TAGS-Skyblue

Domů  |  Stahování | Odkazy | Fórum | Váš účet

 - Ahoj Create an Account  Login    

Hledání



Pokročilé vyhledávání

Počet přístupů

Zaznamenali jsme
13145726
přístupů od měsíce leden 2007

Posledních 5 článků

· Fíkovník smokvoň (Ficus carica)[ 0 komentářů - 905 čtenářů ]
· Případ endometriózy[ 0 komentářů - 959 čtenářů ]
· V injekci od Pfizeru byl detekován rakovinotvorný opičí virus![ 0 komentářů - 1839 čtenářů ]
· Případ 40 leté ženy s myómem (jaro 2022)[ 0 komentářů - 1647 čtenářů ]
· Skryté neboli chtěné následky covidových infekcí[ 0 komentářů - 3819 čtenářů ]

[ Více v sekci novinky ]

Homeopatická Materie Medika

· Aconitum nappelus (Acon.)
· Actae racemosa (Cimic.)
· Agnus cactus (Agn.)
· Allium cepa (All-c.)
· Aloe socotrina (Aloe.)
· Ammonium muriaticum (Am-m.)
· Antimonium crudum (Ant-c.)
· Antimonium tartaricum (Ant-t.)
· Apis mellifica (Apis.)
· Argentum nitricum (Arg-n.)
· Arnica montana (Arn.)
· Arsenicum album (Ars.)
· Arsenicum iodatum(Ars-i.)
· Aurum metallicum (Aur.)
· Aurum muriaticum natronatum (Aur-m-n.)
· Baryta carbonica (Bar-c.)
· Belladonna (Bell.)
· Bellis perennis (Bell-p.)
· Berberis vulgaris (Berb.)
· Borax (Bor.)
· Bromium (Brom.)
· Bryonia alba (Bry.)
· Caladium sequinum (Calad.)
· Calcarea carbonica (Calc.)
· Calcarea fluorica (Calc-f.)
· Calcarea phosphorica (Calc-p.)
· Cantharis vesicatoria (Canth.)
· Capsicum annuum (Caps.)
· Carbo vegetabilis (Carb-v.)
· Caulophyllum thalictroides (Caul.)
· Causticum Hahnemanni (Caust.)
· Chamomilla vulgaris (Cham.)
· Chelidonium majus (Chel.)
· China rubra (China.)
· Cocculus indicus (Cocc.)
· Coccus cacti (Coc-c.)
· Coffea cruda (Coff.)
· Collinsonia canadiensis (Coll.)
· Colocynthis (Coloc.)
· Conium maculatum (Con.)
· Corallium rubrum (Cor-r.)
· Croton tiglium (Crot-t.)
· Cuprum metallicum (Cupr.)
· Drosera rotundifolia (Dros.)
· Dulcamara solanum (Dulc.)
· Eupatorium perfoliatum (Eup-per.)
· Euphrasia officinalis (Euphr.)
· Ferrum phosphoricum (Ferr-p.)
· Fluoric acid (Fl-ac.)
· Gelsemium sempervirens (Gels.)
· Graphites naturalis (Graph.)
· Hamamelis virginiana (Ham.)
· Helonias dioica (Helon.)
· Hepar sulfuris calcareum (Hep.)
· Hydrastis canadiensis (Hydr.)
· Hyoscyamus niger (Hyosc.)
· Hypericum perforatum (Hyper.)
· Ignatia amara (Ign.)
· Ipecacuanha (Ip.)
· Kalium bichromicum (Kali-bi.)
· Kalium bromatum (Kali-br.)
· Kalium carbonicum (Kali-c.)
· Kalium iodatum (Kali-i.)
· Kalium muriaticum (Kali-m.)
· Kalium phosphoricum (Kali-p.)
· Kalium sulphuricum (Kali-s.)
· Kreosotum (Kreos.)
· Lac caninum (Lac-c.)
· Lachesis mutus (Lach.)
· Ledum palustre (Led.)
· Lycopodium clavatum (Lyc.)
· Mercurius solubilis (Merc.)
· Naphthalinum (Naphtin.)
· Natrum muriaticum (Nat-m.)
· Natrum sulphuricum (Nat-s.)
· Nitricum acidum (Nit-ac.)
· Nux vomica (Nux-v.)
· Opium (Op.)
· Oscillococcinum (Oscilloc.)
· Phosphoricum acidum (Ph-ac.)
· Phosphorus (Phos.)
· Phytolacca decandra (Phyt.)
· Platinum metallicum (Plat.)
· Podophyllum peltatum (Podo.)
· Pulsatilla pratensis (Puls.)
· Pyrogenium (Pyrog.)
· Rhus toxicodendron (Rhus-t.)
· Ricinus communis (Ric.)
· Rumex crispus (Rumx.)
· Ruta graveolens (Ruta.)
· Sabadilla officinalis (Sabad.)
· Sambucus nigra (Samb.)
· Sanguinaria canadensis (Sang.)
· Selenium metallicum (Sel.)
· Senna (Senn.)
· Sepia officinalis (Sep.)
· Silicea terra (Sil.)
· Spongia tosta (Spong.)
· Staphysagria (Staph.)
· Sticta pulmonaria (Stict.)
· Stramonium datura (Stram.)
· Sulphur sublimatum (Sulph.)
· Sulphur iodatum (Sulph-i.)
· Tabacum nicotiana (Tab.)
· Thuja occidentalis (Thuja.)
· Viburnum opulus (Vib.)
· Vipera redi (Vip-r.)
· Abrotanum

Informace


Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!

