Homeopatie,alternativní medicína,homeopatická léčba,homeopatické léky - Konstituční léky a konstituční předepsání

Co je to konstituční lék? Co je to konstituční předepsání a v čem se liší od jiných způsobů předepsání?
Odpovědi studentů: Konstituční lék zahrnuje většinu pacientových symptomů, odpovídá vlastnostem, chutím, averzím, typu osobnosti pacienta. Lék je předepsán na stav, ve kterém se pacient nachází v určitém momentě. Energie předepsaného léku je co nejvíce podobná energii pacienta jako celku. Esence léku.
Kolem tématu konstitučního předepsání se již nadělalo mnoho diskusí a zmatků. Abychom mohli tvrdit, že jsme předepsali konstituční lék, musí být splněny určité PARAMETRY.

Prvním z nich je vzít v úvahu celý případ, od jeho úplného začátku až do konce. Osoba se narodila v určité chvíli a my se s ní setkáme např. v šestnácti letech, nebo v 36 nebo 46 letech. Konstituční předepsání musí vzít v úvahu, pokud je to možné, všechny symptomy, od prvních poporodních symptomů až po symptomy v době, ve které pacientovi lék předepisujeme. A měli bychom najít takový lék, který všechny symptomy od narození až do současnosti pokryje. Pokud takový lék najdeme, můžeme mluvit o konstitučním předepsání.

Druhý parametr: Pacient příjde ve věku 30-ti nebo 50-ti let a my předepíšeme lék na totalitu všech jeho symptomů. Pacient se hodně zlepší, zlepšování pokračuje po několik let, až nakonec příjde, za několik let, s relapsem a potřebuje stejný lék. Při prvním předepsání podáte např. Lycopodium a po třech letech pacient potřebuje opět Lycopodium. Za další tři roky dojde k relapsu a indikováno je znovu Lycopodium. Vždy, když dojde u pacienta k relapsu, pomůže mu stejný lék. To je druhý parametr, pomocí kterého zjistíme, že námi předepsaný lék je lékem konstitučním.

V takovém případě třeba neznáme a ani nemusíme znát patologii a symptomatologii v deseti nebo patnácti letech života. Fakt, že stejný lék mu opakovaně pomohl při každém relapsu, potvrzuje, že se jedná o konstituční lék. Stane se vám, že si u takového pacienta řeknete: "Jo, toho znám, to je pacient Sulphur", protože vždy, když u něho dojde k relapsu, ocitne se ve stavu léku Sulphur.

Třetím parametrem je kvalitativní skok ve zdraví, způsobený podáním konstitučního léku. Případů, kdy se stejný lék prolíná celým životem pacienta od dětství do současnosti, je velmi málo, protože konstituční lék v tomto pojetí není obvyklý, a proto ho často neodhalíme. Nacházíme ho u jednotlivců s pevným zdravím.

Jak k uvedenému stavu dojde? Podáte pacientovi první lék, a on trochu pomůže. Pacientovo zdraví se trochu zlepší. Potom je indikován jiný lék, potom třetí, čtvrtý a ten se nakonec stane konstitučním lékem. Např. začnete lékem Aconitum, potom podáte Arsenicum, Nux vomica, Calcarea carbonica. A po Calc-carb. uvidíte velký skok ve zdraví a vždy, když má pacient relapsy, potřebuje lék Calc-carb. Od toho momentu dostává jen Calc-carb.

Konstitučním lékem je takový lék, který způsobí nejlepší a největší změnu ve zdraví, pokrývá většinu symptomů (totalitu symptomů) a objevuje se opakovaně.

Když pacientovi podáte konstituční lék, neznamená to, že už nebude nikdy nemocný. Může samozřejmě čas od času akutně onemocnět, např. nachlazením, rýmou, průjmem, apod. A když prochází akutní nemocí, může tento pacient potřebovat stejný ale i jiný lék. Např. v akutním stavu může pacient, jehož konstitučním lékem je Natrum muriaticum, potřebovat Nat-m. nebo třeba Bryonii. Pacientovi, který předtím dostal Nat-m 10 M a nyní příjde s běžným nachlazením, jehož symptomy odpovídají léku Nat-m., podám tento lék v potenci přinejmenším stejně vysoké, jakou měl předtím, t.j. 10 M.

Konstituční předepsání je koncept, který není použitelný u každého. Je třeba splnit všechny parametry. Nikdo nemůže tvrdit: "Já léčím pacienty konstitučně, konstitučními léky". Můžete říci: "Léčím pacienta jako celek konstitučním způsobem", ale jeho konstituční lék neznáte, dokud jste nezjistili všechny uvedené parametry. Takže pokud říkáme, že léčíme konstitučně, znamená to, že bereme v úvahu celý případ, totalitu případu, nevíme však okamžitě, zda lék, který jsme předepsali, bude tím nejlepším výběrem a jestli to je nebo není konstituční lék pacienta.

