Jinak také postnatální deprese či „baby blues“. Poporodní deprese není totéž co „baby blues“. Je to krátké období smutku či rozmrzelost po porodu, které vnímá mnoho žen. Není to tak závažný stav jako poporodní deprese. Jde pravděpodobně o následek únavy a kolísající hladiny hormonů. Většina žen se za pár týdnů zotaví. Postnatální deprese je mnohem závažnější. Rodička trpí hlubším a déletrvajícím pocitem neschopnosti a sklíčenosti, který vyžaduje odbornou pomoc.

Narození dítěte je sice nádherná událost, ale zároveň se nová situace může stát noční můrou. To když propukne nemoc jménem poporodní deprese. Mnoho rodiček trpí několik dní po porodu, zejména po návratu domů a musí se vyrovnat s mnoha každodenními povinnostmi, zcela převzít odpovědnost za péči o novorozence a zároveň ještě pečovat o zbytek rodiny a vést domácnost. Občas se však rozvine mnohem vážnější a nebezpečnější forma deprese.

Podobně jako Vánoce i narození dítěte je období radosti; jenže kromě spontánního prožívání radosti máme radost i jaksi imperativně nařízenou. Všude okolo nás zaznívají pouze hlasy štěstí, výkřiky nadšení, jaké je to úžasné, mít malé dítě. Jaká je to úleva, když se dostaví kamarádka, většinou také matka, která se zeptá, jak se cítíme, jak to zvládáme a zda nemáme stálého brečení miminka již plné zuby. Je to opravdu tak: velké štěstí a zázrak provázející narození dítěte jsou samozřejmě vykoupeny i velkou dávkou stresu, nových starostí a strachu, únavy a vyčerpání.

Jsou matky, které se ponoří do víru nových událostí s plnou vervou a žádnou depresi neprožívají. Plně se odevzdají do samozřejmých povinností, protože vědí, že je dítě neustále potřebuje a bez nich by nepřežilo. Není náhoda, že partner se tak cítí trochu tím „vetřelcem“ zaskočen a vůbec nepociťuje onu otcovskou lásku k věčně uplakanému, nenasytnému a pokakanému uzlíčku, jak se všude prezentuje. Je odstaven na druhou, spíše třetí kolej. Nejdříve dítě, pak matka…..někdy ještě starší sourozenec a pak možná i on. V té době je muž nejzranitelnější, cítí se být odstrčen a nepotřebný, ač by měl být ženě velkou oporou.

Štěstí i stres

Proto není nic neobvyklého, že spolu s únavou a změnou hormonální hladiny se u mnoha matek v prvních dnech po porodu nedostavují pouze libé pocity nezvladatelné euforie, ale také úzkost, podrážděnost, strach, zda dítěti neublížím, a někdy dokonce i neschopnost vnímat lásku k nově narozenému dítěti, z čehož vzápětí plynou velké pocity viny. Laicky tento stav označujeme jako „depka“ – deprese.

Citové rozladění tzv. poporodní blues, objevující se krátce po porodu, je v zásadě normální a běžné až u 80 % žen. Jedná se o přechodnou náladovou labilitu, nervozitu či smutek, které nemají dlouhé trvání a jsou rychle odstranitelné. Ve chvíli, kdy matce například manžel vypomůže a ona se trochu vyspí, cítí se poté mnohem lépe.

Pomoci mohou i přátelé a další blízcí lidé. Rozveselení nebo „přivedení na jiné myšlenky“ novopečená maminka určitě ocení. Okamžiky, kdy není nadšená ze své nové role nebo má pocit, že své dítě nemá ráda, jsou pak jen krátkodobé. Většinu času pak ke svému dítěti cítí lásku a náklonnost.

Negativní emoce

Nicméně situace, kdy jsou negativní emoce matky vůči dítěti velmi intenzivní a není možné se od nich odpoutat, není radno podceňovat. Jedná se již o příznak nemoci, tzv. poporodní deprese či ještě závažnější laktační psychózy. Je důležité si uvědomit, že se jedná o nemoc.

