Homeopatie,alternativní medicína,homeopatická léčba,homeopatické léky

Koktavost (balbuties čili dysfemie) spolu s dyslalií (patlavost), breptavostí (tumultus sermonis) a efektním mutismem (neschopnost mluvení z psychických příčin) patří mezi diagnózy týkající se řečových poruch, kterými trpí čím dále větší počet dětí, mládeže i dospělých. Patří sem i zadrhávání až překotná mluva a přehazování slabik v řeči. Tyto poruchy řadíme mezi mluvní neurózy.

Dyslalie se vyznačuje chybnou výslovností některých hlásek a hláskových skupin, jako hlásek: r, ř, s, š, aj. Takovéto děti mohou navštěvovat logopedickou poradnu, kde se cvičí ve správné výslovnosti.

Breptavost se projevuje rychlou drmolivou řečí a častým přehazováním slabik, takže řeč je nesrozumitelná. U této vady je naopak možné a vhodné řeč opravovat. Důležité je vést dítě k pomalé a zřetelné mluvě.

Efektivní mutismus je poměrně vzácná řečová porucha. Nemluvnost se vyskytuje převážně v cizím prostředí. Dítě mluví normálně v rodině i s blízkými dětmi v jeho okolí. Takové dítě ale většinou nemluví zvláště na začátku školního roku v 1. třídě, a to po dobu několika dní i týdnů. Rovněž přestává mluvit s cizími lidmi a v prostředí, které mu není vlastní.

Koktavost se objevuje nejčastěji již v předškolním věku, a to někdy po duševním traumatu. Jde o dvě formy, a to tonickou (týkající se zvýšeného napětí svalstva – tonus, až křečí) a klonickou (provázená záškuby svalstva). Příklad tonické formy: mmmm-maminka, příklad klonické formy: ma-ma-ma-maminka. Balbuties (čti balbucies) je funkční porucha řeči, na níž se podílejí dědičné a psychické vlivy. Někdy je spojena i s jinými neurotickými příznaky a může se zhoršovat v napjatých situacích. Při léčbě je proto důležitá odborná péče (logopedie, foniatrické oddělení otolaryngologické kliniky, psychoterapie). Má se léčit celá osobnost ve spolupráci s rodinou (u dětí) a najít pokud možno konstituční lék v homeopatii.
Výslovnost při koktavosti se nesmí opravovat a na nedostatek upozorňovat. Zkušenosti ukazují, že přeřazení do klidného prostředí, někdy i umístění do školy pro vadně mluvící, může přinést podstatné zlepšení. V mnoholeté diagnostické praxi jsem se setkala jen s jedním případem, u něhož koktavost odezněla sama od sebe v době dospívání, ale neměla jsem možnost ji zjistit v dětství. U všech případů, s kterými jsem se setkala u dětí s koktavostí, nedošlo většinou k úplnému odstranění této vady. Uvádí se, že se koktavost objevuje zvláště u levorukých dětí, a to vlivem nevhodného výchovného tlaku při event. přecvičování na pravou ruku (až 50 – 60 % případů).

