Homeopatie,alternativní medicína,homeopatická léčba,homeopatické léky

Bezmocnost je neschopnost čelit příkazům a zákazům mocných. Bezmocnost může být fyzická (neschopnost pohybu tělesně postižených), duševní (neschopnost se bránit proti psychickému nátlaku) a systémová (neschopnost obstát jako rovnoprávný člen určité skupiny lidí).
Chápeme-li rodinu jako určitý systém, a nikoli pouze jako náhodnou blízkost několika lidí v čase a prostoru, nabízí se otázka po společných hranicích nebo mantinelech. Kde jsou a jak mají fungovat? Co má respektive musí zůstat uvnitř a co může ven? A hlavně kdo určí, kudy hranice povedou?

Určitý systém může být „otevřený“ - a pak bude komunikace s jinými systémy probíhat tak, že něco cizího smí proniknout dovnitř a něco se může dostat ven. Nebo to může být systém „uzavřený“ - hranice jsou neprostupné a vše, co přichází zvenčí, je vnímáno jako cizí a nepřátelské.
A co je nepřátelské, k tomu zaujímáme už předem nepřátelský postoj.
Nepřítel je ten, kdo nestojí na naší straně, kdo nesdílí náš úhel pohledu, kdo se neřídí stejnými pravidly hry, kdo není „našinec“. Nepřítel je ten, kdo by mohl nahlédnout pod pokličku a jeho úhel pohledu by mohl ukázat na kontrolu, kritiku, odpor a protest. Nepřítel je ten, kdo má tu moc poodhrnout záclonu na pomyslnném okně našeho bytu, domu, domácnosti a zjistit, jak se v našem „uzavřeném“ systému chováme. Mohl by nás ztrestat nebo způsobit nějakou újmu, v nejmenším poukázat na naše odlišnosti a ukázat, že se dá žít i jinak, volněji a otevřeněji.
Nepřítel je ten, kdo by mohl prohlédnout naše „teritorium“. I kdyby to měla být jen slova, která je třeba vyslovit a upřít pozornost jinam mimo rodinný mocenský svět a zjistit, že existuje i jiný svět, jiný a mocnější. Proto se musí takovému pokušiteli zabránit v prohlédnutí a působiteli v působení a narážení do neprostupných hradeb „uzavřeného“ systému rodiny.

Příklady ze života:
Jana, matka dcery Aničky, zajde do manželské poradny. Stěžuje si, že je obětí násilí v rodině. Její manžel Jiří je náruživý fotograf a sběratel replik, ale i funkčních zbraní, uniforem a čepic. Rád se fotografuje samospouští v různých vojenských uniformách, ale rovněž napůl oblečený nebo nahý s nějakou zbraní ze své sbírky. Manželka našla i fotografie s masturbačními pózami manžela, ale mlčela. Když se svěřila manželovi ze strachu, že by fotografie mohla najít jejich pubertální dcera, odpověděl jí, že je přepjatá a prudérní a má zbytečné zábrany. Před týdnem však našla fotografie dvanáctileté dcery s obnaženýma a roztaženýma nohama, na genitálie je vidět jako u gynekologa. Dcera Anička trpí chorobnou žravostí, ale nepřibírá, mezi jídly zvrací.
A ona neví, co má udělat, jak se má zachovat. Nemá totiž žádné kontakty s přítelkyněmi, rodinnými příslušníky, ani se sousedy. Její manžel jí to zakázal a vyhrožuje, že jestli jeho zákaz poruší, tak ji zabije, což musí brát skoro vážně při takové rozsáhlé sbírce zbraní. Manžel je pánem a hlavou rodiny, jeho příkazy jsou svaté. Ona je jen hloupá ženská, která je od toho, aby jeho příkazy plnila a nevzpěčovala se. Chodí jen do práce, po práci ji muž odveze domů a nikam jinam bez jeho doprovodu, natož sama, nesmí. Má zakázáno mluvit s lidmi, které manžel neschválil. Musí poslouchat a dcera také. Jejich „uzavřený“ systém řídí jen on sám a rozhoduje, koho vpustí, lépe řečeno nevpustí dovnitř a co vypustí z něj ven. Jana pochopila, že „něco“ není v pořádku a zašla, když byl manžel v nemocnici se slepým střevem, do manželské poradny.