Silná vůle nestačí

Příčina této nemoci se dává do souvislosti s hormonem prolaktinem, jehož vylučování působí na tvorbu mateřského mléka. Tato nemoc se nedá zvládnout silnou vůlí, nedá se překonat. Tento stav nemusí sám od sebe odejít. Často slýcháváme rady: „Vydrž, to přejde, zvykneš si a bude lépe.“ Vždy to platit nemusí. Ve většině případů si matka sama nepomůže a potenciálně je sobě i svému dítěti nebezpečná. Je to stav, kdy je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc. Je možné, že deprese spontánně vymizí, nicméně platíme za to cenu mnoha měsíců neskutečného trápení – a nejen svého, ale i svého dítěte.

Nemoc nejen duše

Na rozdíl od laického označení „depka“ a popisování deprese jako přechodné špatné nálady je totiž depresivní porucha onemocněním „celého organismu“. Depresí je ovlivněno to, co si myslíte o sobě a okolním světě, jak se cítíte, jakou máte náladu i jak se následně dle těchto svých většinou negativních a pesimistických myšlenek a nálad chováte. Ovlivňuje způsob, jak a co jíte, jak spíte, jakou pociťujete tělesnou únavu. Zda prožíváte radost či máte vůli a chuť k různým aktivitám. Depresivní onemocnění není ekvivalentem přecházení špatné nálady. Není to jen známka osobní slabosti nebo stav, který je možné překonat přáním či pevnou vůlí. Lidé postižení depresivním onemocněním se nemohou jenom jednoduše dát do pořádku a uzdravit se.

Podejte pomocnou ruku

Příznaky mohou bez léčby přetrvávat týdny, měsíce nebo roky. Většině lidí, kteří jsou postiženi depresivním onemocněním, však může pomoci adekvátní léčba. Máte ve svém okolí matku, které nepomáhá ke zlepšení nálady ani odpočinek nebo pomoc a tento stav trvá několik dní? Nedávejte jí rady typu „vzchop se, vždyť máš krásné dítě, manžela, nic ti nechybí...“ či „musíš to překonat, vždyť to přejde“ a raději ji rovnou odveďte k lékaři.

Příznaky poporodní deprese

Mezi příznaky poporodní deprese převládají pocity selhávání, nerozhodnost, úzkost, strach ze samoty, sociální izolace, bezmoc a beznaděj, katastrofické obavy z budoucnosti, ztráta zájmu a potěšení, nechutenství, nebo naopak přejídání. Rodičky mají pocit, že dítě je nechtěné, nedokážou je milovat ani se o ně postarat. Mohou být přítomny poruchy spánku, nekontrolovatelná plačtivost, potíže dotýkat se dítěte a pečovat o ně, vztek a podrážděnost, pocity ztráty kontroly. Vzácně při výrazném prohloubení symptomatologie hrozí psychotické prožitky a riziko zabití dítěte či sebevraždy. Kromě depresivní a úzkostné symptomatologie se mohou objevovat obsese a kompulze, panické ataky, nadměrné pití alkoholu.

Obvykle se poporodní deprese objevuje za 6–12 týdnů po porodu, ale může se objevit až do jednoho roku poté. Projevuje se hlavně nadměrnou únavou až vyčerpaností, podrážděností, sebevýčitkami, úzkostí, pocity nejistoty a strachu, někdy se dostaví fobické příznaky. Smutná nálada bývá zpočátku v pozadí obrazu, ovšem postupně se může rozvíjet do deprese různé hloubky. Schopnost postarat se o dítě značně klesá.

Výčitky a špatná nálada

Postižená maminka se odsuzuje za to, že necítí nic k dítěti, je přesvědčena, že jako matka selhala, obává se, že ji partner opustí a zanechá s dítětem samotnou, začíná se vyhýbat kontaktu s okolím, uzavírat v bytě, ztrácí potěšení z věcí, které ji dříve bavily. Obvykle ztrácí také chuť k jídlu a trpí úpornou nespavostí, často bezdůvodně pláče.