Např. máme pacienta, který byl v dětství Phosphorus, v dospívání byl Phosphorus, a ve svých 36-ti letech je zase Phosphorus. Jako dítě snadno krvácel z nosu apod. V takovém případě je nám konstituční lék jasný okamžitě a můžeme pak s největší pravděpodobností předvídat, že bude dobře reagovat na naší léčbu. Jde o případy, ve kterých budete mít nejlepší výsledky. Takový pacient nemá mnoho relapsů, protože jste velmi dobře stimulovali jeho zdraví, bude mít méně akutních onemocnění a pokud akutně onemocní, bude mít mnohem méně komplikací, než měl dříve. Uvidíme celkové zlepšení v jakémkoliv směru na všech třech úrovních: mentální, emocionální a fyzické. Odolnost organismu bude mnohem větší. Tyto všechny aspekty nám potvrdí, že jsme podali konstituční lék.

Představte si situaci, kdy k vám příjde pacient ve stavu, který indikuje lék Arsenicum, a v jistém předešlém stavu mu pomohl lék Sulphur. Zlepší se pacient po léku Sulphur více, než kdybych podal povrchový lék Arsenicum? Léčím konstitučně a proto podám hlouběji indikovaný lék? Co si o tom myslíte? Je lepší předepsat Ars. nebo Sulph.?

Lepší je podat Ars., protože pokud je Ars. indikován, nemůžete vzít v úvahu pouze staré symptomy. Sulph. by pacientovi nepomohl. Musíte vyléčit obraz léku Ars. a potom se může opět objevit obraz léku Sulphur, který od té chvíle může být konstitučním lékem.

Mnoho pacientů potřebuje postupně více různých léků. V takových případech dospějete k závěru, že jste podali konstituční lék, až později, kdy je zřejmé, že platí uvedené parametry. Také charakter změn může dokázat, že šlo o konstituční lék. Jde o hluboké a velmi efektivní změny.

Pomocí svých nejlepších znalostí se snažíme najít ten nejlepší lék potřebný v určitém čase. Avšak, když lék podáváme, nikdy nevíme, zda je to správný lék a na jaké úrovni a jak bude působit. To zjistíme vždy až po podání léku. Možná za rok, možná za dva roky. Uvědomte si, že důležité jsou pouze důvody, pro jaké se rozhodnete lék podat. Není důležité, jaký lék dostal pacient předtím. Až se naučíte dobře analyzovat případ a jít tak hluboko, jak je to jen možné, obvykle váš lék pacientovi pomůže.

Máme situaci, kdy pacient přijde na kontrolu a jeho potíže jsou stejné, mentálně se však pacient zhoršil. Všimnete si této zpětné vazby a změníte lék. Já, na základě svých zkušeností, neměním lék tak snadno. Dám léku čas, aby mohl pracovat.

Mnohokrát uvidíte v průběhu 48 dnů po podání léku pouze velmi jemné změny potíží. Avšak z pacientových slov poznáte, že došlo k obrovské změně. Pokud dobře analyzujete případ a všímáte si zpětných vazeb, můžete si potvrdit vaší preskripci (samozřejmě pokud nejde o urgentní případ, např. když pacient umírá).

U pacientů bez vážné patologie může dojít po podání léku k rychlému zhoršení a potom k zlepšení, nebo mohou být tito pacienti zcela bez zhoršení, případně si pacient zhoršení nepovšimne. Podle mých zkušeností dojde ke zhoršení vždy. Ale u některých případů ke zhoršení jakoby nedojde, protože ho pacient jako zhoršení nepociťuje. Kdy očekáváte zhoršení? A kdy očekáváte velké zhoršení? Největší zhoršení očekáváme brzy po léku a to v patologiích týkajících se kůže.

Otázka: Pokud podáte pacientovi konstituční lék, a on má akutní onemocnění, na které musíte podat jiný akutní lék, jakou potenci akutního léku podáte? Řekl jste, že u stejného léku při druhé dávce podáváte minimálně stejnou potenci. Ale co v tomto případě, kdy se jedná o odlišný lék?

Odpověď: Tuto otázku dobře rozebral Vassilis ve své přednášce "Akutní předepsání během konstituční léčby". Tato otázka není zcela jednoduchá a potřebuje širší vysvětlení. Nyní na to však nemáme čas, proto odpovím stručně: Pokud není akutní nemoc vážná, nedávejte pacientovi žádný lék. Pokud musíte podat lék, potom dejte nízkou potenci, např. 30 C, jednu nebo dvě dávky. Ale pokud jste podali konstituční lék, potom akutní vzplanutí nebude vážné.

Konstitučním lékem může být i nosoda.
Může se stát, že pacient bude během akutních krizí po konstitučním předepsání potřebovat jiný lék. Řekli jsme také, že i když pacient opakovaně potřebuje konstituční lék, např. Sepii, může se stát, že se případ dokončí lékem Nat-mur., který je k Sepii komplementární. Tak lze dokončit léčbu pacienta komplementárním lékem.

Zdroj: George Vithoulkas: ALONISSOS 1984
Translation: Hana Chocholatá