Celiakální sprue (CS), glutenová enteropatie, endemická sprue, primární malabsorpční syndrom, choroba Geeova-Herterova, Heubner-Herterova nemoc, nesnášenlivost lepku …..je chronické onemocnění sliznice tenkého střeva způsobené přecitlivělostí na lepek. Lepek je bílkovinný komplex, který je součástí povrchové části obilných zrn pšenice, ječmene, žita, ovsa. Štěpné produkty lepku vyvolávají u geneticky vnímavých osob nepřiměřenou reakci imunitního systému s trvalou tvorbou protilátek.

Název celiakie je odvozen od latinského slova coeliacus, jež pochází z řeckého κοιλιακός koiliakόs "břišní". Pokud postižení konzumují potraviny obsahující gluten (lepek), vzniká zánět sliznice tenkého střeva a dochází k rozsáhlé zkáze jeho epitelových buněk. Živiny se těžko vstřebávají a zůstávají nestrávené ve střevě. Základním symptomem je ztráta hmotnosti, průjem, zvracení, nechutenství, únava, ale i rozmrzelost a u dětí chudokrevnost a poruchy růstu, a to v somatické i psychické sféře jedince. Děti bývají vzteklé, podrážděné a nápadnými znaky jsou tenké končetiny a vypouklé, nafouknuté bříško.

Pokud není lepek z potravy trvale a úplně vyloučen, dochází po určité době k vyčerpání imunitního systému, onemocnění postihuje další orgány, přidružují se autoimunitní choroby a četné komplikace jako onemocnění tzv. Non-Hodgkinským lymfomem (agresivní rakovina lymfatických žláz), pravděpodobně také rakoviny střeva. Dalším souběžným onemocněním bývá cukrovka a špatná funkce štítné žlázy (Hashimoto-Thyreoiditis). V pubertě a u dospělých může dojít ke vzniku silně svědivé, puchýřkovité vyrážky (Dermatitis herpetiformis Duhring). Bezlepková dieta kromě celiakie pomáhá i u mnohých jiných nemocí jako například lupénka , autismus nebo schizofrenie. Je také doporučovaná ženám v menopauze.

Podle testů DNA bylo zjištěno, že asi sto tisíc evidovaných celiaků u nás, jsou všichni potomci prastarého národa Keltů. Byl to bojovný a extravagantní národ. Lidé, u kterých byla celiakie rozpoznána, vykazují komplexní krnění klků v tenkém střevě. Ale mohou mít slabé, částečně také nespecifické příznaky jako bolesti břicha, průjmy i zácpy, oddálení růstu a puberty, snížený obsah vápníku v kostech, anémii ze špatné resorpce železa, záněty kloubů, defekty zubní skloviny. Při nedodržování dietního režimu vyplývají závažné komplikace celiakie z chronických zánětlivých změn tenkého střeva, poruch imunity, může se objevit cirhóza jater, kalcifikace v mozku, plicní fibróza a střevní lymfomy.

Intenzita reakce na lepek se odlišuje individuálně. U některých lidí se i požití většího množství potravin obsahujících lepek projeví jen málo. U jiných celiaků se může požití lepku předvést až nepřiměřenou reakcí. Problémy se začnou ukazovat zejména u malých dětí při zařazování mléčných, pšeničných a žitných výrobků, u pšeničného a žitného lepku v pečivu.
Rozjíždějícím momentem pak může být i viróza, antibiotická léčba nebo očkování. Při dodržování přísné celoživotní bezlepkové diety (BLD) se střevo opět uzdraví a riziko dlouhodobých následků se sníží.

Z jídelníčku musíme vyloučit: všechny druhy obilí s vysokým obsahem lepku – pšenici, ječmen, žito, někdy i oves. Pozor na zpracované potraviny a hotové průmyslové výrobky, kde je většinou použit lepek jako emulgátor k želírování a jako nositel aromatických látek. Sem patří uzeniny, různé ochucené saláty, jídla zahuštěná moukou, hořčice, kečup, kypřící prášky, zmrzlina aj. Na první pohled to oku spotřebitele není zřetelné.

