Táhne se jako med, leze to z něj jako z chlupaté deky, je líný jako veš nebo šváb, hodí to na želvu, je jako zpomalený film........to všechno jsou přirovnání, která mají stejného jmenovatele: nesnesitelná pomalost myšlení a bytí = lidé, kteří nám jdou na nervy svou nerozhodností, svými zpomalenými reakcemi, svou nekonečnou zdlouhavostí......

Ve školních zprávách o žácích se někdy setkáváme s údajem o pomalém tempu – žák nestačí být hotov s diktátem, s úlohou zadanou ve třídě, nestíhá při pracovním vyučování apod. Takové dítě bývá stále mezi posledními, všude chodí pozdě, celý kolektiv na něj musí čekat.
Nejen učitel, který je zdržován v probírání učební látky, ale i žák se dostává do psychického napětí, což může působit na vznik neurotických symptomů.

Pomalost u člověka může být dvojího typu: za prvé je tím míněn nedostatek schopností a dovedností, takže dotyčný nezvládá zadaný úkol z hlediska pochopení a z pohledu formování vhodných algorytmů pro řešení daných úloh, za druhé jde skutečně o pomalé osobní tempo, které je podmíněno fyziologicky a nedá se násilím změnit.

Psychologické vyšetření ukáže, zdali jde o nedostatek schopností, anebo o pomalé tempo osobnosti. Faktor osobního tempa má důležitou úlohu nejen pro volbu budoucího povolání, ale i pro úspěšnost na pracovišti, a to zvláště v manuální výrobě. Pomalé tempo může být jednou z příčin neúspěchu ve škole. Zpomalenost má vazby mezi genetickými, mozkovými a exogenními faktory.
Pomalost bývá spojená s nočním pomočováním (enuresis nocturna), s koktavostí, s neurotizujícím prostředím. Pomalé tempo může bát vázáno i na genetické faktory (např. příčiny dysfatických poruch – poruchy řeči – schopnost pojmenovat předmět, porozumět řeči, porucha způsobená onemocněním mozku). Někteří diagnostikové by mohli vzhledem k nervové labilitě, záchvatům zlosti a impulzivitě ještě uvést jako diagnózu též lehkou mozkovou dysfunkci.

Osobní tempo podle dosavadních poznatků nelze změnit na rychlejší tempo, neboť je vázáno na endogenní fyziologické faktory. Souvislost mezi pomalostí a problémy kolem porodu, gravidity a předčasným porodem jsou známy, nejsou však základními příčinami. Jde jen o několik možností, které se vzájemně ovlivňují. Bylo dokonce zjištěno, že čím dříve se dítě narodí, tím je pravděpodobnost psychického defektu větší. Celkový obraz by byl diagnostikován jako lehká mozková dysfunkce.

Zdá se, že pomalost nesouvisí s vývojovými poruchami učení (dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie), které jsou spíše genetického původu, a že bude spíše souviset s mozkovými poruchami. Pomalé tempo bývá také spojené s nedostatky v oblasti motoriky. U dětí málo tělesně obratných a málo zručných dochází postupně k obavám, že nebudou úspěšné nejen v tělesné výchově, pracovní činnosti, ale také v jakékoliv manuální činnosti. Neúspěchy vedou pedagogy i rodiče k většímu výchovnému tlaku, aby se výsledky jejich dětí zlepšily. Výtvory pracovní, grafické a písemné bývají méně upravené a často neestetické. V takovýchto případech by bylo vhodné dítě psychologicky vyšetřit, a to nejen z hlediska mentálního vývoje, ale i z hlediska motorické zkoušky jemné motoriky a tempa.

Chybuje se zvláště v tom, že se dítěti stále vytýká, že je neobratné, že má neúspěch v manuální činnosti a že je třeba, aby se polepšilo, a že je to jeho vina, protože je líné, nepozorné, špatné atd. Kromě toho se projevují tendence kárat takové neobratné dítě často před žákovskou skupinou, případně si stěžovat rodičům. Zesměšňování zhoršuje motivaci dítěte pro další činnost. Platí zde zákon zpětné informace – tj. při úspěchu se motivace k činnosti (k učení) zesiluje a naopak při neúspěchu se motivace zeslabuje. Proto má značný význam pochvala, kterou tak často zdůrazňovali starší učitelé.

