Je to vytrvalá bylina až 100 cm vysoká s čtyřhrannými, zaoblenými olistěnými lodyhami. Jehlicovité listy jsou uspořádané v přeslenech po osmi až po dvanácti. Dosahují rozměru až 2x20mm. Jsou na líci konvexní, hladké a tmavé zelené na rubu konkávní obarvením bělavé s patrnou středovou cévou. Květní laty s množstvím žlutých, medově vonících květů vyrůstají ze stopek rostoucích z úžlabí listenů v přeslenech. Květ je drobný, žlutý, čtyřčetný, oboupohlavný. Plodem je dvounažka. Svízel syřišťový (Galium verum) se častěji vyskytuje ve vyšších polohách, je vzpřímený, dorůstá výšky 30 až 60 cm a nese zlatožluté květy, které silně voní po medu.

Mechorosty jsou primitivní vyšší rostliny, které ještě nemají vytvořená pravá vodivá pletiva. Jejich těla mají charakter stélky, která je buď rozlišená na rhizoidy, kauloid a fyloidy, nebo je lupenitá (známe i přechody mezi oběma formami). Na systematické zařazení a vnitřní členění mechorostů existuje mnoho odlišných názorů, v minulosti byly považovány za jediné oddělení Bryophyta. Dnes převažuje názor, že se skupina (nadoddělení) mechorostů rozpadá na tři oddělení: hlevíky, játrovky a mechy.

Hořec žlutý (Gentiana lutea) je statný druh hořce se žlutými květy, vyskytující se přirozeně v horách střední a jižní Evropy. V České republice není původní, byl však v některých našich pohořích vysazen. Rostlina je využívána ve farmacii, v lidovém léčitelství a při výrobě hořkých likérů.

Hořec žlutý je statná, 50 až 110 cm vysoká vytrvalá bylina s nevětvenou přímou olistěnou lodyhou. Listy jsou nápadné, vejčitého tvaru, až 30 cm dlouhé, poněkud podobné listům kýchavice (Veratrum). Na bázi lodyhy je vyvinuta přízemní listová růžice. Lodyha je tlustá, dutá. Dolní lodyžní listy jsou krátce řapíkaté, horní jsou přisedlé. Listy mají velmi výraznou žilnatinu, tvořenou 5 až 7 souběžnými žilkami. Květenství je vrcholové, květy jsou natlačeny v paždí 2 až 6 párů listovitých listenů. Květy jsou pětičetné, oboupohlavné. Kalich je nepravidelný, s jedním zářezem sahajícím téměř až k bázi a s krátkými cípy. Koruna je jasně žlutá, s kratičkou trubkou a asi 2 až 3 cm dlouhými úzkými cípy. Nitky tyčinek jsou přirostlé k bázi koruny. Prašníky srůstají okolo čnělky v trubičku. Semena jsou světle hnědá, asi 3 mm dlouhá.

Popis
Jsou to jednoleté nebo ozimé byliny s tenkými kořeny. Lodyha je 10–40 cm vysoká, přímá, tuhá, větvená, hustě odstála chlupatá. Listy jsou na obou stranách hustě odstálé chlupaté, dolní obkopinaté, horní postupně se zmenšující, široce kopinaté, na vrcholu zašpičatělé. Vijany bohaté, až 40květé, bez listenů. Květní stopky jsou za plodu delší než kalich. Kalich je trubkovitý, hustě porostlý rovnými a háčkovitými chlupy, kališní cípy jsou stejně dlouhé jako polovina kalicha. Koruna je kolovitá až nálevkovitá, korunní trubka bělavá, z kalicha nevyčnívá, korunní lem světle modrý až modrý, zřídka růžový. Tvrdky jsou vejcovité, s úzkým lemem po celém obvodu.

Muž 50 let má opakovanou necitlivost, brnění a chlad v rukou a nohou; zhoršuje se to vlhkým chladem, přetížením; má často závratě.

