Homeopatie,alternativní medicína,homeopatická léčba,homeopatické léky

Hadi (Serpentes) jsou podřád plazů z řádu šupinatých (Squamata). Jsou to dravci vyznačující se dlouhým tělem bez končetin. Kostra se skládá z páteře a žeber, mohou mít až 400 obratlů. Mají pohyblivě spojenou lebku, kterou mohou v případě potřeby rozdělit a vykloubit si tak čelisti. Tělní orgány jsou protáhlé, z párových orgánů bývá většinou jeden zakrnělý. Oči pokrývají srostlá víčka. Zvláštností je Jacobsonův orgán umístěný uvnitř tlamy na vrchním patře, který slouží jako čichový orgán.

Hadi jsou dokonalí lovci, jejich obvyklou kořistí jsou hlodavci a ptáci. Kořist loví obvykle pomocí jedu nebo škrcení. Kromě toho se vyskytují i určití potravní specialisté, jako je například vejcožrout (Dasypeltis), který se specializuje na požírání vajec.

Hadi v homeopatii

Homeopatické léky z hadů patří mezi nejzajímavější a nejsilnější léky naší Materie mediky. Sami homeopatické léky a pacienti potřebující léky ze zvířat nebo hadů si zasluhují naší pozornost; společně jsou okouzlující a hrozivé. Zároveň jsou přitažlivé a odpuzující, zdají se nám inteligentní a silné, ale všimneme si i jejich slabosti a zranitelnost. Máme je rádi a cítíme k nim odpor – možná i zároveň – ale určitě nás nenechají chladnými.

I když skupina hadů není moc početná, a ani to nejsou velmi nápadná zvířata, přesto zaujímají významné místo v našem vědomí, hlavně v oblasti našich strachů. V repertoriu je dohromady jen jedno hrozivější zvíře: pes, ale dá se to vysvětlit tím, že naše zkušenosti se psem jsou mnohem častější v životě průměrného člověka. Ve strachu z hadů bezpochyby hraje největší roli to, že jsou jedovaté. Hodně takových zvířat žije na Zemi, které jsou dost silné na to, aby nás zlikvidovaly nebo nás alespoň zranily. Může nás zašlápnout jeden slon nebo nás může roztrhat lev nebo smečka vlků, ale tyto ohrožení jsou dobře viditelné, reálné a z tohoto světa. Hadi se přitom objeví málem nepozorovatelně a jejich ničivá síla uštknutí není v poměru s jejich velikostí. Hadi nejsou jen nebezpeční, ale jsou nositeli smrti a jako všichni opravdový poslové smrti, přicházejí tiše a neúprosně.

Jejich pohyb je velmi rychlý. Černá mamba je schopna neuvěřitelné rychlosti a je hodně hadů, jejichž útok je rychlejší, než co zpozoruje lidský zrak. I u takových zvířat, která se živí hady jako mangusta, hadilov písař a kukačka kohoutí, se právě jejich síla skrývá v tom, že jsou rychlejší než jejich kořist. Hadi přitom můžou působit neuvěřitelně líně, když jen jednoduše mění místo, pohybují se tak, jako by nemuseli vyvinout žádné úsilí. I to je dost rušivé, že nemají nohy, ani křídla a klouzáním – plazením – se dostanou dopředu. To, že jejich postup není jednoznačně viditelný, zjevným způsobem – může v nás vyvolat pocit, že se pohybují za pomoci nějaké nadpřirozené síly. Vyplazování rozeklanného jazyku, který je doprovázen pro většinu hadů syčivým zvukem, může vypadat jako druh ďábelského rysu.

I když existují i takové druhy, které jsou schopné plachtit ve vzduchu a jiné se jako doma pohybují po stromech, není pro hady všeobecně charakteristické, že by směřovali vzhůru k nebi. O moc více je to směřování dolů, k zemi, dokonce se snaží dostat do hlubiny země.

Hadi se během svého růstu vícekrát svlečou svou kůži a to se podobá na postupný vývoj u hmyzu – znamená to určitou přeměnu, transformaci. Ukazuje to, že jsou schopni zanechat za sebou svou minulost a s čistým listem vykročit dále. Znamená to i chybění přijetí zodpovědnosti, to že jsou schopni ze sebe setřást stín dávných hříchů a vyhnout se přímočarému postavení následkům, jako by stáli mimo vazeb morálních zásad.

Stravovací způsob hadů je ten, že v celku spolknou svou kořist a velmi pomalu ji tráví, je zase takovou věcí, kterou zároveň sledujeme s úžasem i s odporem, obzvláště tehdy když postava oběti v dobře rozeznatelné formě směřuje dopředu v těle hada. Neklidná povaha hadů měla za následek to, že je spojujeme se Zlem. Nejznámějším příkladem na to je příběh prvního hříchu, kde je had vedle Adama a Evy ztělesněním zla, Satana. Znamení, které dokazovalo svatost svatého Pavla, bylo to, že když na ostrově Malta uštkl had, zůstal nejen nezraněn, ale i tím pohybem, kterým ze sebe setřásl zmiji a hodil ji do ohně, vyhnal z celého ostrova jedovaté hady. Podobně vyhnal hady z Irska svatý Patrik, tím poukazujíc na to, že zvítězil nad Zlem. Hadi v nespočetných kulturách symbolizují Zlo a její ničivou sílu, a jako taková je hrozivá a odpuzující.

