Homeopatie,alternativní medicína,homeopatická léčba,homeopatické léky

Závist
Publikováno: Neděle, 09.11. 2008 - 12:33:06
Téma: Homeopatické případy


M. Twain: „Člověk udělá hodně, aby ho milovali, a všechno, aby mu záviděli.“

Závist, žárlivost a nenávist patří k negativním emocím člověka. Každý z nás určitě v životě závist zažil a zažívá. Provází nás od nejútlejšího dětství. Je to de facto touha po něčem, co nemáme a chceme to tak hodně, že jsme schopni nedosažitelnou věc nebo člověka pohanět, odsoudit a zdiskreditovat, abychom si zdůvodnili, proč „to“ nemáme nebo nemůžeme mít. Někdy jsme i schopni překročit pravidla slušného chování, abychom předmětu své touhy dosáhli.

Závist (latinsky invidio) patří mezi sedm největších nectností člověka. Zaujímá třetí místo po Pýše a Lakomství. Pak následuje Hněv, Smilstvo, Nestřídmost a Lenost. Opakem Závisti je Přejícnost.
Rozdělujeme závist osobní, když toužíme po cizím předmětu (člověku) a závist jako společenské myšlení, kdy dáváme rádi na obdiv to, co chceme, aby nám druzí záviděli. Tato závist je pak hnacím motorem našeho Ega, my sami své Ego závistí živíme a ono nám na oplátku dodává sílu, sebevědomí a zvedá naše sebehodnocení (někdy i nos). Tento druhý příklad závisti je o to horší, že je záměrný a předem strategicky propracovaný do každého detailu. Táhne za sebou pýchu, lakotu, namyšlenost, nestřídmost a egocentrismus: „My jsme slunce, a vy můžete být rádi, že vůbec na vás posvítíme.“ Jsme ochotni udělat (skoro) všechno, abychom v očích druhých viděli uhlíky závisti a my se mohli vyhřívat alespoň deset minut na vrcholu své důležitosti, jedinečnosti a výjimečnosti. Závist je vlastně hnacím motorem každého jedince, který touží po chvále, uznání a moci.

Příklad ze života:
Soused Olda záviděl všem a všechno. Sousedovi Janovi krásnější manželku, větší pozemek, dražší dům, hezčí bazén, vzteklejšího psa, rychlejší auto, hodnější děti, příjemnější tchýni, zelenější trávu, voňavější růže......Ale hlavně Janovu spokojenost, protože si nikdy nestěžoval a byl šťastný s tím, co měl. Každý den se usmíval a bral život vždy z té lepší stránky. Když za ním Olda přišel, že větev jeho hrušně přepadává k němu do zahrady, hrušky hnijí na jeho pozemku, včely a vosy mu otravují život, ale hlavně hyzdí jeho dokonalou zahradu, Jan klidně větev uřízl a bylo po problému.
Olda byl totiž nutkavě pořádkumilovný, vše muselo být na svém místě, tráva musela stát v pozoru, stromy v zákrytu, květinové záhony v geometrickém tvaru. Košile vyprané a seřazené podle barev na šňůře, obleky vykartáčované ve skříni, děti nastoupené s žákovskými knížkami, manželka s účty a referencemi o nákupech. Poslepu mohl procházet domem a zahradou, o nic nezakopl, protože všechny předměty i osoby měly svá stanoviště a v určitou dobu je nalezl na správných místech. Denodenní činnosti se odehrávaly podle rozvrhu, který byl do posledního detailu propracován a Oldou schválen. Každá činnost měla řád, každá odchylka od dokonalosti tvrdě potrestána. Olda byl sobec, ve vlastnictví a pořádku hledající bezpečí. Ve vlastnictví peněz, majetku, ale i lidí (manželka a děti) viděl smysl života. Všechny a všechno kolem sebe ovládal pomocí peněz. Na vše nové pohlížel s otázkou: „Co mi to přinese, jaký budu mít z toho užitek?“

