Pelyněk brotan (Artemisia abrotanum) je vytrvalý polokeř z čeledi hvězdnicovité. Lidově se jí říká boží dřevec. Je to vytrvalá, plstnatě chlupatá, 50 až 150 cm vysoká bylina výrazně hořké chuti. Lodyha je rýhovaná, větvená, bohatě olistěná, v dolní části dřevnatějící. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, 3x peřenodílné, úkrojky kopinaté, tupé, lodyžní listy střídavé, méně dělené, přisedlé až krátce řapíkaté. Úbory kvetou v bohatě větvené latě, 3 až 4 mm v průměru, nící, žluté, převážně trubkovité, zákrovní listeny jsou šupinovité, blanitě lemované, listeny nedělené, kopinaté. Kvete v VII až X. Pochází ze Středozemí a je pravděpodobně jen kulturní formou druhu Artemisia peniculata, který je domovem v pásmu od jihovýchodní Evropy do přední Asie. Dnes roste planě i v Itálii a Španělsku. Jako okrasná, kořeninová i léčivá rostlina je často pěstována v zahrádkách. Protože je značně teplomilnou rostlinou, vykvétá ve střední Evropě až pozdě na podzim a obvykle nepřináší klíčivá semena. Kořením jsou čerstvé nebo sušené mladé aromatické listy, které voní po citrónu a jsou jako listy všech druhů tohoto druhu hořké. Používají se jen v malém množství ke kořenění tučného vepřového a skopového masa, pečené husy a kachny, ale také k ochucení koláčů, tvarohu, majonéz a salátů. Pelyněk brotan se těšil velké oblibě u středověkých bylinářů. Backensův herbář konstatuje, že „tato bylina spálena a popel rozetřen s olejem, obnovuje růst vlasů u člověka, který jich postrádá“ a Hortus sanitatis dodává, že „kouř z této rostliny dobře voní a vyhání hady z domu“. V lidovém léčitelství se ho dosud používá k podpoře trávení a proti střevním parazitům. Pelyněk mohutně podporuje tvorbu žaludečních šťáv, působí dezinfekčně, tlumí křeče, premenstruační napětí i menstruační bolesti, působí na činnost žlučníku a jater. Užívá se nejčastěji při nechutenství, zvracení, střevních kolikách, průjmu, při nedostatku žaludečních šťáv a při žlučníkových poruchách. Droga obsahuje zejména silice (asi 0,2 až 0,5%), jejichž nejdůležitější složku tvoří toxický thujon (=tujón, tujon, thujón) a thujol. Dále je přítomen kandiden, felandren, hořké seskviterpenové laktony, glykosidní hořčiny absinthin a anabsinthin, flavonoidy, třísloviny, kvercetin, pryskyřice, flavonoid artemisetin, organické kyseliny a jiné látky.
Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
