TAGS-Skyblue

Domů  |  Stahování | Odkazy | Fórum | Váš účet

 - Ahoj Create an Account  Login    

Hodiny/Kalendář

Počet přístupů

Zaznamenali jsme
8497459
přístupů od měsíce leden 2007

Hledání



Pokročilé vyhledávání

Posledních 5 článků

· Aceticum acidum (Acet-ac.) - kyselina octová (C4H3O3)[ 0 komentářů - 124 čtenářů ]
· Abrotanum artemisia (Abrot.) - Pelyněk brotan (čeleď Asteraceae)[ 0 komentářů - 173 čtenářů ]
· Abies nigra (Abies-n.) - Borovice černá (čeleď Pinaceae)[ 0 komentářů - 185 čtenářů ]
· Abies canadensis (Abies-c.) - Jedlovec kanadský (čeleď Pinaceae)[ 0 komentářů - 263 čtenářů ]
· Homeopatická léčba a alopatie[ 0 komentářů - 379 čtenářů ]

[ Více v sekci novinky ]

Homeopatická Materie Medika

· Aconitum nappelus (Acon.)
· Actae racemosa (Cimic.)
· Agnus cactus (Agn.)
· Allium cepa (All-c.)
· Aloe socotrina (Aloe.)
· Ammonium muriaticum (Am-m.)
· Antimonium crudum (Ant-c.)
· Antimonium tartaricum (Ant-t.)
· Apis mellifica (Apis.)
· Argentum nitricum (Arg-n.)
· Arnica montana (Arn.)
· Arsenicum album (Ars.)
· Arsenicum iodatum(Ars-i.)
· Aurum metallicum (Aur.)
· Aurum muriaticum natronatum (Aur-m-n.)
· Baryta carbonica (Bar-c.)
· Belladonna (Bell.)
· Bellis perennis (Bell-p.)
· Berberis vulgaris (Berb.)
· Borax (Bor.)
· Bromium (Brom.)
· Bryonia alba (Bry.)
· Caladium sequinum (Calad.)
· Calcarea carbonica (Calc.)
· Calcarea fluorica (Calc-f.)
· Calcarea phosphorica (Calc-p.)
· Cantharis vesicatoria (Canth.)
· Capsicum annuum (Caps.)
· Carbo vegetabilis (Carb-v.)
· Caulophyllum thalictroides (Caul.)
· Causticum Hahnemanni (Caust.)
· Chamomilla vulgaris (Cham.)
· Chelidonium majus (Chel.)
· China rubra (China.)
· Cocculus indicus (Cocc.)
· Coccus cacti (Coc-c.)
· Coffea cruda (Coff.)
· Collinsonia canadiensis (Coll.)
· Colocynthis (Coloc.)
· Conium maculatum (Con.)
· Corallium rubrum (Cor-r.)
· Croton tiglium (Crot-t.)
· Cuprum metallicum (Cupr.)
· Drosera rotundifolia (Dros.)
· Dulcamara solanum (Dulc.)
· Eupatorium perfoliatum (Eup-per.)
· Euphrasia officinalis (Euphr.)
· Ferrum phosphoricum (Ferr-p.)
· Fluoric acid (Fl-ac.)
· Gelsemium sempervirens (Gels.)
· Graphites naturalis (Graph.)
· Hamamelis virginiana (Ham.)
· Helonias dioica (Helon.)
· Hepar sulfuris calcareum (Hep.)
· Hydrastis canadiensis (Hydr.)
· Hyoscyamus niger (Hyosc.)
· Hypericum perforatum (Hyper.)
· Ignatia amara (Ign.)
· Ipecacuanha (Ip.)
· Kalium bichromicum (Kali-bi.)
· Kalium bromatum (Kali-br.)
· Kalium carbonicum (Kali-c.)
· Kalium iodatum (Kali-i.)
· Kalium muriaticum (Kali-m.)
· Kalium phosphoricum (Kali-p.)
· Kalium sulphuricum (Kali-s.)
· Kreosotum (Kreos.)
· Lac caninum (Lac-c.)
· Lachesis mutus (Lach.)
· Ledum palustre (Led.)
· Lycopodium clavatum (Lyc.)
· Mercurius solubilis (Merc.)
· Naphthalinum (Naphtin.)
· Natrum muriaticum (Nat-m.)
· Natrum sulphuricum (Nat-s.)
· Nitricum acidum (Nit-ac.)
· Nux vomica (Nux-v.)
· Opium (Op.)
· Oscillococcinum (Oscilloc.)
· Phosphoricum acidum (Ph-ac.)
· Phosphorus (Phos.)
· Phytolacca decandra (Phyt.)
· Platinum metallicum (Plat.)
· Podophyllum peltatum (Podo.)
· Pulsatilla pratensis (Puls.)
· Pyrogenium (Pyrog.)
· Rhus toxicodendron (Rhus-t.)
· Ricinus communis (Ric.)
· Rumex crispus (Rumx.)
· Ruta graveolens (Ruta.)
· Sabadilla officinalis (Sabad.)
· Sambucus nigra (Samb.)
· Sanguinaria canadensis (Sang.)
· Selenium metallicum (Sel.)
· Senna (Senn.)
· Sepia officinalis (Sep.)
· Silicea terra (Sil.)
· Spongia tosta (Spong.)
· Staphysagria (Staph.)
· Sticta pulmonaria (Stict.)
· Stramonium datura (Stram.)
· Sulphur sublimatum (Sulph.)
· Sulphur iodatum (Sulph-i.)
· Tabacum nicotiana (Tab.)
· Thuja occidentalis (Thuja.)
· Viburnum opulus (Vib.)
· Vipera redi (Vip-r.)
· Abrotanum