Všechna jeho uspořádanost a potřeba kontrolovat vycházela z hluboko uloženého pocitu vzteku a nejistoty z raného dětství. Byl často nachlazený, měl chuť na studené nápoje, které pil velmi pomalu. I v létě byl zimomřivý. Stále z něj vyzařoval pocit nepokoje a neklidu. Často si stěžoval, že je nevyléčitelně nemocný, že brzy umře. Po půlnoci ještě nemohl usnout a procházel se po zahradě, kontroloval, zda je vše na svém místě. Dýchal hlasitě, rychle a zhluboka, jako při začínajícím astmatu. S každou zvýšenou teplotou byl u doktora, velmi často užíval antibiotika (i preventivně) nebo jiné potlačující léky. Věčně někoho kritizoval, výtky se nesly zahradou na děti, manželku, psa, sousedy. Stěžoval si stále na přítomnou úzkost, zoufalství z nepochopení: „Vždyť chci jen, aby všechno fungovalo, bylo na svém místě, měli jsme se dobře, bylo dost peněz...atd.“

Měl zlost na sebe a hlavně na ostatní. Často si dělal legraci, ale vyzněla jako zlomyslný vtip či jízlivá krutost nebo nevhodná poznámka. Divil se pak, že je osamocený, nepochopený, nejistý v nepřátelském všudypřítomném světě. Otravoval svými rýpanci rodinu, okolí, spolupracovníky.
Nakonec se jeho vztek rozvinul do tak patologického stádia, že začal trpět pocitem viny, smutku, beznaděje, nepochopení, ublíženosti. Začal hlasitě uvažovat o tom, že by nejraději zabil sám sebe a všechny problémy tak vyřešil. Celý nos mu zčervenal až zfialověl, často jej pálila žáha, přidala se noční dušnost s příznaky v oblasti hrudníku. Pak pil teplé nápoje, po kterých se mu částečně ulevilo.

V tomto stavu přišel za mnou se slovy: „Doktor mi nepomohl, tak jdu za vámi. Kolik to bude stát?“
Posadila jsem ho na zahradu, udělala kávu a donesla jablkový závin. Hned začal kritizovat mou neuspořádanou zahradu, že je neekonomická, zbytečně moc kytek a žádný užitek. Nechala jsem ho vypovídat a dávala jen doplňující otázky. Nenápadně se řeč stočila na jeho problémy. A dozvěděla jsem se, že podstatou jeho nemoci je ZÁVIST, NEPŘEJÍCNOST, HRABIVOST, LAKOTA a jiné nectnosti. Ty mu ztěžují život, že ani spát nemůže, jíst mu nechutná, pít mu nechutná....připadal mi jako Babuška Jaguška z Mrazíka. Vysvětlila jsem mu příčinu jeho neutěšeného stavu. Hádal se se mnou, že to není pravda, vyskakoval ze židle, ve vzteku vběhl na záhon a vytrhal pár kopřiv se slovy: „Hergot, ty vaše kopřivy pálí zrovna tak jako Vy!“ Nakonec změkl, donesla jsem mu vychlazenou dvanáctku, nalila do sklenice, pomalu ji upíjel a začal mluvit: „Vždyť já to myslím dobře, chci jen to nejlepší pro ženu a děti, ostatní mě nechápou, vlastně mi závidí!“ Dostal jednorázovou dávku Arsenicum album C30, 10 granulí.

Po čtrnácti dnech přišel na kontrolu, sám od sebe. Že prý to zabralo, v noci dobře spí, návaly dušnosti skoro vymizely. Jen když se rozčílí, tak se navrací: „Já ty vaše záhony nemůžu vidět!“ sípal a za půl hodiny byly záhony jako na výstavu: „Vidíte, takhle to má vypadat!“a utřel si pot z čela. Dohodli jsme se na kontrole za dva měsíce. Po měsíci jsem ho potkala náhodou ve městě.
Hnal se ke mně, rozrážel lidi jako kuželky a volal: „Zabralo to, koukejte, už nemám ten nos tak červenej!“ Uznale jsem pokývala hlavou a pochválila ho za dodržování mých rad. Už se těším, až přijde příště. Schválně nechám přední záhony zarostlé: „Protrhá, neprotrhá? No uvidíme, pivo mám připravené na třetím schodu ve sklepě....“

