Zoborožec naříkavý (Bycanistes bucinator), známý též pod názvem zoborožec křiklavý, je středně velký druh zoborožce. Dorůstá 50–55 cm, je převážně černý s bílým zbarvením na břiše a spodní straně křídel, červenou neopeřenou kůží kolem očí a výraznou tmavou přilbicí, která je u samiček menší než u samečků. Jedná se o společenský druh žijící nejčastěji v hejnech o 2-5 jedincích. Je stálý, vyskytuje se v lesích na území Burundi, Mosambiku, Botswany, Konga, Keni, Namibie, Angoly, Svazijska, Tanzanie, Zambie, Zimbabwe a ve východní části Jihoafrické republiky. Živí se převážně plody a velkým hmyzem. Stejně jako ostatní zoborožci hnízdí v dutinách stromů, kam samička naklade 4-5 bílých vajec a zůstává uvězněna v hnízdě zazděním vstupního otvoru. Sameček ji pak nosí žrádlo malou štěrbinou. Samička opouští hnízdo asi po 3 měsících, jakmile není potřeba její blízkosti u mláďat.

Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: zoborožci (Bucerotiformes)
Čeleď: zoborožcovití (Bucerotidae)
Rod: zoborožec (Bycanistes)

Klíčem k zabezpečení je izolace a zranitelnost (uzavření a závislost)

Jak se blíží období rozmnožování - které v Africe probíhá od října do ledna - pár vybere dutinu pro hnízdo na stromě nebo úzkou skalní dutinu, do které se samička nastěhuje a poté se společnými sílami se pustí do toho, aby zazdili vchod do hnízda. Používají k tomu bláto, ovocnou dřeň a své vlastní výkaly. Zpočátku samička chodí dovnitř a ven z hnízda, nosí také stavební materiál, ale jak se vchod zužuje, tak zůstává uvnitř a prakticky se sama zazdí za mocné pomoci svého partnera. Zanechávají jen úzký otvor, kterým bude sameček schopen krmit v následujících měsících samičku a budoucí mláďata.

Jakmile je hnízdo dokončeno, ztratí samička peří a dokonce si vytrhne si letky a vyhodí je ven otvorem. Dělá to možná pro lepší zapadnutí do stísněného prostoru - ale s tím se stane na několik měsíců dokonale závislou. Tímto způsobem zcela dobrovolně ztratí svou podstatu zoborožce. Stane se zajatcem své vlastní těsné klece, ve které se udělá nelétavou. Poté naklade 4-5 bílých vajec a další tři měsíce žije zazděná v hnízdě nebo skalní dutině. Během této doby se o ní a o mláďata stará sameček.

V této ptačí čeledi má samička a sameček velmi odlišnou a mezi sebou nenahraditelnou práci, kdy se během péče o potomky výrazně oddělí jejich role pohlaví. Nejdramatičtější věcí v tomto příběhu je to - že samička kvůli vytržení letek - je přinucena do zranitelné a utlačované pozice i na měsíce, pokud se z nějakého důvodu vytoužená mláďata nevylíhnou.

Asi po 90 dnech samička prorazí vchod do hnízda a se svými opeřenými mláďaty létají společně při prvních úderech křídel. Samička vyzkouší let s obnoveným peřím, mláďata se nyní pohybují poprvé v neznámém obrovském prostoru a novém terénu. Dospělá mláďata zůstávají ještě se svými rodiči minimálně šest měsíců poté.

Homeopatická zkouška Bycanistes bucinator

16. února 2019 se shromáždilo pět žen, abychom na jeden den „spolu zavřené“provedly trituraci prokazující esenci homeopatického léku Bycanistes bucinator, tj. zoborožce naříkavého.

Tehdy jsme ještě netušily, že za rok spolu s miliony našich bližních zažijeme na vlastní kůži, jaký je život tohoto ptáka.

Jaké to je, když někdo dobrovolně podstoupí izolaci a zranitelnost, aby se vyhnul bezprostřednímu nebezpečí, zatímco jiný člen rodiny převezme na sebe těžkou zátěž odpovědnosti za péči? Zajímalo by mě, jaké to je žít s touto mírou vzájemné závislosti v rodinných vztazích?