Má za sebou tvrdé mládí, jeho otec zastával názor, že jeho děti jsou tam jen na práci. Otec byl traumatizován válkou, měl sám o sobě těžké dětství, do 14 let v průběhu celého roku neměl žádné boty. Později když bylo pacientovi pět let, tak měl jeho otec nehodu s těžkým zraněním hlavy, která ho učinila ještě více brutálním. On řekl pěti letému dítěti, že když udělá něco zase špatně, tak ho ubije k smrti a pohřbí v díře zahradě. Navíc se v rodině mluvilo o mnohých hororových příbězích, po kterých mohl často spát jen s rozsvíceným světlem. To dělá pořád, když je sám doma a cítí strach.

Jak jsme si už řekli v předchozím článku, že koncept periodické tabulky prvků byl rozšířen, abychom ho mohli použít pro nový systém rostlin. Budeme dále podrobněji mluvit o pojmech jako jsou periody, stádia, fáze a subfáze. V novém systému rostlin je ještě více kategorií než v teorii prvků – Jan Scholten přidal do teorie rostlin nové pojmy: fáze a subfáze, ty jsou odvozené od prvků v periodě uhlíku (C) a křemíku (SI). Počet prvků v periodě C a SI je stejný jako počet fází (7), v rostlinné říši nepoužíváme 18. stádium (8. prvek), které obsahuje inertní plyny.

Úvod

Teorie rostlin je klasifikací rostlinné říše, jak je vysvětlena v mé knize „Obdivuhodné rostliny". Teorie rostlin je určena pro rostlinnou říši podobně jako teorie prvků pro minerální říši: je to klasifikace všech jejich členů. Může to být jako srovnání s mapou oblasti, v oblasti prozatímní rostlinné říše. S mapou je navigace v rostlinné říši jednodušší. Ta pomáhá člověku pochopit léčebné prostředky a jejich srovnání s jinými prostředky. S touto mapou lze procházet rostlinnou říši.

Všechny prvky v periodě Uranu jsou radioaktivní, což znamená, že všechny vyzařují určitý druh záření. Může se jednat o alfa záření jader hélia, beta záření elektricky nabitých částic (elektronů nebo pozitronů) nebo gama záření jako druh elektromagnetického vlnění. Kvůli radiaci se tyto prvky rozkládají a mění se na jiný prvek. Proto tyto prvky mají omezený čas existence, což je vyjádřeno pojmem poločas rozpadu, tedy časem, za který se sníží původní množství prvků na polovici.

Základní témata Asteraceae lze nalézt v periodě zlata (Lanthanoidy) a periodě uhlíku.

Asteraceae mají silné vedení k individualitě, samostatnosti a chtějí si žít svůj vlastní život. Mají silnou averzi k vyrušení. Chtějí dělat věci na vlastní pěst, jít svou vlastní cestou. Dávají přednost tvrzení, že věci jdou dobře, spíše než být druhým vyrušen nebo obtěžován. Toto je ilustrováno symptomem známým pro Arniku, když říká, že je v pořádku a pošle doktora pryč. I když jsou nemocní, nechtějí být otravováni lékaři nebo jinými. Nenávidí operace, očkování, medikaci a jiné zásahy do jejich integrity. Jejich projevem je to, že chtějí jít svou vlastní cestou, což je tématem periody zlata hlavně Lanthanoidů, v kombinaci s jejich tělem, což se vztahuje k tématům periody uhlíku. Téma těla je vyjádřeno podobností onemocněním z traumat. Chtějí, aby zůstala zachovaná jejich celistvost také na úrovni jejich těla. Každá rána, zbití, nehoda, nebo krvácení v jakékoliv formě je narušením jejich hranic, porušením jejich integrity. Základním projevem léků z této čeledi je pocit zranitelnosti.

Výskyt v přírodě

Skrývá se, není vzácný
Lanthanoidy někdy zvykli označovat také pojmem vzácné zeminy, spolu s ostatními prvky stádia tři.

Z toho bychom mohli mít dojem, že lanthanoidy se zřídka vyskytují na Zemi. Ale vůbec tomu tak není. Většina z nich se vyskytuje častěji než například zlato, jód nebo síra. Proto nebyly dříve známy, protože se ukrývají v sloučeninách a solích.