Charakteristikou Ph-ac. je velký stupeň slabosti nebo bezvládnosti začínající na emocionální úrovni, která postupně přejde i na fyzickou a mentální úroveň. Tento stav většinou vyvolává hluboký zármutek, který dlouho přetrvává nebo nastupuje náhle. Moje klinické zkušenosti nepotvrdily Kentův popis, podle něhož je mentální slabost prvním symptomem chorobného procesu Ph-ac. Moje zkušenost je ta, že se bezvládnost objeví nejdříve na emocionální úrovni a až pak později postihne fyzično nemocného nebo jeho mentální stav, v závislosti na tom nakolik je silné nebo slabé konstituce.

Vnitřní a vnější podněty mohou vyvolat u všech lidí fyzickou, emocionální nebo mentální slabost. Závisí to na charakteru jedince, na které úrovni je zrovna nejzranitelnější. Slabost Ph-ac. začíná na emocionální úrovni. Dvě jiné kyseliny v protikladu s ní napadnou nejdříve jiné úrovně; Pic-ac. způsobuje nejdříve mentální slabost, Mur-ac. slabost svalů.

Před vývinem stavu Ph-ac. obvykle nacházíme menší zármutek trvající delší dobu nebo náhle se objevující hluboký smutek. U tohoto léku není pravidlem, že se jedná o hluboko sahající pocit; s tímto v protikladu u Ign. velký otřes (šok) vyvolá začátek chorobného procesu. Nemocný Ph-ac. rmoutí tiše – měly bychom ho zařadit do Repertoria v druhém stupni, do rubriky „Zármutek, tichý – Grief, silent“, vedle Ign., Nat-m. a Puls. Tento proces začíná určitým druhem citové otupělosti a deprese, což vede k lhostejnosti. Nemocný se izoluje a ještě více než Sep. touží po samotě. Přání se izolovat potvrzuje jeho zvyk, že spí otočený ke zdi.

Prohloubením zármutku emocionální život nemocného „ztuhne“: vůbec nemá citové reakce, jakoby se k němu žádné podněty nedostávaly. I když se to neprojeví pro okolí, nemocný má jasno s tímto stavem. Na fyzické úrovni se objeví stagnace a zimomřivost, na emocionální nedostatek reakce. Tyto symptomy často nacházíme v chorobopisu u Aur. a Sep. U Aur. je příčinou vážná deprese, po které se objeví hluboká vnitřní ztuhlost, objeví se jakýsi druh apatie. Nemocný Aur. se úplně všeho zřekne, ale ještě má emoce; v jeho případě není řeč o opravdové lhostejnosti. V protikladu se Sep. ano; u ní se kvůli vzájemně se neutralizujícím protichůdným sílám vytvoří nevšímavost, slabost objevující se po zármutku pro ni není charakteristická. Je možné, že pacient Sep. je lhostejný ve všedním životě, ale když se k němu dobře přiblíží, hned projeví zájem. Pacienta Ph-ac. oproti tomu nedokážeme vyvést z míry, je lhostejný ke všemu druhu podnětu. Takový člověk může projít dramatickou změnou osobnosti, když ho postihne tak intenzivní účinek šoku, jako je nečekaná ztráta milované osobnosti.

V takovém případě je obranným mechanizmem nemocného – vyjma fyzické úrovně – odpovědí na šok je ztuhlost citů. Aktivní, rozhodná osobnost se stáhne do pozadí. Ne následkem deprese, ale důsledkem nedostatečností emocionální a mentální činnosti. V takovémto stavu nechce nemocný žít, ani umřít. Doma ho obklopuje nepořádek, špína, přesto nic nedělá proti tomu. Myslí i na sebevraždu, ale nemá sílu to udělat.

U člověka poměrně silné konstituce se počáteční emocionální problémy promítají na fyzickou úroveň, u osoby slabého fyzična, kterého postihne neočekávaná ztráta, se vyvinou mentální problémy. Než se nemocný dostane k homeopatovi, tak už má i fyzické symptomy. Nemocný obvykle říká: „Cítil jsem se velmi dobře, byl jsem zdravý a aktivní, ale od minulého roku se postupně zhoršuje můj stav. Jsem teď unavený, i když jsem býval plný síly“. Při dalších otázkách vyjde najevo, že už dávno tiše trpí žalem. Ve většině případů příčina smutku je v nepoměru s mírou kolapsu. Např.: žena se stěžuje na to, že její manžel je velmi pod vlivem své matky nebo ho už dávno podezřívá, že ji podvádí, ale neřekne nikomu o tomto pocitu.

V stádiu objevení se nemoci na fyzické úrovni, se může vyvinout velmi hodně různých symptomů; vlasy nemocného náhle a rychle vypadají, ve velké míře se zhoršuje jeho zrak; a trápí ho bolesti hlavy, hlavně na spánku, doprovázené horkým potem. (Tento symptom můžeme vidět i u Gels. spolu s velkou únavou). Časté je i nevysvětlitelné zvýšení teploty. Ph-ac. pacient se podobně jako Ign. musí často hluboce nadechnout (povzdechnout). Vidíme tvorbu žaludečních a střevních plynů, častá je mléčně zakalená moč, s usedlinou podobnou zkysanému mléku, která vychází obvykle ke konci močení. Charakteristický může být nedostatek libida, impotence, předčasná ejakulace.