Naše první setkání s zoborožcem - chybějící lék

V prosinci 2018 jsme se setkali s takovou pacientkou, která - při formulování typických ptačích témat - k nám jasně přišla s problémy 4. periody.

(V homeopatii řadíme ke čtvrté periodě periodické tabulky následující témata: úkoly, rutinní práce, povinnost, plnit úkoly, učení, užitečnost, schopnost, perfekcionismus, pravidla, řád, kontrola, zkouška, selhání, tvorba a uchování materiálu. Tyto léky mají obzvláště vysokou potřebu zabezpečení.)

Manželé Joshiovi klasifikovali do 4. periody pouze ptáky nadřádu běžců a ptáky hnízdící v dutinách, takže jsme si z nich museli vybrat.

Pokračovali jsme v kladení otázek, abychom zjistili, co pro ní znamená bezpečnost. Během odebírání případu pacientka mluvila hodně o svých zážitcích z dětství. Mimo jiné řekla, že když byla ještě malou holčičkou, přestěhovali se s rodiči do vzdálené africké země a otec na ně ze začátku každé ráno, když šel do práce, zavřel dveře hotelového pokoje, aby se jim něco nestalo. Právě tento příběh nás vedl k volbě zoborožce - a protože jsme o tomto léku neměli žádné informace, rozhodli jsme se pořídit si pírko a provést triturační zkoušku ptáka.

Pírko bylo získáno od chovatele ptáků, který se chlubil vzácností, že jeho pár zoborožců vychoval v zajetí dvě mláďata. Pírko pocházelo od jednoho ptáka z rodiny zoborožců.

Zkoušky léku se zúčastnilo pět lidí, všechny ženy a matky středního věku.

Během dokazování léku se nám staly životní události, které se velmi snadno váží na zoborožce. To, co se stalo jedné z nás, bylo:

„V neděli před zkouškou léku jsme opustili garáž se dvěma auty za sebou, když na mě můj manžel, který už vyjel, omylem zavřel otevírající se bránu dálkovým ovládáním, takže jsem do ní nacouvala. Autu se nic nestalo, ale kovová brána se promáčkla tak, že v polovině cesty uvízla v kolejnici. Nedala se otevřít a ani zavřít, zbytečně jsme to zkoušeli. Moje auto bylo zaseknuté uvnitř, ale brána byla napůl otevřená. Náš domov byl nechráněně otevřený. Náš odchod takto selhal, poslali jsme naše dva školáky zpět do domu, zatím co jsme opravovali opěrné zdi garážových vrat, hlavní vchod do našeho domu. Můj manžel to tloukl zvenčí, zatímco já jsem se snažila zevnitř stáhnout bránu a naznačit mu, kam má klepnout kladivem. Nakonec se nám to podařilo tak uzavřít, zbývalo jen dvacet centimetrová mezera, kterou jsme už považovali za bezpečnou.

“ Druhý z nás zažil v týdnu po zkoušce následující situaci:

„Jela jsme s rodinou na dlouho očekávaný výlet do zahraničí, ale naše děti během cesty onemocněly, takže z vytouženého výletu nic nebylo. Seděla jsem v ubytovně s dětmi v horečce a toužebně hleděla na krajinu, zatím co můj manžel chodil venku. Cítila jsem příbuzenství se slepicí zoborožce. “

Témata a příznaky zkoušky Bycanistes bucinator

Během triturační zkoušky vyvstávala s největším důrazem otázka různých genderových rolí. Zkoušející poznali, že to je řád, že má v životě jinou práci žena a muž, a že z jejich spolupráce plyne obrovská síla a bezpečí. Jejich role se navzájem doplňují a jsou mezi sebou nezaměnitelné. Kromě pozitivních asociací se objevila také otázka dominance a zranitelnosti. V tomto spojení se objevilo v popředí téma konfliktů ve skupině a v rodině.

Velký důraz byl rovněž kladen na otázku bezpečnosti. Důležité bylo také téma uvěznění a omezení a je pozoruhodné, že se objevilo nejen se záporným znaménkem.