Většinou zůstává deprese na mírné nebo středně hluboké úrovni. Biologickými rizikovými faktory jsou předchozí epizoda deprese (až 30 % žen, které v minulosti prodělaly depresi, ji rozvine po porodu), depresivní epizoda po minulém porodu (52 - 62 % žen rozvine novou epizodu po dalším porodu) a depresivní porucha u pokrevních příbuzných. Mezi psychosociální rizikové faktory patří nedostatečná sociální podpora, negativní životní události, nestabilita partnerského vztahu a ambivalence týkající se těhotenství.

Poporodní psychóza

Jen výjimečně se objevuje v poporodním období psychóza (1 - 2 případy na 1 000 porodů). Poporodní psychóza se nejčastěji objeví v čase od prvních 48 - 72 hodin až po několik týdnů po porodu. Prvními příznaky jsou neklid, podrážděnost a problémy se spánkem, velmi rychle se však objeví psychotické depresivní nebo manické příznaky s dezorganizovaným chováním, bludy, halucinacemi.

Při depresivních projevech maminka ztrácí kontakt s realitou, mívá depresivní halucinace (hlasy) a bludy (je přesvědčena, že dítě je podvrženo, ďáblovo apod.). Pak je nutná urgentní hospitalizace, jinak jsou jak prvorodička, tak dítě v riziku ohrožení života. Ještě vzácněji se může objevit i manická epizoda s rozjařenou nadměrně skvělou náladou, nespavostí.

Některé homeopatické léky na poporodní depresi:

ANACARDIUM - mívá depresivní halucinace (hlasy) a bludy (je přesvědčena, že dítě je podvrženo, ďáblovo apod., kvůli svému stavu nedokážou procítit lásku a většinou si najdou partnera, který jim poskytne ochranu a podporu. K neprocítění lásky dochází i ve vztahu matky k dítěti, nejdřív se na dítě těší, ale po porodu ho odmítne, nedokáže ho přijmout, protože si myslí, že je také zlé jako ona. Proto mají tyto ženy pocit, že nejsou dobrými matkami. Pacient nedokáže procítit vřelost a lásku jak ve vztazích, tak v jakékoliv situaci.

ACONITUM - lék na aktivní nebo masivní krvácení spolu se skákavým pulsem, strachem ze smrti a dalšími typickými symptomy jako náhlost, prudkost, panika. Neléčený strach a panika můžou vyústit v poporodní depresi.

ARNICA MONTANA - lék na vydatné krvácení po překotném nebo traumatickém porodu, zdlouhavém nebo obtížném tlačení, při velkém miminku, dystokii ramének, náročném klešťovém porodu nebo v případě prostých pohmožděnin, rozedření a potlačení hemostatických reflexů. Bez pomoci může po porodu následovat deprese.

ARSENICUM ALBUM - citlivá žena s pocitem nejistoty, roztěkaná a působí nezpůsobilým dojmem. Duševní neklid spojený s pocitem strachu, především ze smrti. Zhoršení v noci. Může mít sebevražedné myšlenky a odmítat léčbu, kterou pokládá za zbytečnou.

AURUM METALLICUM - citlivá žena, která trpí pocitem vlastní neschopnosti. Tento pocit se zhoršuje během zamračených dnů, při špatném počasí, zhoršení v noci. Dobře reagují ženy, které v minulosti již depresí trpěly. Žena má pocit, že je bezcenná, ale zároveň popudlivá, hádavá a přecitlivěle reaguje na hluk. Ve spánku sténá. Probouzí se ve čtyři hodiny ráno a pak už jen podřimuje.

