Homeopatie,alternativní medicína,homeopatická léčba,homeopatické léky

Uric acidum (kyselina močová)
Exzémy pacientů se zvýšenou hladinou kys. močové - hyperuricemie, kaménky z kys. močové, hyper. všeobecně. (Léčím se sám pomocí homeopatie od Dr.G.Pacauda)
Urina je jedním z produktů živého organismu, její konečná podoba se dotváří v ledvinách a vychází ven z těla močovými cestami. Je to tekutina obsahující látky, které byly pro tělo v daném okamžiku nadbytečné. Je sterilní a jsou v ní zakódavané informace o organismu.

Z důvodu unikátního složení uriny a zachování ucelených informací a energie v ní, ji (nejen) lidé využívají od nepaměti k léčení. O urinoterapii se píše v mnoha duchovních a lékařských knihách, v zahraničí je součástí studia na některých lékařských fakultách. Krátce se o ní zmínil i dr. Robin Murphy na jedné ze svých přednášek v Praze. K léčení je používána různými způsoby, např. pitím, omýváním, obklady, koupelemi, klystýrem, výplachy, podkožními injekcemi, (vdechováním) nosem apod., v různých formách - čerstvá, odstátá (stará), čtvrtinová, chlazená, nasycená různými látkami, zmagnetizovaná apod. a od různých jedinců - novorozenecká, dětská, ženská, mužská, těhotných žen, stařecká aj..
Užívá se k prevenci, léčení, aktivaci, omlazení, regeneraci organismu. Lidé po této metodě sahají většinou ve chvíli, kdy dosavadní postupy léčby selhaly. V dostupné literatuře od dr. Partykové, p. Cingroše a dalších jsou pro užívání a úspěšnou léčbu urinou publikované doporučené postupy.

Jeden z případů užítí urinoterapie.
Žena kolem čtyřiceti let, dlouhodobá únava, ospalost, poruchy trávení, opakované nevolnosti, nachlazení, chřipky, vyčerpávající. Starost o domácnost, nemohla se doléčit, v klidu vyležet. Na začátku onemocnění většinou nemohla nic jíst, vůbec vzít něco do úst - ani vodu. Jinak zvracení, křeče. Při nástupu nevolnosti se jednou rozhodla navázat na dny, kdy nemohla nic přijímat, vědomou hladovkou s užitím uriny. S užítím uriny již měla zkušenosti osobní i zprostředkované. Dbala na přirozenou stravu, byla vegetariánka, občas prošla nějakou detoxikační kůrou, - bylinné čaje, tinktury, úprava stravy, koupele, masáže apod .a tím měla situaci jednodušší.
Po třech dnech, kdy už mohla něco pozřít, začala užívat vlastní urinu a mumio. Organismus se postupně harmonizoval, potíže ustupovaly. Nastupoval pocit uvolnění, okolní svět se prozářil, žádné křeče, jen první dva dny točení hlavy. Dost pohubla, ale cítila se báječně. Urina po druhém dni užití byla bez zápachu, chutí připomínala mléko, měla průzračnou barvu. Usuzovala, že možná takovou chuť má mateřské mléko, velmi přirozenou. Vodu, urinu a mumio užívala pět dní. Popisuje, že málokdy se cítila fyzicky i duševně lépe. Celkově uvolněná, uvolněný mozek, jasné myšlení, hlava bez bolesti - předtím trvale s různou intezitou něco pobolívalo v různých částech těla. Člověk už to ani nevnímal. Teď bez bolesti, tlaku, svírání, celkově pocit pročištění, hluboký, šel zevnitř až z buněk. Vyrovnaná, s příjemným pocitem ve všech částech těla (pro srovnání s obvyklou únavou a bolestí) v celkové harmonii. Jen si uvědomovala, že takhle by to asi mělo být, takhle by se měla cítit, to je přirozený stav. Čisté vnímání světa i sebe samé, bez emočních výkyvů, zraňujících zádrhelů, plynulé, pochopení, nehraný pocit sounáležitosti se sebou i s okolím (v porovnání s minulým stavem svým ale i ostatních - těžko se to vysvětluje, musí se zažít). Tito lidé se ve společnosti často poznají, mají podobné vyzařování. Dost vás to ale vyčleňuje. Teď vidíte, cítíte to napětí, které v běžném životě už nevnímáte a berete je za samozřejmé.
Po pětí dnech začala postupně jíst běžnou stravu, protože měla obavu z úbytku váhy. Možná předčasně, jak to dnes posuzuje, možná by po dalších dvou dnech zcela přirozeně instinktivně přešla na běžnou stravu s tím, že by cítila, že organismus je dostatečně odpočatý a zotavený. V těchto případech je lépe takto postupovat pod dohledem zkušeného terapeuta. Ten v té době nebyl - Mumio, ARKHAR-TASH, krev hory, šťáva skal, - je balzám sbíraný na Kavkaze, v horách a jeskyních ve Střední Asii. Podle jedné dochované pověsti viděli obyvatelé Kavkazu, jak poraněná zvěř v horách vyhledává určitou tmavou hmotu, kterou si jazykem nanáší do rány. Jeho původ zatím není dostatečně znám, předpokládá se, že vzniká mumifikací rostlin a minerálů. Ani průzkum složení mumia zatím není u konce. Přesto i to, co je zatím o mumiu známo, ho řadí mezi významné a velice účinné potravní doplňky a léčebné preparáty. Obsahuje řadu vitaminů, stopových prvků, minerálů, aminokyselin,včelí jed, různé látky organického původu, aj., které ve svém celku významně povzbuzují organismus, posilují jeho obranyschopnost a regeneraci. Mumio má detoxikační, protizánětlivé účinky. Využívá se v oblasti prevence i léčby širokého spektra chorob a zdravotních potíží. Např. při bolesti zubu pomáhá vložit kousek mumia do zubu, nebo přilepit na něj, či na dáseň.
Prodává se čištěné v polštářcích, nebo v tabletkách. Má tmavou barvu, hořkou chuť, v ruce teplem lidského těla měkne a zcela se rozpouští ve vodě (tím ho poznáte od různých náhrad). Užívá se v časově omezených kůrách, jeho dávkování bývá uvedeno v příbalových letáčcích a je dobré ho dodržovat. V době užívání je zákaz pití alkoholu, je doporučeno, omezit přísun kávy a vůbec vyvážit stravu tak, aby zatěžovala organismus co možná nejméně. Mumio se užívá i ve formě tinktury nebo balzámů a různých mazání. Velmi dobře také působí v homeopatickém ředění v nízkých potencích.