Účastníci si uvědomili, že zavření není jen uvězněním přijatým v zájmu bezpečnosti, ale je to něco, co umožňuje hluboký obrat dovnitř, který je potřebný pro kreativní a tvořivou práci. Tato zkušenost byla doprovázena pocitem euforie.

Ve zkoušce léku se vynořilo několik typických ptačích témat, například důležitost příslušnosti ke skupině a otázka konfliktů ve skupině, otázka žárlivosti, smysl pro odpovědnost a snahy o ochranu dětí a také otázka výuky a učení se. Také ptačí témata jsou ideál nebeské čistoty, zaplavujícího světla, ticha a nezměrného času, který se během triturace objevily s velkým důrazem.

Objevilo se také téma nedokončených věcí ve zkoušce. Neúspěšné svatby, nenapsané diplomové práce. Zmatek a nepořádek vyšly také najevo.

Na fyzické úrovni je nejdůležitější oblastí působení léku dýchací systém. Dýchání je obtížné, zejména nadechování. Je to jako by se nedostával dovnitř dostatek vzduchu, ale jeho nadechování také bolestivé. Spíše povrchně malé nadechování je přijatelné.

Suchost nosní sliznice také zažilo několik lidí. Jako by mu do nosu vnikl prach, musel kýchnout. Bylo to tak suché, že to už bolelo, cítil jsem nutkání to zvlhčit a vrtat se v nose.

Oči jsou také suché, pálení. Svrbivá pokožka obličeje kolem oka od sucha.

Objevily se také zimnice a pálivá celé tělo zaplavující horkost.

Typická je náhlá píchavá, bodavá bolest vaječníku.

Bolesti jsou obvykle mravenčení, štípání, píchání.

Přežvykování a zobání se zdá být důležitými tématy - byli takoví, kteří se během zkoušky léku snažili takto uklidnit pálení žáhy, ale mnozí pociťovali nutkání neustále jíst, protože dali před ně jídlo.

Ve dnech po zkoušce hlásil jeden ze zkoušejících dva důležité sny. V jednom snu se objevil pocit naprosté důvěry, v druhém snu se objevilo utrpení kvůli ztrátě partnera. To mohou být dva koncové body zkušeností slepice zoborožce se svým partnerem.

"Lezl jsem nahoru na velmi pěkném, jasném zeleném místě." Bylo to jako fazole dosahující k nebi. Úponky byly propletené, jako v džungli. Strom, na který jsem vylezl s batohem na zádech, byl velmi vysoký a věděl jsem, že někde tam nahoře je hnízdo v dutině, kam by vedl visutý most. Prostor byl tak těsný, že jsem si musel sundat batoh, abych se vešel. Sundal jsem ho a spadl do hlubin. Vylezl jsem do hnízda lemovaného měkkým materiálem podobným plsti. Nebyla tma, světlo bylo filtrováno dovnitř, takže uvnitř bylo teplé nažloutlé světlo, jako když zavíráte oči na slunci. Cítil jsem se dobře, nebál jsem se, i když jsem věděl, že nemám co jíst, a přemýšlel jsem, jak bolestivé by bylo umřít hladem. To hnízdo bylo takové jako děloha. Teplé a bezpečné - ale věděl jsem, že jídlo tady přijde zvenčí, ale ne od matky, ale od otce! “

"Byl to hrozný sen, ze kterého jsem se probudil s pláčem." Kráčela jsem dolů po rampě točité garáže podél klenuté zdi a můj manžel šel pár metrů přede mnou. Najednou jsem za sebou zaslechla auto, a když mě míjelo, odtáhla jsem se na stranu, protože jelo velmi blízko ke mně. Bylo to velké terénní auto a zdálo se, jako by ho řidič nemohl řídit, jen se kutálel dolů s těžkým vozidlem. Viděla jsem, že srazí mého partnera. Srazilo ho a sledovala jsem, jak do něj narazí a přejede přes něj. Viděla jsem to a věděla jsem, že je mrtvý. “

Znovu shledání se zoborožcem

V Maďarsku bylo 13. března 2020 oznámeno jedno z preventivních opatření kvůli pandemii Covid-19, že vzdělávací instituce budou uzavřeny. Děti byly nejprve poslány domů do rodinného hnízda. Taková omezení nebyla zavedena pouze v Maďarsku. Během těchto týdnů musely miliony rodin po celém světě přes noc vytvořit chráněný prostor v rámci uzavření, podobně jako jsme to viděli u zoborožce.