Staphisagrie (1.část)
Publikováno: Sobota, 06.01. 2007 - 22:21:48 Od: vilcakul

Homeopatická Materie medika

V homeopatickém předepisování je často obtížné rozlišit Staphisagrii od Ignatie, Natrium muriaticum, Nux vomica, Arsenicum, Lachesis nebo jiných léků, když je symptomatologie především mentální. Který z těchto léků se nejlépe hodí pro "zraněného, rozzlobeného, rozmrzelého, rozhořčeného nebo jinak citově rozrušeného pacienta ?
Samozřejmě, že lékař je vždy závislý na souhrnu příznaků, což znamená, že kromě duševních nebo citových projevů Staphisagrie pozorujeme také fyzické poruchy: gynekologické cysty, onemocnění prostaty, ječná zrna, oteklé mandle, nosní mandle nebo lymfatické uzliny, píchání v uchu při polykání, neustálé vnitřní chvění; setkáme se začernalými drobivými zuby, bodavými, škubavými bolestmi v srdci, silně bolestivými zuby nebo hemorhoidy. Toto všechno jsou cenné průvodní příznaky. Ale pokud lékař stojící před pacientem příliš formovaným emocionálně nemůže nalézt dobrý, pevný fyzický příznak, podle něhož by mohl hodnotit, je nucen uchýlit se k jemným rozdílům mezi duševními stavy, které pomohou odlišit lék od jeho nejbližšího podobného druhu.

Začneme zkoumáním "rozhořčení" ve fenomenologických pojmech, přičemž budeme analyzovat, jak vzniká u typu Staphisagrie. Kent poukazuje na potlačení jako na jeden z hlavních znaků obrazu "tohoto typu" vhodné v případech, kde stížnosti přicházejí z potlačeného hněvu, potlačené zlosti, potlačených citů". Tento rys byl později vyzdvižen a potvrzen diky výtečnosti Tylera a dalších. Jakkoliv se klidná a ovládající se Staphisagrie může jevit navenek (často je tento jedinec zdrženlivý, reservovaný a uzavřený) jako "veselá, hovorná, zábavná osoba" (Hahnemann), pod povrchem klidu proudí hojný spodní proud uražené pýchy, frustrace, rozpaků, ponížení nebo zklamání v lásce.
Všechny tyto potlačené složky, společně se zjevným hněvem, porušenou sexualitou a přešponovanými nervy (další znaky, které se neustále objevují v obraze Staphisagrie) formují "čertovo kopyto" a jsou základem možných problemů, jejichž podstatou nebo rozeznávacím "destilátem" je rozhořčení.
Ať už jde o rozhořčení potlačené nebo vyjádřené ("vystupňované do zlosti a odporu tím, co je špatné, hanebné nebo potupné"; Webster); je charakteristickým výrazem kypění tíživých a truchlivých emocí ponížených nebo pomluvených osobností typu Staphisagrie; a časem " všechno to , co má rád a to", co nemá rád , akce a reakce , může -být řízeno pocitem některé nepřekonatelné křivdy.
Klasickou vývojovou formou patologie Staphisagrie je člověk uražený v nedůstojné hádce. Nereaguje viditelně, je vlastně "němý" (Kent), s rozhořčením a "příliš povýšený na to, aby bojoval, zmírňuje svůj hněv a odchází domů, chvějící se a vyčerpaný" (Hering). Později. trpí duševním neklidem, únavou, a neschopností koncentrovat se ("zmatek jako by byl hloupý a těžkopádný... s potlačenými duchy a mizením myšlenek ...když na cokoliv reaguje, stává se mu tolik věcí zmateně pomíchaných dohromady, že se jich nemůže zbavit a úplně zapomíná, o čem chtěl vlastně přemýšlet; slabá paměť; pokud něco přečte, za pár minut si vzpomíná jen nejasně " (Hahnemann).
Nebo jsou jeho mlčení a sebekontrola plodem přebytku fyzické churavosti, jako např. nespavost ("bezesnost po trápení; ospalý celý den, nemůže spát v noci": Kent), různé píchavé, tahavé, škubavé a tlačivé bolesti v hlavě nebo "píchání ostré, rozpálené jehly" (Hahnemann), rozličné kožní neduhy, nebo problémy močového ústrojí {tlak na močový měchýř; pocit, jako by nebyl prázdný, podrážděný močový měchýř s častým močením; pocit, jako by se podél močové trubice neustále točila kapka; pomočování u starých mužů; problémy s prostatou; pálení v močovodu když zrovna nemočí atd.), gastrointestinální křeče ("kolika po rozčilení" Hering), určité vysoce specifické neuralgie (trojklanný nerv) a problémy s očima a očními víčky; včetně zánětu duhovky, zánět spojivek, zánět očních víček, palčivé bolesti a ječná zrna -pro to vše má staphisagrie zvláštní vlohy -nebo bolesti kloubů a údů. Např. množství nepoddajných ischiadických nebo arthritických případů objevujících se u staphisagrie je početné. Pouze po důkladných sondách je objeveno nějaké dobře skryté rozčilení v původu fyzického obrazu.