Informace


Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!

Homeopatie,alternativní medicína,homeopatická léčba,homeopatické léky: Gemmoterapie - Materie medika

Vyhledávání v tomto tématu:   
[ Jít na úvodní stránku | Vybrat nové téma ]

Olea europaea - Olivovník evropský


   
Article Autor: vilcakul - Čtvrtek, 30.07. 2015 - 22:36:12 (1036 čtenářů)
 

Vzhled a rozšíření: Olivovník je stálezelený strom, který dosahuje výšky 5 až 10 m. Kmen je nízký s šedozelenou rozpukanou borkou. Koruna je bohatě větvená, nepravidelná, vejcovitá až kulovitá. Olivovník může mít bizarní vzhled. Listy jsou kožovitě tuhé, elipsovité až kopinaté, na spodní straně šedozelené, na svrchní straně tmavozelené, až 8 cm dlouhé, neopadavé. Květy jsou drobné, vonné, žlutobílé, se čtyřzubým kalichem a čtyřdílnou žlutavou korunou. Plodem je dužnatá peckovice kulovitého až válcovitého tvaru, která v mezokarpu obsahuje značné množství oleje. Plody se nazývají olivy. Olivovník evropský původně pochází z Íránu, odkud se rozšířil asi před 5000 lety do Středozemí. Afrika je druhým kontinentem, kde se olivovník původně nacházel, zde však rostly olivovníky plané, a to na území dnešního Egypta a Etiopie. Dnes je olivovník rozšířen na mnoha místech ve Středomoří, Africe, Střední a Jižní Americe, hlavně v Mexiku a v Peru.

 

 

 (Zobrazit celý článek 4107 bytů | Přidat první komentář | Hodnocení: 3)  

Juniperus communis - Jalovec obecný


   
Article Autor: vilcakul - Pondělí, 26.01. 2015 - 19:11:48 (1589 čtenářů)
 

Vzhled a rozšíření: Je to keř nebo malý strom, velmi variabilní keř, často nízký, ale občas dosahuje 10 m výšky. Jalovec obecný má ostré jehlicovité listy spojené v trojčetných přeslenech. Listy jsou modrozelené, s jedním bílým pruhem na vnitřním povrchu. Jsou to dvoudomé rostliny, samčí a samičí květy rostou na různých rostlinách, které jsou opylovány větrem. Plodem je modrá kulatá, borůvce podobná suchá, černo-modrá bobulovitá šiška (semeno v dužnatém obalu), zrající 18 měsíců. Má 4-12 mm průměr. Plody pojídají ptáci. Semena jsou obvykle rozptýlena s ptačím trusem. Samčí šištice jsou žluté, 2-3 mm dlouhé, kvete v březnu až dubnu. Je rozšířený v nížinách, v teplých oblastech Evropy a severní Asie, Severní Ameriky.