Tisíce matek tam opustily svá zaměstnání, aby se postaraly o své děti, a tím se najednou stali otcové jedinými živiteli rodiny. Rodinné struktury, které do té doby fungovaly, se neočekávaně transformovaly a genderové role a zodpovědnosti byly výrazně odděleny. Avšak přitom, když se hlavním tématem světa stala otázka života nebo smrti, tak v životě jednotlivých lidí se pozornost soustředila na jednotu rodiny, bezpečnost domova a poznání a ocenění skutečných hodnot.

Děti také musely přehodnotit své sourozenecké vztahy a vyměnit své dříve konkurenční chování za spolupráci.

A pro nás, které jsme obě matkami malých dětí, se do našich životů vrátilo téma zoborožce. S úžasem jsme sledovali paralely, jak se lidé po celém světě hromadně zříkají svobody pohybu, matky se uzavírají se svými dětmi v bezpečí svých domovů, a v důsledku toho se rodičovské páry nacházejí ve vzájemně závislých vztazích a v situaci s nízkými příjmy. Se ztrátou zaměstnání se kromě strachu z nemoci v životech mnoha lidí objevila i existenční úzkost, která zapadá i do homeopatického obrazu ptáka ze 4. periody.

A poté, co se naše pozornost znovu obrátila na zoborožce, měly jsme zvláštním způsobem velmi podobný sen, téměř ve stejnou noc: v našem snu jsme se musely starat o malé bezmocné dítě. Jedna z nás se obávala o to, zda bude schopna kojit své dítě mlékem a přitom se starat také o své další děti, zatímco druhá z nás věděla, že dítě není ani její, přesto to dítě kojila.

Je to, jako by téma rodičovské zodpovědnosti zoborožce, které je vedeno do extrému, bylo opakem reprodukční strategie kukačky. Není divu, že téma kukačky se během triturační zkoušky zoborožce objevilo několikrát v různých formách. Objevilo také jako téma rozhovoru, ale vniklo i do situace kukání, jako násilná nevolnost, protože telefon jednoho z účastníků zkoušky signalizoval tímto tónem a nedal se vypnout.

Při podivné souhře náhod jsme při sestavování materiálu o zoborožci poznali jednu matku, která vychovávala tři děti. Dvě jsou její vlastní dvojčata, třetí je dítětem jejího nového partnera, které je jen o pár měsíců mladší než dvojčata. Toto dítě ztratilo matku ve věku jeden a půl roku a o tři roky později ho osud spojil s jeho budoucí „novou“ matkou a sourozenci. Žijí už roky jako jedna rodina, v lásce a harmonii, ale pro ženu je dodnes nejdůležitější otázkou to, jak má zajistit, aby jí všechny tři děti stejně považovaly za svou matku. Ona ve skutečnosti prožívá to, co jsme obě viděly ve snu.

Na základě toho všeho v nás vznikla myšlenka, že tento ptačí lék může být užitečný pro takové ženy, které přinášejí velmi velkou oběť proto, aby se mohly stát matkami. Takovou situací může být adopce, ale i to, když projdou procedurou umělého oplodnění. Přitom se potlačují (stejně tak i vlastní hormonální systém, ale často se také vzdají svého předchozího životního stylu) pro vytoužený vyšší cíl. Kráčí touto cestou samy - ale i na muže, který k ní patří, připadne také velmi důležitý úkol. Musí ženu podporovat, musí se o ni postarat emocionálně a často i finančně.