Otázkou je, proč potlačuje svůj hněv, proč po urážce oněmí, místo aby se bránil a splácel stejnou mincí ? Co ho vede k této politováníhodné neschopnosti sám sebe bránit ?
Především, Staphisagrie má velice citlivou hrdost -ačkoliv méně pociťuje osobní nadřazenost než potřebu udržet si svou důstojnost a úctu k sobě samé, dokonce pod extremním tlakem. Tento typ člověka si mučivě uvědomuje sám sebe, to jak působí na ostatní, to, co o něm říkají. Je nadmíru citlivý na hněv druhého člověka, nebo na to, že se nebude líbit a cítí se povinován zavděčit se ("je citlivý ke způsobu jakým je posuzován jeho pracně udržovaný dojem, kterým působí na druhé; snadno se vystavuje tomu, že jeho hrdost je zraněna, čehož si ovšem nesmí druzí lidé povšimnout": Whitmont.) A tak potlačuje svůj vztek a ponižuje se, aby bojoval se s~ pokořováním a tím víc se snaží zavděčit se tomu člověku, který ho uráží. Následek toho je, že (jak se dá předvídat) se musí smiřovat čím dál s tím větším urážením a zraňováním.
Uvědomuje si, že odmítá sám za sebe se postavit. Z ušlechtilých pohnutek vítá, když jsou mu věci vnucovány zvenčí, chce být laskavý a pomáhat. Je naladěn jako "jemný a mírný" (Hering), přirozeně mírumilovný, nebo chová ideály přátelství, rodinné harmonie a profesionální solidarity -to všechno napovídá, že je submisivní. Ale rovněž se bojí svých vrozených "výlevů násilné vášně" (Boericke.). Ačkoliv si perfektně uvědomuje své emoce nedovede vždy ovládat jejich projev. Celkový třes je fyzickým projevem jeho neovladatelného vzrušení. Neodvažuje se projevit při potlačování sebe sama. Tím ohrožuje svou, tak mnoho ceněnou, ale až příliš chatrnou úctu k sobě samému.
Někdy ovšem pacient, který vyžaduje tento lék, potlačuje hněv a pocit ponížení ne z hrdosti nebo ušlechtilosti ale z nutnosti. Je~li v závislé posici nebo na nižším společenském žebříčku je neschopen se bránit nebo napravit nespravedlnost. Zdravý rozum a instinkt po přežití ho drží zpátky.
Typickým , nositelem takového rozhořčení je svědomitý a schopný zaměstnanec, kterému je neustále upírán postup, zvýšení platu, definitiva a jiné formy uznání. Přednost je dávána méně hodnotným a kompetentním, ale možná oslnivějším jedincům. Uražená strana -"vážná, mlčenlivá, zaobírající se sama sebou a hovořící jen sporadicky" (Hahnemann) -nekonfrontuje člověka, který, je v posici nad ním přímo a to vede k pocitu bezmocnosti a neschopnosti vyvolat nějakou změnu.
Nebo konečně může inherentně nízká sebeúcta a pocit bezcennosti způsobit u staphisagrie, že poníženě trpí opakované nedůstojné zacházení a útoky na svou čest a dokonce bere na sebe cizí vinu. "Musí ve mně být něco, co se raduje, když jsem urážen a zneužíván" připustil skormouceně jeden pacient.
Nicméně po požití tohoto léku se dlouhou dobu zastrašovaný a trpící jedinec může bouřit a konfrontovat svého nadřízeného nebo utlačitele bez zachvění a bez toho, že by vybouchl nespoutaným hněvem. Dokonce to může jít tak daleko, že podnikne konstruktivní kroky. Jedna "úzkostlivá" a "bázlivá" pacientka (podle Hahnemanna), manželka dominantního manžela, jejíž dlouho dřímající sebeúcta byla probuzena tímto lékem,řekla: "Já, osoba utápnutá jako červ, jsem dokonce schopna zmobilisovat pud sebezáchovy a smysl pro vlastní hodnotu a podniknout efektivní kroky k nápravě situace".
Staphisagrie údajně probouzí sklon postavit se na odpor, ale způsobem méně kontrolovaným (formou pochybného jednání nebo formou nekontrolovatelného hněvu), což je pro pacienta mnohem destruktivnější.
V souvislosti s tímto obrazem nechtěné submisivity nás nepřekvapí, že tento konstituční typ může padnout za oběť dokonce i komárům. A vskutku, tento nepříjemný hmyz dává přednost krvi tohoto člověka před krví jiných lidí. Ať je Staphisagrie seberozhořčenější, zůstává bezbrannou obětí této fatální přitažlivosti až do chvíle, kdy několik dávek léku ve střední potenci přispěchá na pomoc (v lidové medicíně byla tinktura ze Staphisagrie tradičně používána v lokální aplikaci proti vším).
Podobnou fyzickou paralelou k ublíženým citům Staphisagrie je obraz neblahých následků po "poškození tkání" (Boericke): komáří píchnutí a bolestivé hojení "řezných ran" (Hering), "po operacích zvláště abdominálních -herniotomii, hysterektomii, císařském řezu, operaci prostaty'atd.) s pooperační retencí moči, lacerací nebo roztahováním svěrače, traumatickým vytrháváním zubů, po operačních neuralgiích atd. Právě tak, jako reaguje Staphisagrie hněvem na jakoukoliv spáchanou urážku je zdráhavé hojení ran (nebo " syndrom již nikdy lépe") pobouřenou dopovědí tkání na ponížení z ublížení a poranění.
Zajímavým a méně tradičním případem byla žena, která hledala homeopatickou pomoc na poranění prsu tupým nástrojem. Tři dávky Bellis perennis 200 CH, mocný a zázračný lék na poranění prsu nebo hrudi, její bolest okamžitě odstranil, ale trauma na její duši bylo hlubší než toto poranění. Jsouc od přírody reservovaná, připustila poněkud zdráhavě, že má za sebou několik nešťastných lásek a stav, kdy si úzkostně říkala, zda ještě někdy bude moci být přitažlivá pro nějakého muže se změnil v " rozhořčení z toho, že je sama". Kdykoliv se dostala do tohoto stavu pocítila ozvěnu řezavé bolesti na prsou. V této době vyléčila Staphisagrie jak fyzickou bolest, tak narušenou psychiku.