Díky falické formě jsou hadi vždy spojováni se sexualitou, obzvláště se sexuální mocí. V těch kulturách, kde je falická víra součástí náboženského přesvědčení, v zobrazeních falos často nahrazují obrazem hada. I když je forma zvířete jednoznačně připomíná penis, sexualita hadů je častěji více ženské přirozenosti. Bohyně a ženy vládnoucí velkou mocí jako např. Kleopatra, často zobrazovali mezi hady nebo s hady omotanými kolem ruky. Had může z vícero hledisek symbolizovat to, že jak ženy vládnou nad muži sexuální sílou. Je známo vícero hadích léků, které mají zmatenou nebo neurčitou pohlavní identitu. V příběhu stvoření nebylo nejdůležitějším činem hada to, že svedl Evu k hříchu – o to více to, že přemluvil ženu k tomu, aby svedla i Adama. Pro hada je více charakteristická svůdná ženská sexuální energie, jak sílou působící mužská sexualita. Je raději tichá a intrikující, která je zároveň zlomyslného a podvodného zbarvení. Had je jediné takové zvíře, kterému může připadat na místě exotické nebo erotické taneční vystoupení, protože její přítomnost ještě více zdůrazní svůdnou sexuální energii tanečníka. Z mytologie je dobře známé okouzlující ženská postava zčásti hadího těla Medúzy. Ona je ve všeobecnosti bytost s dobrými záměry, která přitom vykoná hroznou pomstu na osobě, když má pocit, že jí ublížila.

Z mytologie je známo u hadů mimořádně silné spojení se sexualitou a smrtí, které poukazuje na to, že mají velmi silnou vazbu k podsvětí. Hadi nejsou přitom bytostmi podsvětí, protože pochází z pozemního světa; tak blízko žijí k zemi, že se jejich tělo soustavně dotýká země.

Mezi hady a psi je bez debaty nějaký úzký vztah. Často spolu hrají roli i v mytologických příbězích a i ve svých homeopatických obrazech se objevují s takovou častostí, což je více než náhoda. Cerberus je pes, který stráží bránu Podsvětí, zabrání tomu, aby se z říše mrtvých kdokoliv dostal zpátky mezi živé. Na hady se přitom jak se zdá, nevztahuje tento zákaz, oni se mohou volně pohybovat mezi dvěma světy. Přesto jsou pozemními bytostmi a schopnost přecházet do podsvětí používají k posílení dosažené pozice v pozemním světě. To je klíč k tomu, abychom porozuměli postavení hadů mezi Světy. Jsou to takové bytosti, které mají mimořádný přístup k moci podsvětí – což nejčastěji využijí na to, aby posílili vlastní postavení v tom materiálním světě, ve kterém ve skutečnosti žijí.

I když většinou považujeme hady za zlé kvůli spojení s podsvětím, může se stát i to, že obrovskou moc pocházející z jejich postavení mohou použít pozitivním způsobem. Hermes použil hůl s hady na to, aby se s její pomocí dostal na taková zakázaná místa, jako např. do podsvětí. Tak se stal Caduceus symbolem léčitelského umění a lékařství.

Hadi mají několik takových speciálních smyslů, s jejichž pomocí mohou vytvořit obzvláště přesný a podrobný obraz o světě okolo nich. U hodně zvířat se nachází Jacobsonův orgán, hadi mají obzvláště velký užitek z toho na patře se nacházejícím čichovém orgánu. Jazykem naberou i nejmenší částečky chemické látky šířící se vzduchem, které proudí k otvorům Jacobsonova orgánu, kde je dokážou rozpoznat. To neznamená jen tolik, že ucítí i tu nejmenší částečku pachu nebo chuti dané oběti, ale i to, že díky rozeklannému jazyku dostanou stereoobraz, čímž dokážou určit vzdálenost i směr oběti od jejich polohy. Hadi čichají (případně chutnají), v tomto případě se rozdíl mezi chutí a čichem dosti stírá pachy hlavně pomocí Jacobsonova orgánu. Pachové částečky had zachycuje dlouhým, rozeklaným jazykem, jenž ustavičně kmitá z tlamky a zpět výřezem v horním rtu. Špičky jazyka s pachovými částečkami zapadají do dvojice jamek Jacobsonova orgánu a z těchto jamek vystlaných citlivými chemoreceptory, se bleskově vyhodnocené informace o pachu přenášejí do mozku, jenž bleskově určí další chování zvířete. Také díky tomuto orgánu jsou hadi jako skupina velice úspěšnou skupinou, která dokázala přežít miliony let a vyvinout se do tisíců druhů.

Jsou hadi jako např. boa, krajta nebo chřestýš, kteří mají speciální orgán na citlivost tepla, jenž se nachází mezi nosními dírkami a očima. Pomocí tohoto orgánů čistě vidí oběť jen podle její tepelné stopy. To je také stereoobraz, který jim i v úplné tmě ukáže směr a vzdálenost oběti od nich. I když hadi obecně neslyší zvuky šířící se vzduchem, jsou velmi citlivé na ty vibrace, které vyvolávají kroky druhých.

Hady často spojují cyklickou povahou času. Dokážou zformovat dokonalý kruh svým tělem a rádi odpočívají stočení do pružiny jako spirála. Uroboros je had zakousnutý do svého vlastního ocasu je silným symbolem nekonečna, který symbolizuje úplnou a cyklickou povahu univerza.

Roční období jsou vlastně charakteristikou podsvětí. Poukazují na to, že je potřeba smrti k tomu, aby mohlo přijít znovuzrození. V mytologii je původ ročních období spojený s příběhem Persefoné, kterou Hádes unesl a donutil ji k tomu, aby s ním vždy strávila půl roku v Podsvětí.