 

 

 (Zobrazit celý článek 5065 bytů | Přidat první komentář | Hodnocení: 3.4)  

Juglans regia - Ořech královský


   
Article Autor: vilcakul - Neděle, 22.06. 2014 - 22:51:14 (2365 čtenářů)
 

Vzhled a rozšíření: Patří mezi opadavé listnaté stromy. Dorůstá do výšky 20 – 30 m a do šířky kolem 20 m. Zásadně se nedoporučuje nějakým způsobem zasahovat do koruny. Měla by být ponechána růstu, tak jak sama potřebuje. Borka je hladká, rozpraskaná, šedé barvy. Pupeny jsou velké, šedé, pokryté šupinou. Listy jsou dlouhé do 40 - 45 cm, lichozpeřené, tvořené z 5 - 9 lístků tmavozelené barvy, obvejčitého tvaru se špičkou. Kvete v převislých jehnědách barvy žlutozelené. Samčí jsou delší, dorůstají délky 10 - 12cm a samičí kratší, do 5cm. Vlastní plod světlehnědé barvy velkosti až 5cm je pak ukrytý v hladkém kožovitém obalu. Začnou se vytvářet nejdříve po deseti letech. Pak jejich vznik mohou ohrozit pozdní mrazíky. Obsahují vodu, olej, bílkoviny, Ca, P a Fe. Z vitamínů jsou zastoupeny A, B1, B2 a P, malé množství C. Pochází z oblastí od Malé Asie až po Himaláje. Ořešák královský začíná plodit ve věku 8 až 10 let a dožívá se až 100 let, ve výjimečných případech až 300 let.

 

 

 (Zobrazit celý článek 5020 bytů | Přidat první komentář | Hodnocení: 3.75)  

Ilex aquifolium - Cesmína ostrolistá


   
Article Autor: vilcakul - Neděle, 09.12. 2012 - 22:54:32 (1927 čtenářů)
 

Vzhled a rozšíření: Jedná se o stálezelený keř až malý strom, až 10 m vysoký, koruna je kuželovitá nebo kulovitá. Listy jsou střídavé, řapíkaté, vejčité až obvejčité, 8 až 12 cm dlouhé a 4 až 6 cm široké, kožovité, na okraji zubaté, ploché nebo zvlněné, na líci tmavě zelené, lesklé, na rubu světle zelené, matné. Květy vyrůstají v paždí listů, jsou 4četné, koruna je kulovitá, korunní lístky jsou bílé, až 8 mm dlouhé, vykvétá od května do června. Plodem je kulovitá červená peckovice. Je rozšířen v západní a jihozápadní Evropě, na severu až po jihozápadní Norsko, severozápadní Afriku, na východ přes Dalmácii, Řecko, severní Turecko a Kavkaz až do severního Íránu. U nás je druh pěstován od roku 1880 (Sychrov), vysazuje se do zahrad a parků.

 

 

 (Zobrazit celý článek 2847 bytů | Přidat první komentář | Hodnocení: 0)  

Fraxinus excelsior - Jasan ztepilý


   
Article Autor: vilcakul - Úterý, 04.12. 2012 - 23:00:15 (1834 čtenářů)
 

Vzhled a rozšíření: Opadavý, až 40 m vysoký strom s kmenem o průměru až 1 m. Borka je v mládí hladká, ve stáří podélně brázditá, zprvu šedá, později až šedočerná. Listy vstřícné, lichozpeřené, se sedmi až 15 lístky, které jsou podlouhlé až podlouhle vejčité, na okraji pilovité, téměř přisedlé, jen koncový lístek řapíkatý. Pupeny černé, sametové. Květy na jednom stromu oboupohlavné i jednopohlavné (=mnohomanželná rostlina), jsou uspořádány v latách vyrůstajících z postranních pupenů, všechny jsou bezobalné, oboupohlavné květy se 2 tyčinkami s červenými prašníky a 1 dvoulaločnou bliznou, samčí se 2 až 3 tyčinkami a samičí s pestíkem a sterilními tyčinkami (patyčinkami), všechny rozkvétají před rašením listů. Plodem jsou křídlaté nažky. Roste téměř v celé Evropě, kromě nejzazšího severu a severovýchodu. Na sever zasahuje do teplé části Skandinávie, roste i v jižním Finsku. Z oblasti Karelské šíje pokračuje jeho areál přes evropskou část Ruska k jižnímu Uralu. Přes stepní oblasti na jihu postupuje k Černému moři a vyskytuje se také v kavkazské a maloasijské oblasti. V prostoru Středozemního moře probíhá nejjižnější hranice rozšíření středem Pyrenejského a Apeninského poloostrova a jižní polovinou Balkánského poloostrova. V západní Evropě obsazuje celou Francii a Britské ostrovy, s výjimkou Skotska. Byl zavlečen i do Severní Ameriky a Argentiny. V ČR roztroušeně od nížin do horských poloh celého území, nejhojněji v lužních a v suťových lesích.