Ať jsou důvody pro dobře známé "tiché pobouření staphisagrie" (je to od hněvu,. pýchy a ponížení -což jsou dva póly té samé osy -vnucené ponížení se snadno přeměňuje v zraněnou pýchu a posléze v hněv a pobouření), potlačuje jedinec svůj instinktivní hněv a odpor a nasazuje si žíněnou košili mučednictví.
Když si stěžuje člověk typu Sepie nebo Arsenicum, nepoužívá nikdy mučednictví jako způsob přivolání pozornosti. Více to připomíná stoické Natrium muriaticum, které má svou citlivou hrdost a odmítá vystavovat na odiv nedustojnost; skrývá své ponížení v tichém utrpení (to je obvyklý stav "jedna" těchto konstitučních typů).
Staphisagrie je vedena touhou dokázat své síly vytrvat sobě samé a ostatním. ONA dovede vystát, že s ní lidé,špatně zachází a vykořistuji ji. ona je uvnitř silná a svým smyslem pro spravedlnost asi dovede přijmout jakoukoliv urážku.
Ba co víc; vnitřní žár odvahy a ušlechtilosti mučedníka může být opojnou zkušeností, skoro jako by narkomanskou -a uspokojuje zdaleka více než když se takový člověk na sebe dívá pouze jako na bezbrannou oběť: využívánou a zneužívánou jinými. Ale jen málo lidí dovede nosit mučednickou košili bez reptání pořád. V určitém okamžiku musí dojít ke zlomu a pravé pocity musí být ventilovány; nebo musí být oceněna jeho síla (to je stadium dvě). Potlačované emoce někdy vyplují na povrch nepřímo jako "smutek,. plačtivost, indiference, podrážděnost" (Hahnemann). Jindy hledá skrývané ponížení dramatičtější nebo agresivnější ("stimulující": Boericke) formu uvolnění, ale takovou která neohrozí úctu jedince k sobě samému a hrdost na svou schopnost se odolávat. Vybudí se do "spravedlivého hněvu" (Boenninghausen), což slouží přesně tomuto účelu; a skutečně v mnoha případech je pobouření jedinou agresivní notou u jinak "dobře naloženého" (Hahnemann)", dokonce ustupujícího jedince. Rozhořčení osvobozuje svou oběť: od soudu a útlaku, protože ho lze sdílet jednodušeji než ztrapnění, ostudu nebo urážku. Hrdá Staphisagrie si ne.libuje v předvádění nedůstojností, které se jí přihodí, neboť to by pouze přispívalo k dalšímu jejímu ponížení, ale ve spravedlivém hněvu -vyjevit světu vinu, ničemnost, nebo hanebné jednání druhých -to je pro ni katarsí.
Toto vše ale vyžaduje verbální vyjádření -proto tiché rozhořčení je "neobvyklým, řídkým a zvláštním" ("vůdčím") symptomem. Ve skutečnosti úleva může dokonce být jakousi sociální událostí: Staphisagrie která otevřeně' vystoupí sama ze sebe -a učiní výpad, obchází přátele, kolegy a příbuzné aby si poslechli její případ. Dost často je lékař vystaven palbě vzrušených emocí namířených proti nějaké třetí straně.
Smyslem vymluvení se z nějaké urážky nebo ublížení je zmírnění těchto jejich pocitů. V psychoterapeutické praxi jsou negativní emoce (a dokonce i positivní) často rozptýleny tím, že jsou verbalisovány a ventilovány. Svému rozhořčení navíc může dodávat energii. Bez stimulu rozhořčení je zraněný jedinec .zaplaven pocity opuštěnosti nebo odmítnutí ("já chudák, nikdo mě nechce") nebo paralysou vůle ("jaký má smysl pokračovat"). Koneckonců, jak jeden pacient prohlásil : "Bolest nikam neodchází, je pořád tady!" Pokud se však vypracujeme do působivého stavu morálního rozhořčení může dojít k podnícení změny v postoji, který pohání ublíženého a trpícího jedince až k počátku jeho vyléčení počínaje urážkou jeho důstojnosti.
Jakmile se však Staphisagrie jednou vypustí na tuto oběžnou dráhu, má problém se dostat zpět. Jakmile si jednou nasadila plášť rozhořčení, nevrátí se dobrovolně ke své mučednické košili a nevymění dobrovolně svou nově nabytou emocionální úlevu za bývalý stav zajetí v tichém utrpení.