Případy ze života:

Jiřík, 9 let, žák 3. třídy základní školy s prospěchem průměrným, obracel zpočátku číslice a písmena, pletl si znaménka plus a minus. Při změně školy se obtížně adaptoval na požadavky nové paní učitelky. Dle matky se vyskytla v rodě levorukost, ale hoch levák není. Byla mu odložena školní docházka o jeden rok. Porod byl proveden sekcí, matka si takto rodit přála.
Jeho obecná inteligence odpovídala asi hranici průměru a nadprůměru, takže by mohl mít výborný prospěch. Čtení a písmo bylo opožděné. Šlo o vývojovou poruchu učení. Tempo se jevilo jako podprůměrné, jemná motorika jako nadprůměrná. Levorukost ani zkřížená lateralita nebyly zjištěny. Chlapec je velice plachý a nesmělý, stydí se. Poslední půlrok nechtěl chodit do školy, ranní nevolnosti a matka jej musela nutit ke vstávání a odchodu do školy. Dennodenní scény, pláč, nechuť a pomalé tempo dohnaly matku k návštěvě homeopata.
Podle sdělení matky je syn neurotik, trpí náměsíčností, ráno nemůže dostat nic do žaludku, pocity na zvracení, má odpor k mléku. S matkou každý den smlouvá a bojuje, že do školy nepůjde. Největší bolesti kolem žaludku a pupku mezi 9. až 10. hodinou. Po 10. hodině (11. hodina letního času) dopoledne problémy končí. Nebyla zjištěna žádná šikana, žádné ubližování. Potí se na hlavě, dětská obezita, kulatá hlava, přecitlivělost. Nesnáší slunce a pobyt na něm u moře. Nebyl kojený matkou. Je nerozhodný a pomalý, neohrabaný a někdy zbrklý. Musí mít vše naplánované, nesnese změny. Chce být sám a plakat. Podrážděnost, vybuchuje z maličkostí. Velký sklon k nachlazení, onemocní ze strachu, zlosti, deprese, zármutku. Stěžuje si na chronické bolesti hlavy a zácpu od východu slunce během dopoledne. Upřednostňuje červenou barvu.
Ihned po odebrání případu podáno Aconitum CH 30, pět globulí. Matka druhý den volala, že chlapec spal bez problémů celou noc a ráno se probudil svěží a těšil se do školy. Žádné scény a odmluvy se nekonaly. Do tří dnů podán konstituční lék Natrum muriaticum CH 6, CH 9, CH 12, CH 15. Každý den vyšší potence, 3 globule v jedné dávce. Po týdnu podáno Natrum muriaticum v potenci CH 30, 3 globule jednorázově.
Dle telefonátu matky je chlapec v pohodě, těší se do školy, je veselý, zlepšila se mu vitalita. Tempo celkově rychlejší, zmizela ochablost a zvýšila se reaktivita. Zmizela zácpa, chlapec začal po ránu chodit pravidelně na stolici. Po třech měsících bude podáno Nat-m. CH 200, popř. 1M podle reakcí malého pacienta.

Ema, 8 let, žákyně 2. ročníku ZŠ. Je malého vzrůstu, ale vypadá starší, než je její věk. Celkově vykazuje opožděný vývoj, má potíže s učením ve škole, pomalé tempo, zpomalené chápání. Trpí častým nachlazením, které je doprovázeno zduřelými žlázami (tonzilami). Konstitučně tlusté dítě, ale po očkování začala hubnout. Dívka má zvláště oteklé krční a nosohltanové mandle a pak mluví nosem. Často nachladne a poté propukne hnisavá angina. Bolest v hrdle píchavá a řezavá. Břicho tvrdé a napjaté, nafouklé. Pocit hladu, ale jídlo odmítá. Pociťuje bolesti a tíhu žaludku hned po jídle, citlivé epigastrium. Trpí na suchý a dusivý kašel, plná hlenů, ale nemá sílu je vykašlat. Změna počasí zhoršuje a také, když myslí na své problémy. Zlepšení na čerstvém vzduchu. Škube sebou ve spánku, často se budí s pocitem přehřátí. Zácpa, tvrdá, kusovitá stolice, mravenčení v řiti, často si škrábe řitní otvor. Při chůzi si stěžuje na bolesti kloubů a pálivé bolesti dolních končetin.
Během učení je vždy pozadu oproti ostatním dětem, těžko chápe nově probíranou látku. Velice se snaží, ale potřebuje několikeré opakování probraného učiva a domácí přípravu. Ve škole zaveden individuální přístup. Je bojácná, stydlivá, drží se blízko matky, někdy se schovává za rodiče. Je mazlivá a bojí se, aby se rodičům něco nestalo. Pro svou pomalost a opožděné chápání má strach, že bude terčem posměchu u ostatních dětí, a proto nechce chodit do školy a stěžuje si na bolesti žaludku a hlavy. Jako konstituční lék podána Baryta carbonica ve vzestupné tendenci každý týden jedna potence 2x po 5ti globulích: CH 6, CH 9, CH 12 a CH1 5. Po třech týdnech CH 30, pět globulí.
Po třech měsících CH 200.
Kontrola po půl roce: Ema je aktivnější, rychleji chápe, zlepšila se ve škole. Zácpa zmírněna také změnou jídelníčku, ve kterém převládá více ovoce a zeleniny a kvašených mléčných produktů. Omezen cukr, který byl nahrazen medem. Laskominy s přemírou cukru a škrobu z jídelníčku vyškrtnuty. Matka si pochvaluje, že Ema nebyla po celou dobu nemocná, zhubla. Bolesti žaludku a končetin vymizely. Při návratu symptomů bude podána Bar-c. 1M, 5 globulí jednorázově.