Zakázané potraviny můžeme nahradit prosem, kukuřicí, rýží, laskavcem, pohankou, sojovými boby, kaštany, bezlepkovými těstovinami, bezlepkovou moukou. Pacient může konzumovat bezlepkové výrobky (chleba a pečivo, sušenky, piškoty aj.), zeleninu včetně brambor, veškeré zelené koření, ovoce, maso, ryby, vejce, mléko a mléčné výrobky. K zahuštění pokrmů používáme místo mouky bramborový škrob, bramborovou mouku nebo vlákninu. Stejnou službu udělají rýžová mouka, rýžové vločky a burizony. Jako nejvhodnější varianta stravování jsou různé kaše – kukuřičná, rýžová, pohanková, prosná (jáhly) a kaše ze všech druhů luštěnin. Na pečení se hodí amarantová mouka, do pomazánek použijeme soju, na saláty luštěniny, rovněž k zahuštění polévek a omáček. Sojové maso, sojová mouka, mléko, sojový jogurt a majonéza, sýr Tofu – jsou ekvivalenty za náhradu výrobků z kravského mléka a nemají tak vysoký obsah tuku. Jako sladidla jsou povoleny řepný cukr, med, třtinový cukr, melasa. Dále můžeme konzumovat tuky, ořechy a semena, čokoládu, kávu, čaj.

Nevýhodou diety je finanční náročnost. Bezlepkové potraviny a výchozí suroviny jsou čtyřikrát až desetkrát dražší ve srovnání se stejnými komoditami obsahujícími lepek. Průběh onemocnění také závisí na stáří, v němž se vnímavý jedinec poprvé setká s lepkem, na jeho množství a časnosti stanovení diagnózy CS. Včasné léčení a nasazení diety je prevencí výskytu přidružených chorob a komplikací.
Potravinové kodexy jednotlivých zemí se liší v povoleném množství zbytkového lepku v potravinách označených jako bezlepkové. Současná česká norma je u přirozeně bezlepkových potravin desetkrát vyšší než norma EU. To také stěžuje situaci nemocných CS v ČR.
Toto onemocnění bylo do nedávné minulosti rozpoznáváno zřídka a často pozdě. Platí to jak pro děti, tak pro dospělé. Podle dotazníkové akce, která byla publikována v roce 2001 v USA, byla průměrná doba trvání choroby do stanovení diagnózy 11 let. To ovšem vede k pozdní terapii a zvýšenému riziku přidružených chorob a komplikací.
Příčin pozdní diagnózy je několik. Zaprvé lékaři na možnost tohoto onemocnění málo myslí. Zadruhé jsou příznaky onemocnění v současnosti málo nápadné nebo atypické. A zatřetí není toto onemocnění předmětem zájmu průmyslu, zdravotnické techniky, ani farmaceutického průmyslu vzhledem k tomu, že kauzální léčbou je speciální dietní režim.
K zásadní změně došlo během posledních patnácti let. V důsledku postupného zavedení citlivých a specifických metod stanovení protilátek v krevním séru nás poučily, že klinické příznaky CS jsou velmi různorodé a že její výskyt (prevalence) v populaci je mnohem vyšší, než se dosud předpokládalo.
Současný výzkum nové léčby celiakie je založen na enzymatické terapii. Nedávno se povedlo izolovat z klíčícího obilného zrna enzym, který umí lepek zpracovat. Jeho zlomky pak už nemohou být imunitním systémem rozpoznány a tím pádem nevedou ke vzniku zánětu. Úkolem je vyrobit pilulky, které by tento enzym obsahovaly. Postižený by si dal pilulku před jídlem nebo během něj a onen enzym by lepek obsažený v potravinách zneškodnil. Problém ale spočívá v rozdílu pH v žaludku a ve střevě. Rozhodující je také rychlost trávení lepku. Ten musí být před tím, než se dostane do střeva, kompletně rozložený, aby terapie byla dostatečně bezpečná.

Stálo by možná za pokus použít tinkturu z lepkového obilí jako je pšenice, ječmen, žito a oves a vyzkoušet tak reakci postiženého, který nesnáší lepek. Homeopaticky zpracované výtažky z obilí by se mohly stát dobrým lékem proti této výjimečné nemoci. Všimněte si, že problémy, které obilí u celiaků spouští, samo o sobě tyto problémy léčí.