CALCAREA CARBONICA - rodička si připadá velice slabá a celkově velice unavená. Snadno se unaví cvičením, trápí ji úzkost, výčitky. Trpí nespavostí a nočními můrami. Žena s opožděným růstem i vývojem – pozdní růst zubů, pozdní chození a mluvení. Ale i veselé a svědomité ženy, přirozené a klidné, ale ulpívající na určité formě nebo se na ni fixují a budou tvrdohlavě odolávat změnám, které nebudou přijímat nebo chtít. Systematické a schopné ženy si chtějí podržet to, co se naučily a nepřejí si žádné změny. Jsou silnější konstituce, často nadváha, nemotorné, pomalejší, se stále opakujícím se nachlazením nebo záněty horních cest dýchacích. Hojně se potí po sebemenší námaze. Jsou zimomřivé, citlivé na náhlé změny počasí, zejména na chladné a vlhké počasí, ze kterého bývají ztuhlé, rozbolavělé, se zduřelými žlázami. Touží po vejcích, mléku a sýru, ale i často nesnášenlivost vůči nim.

CIMICIFUGA - lék je indikován u žen, které trpí úzkostí. Mají falešný pocit, že vše jde špatným směrem. V rámci poporodní deprese se obávají své neschopnosti v roli matky. Lék na „poporodní blues“. Nadměrná mrzutost a negativismus, divné a iracionální strachy. Vulgárně působící a střídavé symptomy na fyzické úrovni – úšklebky, posměšky, artritické či neuralgické bolesti.

IGNATIA - žena je rozrušená a napjatá, pociťuje lítost, někdy následkem obtížného porodu, nebo jiného průběhu, než si plánovala. Pociťuje smutek a beznaděj, i nepatrná poznámka ji dokáže rozplakat. Náznak kritiky v ní vyvolá hněv. Duševní vyčerpání spolu s častými a rychlými změnami nálady. Má pocit, že se už nikdy nedokáže pořádně a bezstarostně vyspat. Depresi předchází zármutek, nespavost a náhlé vzkypění emocí. Nervózní a citlivá, snadno se rozruší a urazí. Plná rozporů – směje se při smutné zprávě. Podrážděná nervová soustava – chce povzbuzující prostředky, drogy, nebo naopak jejich nesnášenlivost. Nespavost a obyčejná „nervozita“.

NATRUM MURIATICUM - žena po porodu je přecitlivělá, příliš vzrušivá a často pláče. Bývá pro ni obtížné vyjít s ostatními členy rodiny a pochybuje o své schopnosti zvládnout péči o dítě. Trvalý obraz smutku, zármutku či zklamání, jenž je zdrojem řady tělesných a emocionálních potíží. Mnohé z nich charakterizuje nadměrná ztuhlost (artritida, rýmy nebo alergie s ucpaným nosem, ustavičné sinusové bolesti hlavy). Zásadní pocit rezignace či marnosti.

PHOSPHORUS - žena touží po soucitu, který jí pomáhá. Uklidní se, když ji někdo hladí a dotýká se jí. Je plná obav, bojí se prakticky všeho. Cítí se hůře, když leží na levém boku. Přecitlivělost na hluk, světlo a pachy. Strach ze samoty, z bouřky. Fenomény krvácení a pálení. Extrémní žízeň, má chuť na studené nápoje, ale jakmile stečou do žaludku, často je vyzvrací. Lék pro vysoké a štíhlé ženy a jemnými vlasy a dlouhými řasami. O tomto léku bychom měli uvažovat u pacientek, které trápí imaginární strachy o vlastní zdraví nebo strachy, jež povstávají z empatické či dokonce telepatické identifikace s utrpením nebo neštěstím druhých. Celkové zhoršení všech symptomů po západu slunce.

PULSATILLA - žena trpí po porodu extrémním pocitem nejistoty, smutkem a vyžaduje téměř trvalou citovou podporu. Lépe se cítí venku a hůře v teplých a dusných místnostech. Příliš přizpůsobivá pacientka, která hned mění úsudek a rozhodnutí podle dané citové reakce na úkor vlastních vnitřních potřeb. Nízké sebevědomí, nejistota, plačtivost. Potřebuje hodně soucitu. V noci je neklidná, často vstává a chodí po bytu. Rozpláče se i při kojení. Propuká v pláč, když hovoří o svých problémech. Smutek rychle pomine, když ji někdo začne utěšovat. Proměnlivé a rozporuplné nálady. Snadno se roztřese chladem a zimou. Má raději studená jídla, nepociťuje žízeň, ačkoliv má sucho v ústech.