Nebo, Josef, vážený a uznávaný ředitel školy: i on s pomocí psychického teroru nutí manželku a dceru, aby se soustředily jen na něho. Zakazuje jim chodit na koupaliště, když je horko. Doma je přece u bazénu chládek, zahrada je obehnaná vysokým neprostupným živým plotem. Proč chodit na návštěvu k přítelkyním, ty jsou přece hloupé, myslí jenom na chlapy nebo jak utrácet peníze. Nebo pomlouvají své muže. Josefova žena Hana trpí stejně jako Jana od Jiřího – obě se však podřizují, jen „aby byl doma pokoj“. Josefova Hana rovněž mlčky trpí, že její manžel doma chodí skoro nebo úplně nahý a stále mluví o sexu. Říká tomu sexuální výchova a vytváří kolem sebe přebujelou sexuální atmosféru. Dcera Denisa hltá jídlo, ale je neskutečně vychrtlá. Po jídle zvrací. To, že „něco“ není v pořádku, a je mimo normu, dojde oběma ženám, když se obě jejich dcery musejí začít léčit kvůli BULIMII.

Kdo má zkušenost s rodinami pohlavně zneužívaných, zná tento fenomén. Ti, kdo zneužívají, zakazují kontakty mimo rodinu a brání jim v příjmu informací, jak jen mohou. Zařizují poměry a vztahy v rodině jako „uzavřený systém“. Manželka ani děti si nesmějí vytvářet důvěrné vztahy k jiným lidem. Je zde velké nebezpečí, že by jim svěřily rodinné tajemství, je příliš veliké.
Proto si nesmějí nikoho pozvat na návštěvu, nesmějí ani na návštěvy chodit, nesmějí se setkávat s rodinnými příbuznými (nebo jen s dohlížitelem), často nesmějí vůbec vycházet z domu.
Takové „postavení nepropustných zdí“ má za cíl nejen znemožnit prozrazení, ale hlavně zabránit porovnání s jinými rodinami. Proto se za nebezpečné označují už potenciální objekty srovnávání. Pak se „démonizují“ jiné rodiny (systémy), pokusy o kontakt jsou rovněž tabu. Aby se dalo totiž něco porovnat, musí mít člověk možnost dostat se do blízkosti jiného vzoru, musí vidět rozdíly, jinakost. Tabuizování chce přesně takové přiblížení zakázat.

Bulimie (chorobná chuť k jídlu, vlčí hlad a následné vyvolané zvracení, aby nemocná nepřibírala na váze) bývá častou nemocí obětí - sexuálně zneužívaných dětí, dospívajících, ale i zneužívaných žen. Bulimie je závažné onemocnění stejně jako mentální anorexie (psychický odpor k jídlu) a vyžaduje odbornou pomoc např. homeopata, protože obě nemoci vyvolává hluboce zakořeněný a skrytý psychický problém.

Léky na příznaky bulimie:
Alumina - Chuť na nepoživatelné substance – křídu, seschlé potraviny, kávovou sedlinu. Nechuť k bramborám. Úzkostné obavy o své zdraví. Všechny tělesné pochody probíhají pomalu. Většinou to bývají štíhlé a drobné brunetky.
Ferrum metallicum - Zvracení bezprostředně po jídle, v noci, po půlnoci. Odpor ke kyselým potravinám, nesnáší k jídlu vejce. Vadí sebemenší hluk.
Iodum - Nepřibere, ani při vlčím hladu a stravovacích návycích. Úzkost a obavy, když nejí. Rezignuje na všechno, žádná snaha, má strach z lidí.
Lycopodium - Čím více jí, tím větší má potřebu jíst. Pocit nasycení se dostavuje po několika soustech. Silné nadýmání. Duševně bystrá, ale tělesně slabá pacientka. Mrzutá, podrážděná, rozčiluje se. Zhoršení mezi 16. a 20. hodinou.
Secale cornutum - Chuť na kyselé, na citronovou limonádu, intenzivní pocit žízně. Silně popudlivá, nervózní, hubená, s nedostatkem energie. Studená pokožka a přesto nesnese pokrývky.
Zincum metallicum - Jí velice rychle, doslova si jídlo cpe do úst. Zhoršení kolem poledne, kdy se cítí velmi slabá a vyčerpaná. Nohy a chodidla se stále pohybují. Po víně se cítí obvykle hůř.

Dávkování: Užívejte potenci 12C 3krát denně, dokud nedojde ke zlepšení. Opět začněte užívat při první známce recidivy.

Oběti bulimie pociťují neustálé nutkání jíst. Hltavě polykají velké množství potravy a často je ani nezajímá, co vlastně jedí. Potřeba jíst se stává chorobnou. Po záchvatu žravosti si často samy vyvolají zvracení nebo si vezmou projímadlo, takže pak nepřibírají na váze. Naneštěstí však dochází ke ztrátě tekutin, která může narušit chemickou rovnováhu v těle.

Bulimii často odhalí dětský zubař, protože časté zvracení se podepíše na poškozené až zničené sklovině a velké kazivosti zubů.