AVENA SATIVA

Oves setý, jednoletá tráva z čeledi Gramineae, dnes Poaceae (lipnicovité), pochází od Kaspického moře. Zrno ovsa obsahuje škrob, saponiny, rostlinné bílkoviny, glukokininy (snižují hladinu krevního cukru), flavony a enzymy. Jsou zde soli sodíku, draslíku, vápníku, hořčíku, železa, měď, mangan, fosfor, síra, vitamíny A, E, PP, stopy zinku, jódu, molybdenu, boru, křemíku a kobaltu. Řekové a Římané jej používali pro svou sílící schopnost. Ovesné vločky se užívají při diabetu, je to lék pro děti slabé a chudokrevné. Odvar z ovesné slámy se užívá na močové kaménky, koupají se v něm děti krtičnaté a slabé. Odvar z ovesných krupek je dobrý na kloktání. Zpařené krupky se přikládají na vředy jako lněné semeno. Z ovesné mouky se peče chleba i pečivo. Ovesná zrna se používají při pálení žáhy (asi 20ks), ovesná kaše proti průjmům. Ohřátý oves v sáčku se přikládal na bolavé břícho, na ledvinové kameny, na otoky ze dny jako obklad z mouky a vína. Odvar z ovesné mouky krášlí pleť a odstraňuje kožní vyrážky a strupy ve vlasech u dětí. Při potížích s nečinností střev se přelijí 3 polévkové lžíce opražených vloček velkým šálkem vařící vody, přecedíme a pijeme po doušcích přes den. Na astma se doporučuje směs ze 3 lžiček ovesných vloček a 50 g sušeného islandského mechu. Odvar se vaří v 1 litru vody, až se polovina vody odpaří. Pak se odvar přecedí a pije po doušcích přes den.

V homeopatii se používá jako koncentrát posilujících látek. Čerstvá kvetoucí rostlina se rozmělní a upravuje podle §3 lihem 90 %. Dále se ředí lihem 35 % až do potence D4. Obecně se používá v potenci D3, 3x denně 8 kapek, po jídle, bez časového omezení. V ředění D4 lze tinkturu přidávat do koupele, asi 300 ml na celou vanu. Užívá se stejně jako v alopatii na posílení činnosti střev, při dýchacích obtížích, na žlučníkové koliky, při ledvinových kamenech, astmatu, bronchitidě. Koupele pomáhají u atopického ekzému, na neléčené rány, při nervozitě má tlumící účinky.

TRITICUM SATIVUM, TRITICUM VULGARE

Pšenice setá, nejkvalitnější je pšenice špalda (Triticum spelta L.), z čeledi Gramineae – Hordeae, dnes čeleď lipnicovitých (Posceae). Pochází z malé Asie, hlavně z Mezopotámie. Pšeničné klíčky obsahují vitamín E, albumin, glutenfibrin, glutenkasein, gliadin, mucedin. V otrubách pšenice se nachází křemík, fosfor a vitamín A. Pšenice se používala jako dietetický prostředek při vleklých chorobách zažívadel, na podagru, vařilo se z ní dobré pivo. Pšeničný škrob sloužil jako protijed při otravě jodem, zevně při zásypu na intertrigo (opruzení) a mokvající ekzémy, při průjmech dětí ke klyzmatu (lžíce škrobu se vaří s 150-200 g vody).

Homeopatické zpracování není známé. Používá se pšeničná tráva s vitamíny: C, A, B, F a velký obsah Ca. Prostředek léčí anemii, čistí krev, neutralizuje jedy v buňkách, brání bujení buněk, stimuluje činnost jater, a zvyšuje počet červených krvinek. Trávu odšťavíme a pijeme čerstvou. Také ji můžeme vtírat do pokožky hlavy při řídkých vlasech, několik kapek do nosu uleví při nachlazení, šťáva v koupeli upraví krevní oběh, ráno šťáva pitá upraví noční nespavost.
Léčba pšenicí má velký vliv na psychiku. Pšeničné otruby povzbudí lidi nervově vyčerpané. Sníst denně 2 lžíce pšeničných otrub, koupat se obden v kvasnicové koupeli (50 g kvasnic na koupel) a denně sníst 10 vlašských ořechů. Za 3 týdny je po depresi, nastoupí veselí a optimismus.

HORDEUM VULGARE, HORDEUM DISTICHON

Ječmen dvouřadý, čeleď Gramineae, dnes lipnicovité (Posceae). Pochází od Egypťanů a Židů. Ječmen obsahuje vlákniny, škrob, dextrin, maltozu a glukozu, bílkoviny, tuk, křemík, hořčík, fosfor,. Z ječmene se vyrábí slad a kroupy. Odvar z ječmene se používal na horečku, na nervozitu, na očištění žaludku i střev, při nemoci jater. S rozmarýnem působí na čištění ledvin. Obklad z ječmene se přikládal na otoky. Sladový výtažek se doporučoval při rekonvascenci po těžkých onemocněních, při špatné výživě.

V homeopatii se vyrábí posilující extrakt. Dvě lžíce čerstvého ječmene se vaří 15 minut v 0,6 litru vody. Vzniklý odvar se nechá 15 minut ustát a pak jej odpařujeme v lázni tak, až zůstane jen 300 ml extraktu. Ten pak konzervujeme přidáním 300 ml lihu 96 %, protřepeme a přefiltrujeme. Extrakt v potenci D0 pak ředíme až do potence D3 lihem 60 %. Tinkturu přidáváme do směsi tinktur, které slouží na regeneraci a posilování celého organismu. Ječná voda se používala pro velmi zesláblé jedince. Syrová kaše z ječmene působí na nízký krevní tlak. Odvar z ječmene se podává malým dětem při zánětu tlustého střeva. Ječná kaše upravuje peristaltiku střev.