Rozhořčení je však dvousečné. Jakožto náhradní verbální nástroj pomsty těch, kteří sami nejsou schopni se pomstít činy to skutečně zmenšuje původní bolest, která nemusí mít jiný ventil nebo výrazovou formu. Fungujíc rovněž jako náhrada za řešení skutečného a stále živého ublížení, ulevuje původní větší bolesti bezbranného individua. Nepřímá pomsta nebo náhradní emoce představují důležité obranné techniky, které Staphisagrie dovedla až na úroveň umění.. soptící rozhořčení však může představovat jen dočasný stav. Nositel ho musí brzy opustit' a přejít na positivnější emoce. Pokud v této roli uvízne příliš dlouho, jak se často stává v obraze tohoto léku, stále koncentrovanější (po dlouhém vaření) čarodějnický nápoj si začne vybírat svou daň: vysouší jeho emocionální a fyzickou energii, zamlžuje jeho porozumění a zeslabuje jeho morální charakter ("cítí se poražen a ' na dně, nemá chut hovořit a nechce se mu přemýšlet, je indiferentní vůči vnějším podnětům jako by byl v mysli mrtvý s indisposicí k vážné práci": Hahnemann).
Staphisagrie je jeden z nejmocnějších léků, který vypuzuje pacienta z tohoto orbitu (do stavu číslo 3) a tak předchází ještě vážnějšímu pokřivení emocí a porozumění. Takovýmto případem byl 18-letý chlapec, který trpěl vážným akne, měl krustovitá oční víčka. Trpěl depresí a únavou, což pravděpodobně pramenilo z dlouhotrvajícího rozhořčení na členy jeho rodiny. Byl nejstarší a podle jeho vlastního názoru nejméně milovaným dítětem - byl poslušný, úslužný, vždy ochotný pomoci s mladšími dětmi. Byl však neoceněný, nechápaný a nebyl schopen plnit očekávání svých rodičů. Následkem toho. ani nedovedl kultivovat své přirozené nadání ani dát vzniknout pocitu vlastní hodnoty; jeho rozhořčení stále rostlo, rozhořčení proti jeho sourozencům, které bral jako soupeře a obzvláště proti jeho extrovertnímu a úspěšnému otci. Jeho otec, objekt jeho bývalé lásky a obdivu, se tak stal předmětem jeho hněvu a frustrace a rovněž předmětem "transference" všech ztrát a rozčarování typických pro rostoucí autonomii dítěte. A dále: protože jeho rozhodnutí odráželo nerealistickou představu o vině jeho rodičů, i když tito s ním zacházeli s respektem a citem, byl zcela ztracen a zmaten z neschopnosti dát si dohromady jejich slušné chování se svou nepřátelskou představou o nich.
Dostal Staphisagrii 200 CH, 1 M, 10 M a 50 M, dvě dávky každého z těchto léků, které bral po každé ve stoupající potenci (metoda navržená Kentem} se šestitýdenními intervaly. Trvalo to mnoho měsíců než se jeho plet vyčistila, avšak jeho postoj se výrazně změnil již po třetí dávce. Byl schopen přiznat bez viny nebo strachu normální stav adolescenta; to je stav odloučení se od rodičů a jejich kritiky a sám dobrovolně př:iznal: "ted si uvědomuji že jsem potřeboval hněv, rozhořčení jako ventil pro mé osobní selhání a pocity nejistoty a můj otec byl nasnadě jakožto příhodný obětní beránek pro tuto vnitřní potřebu".
Tak jako Arsenicum potřebuje úzkost k naplněné emocionálního vakua a Natrium muriaticum potřebuje stížnost, tak Staphisagrie vyžaduje rozhořčení.
Jinými slovy: chlapcovo rozhořčení se transformovalo do zralého rozpoznání, že musel projít odmítnutím svých rodičů aby objevil svou vlastní identitu a nezávislost a že dětská idealisace rodičů musela ustoupit kritičtějšímu hodnocení umožňující nutné odpoutání se. Bez pomoci Staphisagrie nemusel získat ani emocionální energii ani mentální zdroje k převzetí tohoto konstruktivního a diskriminujícího postoje. Mohl uváznout v nezdravém odporu a rozhořčení až do dospělosti. Tento lék často ukončí inhibované rozhořčení adolescenta vůči sourozenci (rozhořčení skutečné nebo domnělé} nebo proti nějaké autoritativní osobě. Rovněž vina a pocit viny tváří v tvář rodičům a strach doprovázející jeho zápas za emocionální nezávislost, jak manifestuje jeho nadměrná citlivost na jakoukoliv poznámku a zvnitřněná agresivita, která se snadno transformuje do stavu deprese (rovněž Natrium muriaticum}.