Hadi jsou zákeřní. Častokrát si ani nevšimneme, jak se tiše připlazí do našeho světa, jen to nás probere, když nás uštknou. Jsou tišší a velmi dobře se maskují, proto nemůžeme nikdy s jistotou vědět, jestli se skrývají v naší blízkosti nebo ne. Jejich chování je také klamlivé, že je těžké posoudit, co přesně dělají. Nevíme, jestli právě mírumilovně spí nebo se chystají na smrtelné kousnutí. Nikdy nevíme, z kterého směru zaútočí. I když tak aktivně klamliví jako beznohé ještěrky, častokrát je i to těžké určit, na kterém konci mají hlavu, jestli jdou nebo přicházejí.

U hadů vidíme určitou zlomyslnost. Vypadá to, že je neřídí potřeba, ale touha po tom, aby páchat zlo na Zemi. Jejich jedovaté uštknutí je více než obranou, máme pocit, že mají za cíl pustit na svět co možně největší množství strachu, utrpení a bolesti. Přitom je v hadech i něco okouzlujícího. Uchvátí nás a přitom nás i odpuzují. Hodně z nich jsou úžasně nádherné bytosti. Jejich kůže se liší od všeho jiného, je to materiál, který je zároveň odstrašující i přitažlivý, obdivujeme ho a s radostí ho používáme na přípravu kabelek a bot. Zároveň jsou čarovní a čarující, oni sami tancují tak, jak to po nich chtějí indičtí zaklínači hadů, zároveň dokážou zhypnotizovat kořist čekající na ulovení.

Homeopatický lék se ve většině případů připravuje z hadího jedu. Pavouci a hadi jsou ze zvířat takové dvě skupiny, které z lidského pohledu mají nejdůležitější vlastnost jedovatost, hlavně ta schopnost, že dokážou dostat jed do těla oběti. Ve vodách moře a na souši žije nespočetné množství jedovatých zvířat, ale ty jsou jen výjimkou ve vlastní systematizaci rodiny.

Hadí jed je obecně o moc složitější než jedy jiných zvířat. Většinou je v něm vícero různých jedovatých látek, které mají u každého druhu jinou kombinaci. Většina z nich obsahuje nekrotoxiny (myotoxiny a cytotoxiny), které způsobují odumření tkáně a destruují maso. To má mimořádný význam pro stravování hadů, protože tak proces trávení může začít ještě před strávením kořisti. V jedu jsou sloučeniny s hemotoxickým a koagulativním působením, které naruší nebo zabrání srážení krvi a tím způsobí krvácení v těle. Ty napomáhají ostatní jedovatým látkám k rychlému rozšíření v těle, aby mohly destruktivně působit po celém těle. Ale jedině neurotoxiny jsou tak účinné látky, které rychle zabijí a mohou být hned smrtelné pro člověka. Ty způsobují destrukci nervů, způsobují ochrnutí v plíci a srdci, načež následkem toho hned nastane smrt.

Je zajímavé, že hadi škrtiči dosáhnou stejného výsledku jako jedovatí hadi chemickou a fyziologickou cestou sílou fyzickou. Tím, že fyzicky zabrání pohybu plic a srdce, také ochromí oběť jako jedovatí hadi pomocí neurotoxinů.

Jednou z nejdůležitějších vlastností hadů je jejich přecitlivělost na prostředí. U hadů škrtičů se to vztahuje více fyzické, kdežto u jedovatých hadů na společenské a osobní prostředí. Tento poznatek nepochází z jejich zkušenosti, ale ani z jejich předtuch, spíše je to více o tom, jako by jim to někdo řekl. Hadi jsou ve spojení s mocí a věděním Podsvětí. Jasnovidnost. Za svou jasnovidnou schopnost mohou vděčit tomu, že mají informace o lidech a světě pocházející z mystických zdrojů Podsvětí.

Rozumí lidem, společně s jejich doprovázejícími emocemi a to je jiné, než co jsme viděli u pavouků. Hadi rozumí stavu druhých, nejen o něm jednoduše ví jako pavouci. To se odlišuje i od vztahu ptáků k jiným, protože hadi nejsou schopni soucitu, pocitu soudržnosti.

Léky z hadů jsou velmi sobečtí. Starají se téměř výlučně jen o sebe. Když ne, tak je to pro to, že se ztotožňují s druhým a bojí se toho, že to co se stane druhému, se jim stane také. Nebo proto, že druhý hraje významnou roli podpory v jejich životě. Tuto charakteristiku hadích léků uvidíme nejčistěji u Elapidae. Důležitou výjimkou je Naja, i když patří do rodiny jedovatých užovek, není sobecká, ale charakterizuje jí silný smysl pro zodpovědnost. Mají ale i jednu problematickou stranu, která dává tušit to, že touha zodpovědět je pro ně velkou zátěži, prožívá to tak, že ho druzí zneužijí tím, že zodpovědnost naloží na něj. Hadí vědění získané z instinktu a jasnovidnosti použijí na to, aby získali převahu nad ostatními lidmi.

Jsou přecitlivělí na vlivy přicházející z fyzického prostředí, obzvláště na změnu počasí a teploty. Naja a Lach. jsou důležitými léky při léčbě senné rýmy. Nějaký alergický sklon najdeme málem u každého hada, což není překvapující, protože i sami hadí jedy způsobují edémy a otoky a jiné alergické reakce.

Jevy s dokola opakující se charakteristikou jsou velmi důležité u hadích léků. Může to být např. periodicita symptomů. Je hodně takových hadů a pavouků, jejich kousnutí způsobuje rekurentní symptomy dokonce i roky potom, co se to stalo ve stejném ročním období. Roční periodicita je charakteristická pro hodně hadích léků, v rubrice: Generálie, periodicita každý rok, najdeme 7 hadích léků. Jsou hadi, pro které je charakteristický jiný cyklus, např. Crotaluse a Cenchrise denní, pro Bitis týdenní a u Lach. se vracejí symptomy každé dva týdny.