SEPIA - poporodní deprese s vyčerpaností až do úmoru. Pocit tělesného i duševního vyčerpání. Připadá si velice rozmrzelá. Mezi tělesné příznaky patřívají mírné bolesti pánevního dna, tlak směrem dolů. Cítí se zavalena povinnostmi pečovat o druhé, nedoceněná za své úsilí a následkem toho nedobrovolně nebo nevědomě „lezou na nervy“ svým manželům a dětem. Typickým příkladem je přespříliš svědomitá manželka a matka se sklony k přehnaným výbuchům vzteku nebo sklíčenosti. Také to může být úspěšná žena ve své profesi, která se nemůže rozhodnout, zda nebo jak moc pozdržet svou vlastní kariéru. V obou případech budou tyto ženy působit dojmem někoho, kdo je opotřebován, deprimován a rozmrzelý ze závazků vůči svým blízkým. Chce být sama a v klidu. Lhostejná a bez zájmu o dítě, manžela i rodinu. Má chuť je opustit, ale zároveň se bojí samoty. Pocit celkové ztráty svalového napětí, kterou kompenzuje usilovným cvičením. Je urážlivá. Po jídle se cítí lépe, ale z pachů jídla při vaření se jí zvedá žaludek. Nenávidí soucit, když jej dá někdo najevo, rozpláče se.

STAPHYSAGRIA - lék podáváme ženám i rodičkám po chirurgickém zákroku (epiziotomie, císařský řez), při bolesti dělohy nebo vaječníků, bolesti pánve po nadměrné sexuální aktivitě. Též po potlačeném vzteku nebo ponížení, po větším chirurgickém zákroku. Pomáhá při minimalizaci bolesti v jizvě po čisté řezné ráně nožem nebo skalpelem s minimální infekcí a k prevenci dlouhodobého nepříjemného pocitu a nemocnosti, které bývají s těmito zákroky spjaty. Lék na hysterektomii a podvázání vejcovodů. Lék pro „ocejchované“ ženy, které stále něco bolí a bývají posílány jako neurotičky od doktora k doktorovi. Ženy s opakovanými záněty močového měchýře mezi menstruacemi. Pacientka má odměřené a důstojné chování, dobře volí slova, ale nedokáže skrýt zlost a vztek na lékaře, který prováděl operaci a podle všeho jí zničil zdraví. Cítí se traumatizována a zmrzačená. Potlačený vztek, rozhořčení, utlumená urážka, tělesné či pohlavní zneužití ať už ze strany rodiče, zaměstnavatele, vychovatele, manžela, milence či terapeuta. Budou se o tom takové pacientky ze studu nebo strachu, že by se to mohlo opakovat, nebo proto, že jsou na pachateli emočně závislé, zdráhat mluvit.

Nutriční terapie:

ESENCIÁLNÍ MASTNÉ KYSELINY - Omega - 3 mastné kyseliny zřejmě hrají důležitou roli v udržování nálady. V těhotenství posílá matka tyto kyseliny směrem k plodu, čímž podporuje rozvoj jeho mozku. Z nedostatku roste riziko poporodní deprese. Omega - 3 mastné kyseliny jsou v tučných rybách, rybím oleji, mořských plodech.

KYSELINA LISTOVÁ - nízká hladina této kyseliny má souvislost s poporodní depresí. Těhotenství vyčerpává tělesné zásoby této látky.

5-HYDROXYTRYPTOFAN - ženy s poporodní depresí mají zřejmě i nižší hladinu tryptofanu. Jde o aminokyselinu obsaženou v těchto potravinách – maso, tofu, mandle, arašídy, semena dýně, sezam, tahini (pasta ze sezamových semen).

AKUPUNKTURA - je pravděpodobné, že akupunktura působí na neurotransmitery v mozku a ovlivňuje tak „rovnováhu“ procesů a reakcí. Pomáhá zejména při mírné depresi, při sebevražedných sklonech ji nepoužíváme.