 

 

 (Zobrazit celý článek 4457 bytů | Přidat první komentář | Hodnocení: 0)  

Ficus carica - Fíkovník smokvoň


   
Article Autor: vilcakul - Neděle, 25.11. 2012 - 19:22:13 (2274 čtenářů)
 

Vzhled a rozšíření: Fíkovník je opadavý keř nebo malý strom rostoucí obvykle do výšky 3 – 5 m, někdy i 10 m. Koruna je u starších stromů většinou velmi široká a nízká, obvykle nepravidelná. Větve vyrůstají ze sukovitého, zkrouceného nebo ohnutého kmene již nízko nad zemí. Jsou, stejně jako kmen, velmi masivní a často zkroucené. Borka fíkovníku je hladká, světle nebo olovnatě šedá s nezřetelným čárkovitým nebo síťovitým vzorem. Listy jsou tuhé a kožovité, velké asi 20 – 30 cm a mají ztluštělý řapík, asi 5 – 8 cm a silnou základnu (bázi). Květy jsou malé a nezřetelné, uzavřené v nápadném, zeleném, baňkovitém nebo hruškovitém útvaru, který má na vrcholku malý otvor pro opylovače. Rostlina je původem z jihovýchodní Asie, domovem je patrně i na Balkánském poloostrově a v jižním Španělsku. Již od středověku je uměle vysazována v celém Středomoří. V oblastech s mírnou zimou se fíkovníku daří i daleko od jeho původního rozšíření.

 

 

 (Zobrazit celý článek 5948 bytů | Přidat první komentář | Hodnocení: 0)  

Fagus sylvatica - Buk lesní


   
Article Autor: vilcakul - Středa, 21.11. 2012 - 19:00:15 (1633 čtenářů)
 

Vzhled a rozšíření: Buk lesní (Fagus sylvatica) je statný opadavý listnatý strom se štíhlým kmenem a pravidelnou vejčitou korunou, který může dorůstat výšky i přes 45 metrů. Koruna je mohutná, pravidelného vejčitého tvaru. Kmen je štíhlý, pokrytý tenkou hladkou borkou bělošedé barvy, někdy s mírným namodralým nádechem. Pupeny jsou úzce kuželovité a pichlavě zašpičatělé, červenohnědé a pokryté brvitými šupinami. Listy jsou řapíkaté, velmi mírně nepravidelně laločnaté (téměř celokrajné), široce vejčité, zašpičatělé, lysé, jen při kraji brvité. Kvete v dubnu a květnu. Samčí květy rostou ve vztyčených svazečcích, samičí po dvou na konci letorostů. Plody jsou bukvice – trojboké nažky pokryté měkkými ostny. Plody jsou jedlé, avšak ve velkém množství mírně toxické, díky svému obsahu tříslovin. Roste hojně od pahorkatin do hor, vytváří významná společenstva – bučiny. Má vysoce ceněné středně tvrdé a snadno štípatelné dřevo hnědé až narůžovělé barvy. Jeho přirozený areál zahrnuje většinu Evropy, od jižní Itálie po Švédsko a od Portugalska po Turecko.

 

 

 (Zobrazit celý článek 4571 bytů | Přidat první komentář | Hodnocení: 0)  

Grataegus oxyacantha - Hloh obecný


   
Article Autor: vilcakul - Pondělí, 12.11. 2012 - 20:03:50 (2482 čtenářů)
 

Vzhled a rozšíření: Hloh obecný je opadavá listnatá dřevina tvaru keře nebo stromu dosahujícího výšky nejvýše 8 metrů. Některé krátké výhonky jsou špičaté jako trny a rostou na větvičkách kolmo. Pupeny jsou také hodně odkloněné od větviček a jsou velmi drobné. Dovedeme si představit, že z tak malých pupenů vyrostou drobné listy a že i květy budou spíše malé, zato obojí poroste na větvičkách nápadně hustě. Výhonky jsou většinou krátké, zato ale rostou jeden vedle druhého. Pupeny jsou střídavé, takže i výhonky rostou střídavě, nerozkládají se ale do plochy a míří na všechny strany. Na tenkých šedavě zbarvených větvích rostou v paždí trnů střídavě postavené laločnaté listy o velikosti 3 až 5 cm. Trny dorůstají délky až 2,5 cm. Květy jsou pětičetné, bílé až růžové, o průměru asi 15 mm a rostoucí po pěti až deseti v chocholících. Pro květy je charakteristický jejich nepříjemný zápach. Plodem jsou červené kulovité malvice obsahující dvě nebo tři semena, dozrávající v září až v říjnu. Plodů zůstává na hlohu i v zimě poměrně dost a kromě toho bývají větvičky doslova obalené zbylými stopkami. Roste v celé západní a střední Evropě, částečně je rozšířen i v severní Africe a v Asii. Vyskytuje se ponejvíce v polostínu, často na okrajích lesů nebo podél potoků, nejčastěji na propustných půdách. Často vytváří houštiny. V zahradnictví se používá na pěstování živých plotů.