Příklad ze života:
Johanka (11) je žačkou 4. ročníku základní školy. Trpí koktavostí tonické formy. Pokud se dostane do vyhrocené situace se stresovými faktory, začne koktat, plakat, odmítá spolupracovat, obviňuje všechny ostatní a trucuje. Je velice nepořádná, nechce si po sobě uklízet. Učí se velmi dobře, ale někdy při probírání nového učiva trpí zablokováním a nechápe nové poznatky, vůbec má odpor ke všemu novému a neznámému. Je nedůvěřivá, dlouho jí trvá, než naváže kontakt. Ale pokud jej naváže, je velice přítulná, důvěřivá a ochotná, chce se jakoukoliv formou zavděčit (maluje konkrétní osobě velice pestré a na maličkosti bohaté obrázky). Rodinné prostředí pro ni není dobré. Matka (38) je velice bezcitná, dítě si pořídila se Španělem od Středozemního moře (otec nevlastní), vynucuje si velkým tlakem dokonalou poslušnost dcery a bezchybné plnění školních povinností. Za sebemenší neúspěch je Johanka trestána bitím a násilným procvičováním učiva pozdě do noci. Matka nesnese odpor a vyžaduje jen samé jedničky. Dcera před strachem z neúspěchu hledá únik ve lhaní, agresivitě a v krádežích. Pro nekonečné výčitky matky je ochotná udělat cokoliv. Je ochotná „ztratit“ sešit nebo žákovskou knížku se špatnou známkou, vytrhne opravené cvičení s dvojkou a zahodí jej do popelnice. Aby se matce zavděčila a byla pochválena, sebere dětem peníze, svačiny, ovoce od oběda a donese pyšně domů. Naposledy ukradla spolužákovi hru (velice žádostivá, žárlivá a závistivá), kterou donesl do školy a ona ji strašně moc chtěla!!! Přitom to nemá zapotřebí, žije v nadbytku. Matka ji strojí jako princeznu, koupí jí první poslední, jezdí s ní dvakrát až třikrát do roka na dovolenou k moři (a za to vyžaduje absolutní poslušnost a perfektní výsledky), ale mateřské lásky se jí nedostává. Matka zaměnila věci za lásku, protože jí není zaprvé schopna a zadruhé je to jednodušší. Všechny úspěchy života měří penězi, kterých nemá nikdy dost. Manžel (úspěšný podnikatel) dře za čtyři, aby manželka mohla zůstat doma a nechodit do práce, aby mohla nesmyslnně rozhazovat a předvádět se před kamarádkami, kupovat si luxusní věci, které ji hned omrzí a chce další a jiné. Dceru vozí na gymnastiku a moderní tanec a drezíruje ji jako své dva vlastní koně na zahradě. Johanka už někdy nemůže, nedostává se jí energie, kterou pak dobíjí velkým množstvím sladkostí, hlavně čokolády. Má strach z násilí, ze hřbitova, ze smrti, má obavy ponořit hlavu do vody. Protože má strach ze tmy, tak spí v noci při světle, matka musí s ní ležet v posteli, dokud neusne. Vykřikuje ze spaní, sedá si, je plná strachu, ale není probuzená. S rodiči nekomunikuje, protože se domnívá, že jí stejně nechtějí pomoci a spíše jí chtějí ublížit. Po probuzení si nic nepamatuje. Když se nachází ve stavu agresivity nebo záchvatu zuřivosti, tak svými manickými stavy nahání strach. Chce se zabít, vyskočit z okna, nechce se vrátit domů ze školy. Pláče, koktá, rve se s dospělým, neposlechne, uteče někam na samotné místo a tam trucuje. Musí být pod dozorem, aby si nezpůsobila nějakou újmu na zdraví. Následně pak trpí nočními můrami, nočními děsy, opakovanými záchvaty vzteku a zuřivosti s násilným chováním – kouše, bije, škrtí. Má rudý obličej, rozšířené zornice, zvýšenou fyzickou sílu, začne koktat nebo se úporně snaží promluvit a slova pak vyráží. V obličeji se objevují tiky, grimasy, strabizmus (šilhání), skřípá zuby, křeče kolem úst, gesta, prudce trhá hlavou, záškuby celých končetin a přitom sprostě nadává. Má ustrašený výraz v očích a v celém obličeji děs. Po záchvatu si stěžuje na bolest hlavy, škytá a vyžaduje sladkosti. Již v tomto věku prudké sexuální touhy – odhaluje se před chlapci a nechává se osahávat. Je velice temperamentní, o přestávce neustále běhá, dělá stojky na hlavě, hvězdy, chvíli neposedí. 1.7. 2008 podáno Stramonium CH 6, CH 9, CH 15, CH 30, každý den jedna potence, 5 globulí.