Obecným symptomem Ph-ac. je suchost, která rovnoměrně postihuje nos, oči a sliznici úst. Pacient má hořkou chuť v ústech. Obecně touží po ovoci, šťavnatých, osvěžujících věcech. Je jako někdo, komu vyschl organizmus.

Mimořádná fyzická vyčerpanost a stagnace vede k vypadávání vlasů, zhoršení zraku, suchosti a slabému libidu, což by mohlo vést k závěru, že je postižen endokrinním systém – hlavně nadledvinky a pohlavní žlázy – vyvine se kvůli jeho nedostatečnému fungování; dá se to porovnat se známým klinickým stavem metabolické alkalózy.

S tělesnými nemocemi souvisí i několik emocionálních nebo mentálních symptomů; smutek, po případně strach nebo závrať na vysokých místech. Nemocný je rád sám a může se u něj objevit i menší stupeň lhostejnosti.

V období fyzických projevů chorobného procesu může být pro homeopata těžké rozpoznat stav Ph-ac., protože je vícero takových léků, které pokrývají stavy vyčerpanosti a ostatní fyzické symptomy, mysleme na Helon., Mur-ac. a ostatní kyseliny. Proto musíme mít na paměti podstatnou hlavní niť vedoucí k předepsání Ph-ac. a to je několik klíčových symptomů: fyzická slabost, suchost, touha po ovoci a šťavnatých věcech, snížené libido a vypadávání vlasů.

Následným stádiem vývoje skupiny symptomů je úpadek a zakrnělost mentálních schopností, stejně jako následkem dlouhotrvajícího zármutku se pomalu vyvine choroba, tak jako po vážném otřesu (šoku) při náhle se objevujících problémech. Charakteristickým způsobem je prvním mentálním symptomem velký stupeň zapomnětlivosti a špatná paměť, hlavně na slova, která mu nepřijdou na mysl. Při homeopatickém pohovoru se dívá bez výrazu a odpovídá na otázku až po jedné až dvou minutách, které sice porozuměl, ale při odpovědi nedokáže najít odpovídající slova. Merc. také pomalu odpovídá, ale u něj to vyvolají dvě věci: těžko porozumí otázce a trvá mu delší dobu, než najde správnou odpověď. Druhým pomalu odpovídajícím lékem je Phos., u něj je příčinou podrážděnost; jednoduše nechce odpovídat.

Po dlouho trvajícím emocionálním mrtvém bodě se nadále oslabí celé mentální fungování. Může se stát, že nemocný neztratí schopnost výkonu práce, ale každý druh mentální činnosti je pro něj zatěžující. Oproti tomu u pacienta Pic-ac., u kterého se slabost nejdříve objeví na mentální úrovni, není schopný výkonu a ani té nejmenší mentální práce.

Nakonec se pacient Ph-ac. dostane do vážného stavu lhostejnosti (apatie). V jeho případě se nejedná o šílenství, jedná se jen o velký stupeň nezájmu. Nemocní trpící šílenstvím, u kterých už úplně převládla otupělost, jen sedí a upřeně se dívají před sebe, tak potřebují nejčastěji Puls.

V konečném stádiu nemoci se objeví úplné zatuhnutí emocí, paměti a schopnosti přemýšlení. V tomto bodě charakteristické tělesné symptomy vymizí. V protikladu s prvním stádiem chorobného procesu Ph-ac., teď už nemocný rád vykonává fyzickou práci a fyzická námaha může mít na něj dobrý vliv. Už mu nevypadávají vlasy, ale jsou bez lesku a mastné.

Lhostejnost souvisí s mentální otupělostí a zamlžeností intelektu. Pacient mluví o tom, že není schopen dokončit myšlenku při přemýšlení, už i pokus o to ho unaví. Zapomíná jména, minulé události a situace. Nerozumí tomu, co čte.

Ph-ac. musíme jednoznačně odlišit od ostatních kyselin. U Ph-ac., Pic-ac. a Mur-ac. je podstatou „paralýza“, která se u každé z nich projevuje na jiné úrovni. U Ph-ac. se nejdříve objeví na emocionální úrovni, u Pic-ac. začíná slabost na mentální úrovni, pak přechází na emocionální a fyzickou úroveň; u něj mentální námaha vyvolá chorobu. Nemocný Pic-ac. je schopen snést jen mírnou mentální zátěž; když bude přes mentální slabost pokračovat v práci, tak ho začne bolet hlava; to je obzvláště pozorovatelné u dětí (porovnej s podobným symptomem Calc-p.). Následujícím symptomem je lhostejnost, ale ta není tak hluboká jako u Ph-ac. Ke konci se následkem zakrnělosti páteře vytvoří paralytická slabost končetin a celého organizmu. Dalším rozdílem mezi těmito dvěma léky je to, že se Pic-ac. cítí špatně teplem a Ph-ac. je naopak zimomřivé.

U Mur-ac. začíná nemoc tělesnou slabostí. Následkem vážné svalové slabosti nemocný sklouzne ze židle nebo z postele. Dalšími symptomy tohoto léku je uvolněnost nebo i ochrnutí jazyku a svěračů. Slabost se z fyzické úrovně přesune na emocionální a nakonec i na mentální úroveň.

Zdroj: George Vithoulkas, The Essence of Materia Medica

volný překlad ˆ 2014 vilcakul