Hadí léky nemají rádi změnu. Z mnoha stanovisek jsou konzervativní a nepružní a každou formu změny prožívají jako ohrožení. Každá přeměna a každá nová situace způsobuje zhoršení v jejich potížích. Protože všechny hadí léky mají velký vliv na krev a rozmnožovací orgány, nelze se divit tomu, že je obzvláště potrápí hormonální změny. Tak symptomy hadů často začnou nebo se stupňují v pubertě. Také při menopauze související s mnoha změnami, když se snižuje ze sexuality a instinktu pramenící přitažlivost, to je to období, kdy budeme mít z hadích léků největší užitek. Při těhotenství a porodu se také může objevit zhoršení. Mimo hormonální změny může způsobovat problémy jakákoliv taková situace, kdy se pacient musí postavit nové situaci, může to být třeba nová škola nebo práce.

Jednou z nejnápadnějších zvláštností hadů je to, že ráno při probuzení jsou všechny symptomy horší, potom pomalu, jak postupuje den dopředu, tak se zmirňují jejich potíže. Je pro ně charakteristické, že usnou do zhoršení. To je dost neobvyklé, protože u většiny léků ve většině situací uvidíme opak: spánek ulevuje příznakům, avšak když pacient pociťuje bolest, např. bolest hlavy, tak se pomalu souběžně se zakusením bolesti stupňuje. Tuto charakteristiku můžeme u hadů klidně považovat za část reakce na změnu. Samotné probuzení, potom odchod na nové místo, začátek nového dne – to vše jim může přinést zhoršení. Jak postupuje den dopředu a pomalu se aklimatizují na novou situaci, tak se začnou zmírňovat jejich potíže. U Bitisu vedle toho, že můžeme u něj pozorovat pro hady charakteristické ranní zhoršení, má podobné zhoršení i začátkem týdne. V pondělí se cítí nejhůře, pak se pomalu jak běží dny, zmírňují jeho symptomy a o víkendu se má už celkem dobře.

Hadi žijící v netropickém podnebném pásmu prospí část zimy. Ty zmije, které žijí rozšířené nejvíce na severu, můžou třeba i 9 měsíců prožít v hibernaci a není překvapující, že při probuzení nejsou ve výbušné formě. I když hadi dokážou v tichu a nehybně ležet, když se pohnou, tak to udělají bleskově. V zásadě jsou to velmi rychlé zvířata. Jejich útok je v mnoha případech rychlejší, než co může člověk postřehnout. Stupňující rychlost můžeme pozorovat v mnoha situacích i v chování hadích pacientů. To nějak souvisí i se změnou, která je významným tématem v životě hadů. Častokrát můžeme vidět u pacientů velmi rychle se měnící symptomy. Symptomy mohou neočekávaně náhle přicházet a odcházet, a jejich lokalizace se může navzájem měnit nebo střídat dokonce rychle po sobě i vícekrát. I jejich nálada může být mimořádně labilní, emoce, např. jejich vztek může během chvilky zesílit, aby se pak podobnou rychlostí zmírnil. Neuvěřitelně rychle a hodně mluví, u hadů jednoznačně pozorovaná hovornost se považuje za jejich klíčový symptom.

Většina hadů žije samotářským životem. I když se často při hibernaci shromáždí ve větším množství různé druhy hadů na nějakém vhodném místě, v jiné situaci jsou zřídka spolu. Navíc se setkají spolu jen při bojích probíhajících kvůli páření nebo výběru partnera. Vypadá to, že hadí léky se necítí moc dobře ve společnosti. Jsou podezřívaví, nedůvěřují svým lidským společníkům, kteří se k nim možná přiblíží s úmyslem jim ublížit. Z jiné stránky se zase cítí mnohokrát zranitelnějšími při nedostatku jistoty společnosti.

Hadi jsou nejvíce „zvířecími“ z léků pocházející ze zvířecí říše. Z pohledu evoluce jsou zároveň velmi vyvinutí a velmi primitivní, a to je ten protiklad, který nás okouzlí a zároveň odpudí. V hadích lécích dostávají extrémní důraz zvířecí impulzy, obzvláště instinktivní pudy. Boj a útok stejně jako sexuální touha, jsou takové zvířecí charakteristiky, které jsou nápadně silné u hadů. To jsou ty vášně a síly, které pochází z Podsvětí a podvědomí a hadi se k těmto energiím dostanou o hodně snadněji a volněji než ostatní lidé. Hadí léky nejsou schopné jen čerpat sílu ze zdrojů Podsvětí a tak se dostat k o hodně čistější a silnější formě energie jako druzí, ale udržením svých vášnivých pohnutek na uzdě, jejich Freudovo vyšší „Já“ může bez společenského a osobního omezení vstoupit do Podsvětí.

Zvířecí pudy, obzvláště ty, které souvisí s násilím a sexualitou, proudí hrubě a bez kontroly, nezakrývá je civilizační maz. V každém případě to může být hrozivé a zvláště rozčilující potkat se s někým, kdo potřebuje hadí lék. Ale i pro lidi potřebující hadí lék je strašné to prožít. Bojí se toho, že ho ty pohnutky přivedou k vykonání strašných věcí, že udělá něco takového, o čem i on sám ví, že je to strašně zlé. Nedrží pod kontrolou ani své sexuální pohnutky a ani své násilné impulzy. Tito lidé prožívají to, že ztratili kontrolu, nebo je drží v hrsti taková moc, která je od ní mnohem mocnější. Obzvláště je to pravda v případech Naji a Lachesis. Je to taková rozporná situace, která nemá uklidňující řešení, tak je obzvláště těžko snesitelná: něco neovlivnitelného je chytilo do pasti. Když drží na uzdě své prudké pohnutky, omezení je uvězní, když ne, tak se stanou zajatci svých vlastních nekontrolovaných a přehnaných instinktů.

