Drahokam či drahý kámen (z latiny Lapis preciosus, angl. Precious stone) je minerál (nerost), ceněný pro své výjimečné fyzikální a estetické vlastnosti a používaný k ozdobným účelům, k reprezentaci anebo k tezauraci majetku.

Kritéria hodnocení

Kritéria hodnocení se původně uplatňovala pro diamant, gemologové je užívají také pro další drahokamy: označují se "čtyři cé" podle anglického názvosloví: Carat = hmotnost v metrických karátech, Colour = barva, tj. zabarvení. U diamantů není žádoucí sytá barevnost, bezbarvý (bílý) diamant nejlépe odráží světlo. Oproti tomu u jiných drahokamů se sytost zbarvení oceňuje (zejména je-li vzácná, jako u smaragdu nebo safíru); Clarity = vnitřní čistota, tj. minimální poruchy jako jehlice, pérka, praskliny či krystalky jiných drahokamů; Cut = brus, tj. počet a přesnost plošek (facet) výbrusu, jež zapříčiňuje dokonalost odrazu světla, měřenou indexem lomu, tedy jeho lesk.

Tento lék byl do homeopatie omylem zaveden jako Uranium metallicum, ale čistý uran se ve volné přírodě nenachází, protože začne hned oxidovat. Protože uran reaguje velmi rychle se vzduchem a přeměňuje se na oxid uraničitý, během procesu rozmělňování se lék v celém rozsahu stává oxidem. I zkouška léku byla prezentovaná jako zkouška léku Uranium metallicum, ale ve skutečnosti se zkoušelo Uranium oxide. To, že se jedná o sůl je potvrzeno i jeho symptomy, které jsou ovlivněné druhým aspektem této sloučeniny a to kyslíkem. Všechny Aktinoidy mají podobně jako Lanthanoidy svůj základ ve 3. stádiu, proto uvidíme v obrazu léku symptomy charakteristické pro 3. a 6. stádium (3. fázi) a pro 16. stádium (6. fázi).

Miasmatické zařazení matridonálních léků

V tomto článku se budu zaobírat speciální skupinou homeopatických léků nazývaných mateřské léky nebo jinak v homeopatické literatuře „matridonální léky“. Léky patřící do této skupiny jsou si navzájem velmi podobné a používají se k léčení příznaků velmi raných zranění. V tomto článku představím nový způsob, jak je mezi sebou rozlišovat, a doufám, že nám to pomůže snáze vidět rozdíly mezi nimi.

Mateřské mléko. Placenta. Pupeční šňůra. Plodová voda ... jsou speciální skupinou léků v homeopatii. Některé z nich jsou známé již delší dobu, jiné se však dostaly do pozornosti homeopatů až v posledních deseti až patnácti letech. Většina z nich je úzce spojena s nitroděložním životem, porodem a obdobím následujícím po porodu. Patří sem léky vyrobené z plodové vody, plodového mázku, placenty, pupeční šňůry a mateřského mléka, jakož i estrogen a oxytocin. Tyto léky koncipují univerzální témata, protože se zdrojem výchozích materiálů se všichni setkáváme na úsvitu našich životů.

ALCHEMILLA XANTHOCHLORA
Dostupnost léku: Remedia (Alchemilla vulgaris)
Jan Scholten – Dream proving, Sense provings
Robin Murphy – Natures Materia medica, Homeopathic Remedy Quide

Droga obsahuje převážně třísloviny, hořčiny, malé množství kyseliny salicylové, silici, organické kyseliny a minerální látky. Dosud se nepřišlo na to, která obsahová látka je příčinou převážně určujícího gynekologického působení. Droga účinně tlumí gynekologické krvácení, zejména menstruační, a současně tlumí i bolesti spojené s menstruací. Tím samozřejmě ovlivňuje příznivě i psychiku a je vhodná i při klimakterických potížích. Pokud se současně aplikuje i zevně ve formě výplachů nebo sedacích koupelí, působí příznivě i na bílý výtok.

Zdroj: Coryanthe Yohimbe. Pausinystalia yohimbe. Johimbin. Krystalický alkaloid získaný z kůry stromu Yohimbeha nebo Yumbehoa z Kamerunu. Čeleď: Rubiaceae (?). C23H32N2O4 nebo C22H30N204. Triturace.