 

 

 (Zobrazit celý článek 4811 bytů | Přidat první komentář | Hodnocení: 0)  

Corylus avellana - Líska obecná


   
Article Autor: vilcakul - Neděle, 04.11. 2012 - 17:06:43 (1746 čtenářů)
 

Vzhled a rozšíření: Je to nenáročný užitkový keř, vzácně strom s šedohnědou borkou. Na větvičkách má hladkou kůru s drobnými světlými skvrnkami. Pupeny jsou zakulacené. Brzy na jaře se objevují samčí květy - jehnědy (dlouhé válečky, z kterých se práší pyl) a samičí květy, které vypadají jako pupeny se střapečkem růžovofialových výběžků (z těch budou oříšky). Větve mají na koncích výhonků na kůře drobounké štětinky. Tím se odlišují od větviček lípy, kterým by jinak byly dost podobné. Listy má řapíkaté, podlouhle vejčité, poněkud zašpičatělé, dvakrát pilovité a zvláště na rubu roztroušeně chloupkaté. Květy prašníkové se objevují zjara v převislých jehnědách, kdežto květy pestíkové jsou směstnané do květenství podobných pupenům, z jejich vrcholů vyčnívají nitkovité, červené čnělky. Je to rostlina jednodomá. Plody jsou kulovitě vejčité oříšky s osemením skořicově hnědým. Kvete v březnu a v dubnu. Líska je rozšířena v celé Evropě; u nás je poměrně hojná ve světlých listnatých hájích jako křovinatý podrost a pěstuje se i v zahradách.

 

 

 (Zobrazit celý článek 4763 bytů | Přidat první komentář | Hodnocení: 0)  

Cornus sanguinea - Svída krvavá


   
Article Autor: vilcakul - Pondělí, 29.10. 2012 - 19:56:30 (1997 čtenářů)
 

Vzhled a rozšíření: Je to opadavý, až 4 m vysoký keř nebo menší strom. Borka je rozdělena na malá políčka, je nepříjemně páchnoucí, mladé větvičky jsou zelené, později leskle tmavočervené až červenohnědé, chlupaté. Letorosty jsou zelenavé, brzy se tmavočerveně nebo hnědavě zabarvující, s dření do 1 mm v průměru. Pupeny jsou nepravidelně vejčitě kopinaté, listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté, eliptické až vejčité, na bázi zaokrouhlené až klínovité, na vrcholu zašpičatělé nebo hrotité, se 3 až 5 páry výrazných postranních žilek, na spodní straně chlupaté, na podzim červené (proto a pro zbarvení mladých větévek se jmenuje "krvavá"), řapík žlábkatý. Květy jsou uspořádány v okolících na koncích větévek, 4četné, bílé, páchnoucí, korunní lístky podlouhle kopinaté, na spodní straně chlupaté, kališní lístky 4. Plodem jsou modročerné až černé a bělavě tečkované peckovice o průměru 6 až 8 mm, které jsou nechutně hořké. V ČR dosti hojně rozšířený druh, zejména v teplejších oblastech (max. asi 700 m n.m.). Celkově roste v téměř celé Evropě, na severu po jih Skandinávie a východní Pobaltí, na východě po Ukrajinu, na západě od Portugalska.

 

 

 (Zobrazit celý článek 4904 bytů | Přidat první komentář | Hodnocení: 0)  

24 článků (3 stránek, 10 článků na stránku)
[ 1 | 2 | 3 ]
Přejít na:

Témata

Alternativní medicína
Anne Vervarcke
dr. A. U. Ramakrishnan
dr. Alexandr Ivaniv
dr. Farokh J. Master
dr. Jan Scholten
dr. Massimo Mangialavori
dr. Rajan Sankaran
dr. Robin Murphy
dr. Tinus Smits
dr. Vassilis Ghegas
Filozofie nemoci
Gemmoterapie - Materie medika
George Vithoulkas
Homeopatická Materie medika
Homeopatická terapie
Homeopatické případy
Homeopatické provingy
Homeopatické softwary
Klasická homeopatie
Peter Chappell

Přihlášení

Přezdívka

Heslo

Bezpečnostní kód:
Bezpečnostní kód
Do tohoto pole vložte bezpečnostní kód:

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

Anketa

Znáte gemmoterapií?