U hadích léků zhoršení vyvolává všechno, co je těsné. Nápadně je to dobře vidět ve vztahu k těsným šatům. Jejich společnou charakteristikou je to, že si přejí všechny příliš těsné šaty do pekla, obzvláště když je mají kolem břicha a krku. Stejně je pro ně nesnesitelný pocit emocionálního stísnění, ale jen tehdy, když má blízký a úzký vztah se zdrojem. Společně s tímto bez klaustrofobie, si mnohokrát raději vyberou bezpečné uzavřené prostředí, než by se postavili nebezpečí číhajícímu z vnějšího světa.

Hadi se mohou pokusit potlačit své zvířecí pudy. To může být jen strojené zakrývání toho, jací jsou ve skutečnosti, ale může se objevit i to, že vyvinou opravdové úsilí na to, aby kontrolovali své pohnutky, zabrání tomu, aby se jejich instinkty obrátily proti vědomí a civilizaci. Následkem toho je to, že se potlačené vzruchy snaží dostat z pod kontroly. Výbušné bolesti a výbušné pocity jsou proto časté u všech hadích léků, ale nejsilnější jsou u Vipery, která z hadích léků nejúčinněji a nejintenzivněji provozují potlačení.

Protože hadí léky mají úzký vztah s Podsvětím, dobře rozumí tomu, co chodí lidem v hlavě. Poznají, že lidé nemají vždy nejlepší úmysly v hloubce svého srdce. Povaha zvířecích pohnutek, které nedokážou doopravdy držet pod kontrolou, ukazuje je jako násilné, útočící, sexuálně agresivní, což u druhých vyvolá obranu. Oni to přitom vnímají a reagují na to nezkrotně. Tím se vytvoří začarovaný kruh, kdy k nim lidé postupně přistupují opatrněji a podezřívavě, což považují za útok, cítí se více zranitelné, a odpovídají na to násilím a agresí.

Hadi jsou velkými mistry maskování a podvodu. Jsou manipulativní a udržují druhé kouzlem, využijí mnoho hmatů v zájmu toho, aby přinutili pomyslného nepřítele k obraně. V ideálním stavu dosáhnou i toho, aby si oni ani nevšimli, že jsou soupeři. Jejich vnější vzhled je také součástí podvodu. Dobře se oblékají, ale chtějí to, aby si jich druzí všimli a věnovali jim pozornost, oblečení více zvyšuje jejich přitažlivost, obzvláště jejich sexuální svůdnost.

Hadi otravují, přitom mají strach z toho, že je otráví. Tato dvojakost se objevuje i v jiných oblastech: Jak snadno zmatou druhé, tak snadno jsou i oni zmateni. Tato zmatenost může být prostorová a časová, spojená s intelektem a komunikací.

Součástí zvířecích instinktů je i chuť k jídlu. U hadů můžeme zároveň pozorovat žravost, chlastání a i velká chuť na sex. V posledním mnohokrát hledá jen fyzické uspokojení, není to spojeno s vyššími emocemi, s láskou. V nejcharakterističtějším symptomu hadů sexualita a podezřívavost, je spojena se žárlivostí nebo závistí, která se často s iracionální a destruktivní sílou objevuje v jejich životech.

Jazyk je jedna z prvních částí těla, na které účinkuje hadí jed. Obzvláště emblematickým obrazem o hadech je jejich rozeklaný jazyk, kterým mapují kolem sebe své prostředí. Potom není překvapením, že jazyk, jak ve skutečném, tak v přeneseném smyslu stojí ve středu hadích symptomů. V popisech symptomů najdeme oteklý, dopředu padající a i ochrnutý jazyk, ale od toho jsou důležitější symptomy, které se týkají jazyku jako orgánu řeči. Zmatená a nesouvislá řeč, tak jako přílišná hovornost, jsou důležitými obecnými znaky hadů. Dvojitě rozeklaný vidlicový jazyk je silným symbolem podvodné, falešné řeči. A hadi ho právě ve verbální komunikaci nejvíce na to, aby s ním zmátli druhé a zamlžením pravého významu svých slov vyvolávali nedorozumění. Jsou náchylní i k používání cizího jazyku nebo žargonu, jen aby se předvedli se svými odbornými znalostmi a zmátli tím všechny, kteří to tak rychle nemyslí, jak jim.

Hrdlo je dalším důležitou oblastí vlivu hadích léků. Symbolizuje to vzájemný vztah mezi hlavou a srdcem a často jsou postiženy u takových léků, počítaje mezi ně i hady, kteří mají nějaký konflikt mezi těmito dvěma orgány. Hrdlo je mimo toho i taková oblast, kde vznikají slova, proto se zde často objevují symptomy, když je komunikace kvůli něčemu ztížena.

Dále významnou důležitou oblastí vlivu je oběhový systém. V srdci, které je centrem emocí a vůle, se často objevuje bolest nebo nějaké divné pocity. Krev je jednou z nejdůležitějších oblastí vlivu hadích jedů, tím je jasné, proč se objevují u hadích léků různé krvácení, otravy krve a jiné podobné symptomy. Jak už byla o tom dříve řeč, hormonální systém také hraje důležitou roli, tak můžeme u nich častokrát vidět takové symptomy, jak např. vyrážky nebo migrény, které mají úzké spojení s hormonálními příčinami.