Teď , když jsme rozebrali povahu rozhořčení Staphisagrie jako takového, porovnáme ho a postavíme do kontrastu s některými dalšími léky, které jsou pojednávány v těchto dvou dílech. Rozhořčení představuje výbornou emoci pro tento druh diferenciace vzhledem k tomu, že má mnoho druhů, a jeho obraz ("citové rozrušení".) se podle konstitučního typu bude lišit.
V Kentově Repertory je pod hlavičkou "rozhořčení" Arsenicum jedním ze tří léků citovaných v druhém stupni po Staphisagrii , která sama je ve stupni třetím. V tomto citu není (Kent) "povýšená a kritická" -Staphisagrie tak citlivá na neomalené způsoby druhého člověka se může sama chovat až příliš neomaleně, panovačně. A co více; oba léky se cítí obzvlášť poníženy svým nedostatečně dobrým výkonem nebo nedostatečným porozuměním a tak ztělesňují Hahnemannovo "velké rozhořčení z věcí, které dělají ostatní a které dělají i oni sami (dán důraz).
Tento druh rozhořčení je typicky manifestován následující povědomou situací.. Pacient je osobou, která má moc. Přivede do své firmy mladšího kolegu a ustanoví ho asistentem. Načež mladší partner začne intrikovat, podrývat autoritu staršího, ten se cítí oprávněně rozhořčen ( "ten nevděčník, po tom co jsem pro něj vše udělal !! "), ale obzvláště ho rozzlobí, že se v něm spletl; v kolegově charakteru, morálce a ' potenciálním destruktivním přístupu. Jeho rozhořčení ještě umocňuje jeho zraněné amour propre z toho, že byl oklamán, napálen a to může být ten nejbolestivější aspekt.
"Člověk může podvést jenom sám sebe" napsal Emerson. Tyto dva typy lidí nesou skutečně velice hořce to, že byli oklamáni ve svém vlastním chápání.
Arsenicum se snadno rozhořčuje. Ví, že má pravdu a že si počíná lépe než ostatní; následkem toho, na rozdíl od Staphiságrie, se nemusí nijak rozrušovat. Rychle druhé obviňuje a když je takto označí, začne se rozhořčovat nad jejich hříchy nebo nemístným jednáním. Jeho silný smysl pro to, čím jsou mu ostatní povinováni (to, na co má právo) se snadno změní v rozhořčení, když je mu upírán pracovní postup, úspěch, uznání a pochvala, nebo to, co považuje za svůj spravedlivý podíl na světovém štěstí. Rovněž se rozzuří na toho, kdo se nesklání před jeho správností.
Lycopodium má rovněž vždy pravdu a dovede být nesnesitelně upjaté, nicméně to nepromítá do rozhořčení. Ačkoliv je každým coulem arogantní, je diplomatičtější a nedělá to, že by vmetal svou správnost druhému do tváře otevřeně jako Arsenicum. Spíše si nasazuje masku povznesenosti a tolerantní nadřazenosti. Rozhořčení Staphiságrie se liší od Arsenika v tom, že zatímco je často úzkoprsá, upjatá, škrobená, kritická a tajně touží po chvále ("jsem bezedná propast pro chválu !"), obvykle nebudí ten neoddiskutovatelný dojem člověka "jenom já mám pravdu a nikdo jiný ji nemá". Pokud je arogantní, tak kolísá mezi nadřazeností a pocitem bezcennosti, mezi způsobem nadřazeným a ponížeností. Má zrovna tolik pýchy jako Arsenicum, ale často poněkud odlišného druhu: je to hrdost-člověka, který si mučivě uvědomuje sám sebe, .cítí se středem pozornosti je to hrdost trápeného individua, které se cítí poníženo druhými osobami, nebo degradováno okolnostmi, které hrají roli v jeho životě a který pomocí rozhořčení se zoufale snaží zachránit poslední zbytky své sebeúcty. Arsenikovo "já jsem lepší než ostatní" se na něj nehodí, ale spíše se hodí "já jsem také lidská bytost a potřebuji trochu respektu a ohledu".
Dostojevského široká galerie portretů "uražených a ponížených" nicméně hrdých "ubohých lidí", kteří žijí v tichém nebo otevřeném rozhořčení nad svou uráženou důstojností -nebo dokonce ještě působivější charaktery, které za svými zuřícími vášněmi a duševním utrpením v zásadě volají po pouhé kapce uznání a respektu -to jsou spíše lidé typu Staphisagria než typy Arsenicum.
Někdy tento pocit těžké urážky (nebo násilí, poznámka překladatele) zůstává potlačený a kontrolovaný za zdánlivě normální fasádou (jako vřící láva pod klidnou slupkou země) ale pohání jeho činy a přispívá k jeho nemoci.
Postarší pacient se spoustou příznaků včetně mírné colitis (sy dráždivého tračníku), artritické bolesti, a gumovitých krvácejících dásní. Byl vládním úředníkem, ve' své roli byl úspěšný, ale v hloubi duše byl umělcem 5 posláním potřít zhoubný vliv "abstraktního (zvl. minimalistického) umění". Nejenom, že jeho estetické vnímání bylo uráženo současným uměním, ale neustále se rozhořčoval nad ponížením, které mu bylo způsobeno v jeho mládí odmítnutím renomovanými uměleckými školami -a to že se nikdy nestal uznávaným umělcem.
Aby se dobral ke kořenům těchto nadmíru silných citů, lékař se ho zeptal na jeho dětství a vztah k rodičům. Pacient odbyl otázku bezstarostným: "Při dospívání jsem měl svoje problémy, ale my všichni známe jaké jsou matky ! -takže není důvod, proč by jsme se tím měli nějak více zabývat"; (tím vlastně vyloučil bezprostření potřebu užití Natrium muriaticum). Někdy jsou u Staphisagrie dřívější bolest nebo útrapy tak hluboce pohřbeny, tak důkladně potlačeny a zasuty jako by měly být zapomenuty (v kontrastu k Natrium muriaticum, které nikdy nezapomene nic), ale pak vybuchne v nějaké pozměněné formě rozhořčení. Pacientova mentalita a přizpůsobivost se zcela podobala Arsenicu. Byl závodním koněm, který se chvěje hloubkou citu, byl bystrý inteligentní a ačkoliv kontrolovaný, byl kritický, vždy věděl nejlépe co je "skutečné umění" a co je jenom ubohá náhražka. Ale jeho sklon ke křečovitému zívání dokonce i když není ospalý ("násilná inklinace k zívání": Hahnemann), episoda Stillovy choroby na počátku dospělosti, která ho přinutila na rok odejít z koleje ("revmatická arthritis": Tyller) a "dásně které krvácely při stisku nebo při čištění zubů": Hahneman), to vše vedlo k předepsání Staphisagrie 200 CH -dávka dostal l x za týden po dobu jednoho měsíce a pak v potenci 10 M měsíčně. Po 6 měsících většina. jeho symptomů doznala zlepšení alespoň o 60 % a jeho dlouhotrvající rozhořčení vůči nejposlednějšímu vývoji v abstraktním umění rovněž bylo otupeno ostří. Nicméně bylo třeba použít Arsenika k zažehnání jeho gastrointestinálních obtíží a dalšímu potlačení jeho vnitřního rozhorlení.