Ano, slyšel jsem o ni.
Ano, znám a aktivně ji používám.
Ano, sám si ji dělám.
Ano, používají ji v rodině.
Ano, používám ji ve své praxi.
Ano, ale nemám s ní dobré zkušenosti.
Ano, ale nepomohla mi.
Ano, ale nevěřím v její účinek.
Ne, ještě jsem o ni neslyšel.
Ne, poprvé jsem se o ní dočetl na těchto stránkách
Ne, ale i tak nevěřím, že by fungovala.
Nevím, co to je.



Výsledky
Další ankety

Účastníků: 14
Komentářů: 2

Publikované články


dr. Rajan Sankaran
[ dr. Rajan Sankaran ]

·Měkkýši (Mollusca) v homeopatii
·Sankaranova metoda - případy na procvičení (doplněno)
·Sankaranova metoda
·Po cestách homeopatie
·Nové směry v homeopatii
·Phosphorus podle Rajana Sankarana
·Nový přístup k odebírání případu
·Sankaranova schémata
·Úvod do systematizace rostlinných léků podle Rajana Sankarana

Nejčtenější článek dne

Zatím není nejčtenější článek.

10 nejčtenějších článků

10 Nejčtenější

· 1: Schüsslerovy tkáňové soli - (38670 čtenářů)
· 2: Nedostatek sebedůvěry - (37367 čtenářů)
· 3: Štítná žláza - (28752 čtenářů)
· 4: Mýty o zánětu močových cest - (25088 čtenářů)
· 5: Rýma a kašel (nemoci z nachlazení) - (21951 čtenářů)
· 6: Barva kůže - (19847 čtenářů)
· 7: Vlaštovičník větší (Chelidonium majus) - (18569 čtenářů)
· 8: Bolesti hlavy - akutní homeopatie - (17918 čtenářů)
· 9: Emancipace a homeopatická typologie žen - (17786 čtenářů)
· 10: Atopický ekzém - (16997 čtenářů)

10 nejhledanějších odkazů

· 1: Osud
· 2: homeopatie.cz
· 3: bjainbooks.com
· 4: Jitřní země
· 5: homeopatie.ivories.cz
· 6: Homeopatická poradna Darius
· 7: Adolf Lippe - Homeopatická Materie medika
· 8: Repertorium Complete Dynamics
· 9: avilian.co.uk
· 10: homeopati.cz

Archív

Středa, 24.10.
· Citrus limonum - Citroník limonový (0)
Neděle, 21.10.
· Cercis siliquastrum - Zmarlika jidášova (0)
Pondělí, 15.10.
· Cedrus libani - Libanonský cedr (0)
Neděle, 14.10.
· Gastanea sativa (vesca) - Kaštan jedlý (pravý) (0)
Pátek, 12.10.
· Carpinus betulus - Habr obecný (0)
Středa, 10.10.
· Betula verrucosa - Bříza bradavičnatá (0)
Úterý, 09.10.
· Betula alba (pubescens) - Bříza bílá (0)
Pondělí, 08.10.
· Ampelopsis weitchii - Loubinec trojlaločný (psí víno) (0)
· Alnus incana - Olše šedá (0)
Čtvrtek, 04.10.
· Alnus glutinosa - Olše lepkavá (0)
Úterý, 02.10.
· Aesculus hippocastanum - Jírovec maďal (0)
Pondělí, 01.10.
· Acer campestre - Javor babyka (0)
Neděle, 30.09.
· Abies alba (pectinata) - Jedle bělokorá (0)
· Úvod do gemmoterapie (0)


© 2006 - 2017 vilcakul (Všechna práva vyhrazena, kopírování a šíření materiálů jen se souhlasem autora!!!)
Materiály na serveru vilcakul.extra.hu jsou odborného zaměření a mají pouze informační a vzdělávací charakter. Tyto stránky nenahrazují lékařskou péči, jsou pouze možnou alternativou.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s homeopatem nebo s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.

Powered by Copyright © UNITED-NUKE. All Rights Reserved.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.05 sekund

TAGS-Skyblue theme designed by American Nuke Net