Málem v každém hadím jedu se nachází nekrotoxické složky, tak destruktivní symptomy prochází lékem. Jejich rány zvředovatí, při krvácení vytéká černá nezdravá krev a vším prochází pocit zkázy. Hadí léky jsou destruktivní syfilitické léky.

Zvláštní vztah mají s chladem a teplem. Vypadají teplokrevní, snadno se přehřejí a mohou mít návaly tepla, přitom jsou v mimořádné míře přecitlivělí na chlad. Spolu s tím většina hadích léků chce studené jídlo a nápoje.

Nakonec nejdůležitější neurotoxická složka jejich jedu způsobí ochrnutí. To se může objevit na tělesné i psychické úrovni. Jsou nerozhodní a neschopní reakce kvůli přehnaně prožitému intenzivnímu strachu nebo vzteku. V každém orgánu se může objevit funkční ochrnutí a zpomalení (stagnace), např. i při vyprazdňování stolice. Všichni hadi jsou málem náchylní k zácpě, jejich stolice je zpočátku tvrdá, pak měkká a zapáchající.

Hadí léky vyhledávají pozornost a jsou upovídané; jejich řeč je svůdná, ale toto svádění nemusí nutně mít sexuální podtext. Spíš umí dobře využívat řeč pro svoje záměry, což znamená, že umí dobře manipulovat. Na druhé straně bychom neměli zapomínat, že jsou také plaší hadi, kteří nepředvádějí takovou show. Ve svém nitru jsou přesto velmi vášniví a násilní, což se může - přestože jinak se velmi kontrolují - projevit, když jsou ve společnosti lidí, které dobře znají. Mají sklon nejdřív varovat, ale když se cítí ohroženi nebo zahnaní do kouta, útočí s touhou zabít nebo zlikvidovat svého protivníka.

Někteří hadi jsou jedovatí, ale to jsou pavouci také. Rozdíl je v tom, že hadí jed je hemolytický, zatímco pavoučí jed je neurotoxický. Hadí jed způsobuje rozpad krevních buněk a proto je dobře známým hadím symptomem (tmavé) krvácení a nekróza. Jedno přísloví říká, že had mluví dvojím jazykem; je považován za stvoření, které klame, lže a podvádí. V mysli hadů najdeme podezíravost, která je známou rubrikou Lachesis. Mají pocit, že ostatní pro ně představují potenciální nebezpečí nebo že na ně chtějí zaútočit a oni se musí pomstít. Dělají to skrytě a využívají všech spikleneckých metod. Na druhé straně si myslí, že ostatní něco takového chystají na ně. Typickým znakem hadů je jejich schopnost zaútočit na mnohem větší kořist, než jsou sami. Protože se primárně cítí malí a zranitelní, tak dobře plánují a využívají při útoku moment překvapení. Když mají pocit ohroženi, cítí prudký hněv a mohou znenadání vybuchnout vztekem, s úmyslem pomstít se. Bude to plánovaný a promyšlený útok. Vypadá to, jako by měli dvě tváře: jinou uvnitř a jinou navenek. V repertoriu máme rubriku „rozdvojená mysl".

Klasickými slabými místy hadů jsou již zmíněné krvácení, zranitelnost v oblasti krku a obecný pocit konstrikce, škrcení a kongesce. Většinou známe hady jako horkokrevné a zhoršující se spánkem, ale někteří hadi jsou spíš zimomřiví a ne všichni se po probuzení cítí špatně.

Hadi: vzbuzují v lidech emoce – strach, nenávist, chtějí je zabít. Kolem hadů se točí i sexuální energie, většina hadů je jedovatých, je to velice symbolické zvíře. Někdy se zdá, že takový hadí lék by fungoval na všechny lidí – takový mentální stav odpovídá spoustě lidí, pro tento symbol „ vyhnání lidí z ráje “. Kent pocházel nábožné rodiny, byly tam emoce kolem hadího tématu, celé lidstvo je spojeno s hadem, myšlenka z generace na generaci.

Důležité téma: téma duality, had má rozštěpený jazyk – to je dualita hada, ale to téma jde daleko hlouběji. Byl to had, který oddělil člověka od Boha, téma prolomení jednoty mezi člověkem a Bohem, dostal možnost volby, co by člověk chtěl a co ne, dobro x zlo, otroctví x svoboda, ano x ne, muž x žena! V ráji existovala jednota, všechno bylo v rovnováze, ve chvíli objevení se člověka na světě vznikla dualita, nerovnováha. Lidský růst – duchovní růst – to se celé týká vyrovnání vnitřních protikladů, nejít do extrémů, neklást jedné části větší důležitost než druhé, tvářit se, že existuje jedná strana mince a druhá ne. Přivést obě dvě věci do rovnováhy – největší jednota, aby byli lidé sami sebou, aby všechny částí dobře spolupracovaly namísto boje mezi sebou. Realita dvou extrémů, třeba pokročit výše, někde dále. Váš partner udělá něco, co Vás naštve – můžete ho opustit a skončit vztah – to možná není dobrá cesta. Můžete to popřít a potlačit, ale to taky není řešení.

Je to o tom, jak hledat rovnováhu mezi zlobou a odpuštěním, možnost posunu na novou úroveň. Vše co se týká našeho života, je práce s extrémy, něco co kolem sebe máme ve velkém množství. Je zajímavé o tom přemýšlet, hadi, že něco tak blízko k lidem, podíváte se na hada – co za ním může být, co může obsahovat. Rozdíl mezi člověkem a hadem – dva extrémy stojící proti sobě – snažíme se zabít hada – jako část ze sebe, svůj stín, co nechceme vidět. Daleko lepší je naučit se lekce, co nám had přináší – vyrovnat rozdíl mezi člověkem a hadem – impuls na dobré a zlé věci.