Léky na závist a touhu po tom, co mají ostatní (nezapomínejte na konstituční léčbu):
Ammonium carbonicum - Zapomnětlivý, špatně naložený, zachmuřený při BOUŘCE. NEČISTOTNOST. Silně na něj působí, když slyší druhé hovořit. Smutný, plačtivý, bezdůvodně.
Arsenicum album - Pořádkumilovný, kritický k sobě i ostatním, vlastnický, rád ovládá druhé. Strach ze smrti, o své zdraví, z lupičů, chtivost, hromadění zásob jako projev velké vnitřní nejistoty. Neklid, úzkost, nespavost, dušnost, zčervenání nosu.
Calcarea carbonica - Obézní, pomalý, slušný a měkký typ. Bystrý myslitel, spolehlivý, solidní. Závidí ostatním rychlé myšlení a štíhlou postavu. Malá přizpůsobivost.
Lachesis mutus - Intenzivní upovídanost, mluví, ale neposlouchá, zármutek, závist úspěchy druhých a žárlivost k sourozencům. Vždy a ve všem musí být první. Úzkost o zdraví. Vychytralý, nenávistný, sarkastický, chtivý a jedovatý typ.
Lycopodium clavatum - Vnitřně malí a slabí lidé, ale navenek závistiví k velkým, silným a mocným. Intelektiální suchaři neprojevující své city. Zraněné, křehké ego plné vzteku.
Nux vomica - Hnací síla: vztek, závist, žárlivost. Popudlivý, netrpělivý, kritický, náročný, agresivní, hádavý, rychlý typ. Citlivý na hluk, světlo, pachy a tlak oděvu. Soutěživý za všech okolností, profesní závist a žárlivost. Hromadění zásob.
Platinum metall. - Domýšlivý typ, nesplněné ambice. Extrémy v sexualitě, častá zklamání, žárlivost a závist k partnerům. Zášť, zlost, zklamání, strach z výsměchu.
Pulsatilla praten. - Strach z odmítnutí, nemilovanosti, nechtění. Vyhledává pozornost, zraněna strachem, smutkem, odloučením. Touží po soucitu. Zlost, pláč, závist, žárlivost, snadno se červenají. Mírná povaha, potřeba čerstvého vzduchu.
Sepia - Potlačený vztek, romantické zklamání, strach ze špatné zprávy, urážky, vyčerpání, potratu. Musí denně cvičit nebo tančit. Nedostatek radosti ze sexu. Závist z neschopnosti projevovat lásku, žárlivost z frigidity, sterility.
Staphysagria - Potlačená a nevyjádřená zlost. Vztek z neprojevených pocitů, závist a žárlivost se uvolní při milování. Oběti znásilnění, na pocit znásilnění a ponížení“ po operaci. Tichý smutek ze zklamané lásky, po pokoření.
Sulphur - Potlačený vztek, závist a žárlivost se projevuje na kůži jako svědění, podráždění a erupce (vztek vyvřelý ven). Egocentrický, přehnané ego.

Ať už závist vzniká z jakékoliv pohnutky, je vždy ukazatelem naší vnitřní slabosti, malé sebedůvěry a hlavně nepřejícnosti, která nám otravuje vnitřnosti a způsobuje kyselé prostředí v těle, které je dobrým semeništěm všech nemocí. Závist je průvodkyní slávy (o tom by mohla nejedna česká celebrita vyprávět a nejen ta), protože lidé neradi vidí, když někdo vyniká příliš nad průměr.
Žárlivost je jakés takés úsilí udržet štěstí, které mám jen já, kdežto závist je posedlost, jež mi nedovoluje snášet štěstí, které má někdo jiný. A hlavně, naše závist trvá vždy déle než štěstí těch, kterým jsme záviděli. Posledním stupněm závisti je nenávist.

A jak říká jedno kurdské přísloví:
„Jediná medicína na závist – poušť bez hranic.“







Tento článek si můžete přečíst na webu Homeopatie,alternativní medicína,homeopatická léčba,homeopatické léky
http://vilcakul.extra.hu

Tento článek najdete na adrese:
http://vilcakul.extra.hu/modules.php?name=News&file=article&sid=257