Jak Staphisagrie tak Nux vomica jsou charakterisovány "impulsivitou" (Kent), zvýšenou iritabilitou a nadměrnou citlivostí vůči hluku, zmatení, rozrušení atd. Oba může urazit ta nejnevinější poznámka ("nejméně pravděpodobné slovo, které by se jich mohlo dotknout je urazí, zraní": Hering), 'nebo se snadno rozhořčí při velice mírné kritice, odporování, výčitce nebo jako odpověd na hrubost (ačkoliv Nux si sám dovolí být hrubý a naparuje se jako kohout při čemž svému spravedlivému hněvu propůjčuje pompéznost, která chybí Staphisagrii). Oba se cítí tak ohroženi jakoukoliv sebemenší ránou, kterou by jejich .pýcha mohla utrpět, tak "umrtveni" (Kent)*, až to vede k určité patologii.

*(Odkaz pod čarou: toto zajímavé "umrtven" je slovo z francouzského la morr, které znamená smrt, má konotaci že se člověk cítí zcela zničen a rozdrcen při ztrapnění, nebo když je zbaven cti a důstojnosti a chtěl by na místě zemřít)'.
To by mohlo částečně vysvětlit, proč tyto dva léky jsou uvedeny mezi pouhými pěti léky v Kentovi pod hlavičkou "špatné následky po rozhořčení"). Ty zbylé jsou-: colocynrhis, Ipeca, Plarina; přičemž Staphisagrie je pokládána za nejvýznačnější.
Výborným příkladem osobnosti Nux vomica / sraphisagrie byl 'Charles de Gaulle, president francouzské republiky, jehož chronická podráždenost a rozhořčení ze svých extrémně individualistických občanů byla vyjádřena slovním povzdechem: "Jak může člověk vládnout zemi, která má víc jak 400 různých druhu sýra?" a jehož rakovina prostaty byla úspěšně léčena po několik let Staphisagrií.
Winston Churchil ve svých pamětech prohlásil, že nejtěžším křížem, který musel během druhé světové války nosit, byl Lorrainský kříž. To je symbol Svobodné francouzské vlády v exilu a Odboje, kterému stál v čele generál de Gaulle, který nebyl schopen tolerovat jakoukoliv kritiku a jehož nedůtklivost a pýcha byla neustálým zdrojem vzteku jeho spojenců a spolubojovníků.
Zatímco všeobecně prchlivá Nux vomica v defensivě upadá do okamžitého rozhořčení, Staphisagrii trvá déle než zareaguje. Zprvu se neprojevuje verbálně, nicméně jakmile najde slova, nikdo se jí nevyrovná ve stupni jejího rozhořčení. Mohli bychom to srovnat s pískající čajovou konvicí: všechno je v klidu zatímco se voda zahřívá (inkubační doba) ale když začne voda vřít, konvice začne syčet a pak vydává velice pronikavý pískot, který je rozzuřený.
Nicméně Nux vomica stejným způsobem obecně překonává své rozhořčení rychleji než Staphisagrie, které trvá delší dobu než se zklidní.
A konečně oslabená Staphisagrie, která nemá energii k tomu aby byla tolerantní, aby měla trpělivost a sebeovládala se, při narušení své rovnováhy a popuštění uzdy svému rozhořčení staví na odiv svou horkou hlavu a může dokonce vybuchnout až do fyzického násilí právě tak, jako Nux vomica: s tím samým třískáním věcmi, rozbíjením zrcadel, nábytku, napadáním ostatních nebo i sebezraněním ("touha do něčeho praštit, bouchat do věcí nebo jimi házet": Kent).
Dokonce děti mohou být "mrzuté a pláčem si vymáhat věci, které, zase netrpělivě odhodí když je dostanou" Herring); emocionální stav u dospělého, když je vyprovokován, může připomínat vztek tříletého dítěte typu Chamomilla nebo Tuberculinum, které má záchvat vzteku když mu není vyhověno. Ale toto je častější u typu Nux vomica než u Staphisagrie (která 'vcelku tíhne k tomu, že své emoce ovládá).
Muž středního věku hledal homeopatickou pomoc. Byl to člověk, který trpěl mimořádně svědivou vyrážkou na zadku a pod koleny, po celých zádech, která byla zanícená, oteklá, mokvavá. Byl římský katolík a moc se mu nevyvedl sňatek, měl šest dětí; měl finanční potíže, které ho skličovaly -byl v typické situaci "z níž není cesta ven".
Když zrovna nebyl v těžké depresi ("nejpřitažlivější věci na něj nedělají dojem ...je indiferentní vůči všemu; chtěl by zemřít": Hahnemann), tak se choval ošklivě, sarkasticky a zlomyslně ("haštěřivý": Hahneman) ke své ženě, která se k němu nehodila ani fyzicky ani po citové stránce. Nepřiměřeně se rozhořčoval nad jejími chybičkami a menšími nedostatky a dokonce jí někdy fyzicky napadal. V mnoha ohledech zapadal do obrazu Nux vomica, nicméně jeho zvláštní osobní symptomy ("škrábáním se posouvá svědění jinam": Boericke) a "polykání během řeči" (Kent)

*(Odkaz pod čarou: jako kdyby se snažil polknout.a potlačit nechutný čarodějnický nápoj stoupajících emocí; Staphisagrie je jediným lékem uvedeným pro tento symptom).

A rovněž fakt, že mu trvalo dlouhou dobu, než projevil a vyjádřil své rozhořčení vedl k předepsání Staphisagrie 1 M ještě 5 další dávkou, ve které se mělo pokračovat dle potřeby dalších 10 dní. Tyto dvě dávky nejenom, že vyčistily vyrážku v krátké době, ale pomohly mu být méně rozzlobený a rozčilený. Jeho nešťastná manželská situace se nemohla vyřešit jednoduše a v jeho životě se nic tak významně nezměnilo, ale v mnoha menších věcech se jeho život stal jednodušším. Místo aby mrhal energií, tím že by rozzuřeně útočil na svou ženu, začal pěstovat své koníčky a více se soustředil na svou práci a jeho původně nesnesitelná existence se stala snesitelnou. Od té doby dál užíval periodicky dávky Staphiságrie, aby potlačil jakékoliv vzplanutí rozhořčení na svůj nespravedlivý osud.