Hadi mají těsný kontakt se svým tělem. Nalézají potěšení ve věcech, které ostatní lidé považují za bolestivé. „Je to moje tělo a může mi přinášet potěšením. " To je jasná erotizace a důkaz toho, že mohou získat potěšení ze své temné stránky, dokonce i ze své bolesti.

Hadi vždycky dělají všechno sami, ale přitom si stěžují, že pro ně nikdo nic neudělá. A také nedělají absolutně nic pro to, aby s někým vztahy navázali. Nevěří, že by je někdo mohl podporovat. Nehledají pomoc u druhých, ale přesto se jimi cítí být opuštěni. I když pro ně něco uděláte, neuspokojí je to, nevěří vám. To platí pro všechny hady a je to vyjádřeno velmi silně.

Hadi vůbec si jasně uvědomují dvě stránky své osobnosti, které nejsou v rozporu, nejsou protichůdné ani jim nezpůsobují utrpení. Není to o tom, že by jedna strana chtěla něco a druhá strana něco úplně jiného (jako Anacardium). Dualita spočívá v tom, že v sobě vnímají dva způsoby existence. Problém nespočívá v určení, co je lepší a co je horší, nebo v tom, že by tyto formy bytí spolu bojovaly. Ale naopak, mají pocit, že pravda je v kombinaci těchto forem a v jejich spojení. Všechno, co vidíte, má i svoji temnou stránku. Abyste byli úplným člověkem, musíte to uznat a věnovat energii i své temné stránce. Nemůžete se stát úplným člověkem a dojít tam, kam chcete, pokud tyto dvě části svojí osobnosti nespojíte dohromady. Nestačí být jen osvícený; temná stránka musí žít také.

Osoby s hadí písní skrývají své skutečné „Já“ a navenek žijí úplně jiný život. Dualita prominentních osob, jako jsou politici, náboženští vůdci nebo celebrity, může být projevem hadí písně. Osoby s hadí písní, které takový život nevedou, jsou výše uvedenými tématy často fascinovány nebo naopak odpuzovány; silně na ně reagují, ať už je vidí ve filmech, v románech nebo v životech jiných lidí.

Hadi mají strach, že mohou být napadeni, a tak jsou neustále připraveni zaútočit. Útok je pro ně nejlepší obrana, jde o přežití. Jsou ve střehu a mají jed. Obecně všichni hadi mají rádi tetování. Je to proces - tetováním vkládá pod pokožku jakoby svůj jed - probodne a něco tam nechá. Environmentální citlivost Jacobsonův orgán uvnitř hadího nosu, tam kde končí jeho nosní dutina a hadi mohou vnímat malou změnu v okolí.

Klíčová témata zvířecí říše

Přežití
Každý problém prožívají jako zápas o přežití. Jsem slabší nebo silnější než ostatní. Jiná osoba je zdrojem problému, nebo něco stojící mimo mně. Reakce je: Cítím se slabým nebo silným. Musím se podřídit nebo zvítězit.

Soutěž, konkurence
Já kontra on. Je lepší než já. Kdo z koho. Soutěživost. Sarkasmus. Neberou mě v potaz, jsem pro ně vzduch. Může to být osoba, která nám nevěnuje žádnou pozornost, i když po její pozornosti toužíme. Reakce: Cítím se lepším nebo horším. Kdo z koho vyhraje.

Dominance, hierarchie
Důležitým tématem zvířecí říše je téma nadřazenosti a podřazenosti. Někdo je vysoko a druhý je nízko. Někdo je silnější, někdo je slabší. Já versus ostatní. Dominantní a submisivní. Někdo se dívá na ně seshora. Někdo je nad nimi. Někdo jim dominuje a oni se musí přizpůsobovat.

Oběť a agresor
Oběť kontra útočník. Útočníkem se stává každý, kdo překročí hranice jeho teritoria. Pozornost bude zaměřena na osobu považovanou za útočníka, oběť. Myslí si o ní, že je silnější nebo větší. Pronásledující a stíhaný. Konflikt. Predátor a kořist.

Využívání, zneužívání
Mají pocit toho, že je druzí jen využívají nebo doslova zneužívají. Vnitřní rozdělení osobnosti. Rozpor vůle. Mají pocit otroka. Nežije svůj život podle svého přání, ale podle přání někoho jiného.

Sexualita, atraktivita
Sexualita a přitažlivost je důležitá pro zachování rodu a další rozmnožování.

Útok a obrana
Jelikož každé překročení hranice jeho teritoria považuje za útok, bude se každému útoku vehementně bránit.

Násilí
Problémem těchto pacientů je to, že často není jejich obrana přiměřená útoku, který může být jen drobná poznámka nebo kritika na jejich osobu. Pacient může být násilný nebo se musí silně kontrolovat, aby násilný nebyl.

Hadi

hra hadi a žebříky, spirituální energie v páteři (kundalini). Film Dům z karet – arogance, krutost, musí ovládat ostatní, chová se jako monstrum hlavně k podřízeným. Hadí jed je velmi složitá substance, působí na nervový systém a krev. Způsobuje krvácení nebo srážení – hemoragie, krvácení, jako by se rozpouštělo tělo. Probíhá rozklad živé tkáně, rychleji než přirozeně. Jakoby se vše rozplynulo.

Spousta lidí, kteří potřebují hadí léky, jsou proti očkování, vnímají to, jakoby do nich píchli jed. Jakékoliv pozitivní účinky by to mělo mít, převáží negativní důsledky nakonec. Očkované děti mají 2x více ušní infekce, 3x více infekce krku, 10x více agresivní chování, zvýší se konvulze, křeče a 2x tolik dětí má hyperaktivitu, potíže se spaním.