SECALE CEREALE, FARRAGO

Žito obecné je původem z Íránu a Ruska. Sije se dvakrát do roka, na jaře a na podzim. Mouka se používá na velmi výživný chléb s obsahem škrobu. Přeměnou škrobu v cukr a zkvašením se vyrábí líh. Žito obsahuje glukokininy a důležité vitamíny, hlavně vitamín B. Sloužil při dietetické léčbě, při diabetu, křivici. Podporuje jaterní parenchym a pomáhá při některých formách lupénky. V lidovém lékařství byla používána „žitná kořalka“ na obklady při břišních kolikách, při rýmě, zahlenění, katarech cest dýchacích, neuralgiích, revmatismu. U lidí zesláblých a sešlých věkem se používala samožitná vnitřně jako roborans a excitans. Odvar ze žita s koriandrem se užíval vnitřně proti červům (dával se hlavně koním), zevně v náplasti na otoky. Žito se podávalo na jako jistý lék proti nemoci sv. Valentina (Chorea minor – Tanec sv. Víta) – z režné mouky zadělávané rosou, sbíranou ráno před východem slunce na sv. Jana Křtitele, těsto, z něhož pekou koláč, který dávají nemocnému, a tvrdí, že pomáhá. Kdo chce, může zkusiti.
Květ žitný je velmi hořký a mnozí ho užívají in febribus Tertianis nothis (při třídenní zimnici) v nápoji s teplou polévkou (odvarem). S teplým pivem purguje (projímá). Z klasů a listů se stébly se destiluje voda, které se užívá proti ledvinovým kaménkům a ochlazují se jí horké ledviny.
Homeopatické zpracování není známo.

Případ ze života:

Kolegyně má syna na bezlepkové dietě. Ví, že nesmí jíst určité potraviny. Přeci mu jedna zmrzlina nevadí. A ten bílý rohlík, který tak vehementně vyžaduje, je chutnější než z kukuřičné mouky, a lacinější. A knedlíky se svíčkovou od babičky, ty má tak rád! A telecí párek, že by ho mohl zabít? Že se pak dostaví bolesti břicha, průjmy, nechutenství, teplota, celková malátnost, dítě jen polehává, nemá chuť ani sílu do života. Jindy je vzteklé, podrážděné, se svědivou pokožkou a mokvajícím ekzémem. Pak přijde za mnou, abych mu dala něco na zklidnění.Vždycky říká, že to bylo naposled, že už to více neudělá. Slabá vůle je ale silnější. Samou láskou mu jeho nemoc ještě zhoršuje a neuvědomuje si, že mu zadělává na problém v dospívání a pak i v dospělosti.

V poslední době rostoucí nemocnost, zejména dětí, začíná být alarmující. Narůstající alergie nejrůznějšího druhu, problémy kožní, zažívací, kloubní....., to vše svědčí o zhoršujícím se imunitním systému. Na obranyschopnosti hraje významnou roli více orgánů, ale nejvíce zatížená část imunity je v oblasti tenkého střeva. Při poruše této sliznice jsme častěji nemocní. Zvyšuje se také propustnost střev a do krve se dostávají nerozložené molekuly, chemické a toxické látky, které pak mohou zatěžovat jednotlivé orgány a být příčinou mnoha závažnějších nemocí.
Důvodů špatné funkce střevní sliznice je mnoho, od globálních až po přísně osobní, jako je životní styl a strava. Globální vlivy ovlivníme asi velmi těžko, ale co můžeme ovlivnit při trošce snahy my sami, dnes a denně, je dát dítěti základy zdravého stravování, na němž lze postavit zdraví na celý život. Jak?
Snaha o zdravý životní styl a stravu by měla provázet celou rodinu po celý život. Prožít život zdravě a šťastně, bez nemocí, to je to nejlepší, co nás může potkat. Pro tuto snahu dostáváme základy už v dětství a nezapomínejme, že nejlepším výchovným prostředkem je zde příklad. Náš příklad!

Literatura:
Iva Bušinová – Bezlepková kuchařka
MUDr. R. Novotný – Léčivé rostliny a drogy
Kol. autorů – Moudrosti lidových léčitelů
MUDr. V. Strnadelová, J. Zerzán – Radost z jídla, Radost ze zdravých dětí
Dr. P. O Mathioli – Herbář neboli bylinář