil celý nachlazený a potlučený, poškrábaný a s vytrženým drápem na pravé přední tlapce.

Rána začala hnisat. Ošetřili jsme ji framykoinovou mastí, dali Arnicu CH 30 rozpuštěnou ve vodě a se stříkačkou ji vpravili do krku a nechali jej doma vymarodit. Ale kocour chřadnul, hubnul, polehával. Vše jsme přisuzovali kocouřímu namlouvání a mrouskání. Najednou začal kocour otékat na krku, nemohl dýchat, chroptěl a jen spal. Při každém zvednutí nebo otočení na židli u krbu jen smutně zamňoukal a jakoby říkal: „Nechte mne spát.“ Kolem krku se mu udělal doslova „stewartovské“ okruží, bolestivé na omak. Mysleli jsme, že umírá.

Odvezli jsme kocoura ke zvěrolékaři na rentgen. Doktor nám sdělil, že do něj asi narazilo auto a že má velký hematom na páteři u krku. Nejdříve nám navrhl, že si jej nechají v nemocnici na pozorování za nehoráznou sumu nejméně tři dny. Pak by kocoura nejraději vykastroval, aby se držel doma a nepral se a amputoval mu pravou tlapku bez drápu, od které prý má gangrénu. Nakonec nám navrhl, že jej uspí navěky.

Nesouhlasili jsme. Když má umřít doma, tak umře v kruhu rodiny. Dostal penicilin na několik dní. Vzali jsme jej do košíku a odvezli domů. Po první dávce penicilinu byl jeho stav ještě horší, mysleli jsme, že nepřečká noc. Manžel musel nosit kocoura v noci několikrát vyvenčit, protože sám neslezl ani ze židle. Dokonce neudržel moč ani stolici. Čekali jsme na nejhorší.

Druhý den začal pít. Nejedl, hodně pil a spal. Chrčel, nemohl dýchat. Mysleli jsme, že má zápal plic. Hematom kolem krku, který diagnostikoval doktor, rostl, kocour se dusil. Ohmatala jsem mu krk, kocour mňoukal bolestí. Napadlo mne, že to není hematom, ale obrovský absces – otok, způsobený trnem, klíštětem nebo gangréna od vytrženého drápku. Podala jsem Siliceu CH 30, ráno a večer 10 globulí ve vodě a vstříkla jsem mu je do tlamičky. Sice se vzmohl na odpor, škrábal a prskal, ale neměl sílu se více bránit.

Ráno ležel jako mrtvý a vedle něj na podušce velká mokrá skvrna hnisu. Držela jsem kocoura a manžel začal tlačit na krk. Vymačkali jsme snad půl litru tekutiny s hnisem, až tekla krev. Kocour se ani nebránil. Jen se napil a zase spal. Odpoledne praskl druhý píštěl a opět jsme vymačkávali hnis. Kocour si lehl, oddaně čekal, co přijde. Obě rány jsme natřeli Calendulou – mastí z měsíčku lékařského. K večeru už něco pojedl a spal klidně do rána.

Ráno si zamňoukal u dveří, že chce ven. Začal žrát, ale stále spal v teple u kamen. Vypadal hrozně: pohublý, s dvěma velkými otevřenými ranami na krku, které si ještě rozškrábal a tekla z nich krev. Pravidelně jsme ho natírali Calendulou a podali ještě jednou Siliceu CH 30. Hnis se již neobjevil, jen trochu krve. Třetí den se rány uzavřely, kocour pravidelně žral, pil a sám chodil ven. Do týdne se začala obnovovat srst na krku, Matýsek se zakulatil, vyhříval se na sluníčku.

Nikdy to nebyl mazlivý kocour. Spíše takový samotář. Od jeho uzdravení chodí pravidelně na snídani, nechá se podrbat, dokonce si vynutí vyskočení do klína a hlazení pod krkem. Mňouká blaženě a tře se o ruku, která jej zachránila. Dneska jsem jej pozorovala na zahradě. Sedí proti němu malá černá kočička. Oba se na sebe dívají, společně mňoukají a Mates jí asi vypráví, jak seskočil hrobníkovi z lopaty a jak mu homeopatie zachránila život. Možná jí také říká, jak jej chtěli zmrzačit, sexuálně ponížit a nejlépe rovnou odstranit. Kočička jej chápavě poslouchá a zdá se mi, že budou mít brzy koťátka. Budou určitě krásná, protože Matýsek je černobílý statný kocour a kočička je drobná a celá černá jako noc. Doufám, že mi je přijdou ukázat.

SILICEA
Je to lék na nedokonalé vstřebávání a následné poruchy výživy z látkové přeměny. Důsledkem může být neurastenie, zvýšená vnímavost k nervovým podnětům a přehnané reflexy. Silicea dokáže stimulovat organizmus k reabsorpci vaziva a zjizvené tkáně, a tím k uvolnění nové aktivity nemoci. Lék má hluboký a přitom pomalý účinek hlavně při periodických stavech jako jsou abscesy, otoky, bolesti hlavy, spazmy, epilepsie, pocit chladu před záchvatem. Dobré účinky má při následcích očkování a hnisavých procesech. Má výborný vztah k píštělům, podporuje dozrání abscesu a jeho hnisání. Pacient Silicea je zimomřivý, studený, drží se u kamen, chce teplé oblečení, nesnáší průvan, má stále studené končetiny, ke zhoršení dochází zejména v zimě. Trpí nedostatkem vitálního tepla a je vnímavý k nachlazení. Na Siliceu myslíme vždy, když je spojená s tvorbou hnisu, při nedostatku odolnosti, při epilepsii, při morální i psychické vyčerpanosti.

CALENDULA OFFICINALIS
Pozoruhodně hojivý lék při lokální aplikaci. Používá se u otevřených ran a ložisek, která se nehojí. Podporuje zdravou granulaci (nakupení) zejména u vředů a je výborným hemostatikem (zástava krvácení) při extrakci zubu. Pomáhá při hluchotě, katarálních stavech, je konstitučním lékem při erysipelu, velké bolesti a neúměrném rozsahu poranění. Používá se u pacientů se silným sklonem k nachlazení, zejména ve vlhku, na ochrnutí při mrtvici, při rakovině jako interkurentní lék (lék např. na infekce při jiné závažné nemoci). Má mimořádnou schopnost vyvolat lokální exsudaci (pronikání tekutiny z cév při jejich zvýšené propustnosti, zejména při zánětu nebo alergii). Lék dokáže pomoci změnit leptavý výtok v hojivý a tekutý. Pacient má studené končetiny.

Literatura:
W. a O. Boericke – Homeopatická MM s repertoriem
Dr. R. Murphy - Homeopatická MM
Dr. R. Murphy – Homeopatické syntetické repertorium
M. Vokurka, J. Hugo – Praktický slovník medicíny