Kontrola: 1. 9. 2008 – Johanka lépe v noci spí, sice s rozsvíceným světlem, ale noční děsy pominuly. Ještě zadrhává, ale záchvaty vzteku předtím 1x týdně, nyní 1x za měsíc při stresu. Podle matky je poslušnější, ale stále velice nepořádná a velice temperamentní. PodánoStramonium CH 200, jedna dávka, 5 globulí.

Kontrola: 2. 2. 2009 – Johanka se celkově uklidnila, zadrhává jen ve výjimečných situacích, tak 1x za tři měsíce, v situaci, která ji vykolejí z normálu. Zuřivost pominula, slušné vystupování, už ví, že si špatnou známku může opravit a sešity neztrácí. Více se usmívá, odpovídá pomalu, nevyráží už slova překotně, grimasy a záškuby se neobjevují. Matka říká, že už neodmlouvá a nemá agresivní sklony. Sama si po sobě uklidí, ale musí být k tomu vybídnuta. Měla samé jedničky a pochvalu za aktivitu. Podáno Stramonium 1 M, jedna dávka, 5 globulí.

Další kontrola: 1. 7. 2009

Stramonium podáváme vždy jako nervový lék, když v případu cítíme přítomnost násilí, duševní obtíže, manické stavy, ale tento lék pomáhá i těm, kteří jsou duševně naprosto normální. Celou patologií Stramonia se prolíná intenzivní energie, je akutním lékem na deliria a febrilní křeče. Ústředním tématem Stramonia jsou: násilí a strach z násilí. Násilí bývá neurologického původu, připomíná často konvulze. Stramonium se projevuje epilepsií, strabizmem, poruchami spánku, poruchou pozornosti, dokonce i schizofrenií. Vždy ukazuje na skrytou nevyrovnanost a nestabilitu nervového systému, která vysvětluje původ násilí tohoto léku. U pacientů, kteří kladně reagují na Stramonium, najdeme podobný typ rozrušení a vzepětí nervového systému. Každý útok na nervový systém může vyvolat stav Stramonia: teplota, alkohol, poranění, rozrušení, stres.
Manický stav Stramonia může vyústit až do vražedných nebo sebevražedných záchvatů. Tento lék je schopen léčit velmi pokročilé stavy duševních nemocí.

Mysl: Záchvaty vzteku a násilí, schopen vraždit. Násilné chování, manické stavy s rudým obličejem. Strach ze smrti, tmy, vody, samoty, psů, zrcadel, nemoci, duchů, noční děsy, žárlivost, koktání, zadrhávání, překotná mluva, přehazování slabik.

Generálie: Konvulze, prudké zejména u dětí. Febrilní křeče, divoká deliria. Spánek neosvěžuje.

Hlava: Prudké trhání hlavou, bolesti hlavy, záškuby, grimasy, tiky, skřípání zubů, ustrašený výraz. Strabizmus.

Gastrointestinální trakt: Touha po sladkostech.

Urogenitální systém: Prudké sexuální touhy, agresivita, vulgární výrazy, sprostá gesta, promiskuita, masturbace, sexuální zneužití, incest, neustále si sahá na genitálie.

Hrudník: Chronický kašel a bronchitida, spastické astma.

Končetiny: Bolesti kyčlí, absces.

Kůže: Abscesy.

Kombinované symptomy: Jakékoliv dva strachy z následujících : Tma. Smrt. Být o samotě.
Zvířata. Voda.
Problémy s temperamentem a strachy nebo noční můry.
Konvulze a strachy.

Komplementární léky: Hyos., Bell., Verat., Cupr., Lach., Anac., Med., Kali-br.

Literatura:
R. Morrison, M. D. - Klíčové a potvrzující symptomy homeopatické MM
W. a O. Boericke – Homeopatická MM s repertoriem
M. Wiesenauer – Přehledný průvodce homeopatií
Dr. A. Lockie – Encyklopedie homeopatie
S. Langer – Diagnostikování problémových žáků