Corynathe Yohimbe je strom patřící do čeledi mořenovitých, obvykle dorůstá do výšky 30 metrů. Kmen má v průměru 50 – 60 cm a kůra má šedou až červenohnědou barvu s podélnými trhlinami. Listy jsou tuhé, kožovité, mají vejčitý tvar a jsou velké přibližně 13 cm. Květy jsou malé a tvoří je vidlany. Plody jsou drobné a křídlaté. Yohimbe je typickou rostlinou pro západní Afriku. Vyrůstá v deštných pralesích v Nigérii, Kamerunu a Gabonu. Největším vývozcem Yohimbe na světě je Kamerun.

Kočkovití (Felidae) jsou čeledí řádu šelem. Z celého řádu se právě oni nejvíce drží masožravého způsobu života. Za nejbližší příbuzné koček se považují asijští linsangové rodu Prionodon dříve řazení k cibetkám (Viverrinae). První kočky se objevily během eocénu, tedy přibližně před 40 miliony let. Mezi nejznámější kočky patří bezpochyby kočka domácí, jejíž soužití s člověkem je známé již 4 000 až 7 000 let. Divocí příbuzní kočky domácí stále žijí v Africe a západní Asii, ale poničené životní prostředí značně omezilo plochy jejich výskytu.

Hřebíčkovec šabrejový (Syzygium cumini) je vzrůstný a dlouhověký strom rostoucí v tropech a subtropech, který se pěstuje hlavně pro své nevelké, ale chutné a zdravé plody. Je jedním z posvátných stromů hinduismu, je zasvěcen Krišnovi a byl vysazován v blízkosti jejich chrámů, na mnohá nová území se tak dostal s šířením hinduismu.

Syn.: Cucumis argyi H. Lév., Cucumis intermedius M. Roem., Momordica chinensis Spreng., Momordica elegans Salisb., Momordica indica L., Momordica muricata Willd.
Česká jména: momordyka (Hájek 1562), momordika papara (Presl 1846)
Čeleď: Cucurbitaceae Juss. – tykvovité

Hořká okurka, latinsky Momordica charantia, někdy také je označována prostě jako momordika. Momordica latinsky znamená štiplavý nebo kousavý. To docela dobře vystihuje ostře hořkou chuť dužniny plodů. V Anglii ji označují jako “Bitter Apple”, hořké jablko. Její arabský název znamená v přepisu “smrt rostlin”, protože rostliny v jejím okolí hynou. Můžeme ji najít v Indii a dalších státech jižní a jihovýchodní Asie a dokonce až v Číně.

Parcha saflorovitá (Rhaponticum carthamoides) je mohutná asijská léčivá rostlina, která svým vzhledem připomíná bodlák, ale je bez ostnů. Celá rostlina má léčivé vlastnosti a v lidové medicíně jižní Sibiře se používá již po staletí, její tonizující i léčebné účinky jsou hodnoceny jako podobné ženšenu. Je to endemit pocházející z jižní Sibiře (pohoří Altaj a Sajany) a přilehlého východního Kazachstánu a severního Mongolska. Roste tam na lesních pasekách nebo vysokohorských loukách (1200 až 2000 m n. m.) kde často vytváří souvislé dominantní porosty. Kromě těchto původních míst se zakládají plantáže v dalších částech Ruska a pokusně i v Evropě.

Roste v Guatemale, Mexiku až po Kostariku v podobě vzpřímeného nebo šplhavého bohatě větveného keře. Dorůstá výšky 1,5 - 5m. Větve jsou od mládí hustě pokryté světlými přitisklými chloupky. Listy jsou řapíkaté, dlouhé 0,4 - 1,5cm, tvaru široce vejčitého až vejčitě podlouhlého nebo vejčitěkopinatého, celková délka je 1,5 - 11cm a šířka 1 - 7cm. Konec je špičatý nebo vzácně tupý, báze zaoblená nebo tupá, horní strana mírně drslavá nebo olysalá, spodní hustě nebo řídce hedvábně ochlupená. Žilnatinu tvoří 4 - 8 párů postranních žilek. Květy jsou dvoudomé, seskupené do širokých otevřených lat slotených z klásků. Jsou bílé, přisedlé nebo stopkaté. Listeny a listence tyčinkových květů jsou široce vejčité, zaoblené nebo přišpičatelé. Kališní lístky úzce podlouhlé, tupé, dlouhé 2mm. Listeny a listence pestíkových květů jsou kopinaté a protažené, mají délku 1,5mm. Semeníky mají délku 0,7mm. Český název rostliny je plevnokvět, achyrant, ostroplevka.

Synonyma: Achyranthes calea, Achyranthes latifolia, Alternanthera latifolia, Gomphrena latifolia, Hebanthe mollis, Iresine latifolia, Iresine calea.