Tento příklad manželského stresu vede přirozeně k Ignáci, "jejíž rozčilení se podobá Staphisagrii, ale má některé určité rozlišující znaky.
Obě jsou ilustrací "tichého rozhořčení". Trpělivě snášejí obtíže a nervové napětí i když uvnitř akutně trpí ("individuum které je snadno excitováno a vzrušeno, ale zřídkakdy to dá najevo": Kent). Obě rovněž dovedou být vysoce vzrušené a "mít vrtkavou náladu" (Hahnemann). Takže když projeví své rozhořčení, zaznívá v něm určitý hysterický tón -zprvu nadmíru excitovaný a nekontrolovaný a posléze, když ta vášeň pomine, sklouznou do apatie a smutku. Nicméně Ignatia se rozsype snadněji než Staphisagrie, která ukazuje větší mravní sílu a je zapotřebí silnější provokace k tomu, aby upadla do hysterie.
Pokud jde o poranění láskou, tyto dva léky se často překrývají. I když Staphisagrie, manifestuje vážnější sexuální deformaci a neurosy. Ignacie se více hodí na akutní případy poraněného citu a obvykle se zase vrací k normálu jakmile krize pomine (i když je vážná). Staphisagrie zůstane rozháraná a budí dojem, že byla poraněna hlouběji.
" Je jedním z nejužívanějších léků na sexuální obsese ,"mysl prodlévá příliš dlouho u sexuálních objektů": Herring; "sexuální myšlenky se vtírají a kupí jedna na druhou; lascivita": Kent), zvýšená touha nebo intensivní sexualita až do stadia "nymfomanie" (Herring); neb'o pochyby dospívajícího člověka a zvýšená úzkost a obavy o svou sexualitu. Předepisuje se u pocitu viny plynoucích ze "sexuálních excesů" (Kent) nebo z nadměrné masturbace. Na druhé straně je na místě také při snížené sexuální vášni, impotenci a strachu z intimity ty, se kterou se také setkáváme. Rovněž patologie vyrůstající z vnucené abstinence nebo celibátu a dalších potlačovaných sexuálních impulsů (jako Conium; je to lék pro vdovy a vdovce ).
Co se týká tělesného stavu, sexuální poruchy Staphisagrie, se projevují formou bradavic na genitáliích a kondylomaty; růstem tumorů v genitální oblasti, onemocněním prostaty, vředy na penisu, testikulární atrofií, nebo zatvrdnutím; cystitidou (zhoršující se po pohlavním styku styku -v 19. století známou jako "bezvýsledné nutkání močit u čerstvě provdaných žen" "[Boericke] nebo "cystitidou nevěsty"), zvýšeným nebo sníženým menstruačním tokem a dlouhou řadou dalších menstruačních potíží včetně "amenorhei jako následek trápení se" (Hering; rovněž Ignatia a Natrium muriaticum) postmenopausální krvácení atd.
Nicméně ve shodě s tématem naší diskuse je Staphisagrie jeden z hlavních léků na pokoření, které vyplývá z romantického rozčarování a ztráty manželství, které selhává nebo se zhoršuje; na oklamané nebo neopětované lásky, na frustraci ze života s frigidním nebo impotentním partnerem atp. Dokonce tak vysoce specifická patologie jako prudké bolení zubů může pocházet z nesnesitelného pokoření při odmítnuté lásce.
Žena kolem 35 let přišla kvůli mučivě bolestivým hemeroidům. Hlavní symptomy byly nicméně mentální. Po mnohaletém bezdětném manželství jí opustil milovaný manžel, odešel k mladší ženě, se kterou založil novou rodinu. Pacientka vytrvala neochvějné v lásce, hluboce tesknila a trvalo jí dlouho než se přes tuto ztrátu přenesla. Nicméně aby si uchovala svou hrdost, nebo snad svou vlastní ušlechtilou představu lásky ("láska si pro sebe nic nežádá": William Blake), nikdy své rozhořčení nedávala otevřeně najevo.
Tiché hoře bylo Stadiem číslo jedna a Ignatia jí pomohla při tomto prvním zkušebním období. Během času se zase provdala a začala si budovat nový život až do doby, kdy několik let po té došlo k zajímavému obratu. Manželství jejího bývalého muže se nepovedlo a on se k ní vrátil zpátky pro útěchu. Ona se náhle ocitla v roli rádce, sympatisanta a člověka který podporuje ublíženého muže - Don Juana samozřejmě, nicméně docela v souladu s jejím charakterem a dřívějším jednáním.
Neboť Staphisagrie, jako Ignatie a Natrium muriaticum se. často cítí nadmíru poníženě a odevzdaně tváří v tvář těm, k nimž jsou, nebo byli, romanticky připoutáni a následkem toho jsou emocionálně spoutáváni svým ušlechtilým soucitem. S upřímnou ušlechtilostí ducha pacientka podporovala svého bývalého manžela, dávala mu útěchu, po které toužil, ale protože ho stále milovala, její bývalé trápení se zase obnovilo a stále více propadala malomyslnosti a sklíčenosti nad nesmyslností jejich zničeného manželství a zbytečným utrpení, které jí způsobil.
Touto dobou Ignatia, kterou se léčila, nepomáhala jejímu smutku, ani Natrium muriaticum a to až do doby, kdy její deprese ustoupila rozhořčení a pobouření nad drzostí toho muže, nad jeho troufalostí, jeho necitlivým zneužíváním její dobré vůle, takže se posunula ve svém smutku do Stadia číslo dvě. "Co to dělám, neúnavně funguji jako obhájce člověka, který mě nejvíce ublížil, proč mu pomáhám zprostit ho viny, co , je vlastně se mnou v nepořádku, co je úplně absurdní !", to byla její zdravá reakce a krok správným směrem.
Rozhořčení tak ještě dalším způsobem, další cestou vybavuje milující a trpící jedince technikou, jak překonat lásku, která není k ničemu, je sebedestruktivní opakovaně frustrující a vede k nekonečnému rozčarování. Tím že se soustředí na negativní rysy člověka, který mu ubližuje a ignoruje ty positivní rysy, podporuje zdravé zúžení perspektivy, což pomáhá lépe určit jednání, které je potřeba. Před tím romanticky spoutaná Staphisagrie je rozpolcena pochybnostmi a protichůdnými názory, tendencí sympatizovat silně s druhým -vybavuje si živě dobré časy nebo partnerovy dobré rysy a příliš pohotově se vciťuje do jeho potřeb a tužeb. Aby se dostala ven z tohoto vysoušejícího soucitu, musí se "zatvrdit ve svém srdci" proti tomu kdo ji ubližuje". Nemůže si dovolit vidět druhou stranu případu. A koneckonců není nic' lepšího, než rozhořčení, vztek, aby se jev vyjádřil jednoduše černobíle a činy tohoto ubližovatele byly postaveny do jasnějšího světla -jedním slovem zvýraznění případu, aby mohlo dojít k obžalobě.
Zarputilá povaha této pacientky jí mohla dlouho bránit v tom, aby se přestala rozčilovat, ale jak tomu náhoda chtěla, tělesná obtíž jí přivedla k homeopatovi a Staphísagríe 10 M, kterou jí předepsal, jí dovedla až do stadia číslo tři v léčení -že přestala věnovat pozornost svému ublížení. Romantické rozhořčení je jedna věc, ale konkrétní fyzická bolest je něco docela jiného. Mnohý dobrovolný mučedník lásky odmítne být mučedníkem hemerhoidů !

 
 

Přihlásit se

Přezdívka

Heslo

Bezpečnostní kód: Bezpečnostní kód
Do tohoto pole vložte bezpečnostní kód:

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

Související odkazy

· Více o tématu Homeopatická Materie medika
· Další články od autora vilcakul


Nejčtenější článek na téma Homeopatická Materie medika:
Emancipace a homeopatická typologie žen

Hodnocení článku

Průměrné hodnocení: 4.66
Účastníků: 6

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

Možnosti


 Vytisknout článek Vytisknout článek

"Staphisagrie (1.část)" | Přihlásit/Registrovat | 0 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se.


© 2006 - 2022 vilcakul (Všechna práva vyhrazena, kopírování a šíření materiálů jen se souhlasem autora!!!)
Materiály na serveru vilcakul.extra.hu jsou odborného zaměření a mají pouze informační a vzdělávací charakter. Tyto stránky nenahrazují lékařskou péči, jsou pouze možnou alternativou.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s homeopatem nebo s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.

Powered by Copyright © UNITED-NUKE. All Rights Reserved.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.06 sekund

TAGS-Skyblue theme designed by American Nuke Net