4 toxické cesty působení hadích jedů

hemotoxický jed – oběh, svaly, zjizvení, gangréna, amputace – skupina zmijí.
neurotoxický jed – napadá CNS, způsobuje selhání srdce, potíže s dýchání – Elapidae (Elaps, krajta, Naja).
cytotoxický jed – působí lok destrukci tkáně
myotoxický jed – způsobuje muskulární nekrózu. Notechis a Bothrops hadi jsou myotoxičtí.

Použití hadích léků na SM, na artritidu se podávali injekce zlata. Crotalidae – Lachesis, Crotalus, Horridus, Crotalus cascavela, Cencheris, Bothros, Aki –p. Hadí jed způsobuje hodně fyzických problémů – srdce, plíce, oběh, krvácení, epilepsie, konvulze, nebo tam může být hodně psychických symptomů. Kent – lidé v sobě mají spoustu symptomů hadů a proto by se měli udělat homeopatické zkoušky všech hadů. Naja – úspěch a selhání téma. Koktání je silný hadí symptom. Karate je hadí sport. Péče o ostatní a pomáhat slabším než jsou oni. U některých hadů je to velmi silné, proto se velmi zajímají o rodinu. Řeč, koktání – vidíme hodně hadích léků v této rubrice. U hadů je vše o té tlamě, tam dochází k akci, je to o tom kousnutí.

Témata hadích a plazích léků

dušení, škrcení, otrávení
velmi soutěživý
nadřazený, podřízený
podvádění, manipulativní, lstivý, intrikař, vypočítavý
žárlivý, podezřívavý
rozdělení mysli, antagonismus sama se sebou
upovídanost
jasnozřivost
živost, popisující, navazují vztahy a svádějí
sny o hadech
zakrývání, přestrojení, přetvářka, kamufláž
prudký pohyb, útok, přepad
strach, že ho napadnou, zabijí
touha zabít
násilí
číhající
výhodný bod, podvod, bodne do zad
vlnění, svinutí (Elaps si zabalí hlavu, kolega dal kapuci – to je spíš Naja).
sklon k nesouhlasu
agilní – má rád soutěžní sporty
svádění
pocit opuštění
dualita
konstrikce
městnání
erotizování pocitů
pronásledování
zrada
řeč
znalost
tepelná regulace
jednostrannost
hemoragie
zbarvení
náhlost

Diferenciální diagnóza

Z homeopatického hlediska nacházíme často podobnost mezi substancemi, které pocházejí z odlišných říší a mohou pocházet i z různých čeledí např. Zinc-p., když studujeme tento lék, tak najdeme spoustu symptomů, které se podobají symptomům hadích léků. Pak můžeme najít i informace, že Zinc. je důležitý prvek ve vývoji hadů a také je v jejich slinách.

Hadi bývají podobní hmyzu v tom, že mají různé alergické reakce. Hadí jed způsobuje hodně fyzických problémů – srdce, plíce, oběh, krvácení, epilepsie, konvulze, nebo tam může být hodně psychických symptomů. Kent – lidé v sobě mají spoustu symptomů hadů a proto by se měli udělat homeopatické zkoušky všech hadů.

Diferenční diagnóza pavouků a hadů

Pavouci, podobně jako hadi, často čekají na správný okamžik pomsty, když se cítí ohrožení. Jejich čas přijde. Umí se schovávat, chytračit a podvádět, ve všech těchto rubrikách najdeme Tarentuli. Číhají v záloze nebo tkají neviditelnou lepkavou síť, ze které jejich oběť nemůže uniknout.

Podle mých zkušeností bývají pavoučí léky plaché a mají touhu se schovávat, oblékají se do tmavých barev nebo dokonce celí do černého a z nějakého důvodu se buď bojí upírů anebo jsou jimi fascinováni (protože také vysávají ze své oběti život?). Pavouci a hadi mají tyto rozdílné témata:

Pavouci
Malý, slabý, bezmocný
Ženská dominance
Polapený, rozdrcený, v pasti
Rychlý, hyperaktivní, zaměstnaný
Rytmický
Stěžuje si
Šplhá
Hudba, kouření zlepšuje
Periodicita
Posměch, provokace
Hysterie
Křečovité bolesti
Sání

Hadi
Podřízený/nadřazený
Žárlivost
Přiškrcený, přidušený
Jasnozřivost
Rozštěpení mysli
Upovídanost, komunikace
Plazí se
Soutěživost (být první)
Spiknutí
Kontrola
Krk
Polykání

Zdroje
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hadi
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jacobsonův_orgán
Peter Fraser, Hadi - čerpání síly z podsvětí
dr. Massimo Mangialavori, Rodina hadích typologií
dr. Rajan Sankaran, Moderní homeopatie
dr. Rajan Sankaran, Duše homeopatických léků
dr. Anne Vervarcke, Vitální přístup
dr. Farokh Master, Hadi v homeopatii
Letní škola dr. David Mundy Seč 2016
přednáška dr. Jonathana Hardyho Bratislava 2015
přednáška dr. Louise Kleina Bratislava 2015
přednáška dr. Markuse Kuntosche Bratislava 2014
přednáška dr. Mahesh Gandhi Bratislava 2014
přednáška dr. Yvonne Pernet Bratislava 2013
přednáška dr. Louise Kleina Bratislava 2013
přednáška dr. Louise Kleina Bratislava 2012
přednáška dr. Louise Kleina Levoča 2011
Master Class 2009-2012 dr. Anne Vervarcke
přednáška Nicka Churchilla Praha 2001
časopis Klasická homeopatie č. 15. a 16.
časopis Arnika - Hadi

volný překlad © 2016 vilcakul