PSYCHOSOMATICKÁ LÉČBA - častá relaxace, jóga a řízená imaginace pomáhají při postnatální depresi žen, zmírňují úzkost a zvyšují sebeúctu ženy.

PSYCHOTERAPIE - mnoho studií naznačuje, že komunikační terapie jsou účinné a významnou měrou zmírňují depresivní příznaky u žen s poporodní depresí. Jedná se o metody jako podpůrná nebo experimentální skupina, kognitivně behaviorální přístupy, interpersonální psychoterapie a párová terapie.

Případy ze života:

Karolína, 40 let, poporodní deprese. První dítě ve 35 letech, druhé ve 40 letech. Dlouho rozvažovala mezi kariérou úspěšné obchodní manažerky nebo mateřstvím. Unavená, nevyspalá, rozmrzelá, chce být sama a mít klid. Častá nachlazení, pylové alergie. Lhostejná k manželovi, odmítá sex. Chce pouze čistou platonickou lásku. Na syna (5 let) se utrhuje, pouze rozkazuje, potlačený vztek. Nedostatek citu, vzájemného porozumění, pouze sekýruje, ráda popichuje, urážlivá. Logické a bezemoční uvažování. Strach z chudoby, z nemocí, ztráta libida. Po druhém porodu je přecitlivělá, příliš vzrušivá a často pláče. Bývá pro ni obtížné vyjít s ostatními členy rodiny a pochybuje o své schopnosti zvládnout péči o dítě – dcera (3 měsíce) stále pláče. Má pocit rezignace či marnosti, neustálý pocit smutku. Nesnese soucit, a pokud jí je projeven, tak pláče. Odešla by, ale je finančně na svém partnerovi závislá.
Podáno Natrum muriaticum 1M, jedna dávka, do týdne stav pacientky stabilizován.

Marta, 31 let, postnatální deprese po porodu druhého dítěte. Pocit tělesného i duševního vyčerpání. Připadá si velice rozmrzelá. Mezi tělesné příznaky patřívají mírné bolesti pánevního dna, tlak směrem dolů. Cítí se zavalena povinnostmi pečovat o druhé, nedoceněná za své úsilí. Odpor k manželovi, který po ní chce jen hrubý sex, žádné city. Nemůže se jinak bránit, tak sex odpírá z pocitu uraženosti, nedocenění, ublížení, po vyčítání a hádce. Chce být sama a v klidu. Dospěla v úvahách k tomu, že raději odejde se dvěma dětmi do podnájmu a bude je vychovávat sama. Lhostejná a bez zájmu o manžela. Má chuť ho opustit, ale zároveň se bojí samoty. Pocit celkové ztráty svalového napětí, kterou kompenzuje usilovným cvičením. Je urážlivá. Po jídle se cítí lépe, ale z pachů jídla při vaření se jí zvedá žaludek. Nenávidí soucit, když jej dá někdo najevo, rozpláče se.
Podána Sepia 1M, jedna dávka, do 14 dní stav kompenzován.

Závěrem:

Každá matka pocítí někdy únavu nebo stres, pocit rozmrzelosti, nejistoty, přecitlivělosti, bezcennosti, absolutní vyčerpanosti a smutku. Ale neměla by se tak cítit stále. Pokud ano, neměla by se bát říci si o radu a pomoc. Homeopatie a chápavé vyslechnutí mohou být dobrým pomocníkem na cestě z deprese, ke zlepšení nálady a emoční stability. Prevencí postnatální deprese je: vyvarovat se osamocení, dostatečně odpočívat, vyhradit si nějaký čas jen a jen pro sebe, bez dětí, říci si o pomoc a podporu, věnovat se józe a relaxaci již v těhotenství.

Literatura:
R. Moskowitz, M.D. – Homeopatie pro těhotenství a porod
Mudr. T. Karhan – Homeopatie a děti
G. Pinto, M. Feldman – Homeopatie pro děti
Dr. Barry Rose – Homeopatie pro ženy
M Wiesenauer – Přehledný průvodce homeopatií
Prof. D. Peters – Moderní lékař