Kamil, 10 let, obézní chlapec s bolestivými šoky, nervózní a podrážděné dítě. Trpí velkou vzteklostí, protože nestíhá pro svou pomalost a nízké tempo zadanou práci ve vyučování. Kamil je velké, tlusté, červené, skrofulózní dítě, trpí podrážděním střeva, parazity a jinými potížemi. Je náladový, má střídavé chutě, skřípe zuby, ječí při křečích, prudce škube nohama a rukama. Chlapec je hladový, protivný, nehezký, chce se houpat a kolébat. Kůže citlivá na dotek, špatná nálada, dítě nesnese, aby se na něj někdo díval, dotýkal se ho. Má pocit viny, že spáchalo něco hrozného. Bolesti hlavy a břicha, úleva ohnutím, rozšířené zorničky, vidí žlutě. Dloube se a škrábe v uchu, nos stále svědí, zarudlé tváře, studené pocení. Má hlad hned po jídle, touží po sladkém, krouživá bolest kolem pupku, břicho nafouklé a tvrdé. Svědění v konečníku. Spí na kolenou a na břiše. Kašel končí křečí. Periodický kašel, hlavně zjara a na podzim. Třes končetin, noční děsy, dítě se budí vyděšené, křičí a mluví ze spánku, skřípe zuby. Vysoké horečky, velký hlad, křečovité bolesti, zimnice s žízní. Zhoršení v noci, na slunci a v létě.
Při každém záchvatu vzteku podáno jednorázově Aconitum CH 30, pět globulí.
Konstitučně předepsána Cina CH 9, CH 12, CH 15 a CH 30. Každý týden jedna potence v pondělí a ve čtvrtek, 3 globule. Po dvou měsících podána Cina CH 200, pět globulí najednou.
Kamil se celkově zklidnil, tempo se znormalizovalo. Návaly vzteku a podráždění výjimečně, většinou po provokaci spolužáků. Upravena strava, omezeny cukry, tuky a škroby, více ovoce a zeleniny, více pohybu – začal hrát fotbal. Vymizelo skřípání zubů a ječení při křečích. Bolesti hlavy a břicha jen výjimečně, zhubl a vyrostl o pár centimetrů. Nadšeně vypráví o fotbalu, při kterém svou zlost eliminuje. Kašel a horečky od jara neměl. Na noční děsy si nestěžuje, studené pocení nemá. V uchu a nose se nedloube. Matka je s jeho stavem spokojená, ani takovou změnu k lepšímu nečekala.

Neprospívající dítě se většinou nevyvíjí dobře. I přes všechna opatření a lékařská vyšetření nelze najít žádnou zjevnou příčinu či onemocnění. Tato situace se týká zejména případů s neurologickými problémy, kde neexistuje žádná jasná diagnóza. Mezi takto postižené děti patří i ty, které jsou pomalejší, než je průměr, když porovnáme rychlost dosahování určitých vývojových mezníků u dítěte (kdy začíná mluvit, chodit, psát, číst, atp.), ale také ty, které mají vážné problémy s tempem a následně s učením.
Neprospívání dítěte může být způsobeno genetickými faktory, porodním traumatem, změnami životního prostředí nebo sociálními a kulturními problémy. Homeopatické léky jako jedny z mála posilují nervový systém a pomáhají vytvořit imunitu. Také zlepšují tempo vývoje dětí, aby splňovaly „normu“ a nezaostávaly.

Literatura:
Gabrielle Pinto, Murray Feldman – Homeopatie pro děti
S. Langer – Problémový žák a Diagnostikování problémových žáků
P. Chappell – Homeopatická samoléčba
W. a O. Boericke – Homeopatická MM s repertoriem