V loňském roce jsme o tomto čase několik týdnů pracovaly na zkušenostech z triturační zkoušky a materiál připravený k publikaci byl téměř kompletní, ale jak se ukázalo jako téma zkoušky, práce před cílem zůstala nedokončená. Nastal vhodný čas a my jsme vyletěly z uzavřené pracovny ven na svobodu.

Letos (rok 2020) by se historie homeopatického zoborožce nezapsala, kdyby svět nebyl v postavení zoborožce a nemusely jsme zažít uzavření, ve kterém lze svobodu letu prožít jen jedním způsobem, v duchovním plachtění.

Svět nás nyní žádá, abychom se uzavřeli, stáhli a dívali se dovnitř. To lze zažít s pozitivními i negativními znaky. Vesmír nám dává v tomto svobodu, není povinné prožít omezení jako utrpení. Bude to pro nás jednodušší, pokud jsme schopni se této situaci odevzdat. Největším poučením homeopatické zkoušky zoborožce bylo to, že pokud dokážeme přijmout uzavřené okruhy a ztichnout, tak v klidu toho najdeme hluboko v sobě povznášející tvůrčí sílu, ze které vykvasí úplně nový život. Nějak tak, jak to zažila jedna z nás během homeopatické triturační zkoušky zoborožce:

„Dobře mi padne otírat se dokola, mám pocit, že je to kreativní práce, která vyžaduje klid, klid je velmi důležitý. Je potřeba ticha, také zavírám oči, obracím se dovnitř. Ticho mě okamžitě vtahuje, jsem dokonale uvnitř. Mám zbystřené smysly, zejména sluch, ale také kůži. Neruší je zvuky, signály z vnějšího světa, přenášejí informace. Prožívám nekonečný čas. Poprvé se cítím opravdu dobře. “

Příznaky homeopatické zkoušky zoborožce

MYSL

Význam rozlišných rolí pohlaví

Represe a zranitelnost (potlačení a vydání napospas)

Konflikty ve skupině

Konflikty ve vztazích, rozvod

Ideál nebeské čistoty

Učení, výuka, výměna informací

Ochrana mého dítěte

Bezmocnost

Uzavření a bezpečnost

Světlo

Nezměřitelný čas

Ticho

Zaměření se na kreativní práci

Euforie

Nedokončené věci

Zmatek, nepořádek

Tajemství

Potkan (krysa)

Integrace a destrukce

FYZICKÁ ÚROVEŇ

Generálie

Sevření, pichlavý pocit.

Pulzující vzrušením a úzkostí.

Pozitivní vzrušení, povznesení, bušení srdce.

Můj puls se zesiloval, cítil jsem to hlavně na krku, pulzace se šířila směrem k mé hlavě.

Tremor

Zimnice

Hlava

Závratě

Oči

Hrdlo

Nos

Tvář

Krk

Ucho

Záda

Žaludek

Břicho

Ženské genitálie

Dýchací systém

Hrudník

Kůže

Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zoboro%C5%BEec_na%C5%99%C3%ADkav%C3%BD
http://biopark.gymtce.cz/zoborozec-narikavy-bycanistes-bucinator-00022
Pál Nóra a Réczey Kata: Homeopatická zkouška Bycanistes bucinator nebo karanténní pták
https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/buccinator
https://en.wikipedia.org/wiki/Hornbill
https://blog.londolozi.com/2018/10/25/why-are-hornbills-so-cool/
http://hesc.co.za/2015/08/the-fascinating-breeding-behaviour-of-southern-yellow- billed-hornbills/
http://www.whateats.com/what-eats-a-hornbill
http://science.jrank.org/pages/3382/Hornbills.html https://disney.fandom.com/wiki/Zazu
https://en.wikipedia.org/wiki/Hornbill
https://thewebsiteofeverything.com/animals/birds/Coraciiformes/Bucerotidae/By canistes-bucinator
http://hesc.co.za/2015/08/the-fascinating-breeding-behaviour-of-southern-yellow- billed-hornbills/
https://blog.londolozi.com/2018/10/25/why-are-hornbills-so-cool
https://researchspace.ukzn.ac.za/handle/10413/14981?show=full

volný překlad © 2021 vilcakul